Plísně v těle

Lidský organismus je odjakživa hostitelem pro mnoho parazitů, zvláště mikrobiálních. Odhaduje se, že 40 až 75% obyvatelstva na zemi v sobě nosí většího parazita, kterého můžeme snadno najít, pokud ho budeme hledat. Mezi parazity patří bakterie, kvasinky, plísně, viry, červy a hlísty. Většina lidí v sobě nosí minimálně jednoho z těchto parazitů, kvasinky máme všichni. U většiny z nás můžeme najít až 30 různých druhů plísní, kvasinky máme v ústech, kde pomáhají trávit cukr a škrob.

Plísně jsou houby, které jsou součástí živé přírody už milióny let. Plísně zahrnují všechny druhy mikroskopických hub, které rostou v podobě mnohobuněčných vláken, tzv. hyphae. V kontrastu, mikroskopické houby, které rostou jako jediné buňky se nazývají droždí. Propojená síť těchto tubulárních větvení hyphae má více geneticky identických jader a je považováno za jediný organismus, který se označuje jako kolonie nebo za více technických podmínek jedno podhoubí.

Plísně netvoří zvláštní taxonomické a fylogenetické skupiny. Ačkoli některé plísně způsobují nemoci nebo kažení potraviny, jiné jsou užitečné pro jejich roli v biodegradaci nebo při výrobě různých potravin, nápojů, antibiotik a enzymů. Všeobecně však platí, že plísně lidskému organismu škodí.

Plísně se vyskytují v nejrůznějším prostředí v podobě barevných nárostů mycelia. Nárosty mají různou barvu podle druhu plísně – bílou, krémovou, žlutou, zelenou, modrou, šedou či černou. Barva mycelia je způsobena pigmenty, které zbarvují i výtrusy - spory.

Mezi nejčastější plísně, se kterými se setkáváme patří Cladosporium, Penicillium, Altrnaria, Aspergillus a Stachybotrys chartarum někdy nazývaný jako černá plíseň, která je zeleno-černé barvy a můžeme ji nalézt v interiéru. Stachybortrys roste v domácím prostředí na různých povrchách, které mají vysoký obsah celulózy - dřevo, dřevovláknitá deska, sádrové desky, papír, prach atd.

Spory plísní jsou velmi odolné, dokáží cestovat přes venkovní i vnitřní vzduch. Pokud spory přistanou na vlhkém povrchu, mají ideální prostředí pro své množení. Člověk, u kterého se přemnoží a rozšíří kvasinka Candida Albicans do celého těla, trpí únavou, podrážděním, apatií, svěděním či opakovanými infekcemi. Problémem dnešní doby je rafinovaný cukr, který slouží jako potrava pro Candidu. Tělo nemůže využít rafinovaný cukr jako zdroj energie, dokud se nerozštěpí na jednoduché cukry, oproti tomu fruktóza a glukóza z ovoce pomáhá tělu vylučovat Candidu, má silné antioxidační a adstringentní účinky. Díky nim se tělo dokáže zbavovat lymfatických usazenin, což je velmi důležité, protože právě tyto usazeniny jsou domovem drobných parazitů.

 

Přemnožení kvasinky Candida má za důsledek únavu, podráždění a jiné

Mezi nejčastěji vyskytující se plísně v lidském organismu patří Candida Albicans, která je uložena v lymfatickém systému a trávicím ústrojí, dále kvasinky, které jsou uložené v celém těle, plísně na kůži a houby, uložené opět v lymfatickém systému, pod nehty, v trávicím ústrojí atd. (seřazeno podle velikosti od největší po nejmenší parazity).

Plísní se člověk zbavuje velmi těžko, často recidivují a odstranění plísní z těla může trvat měsíce, ale i roky. Nemáme k dispozici žádné látky, které přímo ničí plísně, proto je velmi důležité v těle udržovat přirozené prostředí, které si dokáže s plísněmi poradit samo. Na ničení plísní se podílí samotný imunitní systém svojí běžnou činností , především pohlcováním částic plísňového onemocnění tzv. fagocytózou.

Plísně napadají jakoukoliv tkáň v těle - plíce, střeva, srdce, močový trakt, trávicí trakt a další. Dělíme je na vláknité a kvasinky. Plísně zpracovávají cukr na potřebnou energii ke svému množení a přemírou příjmu cukru se rozšiřují v těle.

Pokud chceme naše tělo důkladně očistit od plísní, musíme se zaměřit i na odstranění nežádoucích látek jako jsou zbytky léků - antibiotika, kortikoidy, chemoterapeutika. Také z těla musíme odstranit radioaktivní a chemickou zátěž a těžké kovy. Následným krokem je upravení metabolismu a výrazné omezení přijmu rafinovaných cukrů. Pouze čistá tkáň je odolná schopná se bránit plísním.
Jaké zdravotní potíže mohou plísně v těle vyvolat?

Plísně patří k významným alergenům a u citlivých jedinců mohou způsobit onemocnění kůže či jiné život ohrožující nemoci u lidí s velmi oslabenou imunitou.

Mykoalergózy - vyskytují se tam, kde je vysoký obsah plísňových spor a mykotoxinů v ovzduší . Způsobují onemocnění dýchacího ústrojí - průduškové astma, alergickou rýmu, bolesti hlavy, pálení očí. K nejčastějším alergenům patří druhy Alternaria, Cladosporium, Botrytis, Aspergillus, Penicillium a Mucor. Účinnou obranou je dostatečné větrání a užívání vhodných čistících prostředků.

Mykotoxikózy - jsou závažná onemocnění způsobená mykotoxiny, které plísně vylučují. Zhruba 50 mykotoxinů má přímou souvislost s onemocněním člověka a zvířat. Nebezpečné jsou zejména imunosupresivní (snížení obranyschopnosti organismu a náchylnost k řadě onemocnění) a karcinogenní účinky. Mykotoxikózy jsou známy již z dob starověku . Tehdy bylo popisováno mnoho otrav způsobených námelem a jeho alkaloidy . Známé jsou Aflatoxiny Bl a B2 produkované druhy Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus nebo Patulin produkovaný druhy Penicillium patulum, Penicillium expansum, Penicillium cyclopium a některými druhy rodu Aspergillus.

Co to jsou vlastně mykotoxiny?

Mykotoxiny jsou jedovaté látky, které se objevují všude tam, kde je výskyt plísní. Jedná se o toxické sekundární metabolity, které vyvolávají různé toxické syndromy mykotoxikózy a to pozřením, inhalací, nebo přímo při kontaktu s kůží. Jejich působení závisí na typu toxinu a na délce kontaktu, na věku člověka a jeho kondici. Cílovými orgány napadení jsou buňky jater, ledvin, plic, nervů, endokrinních žláz a imunitního systému. Mykotoxiny mohou mít mutagenní, teratogenní, karcinogenní a estrogenní efekt a mohou vyvolat akutní toxickou reakci. Jsou velmi škodlivé pro člověka i zvířata. Usazují se na potravinách, krmivech pro zvířata, lidech a jejich domácích mazlíčcích. Množení mykotoxinů je závislé na několika faktorech - teplota, vlhkost, typ substrátu atd. a nevýhodou je jejich stabilita , převážně termostabilita. Mají závažné karcinogenní účinky u lidí, tzv. Alfatoxin.

Jak se můžeme proti napadení a přemnožení plísní bránit, či se jich zbavit?

Pokud jste se dočetli až sem, jistě máte v hlavě spoustu otázek, jak se těchto plísní zbavit a to, co nejrychleji a nejúčinněji. Nejdůležitějším naším krokem by mělo být zastavení užívání širokospektrálních antibiotik, kortikoidů a hormonální antikoncepce. Dále je nutné změnit svůj dosavadní životní styl a zaměřit se na to co jíme. Pro začátek nám postačí držet se 5-ti zásadních pravidel a vyhýbat se: cukru, bílé mouce, mléčným výrobkům, ztuženým rafinovaným tukům a loupané rýži.

Dalším náš krok by měl směřovat k vyloučení konzumace umělých barviv, dochucovačů a konzervantů ( glutaman sodný, kyselina benzoová a citrónová).

Třetím krokem bychom měli podstoupit detoxikační program a podpořit regenerační schopnosti organismu. Základem dobré imunity jsou naše střeva, pokud se v nich již usídlily houby a plísně, musíme vytvořit zpět symbiotické prostředí pro zdravé bakterie. Houby a plísně se dokáží velmi rychle množit a pokud se nám v těle přemnoží nejčastější kvasinka Candida, je potřeba ji hlídat a v tom nám mohou pomoci laktobacily. Základem je očistit střeva od hnilobných procesů a až pak můžeme nasadit laktobacily v podobě potravinových doplňků. Při výběru potravinového doplňku je důležité dbát na mikrozapouzdření zdravých bakterií, jelikož laktobacily jsou velmi citlivé bakterie . Nakupováním zdravých jogurtů našim střevům moc nepomůžeme a to z toho důvodu, že agresivní žaludeční šťávy tyto bakterie usmrtí a do střev se jich dostavá opravdu v minimálním ne-li v žádném množství těchto živých bakterií. Tímto narážíme na potravinářské lobby, které stojí za mléčným průmyslem a často budeme narážet na protichůdné názory různých odborníků.

Pokud před nasazením laktobacilů vynecháme důkladnou očistu střev, kdy jsou stěny střev zaneseny nestrávenými zbytky jídla, hnijícími zbytky masa, nestrávenou tuhou vrstvou kaseinu z kravského mléka, nebude mít nasazení laktobacilů žádný efekt, protože se tyto bakterie nebudou mít kde uchytit a tím se nevytvoří podmínky pro kolonizaci.

Podpůrné prostředky při odstraňování plísní z těla
• Strava bohatá na vlákninu ( ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny), ředkvičky,

 

Strava bohatá na vlákninu je důležitá

• Doplňky stravy: extrakt z grepových jader, kapsle s Tea Tree Oil, kolonoidní stříbro (pozor, ničí i zdravé bakterie, proto neužívat tento doplněk stravy dlouhodobě max. 2 dny po sobě), mrtvá voda - (upravená elektrolýzou), Goji,

 

Extrakt z grepových jader podporuje při odstraňování plísní z těla

• Bylinky: aloe vera, česnek, lichořeřišnice, Karbinec, levandule, echinancea, cirvár kořen, gotukola, lapacho, noni, vilcacora, tymián, oregáno, řebříček, měsíček, kontryhel, přeslička, zlatobýl, jitrocel, řepík, mateřídouška, vrbovka, heřmánek atd.

Na závěr si musíme uvědomit, že plísně se nacházejí všude kolem nás a jsou nejrozšířenějším mikroorganismem na světě. Musíme vědět, že nejde o setkání s nimi, protože se s nimi budeme setkávat neustále, ale důležité je vědět, že je to záležitost našeho imunitního systému a kvality tkání v lidském těle.

Pouze čistá tkáň je odolná proti plísňovým infekcím. Náš organismus je hostitelem pro velmi mnoho mikroorganismů, jež s námi existují v symbióze a nacházejí se předevšim na kůži a sliznicích. Největší jejich výskyt je v zažívacím traktu. Jednotlivé tkáně se starají o výživu mikroorganismů a ty se nám odvděčují tím, že nás chrání před průnikem jiných patogenních mikrobů a vytvářejí přijatelné pH. Užíváním chemických léků narušujeme bariéru, která má za úkol nás chránit před průnikem škodlivých látek, bakterií, virů, plísní atd.

Michaela Baumanová
Zdroj foto: ISIFA

Článek převzatý od: http://www.medicin.cz/nemoci/plisne-v-tele

Komunitní přírodní zahrada na sídlišti v Praze

Jak to všechno začalo

Většinu svého života jsem žila spokojeně a nenápadně. Hlavně nijak nevyčnívat. Nic neřešit. Všem vyhovět. Až přišel náraz a prozření. A – životní zlom. Odkudsi zevnitř se drala touha žít život v pravdě. V přirozenosti. Tak, jak to cítím já, ne jak se mě snaží usměrnit okolí. Tehdy jsem si také uvědomila, že lépe nebude zítra, že nejlépe je právě teď. A tak jsem přestala snít o domečku se zahrádkou a pustila se do budování zahrady kolem paneláku na sídlišti…







Spustila to moje nejstarší dcera: „Když něco chceš, tak to udělej!“ Fajn, tak jsem vyvěsila na nástěnce v přízemí výzvu, co si takhle udělat společně zahradu kolem domu a rovnou i nakreslila plán, co by kde mohlo užitečného růst. A čekala. Čekala, že se okamžitě zvedne vlna zájmu, vznikne „komunita“ podobně naladěných lidí, kteří se už nemohou dočkat, až zaboří své rýče a lopatky do trávníku venku. Že budeme sdílet volný čas i jinak, když už spolu bydlíme v jednom domě, aniž bychom byli odděleni plotem. Rychle jsem vystřízlivěla. Reakce byla nulová. Nebylo to dobré, ale ani zlé. Viděno perspektivou optimisty to znamenalo, že nikdo není ani zásadně proti! A to mi stačilo…

Jak to nabíralo na obrátkách

Protože jsem nevěděla, jakou šanci na přežití zahrada má, snažila jsem se o nízkonákladovou realizaci. To znamená, že jsem cestou ze školky s nejmladší dcerou sekala srpem přerostlou suchou trávu na neudržovaných pozemcích na mulč, zatímco ona likvidovala svačinku, sbírala s ní kamení, z každého nákupu v supermarketu tahala několik kartonových krabic, procházky po okolí využívala k vyrýpávání divizen z náletu (mimochodem bez lopatičky ven ani nevyrážím), nosila v kyblíčku koňský trus od nedaleké jízdárny. A také sháněla po známých jakékoli přebytky rostlin, kterých by se zbavovali. A protože to byla moje první velká akce tohoto druhu, volila jsem realizaci po „partyzánsku“, tedy pod rouškou tmy nebo v době, kdy jsou „slušní lidé v práci“. Můj táta mi mašličkou označoval náletové ořešáky v lesíku, které bych si mohla vyrýt a odvézt do Prahy. Ovocné stromy a keře jsem zasponzorovala. Natolik jsem projektu věřila. A pletivo proti okusu našla ve šrotu…



Prvními rostlinnými zbytky jsme chodili „krmit“ jablůňku, jak s oblibou říkala nejmladší dcera, když pod ni zahrabávala slupku od banánu.

Tehdy mě při práci začali oslovovat další „spolubydlící“. A prostřednictvím zahrady jsme začali komunikovat. Zjišťovat, jak se kdo jmenuje, kde bydlí, co dělá. Přímo zapojit se ale nechtěl nikdo. Byla jsem zoufalá. A tak jsem ve své naivitě vysela do kelímků po jogurtu rajčata, slunečnice, ačokču a cukety a obcházela jednotlivé byty s žádostí o azyl pro několik rostlin. Aspoň do Zmrzlých, prosím! Tohle nejvíc bavilo mou prostřední dceru. Asi bude hrát divadlo… Kupodivu nikdo neodmítl! (Díky tomu jsme po prázdninách sklidili 10 kg rajčat.) A potom se to pomalu rozjíždělo – někdo dodal tyčky k rajčatům ze starého sušáku, někdo recept na rajčatové čatný či dýňovou hořčici, další cibule pravých holandských tulipánů. Nebo aspoň půjčil kosu, vidle, lopatu. Nebo vysbíral odpadky, kdykoli se na zahradě objevily.




A jaká je bilance po roce? Od podzimu máme kompostér. Vyrobený z vyžebraných palet. Dík za to patří mému šikovnému manželovi. Na jaro chystáme altán z proutí (chcete-li pomoct s jeho výrobou a přiučit se práci s proutím, jste vítáni) s posezením z repasovaných křesel od kontejneru. Mým snem je společné grilování. Rádi bychom zkusili i zvýšený zeleninový záhon. V hlavě mám nápad na akci Adoptuj svou rostlinu či Vysaď svou rostlinu.

Co mě trápí, je to, že se stále nedaří zapojit více lidí. Když mě občas zachvátí pochybnosti, jestli to má vůbec smysl, vrátím se ve vzpomínkách na úplný začátek. Na den, kdy jsem s několika krabicemi a taškou suché trávy zamulčovala první keř arónie a rybízu a vysypala první tašku posbíraného kamení na skalku. Tenkrát to bylo krušné a marné! Ve srovnání s tím se dnešek jeví jako velký úspěch. Vždyť zahrada se rozrůstá dál…



A jak to skončí?

Možná zní slova komunitní zahrada ve spojení s tím, co se kolem jednoho obyčejného paneláku na Libuši skutečně nachází, hodně nadneseně. Pro mě ale představují sen, vizi, ideál, směr, kterým se moje činy ubírají. A to stačí. Vždyť samotná cesta je třeba cíl…

Pokud vás zajímá víc, podívejte se i na naše internetové a facebookové stránky www.kohlerova.cz/libus a www.facebook.com/zahrada.libus. Rádi bychom šířili povědomí o tom, co se u nás děje, i dál. 

 Autor: Monika Kohlerová

Zdroj: http://www.kokoza.cz/blog/29-komunitni-prirodni-zahrada-na-sidlisti-v-praze/

Vaše pokojové rostliny myslí, mluví a čtou vaši mysl: Nový výzkum přidává důkazy

Ilustr. foto. (JAY DIRECTO/AFP/Getty Images)

Podle nového výzkumu, který provedl tým vědců z Univerzity Západní Austrálie (UWA), mohou rostliny vykazovat známky dlouhodobé paměti. Důkaz tohoto jevu doplňují i některé další výzkumy, podle nichž mohou rostliny vykazovat duševní procesy vysoké úrovně včetně schopnosti cítit strach, radost, schopnost komunikovat a dokonce číst vaši mysl.

Princ Charles jednou uvedl, že k  rostlinám mluvil a ony mu odpověděly. Článek v časopise Economist pojednávající o novém výzkumu paměti rostlin poukázal na to, že za své prohlášení čelil posměchu, ale možná mu budeme muset dát brzy za pravdu. Níže je náhled do myslí rostlin.

Rostliny mají dlouhodobou paměť

Doktorka Monica Gaglianová vedla studii na UWA, která byla publikována v  žurnálu Oecologia.
Její pokus spočíval v tom, že z výšky pustila v květináči umístěnou citlivku stydlivou (Mimosa Pudica), která dopadla na pěnovou matraci. To mělo rostlině způsobit šok, aniž by jí však bylo jakkoliv ublíženo. Citlivky byly vybrány pro svoji specifickou vlastnost: pokud jsou ohroženy, zavřou listy a je tedy lehké pozorovat jejich reakci na podněty.

Vědci chtěli zjistit, zda se rostliny budou schopny naučit, že jim šok neublíží. Také chtěli vidět, jestli si to rostliny budou schopny zapamatovat po delší časové období.


Rostliny přestaly reagovat poté, co byly takto upuštěny několikrát. Naučily se, že to není nebezpečné. Aby si výzkumníci mohli být jisti, že to nebylo následkem únavy rostlin, podrobili je jinému podnětu, na který rostliny okamžitě zareagovaly.

Testy byly prováděny na několika rostlinách po různá časová období.

Některé rostliny byly ponechány bez vyrušení 28 dnů po prvním testu s několika pády. I po takovém počtu dní si květiny tuto lekci pamatovaly a na spuštění nereagovaly, i když vykazovaly odezvy na jiné podněty.

Mohou rostliny uvažovat i bez mozku?

Jelikož rostliny nemají mozek a nervové systémy pozorované v  jiných organismech s  vyššími mentálními schopnostmi, vědci začínají spekulovat o dalších alternativních systémech. Časopis Economist například vysvětluje, že rostliny mají dobře rozvinuté nervové dráhy, přes které mohou být přenášeny informace formou elektrických signálů.

Rostliny mají pocity

Cleve Backster začal své experimenty na rostlině dračinci. (Foto Cleve Backstera)

Nyní již zesnulý, bývalý agent CIA Cleve Backster učinil v roce 1966 ohromující objev, jenž vedl k trendu, kdy lidé začali se svými pokojovými květinami hovořit.

Backster se zaměřoval na používání detektorů lží. Vyvinul polygrafové techniky, které jsou i nadále využívány armádou Spojených států a tamními vládními úřady. Ve své knize „Tajný život rostlin“ (The Secret Life of Plants) popisuje pokus na dračinci.

Nejdříve vzal dvě rostliny dračince a připojil je k  detektoru lži. Požádal osobu, aby jednu z  nich rozdupala. Poté, co tak osoba učinila, polygraf ukázal, že druhá květina prožívala strach. Experiment však posunul dále. Květina, která zažila strach, byla opět testována, když několik lidí vešlo do místnosti, kde se nacházela - včetně člověka, který dříve rozdupal první květinu. Polygraf neukázal žádnou reakci vůči ostatním lidem, ale když dovnitř vstoupil člověk, který květinu rozdupal, rostlina znovu vykázala strach. Zdá se, že byla schopna tohoto člověka rozpoznat.

Vědec také objevil, že rostliny zažívají pocity štěstí, když jsou zalévány, a dokonce mají schopnost číst lidskou mysl.

Rostliny čtou mysl

Jednou, když Backster přemýšlel, jaký pokus by měl ještě vyzkoušet, napadlo ho spálit květině listy, aby poznal její reakci. Polygraf zaznamenal, že rostlina měla strach, už jen když na to pomyslel.
Jeho zjištění byla zopakována jinými vědci, včetně Rusů Alexandra Dubrova a Marcela Vogela, kteří té době pracovali pro IBM.

Deník Epoch Times provedl s  Backsterem před jeho smrtí podrobný rozhovor v třídílné sérii: Tajemný svět primárního vnímání.

Rostliny umí mluvit

Komunikace rostlin je rostoucím předmětem mnoha studií. Doktorka Gaglianová provedla na toto téma výzkum. Ve své studii z  roku 2012 vysvětluje, že schopnost rostlin vytvářet zvukové vlny byla prokázána již dávno. Mnozí se domnívají, že zvukové vlny jsou náhodnou reakcí květin na dehydrataci, ale Gaglianová si tím tak jistá není.

Pozorovala způsoby, jakými květiny komunikují. Široce známý proces, ve kterém rostliny vytvářejí zvukové vlny, se nazývá kavitace a nastává, když jsou rostliny dehydratované. Gaglianová nicméně uvedla, že „akustické signály vyzařované rostlinami jsou natolik početné, že se vždy zdálo nesmírně nepravděpodobné, že se každý z  nich týkal pouze kavitace. ...a ve skutečnosti nedávné důkazy naznačují, že rostliny zvuky vytvářejí nezávisle na dehydrataci a procesech kavitace.“

Odvolávala se na výzkum, který ukazuje, že některé ze zvukových vln mohou být vytvářeny z převážně stálého systému bublin dřevních cevních svazků. „I když nejbližší a základní mechanismy, které zvířata využívají k  poznávání svého okolí a komunikaci mezi s  sebou, byly předmětem studií již dávno, studie komunikace rostlin ještě není natolik pokročilá a uznávaná,“ píše australská vědkyně.

Zdroj: http://www.velkaepocha.sk/2014020621883/Vase-pokojove-rostliny-mysli-mluvi-a-ctou-vasi-mysl-Novy-vyzkum-pridava-dukazy.html
6.2.14 | Tara MacIsaac  

TIP - 7 pokojových rostlin, které vám vyčistí a detoxikují vzduch

Znečištěný vzduch není problém jen venku, ale také uvnitř vašich domovů. Ať už je to od zaprášeného koberce, čistících prostředků nebo dalších kontaminovaných věcí, ze kterých se dostávají toxiny a různé škodliviny do ovzduší. Naštěstí vědci zjistili, že existují pokojové rostliny, které tyto látky absorbují a tím vytvářejí mnohem zdravější klima.

 Indický vědec Kamal Meattle, který se, se svým týmem odborníků zabývají kvalitou a čistotou vzduch, zkoumal rostliny, které k tomu mohou přispět. Máme seznam hled několika, které spousta z vás bude dobře znát. Mají schopnost vyčistit vzduch dokonce i od karcinogenních látek.

1. Palma Areka

Meattle doporučuje tuhle palmičku nejlépe do obývacího pokoje, protože je to taková denní továrna na kyslík. Doporučuje čtyři palmy na osobu, která v domě či bytě bydlí. Areka má ráda teplé a světlé prostředí, teplota vzduchu by ani v noci nemela klesnout pod patnáct stupňů. Zemina v květináči má být stále vlhká, proto ji musíte pravidelně zalévat.

 

 

 

 

2. Tchýnin jazyk

Je velice nenáročná květina, která je ideální pro začínající pěstitele, neboť je velice tolerantní k omylům svých majitelů. Je značně dekorativní a Kamal Meattle ji doporučuje jako květinu do ložnice, protože produkuje kyslík nejvíce v noci. Optimálně byste měli mít šest rostlin na obyvatele domu.

 

 

 

 

 

3. Scindapsus

Nenáročná popínavá rostlina, jejíž výhonky mohou dosáhnout až několika metrů. Má ráda jasné, rozptýlené světlo, ale snese i horší světelné podmínky. Tenhle zázrak mezi rostlinkami dokáže pohltit i formaldehyd ze vzduchu.

 

 

 

4. Lopatkovec

Vyžaduje bohatou zálivku, snadno usychá a neměli byste ji nechat úplně vyschnout. Pozor na přímé slunce, to ji spálí, vyžaduje polostín až stín. Je schopna zadržet toluen a xylen.

 

 

 

 

 

 

5. Fikus

Stejně tak jako všechny předchozí rostliny, také fikus má blahodárné účinky na vzduch ve vašem bytě. Jeho pěstování ovšem může být trochu složitější, protože je to hodně citlivá rostlina. Pokud ale zvládnete vychytat zalévání a množství světla, potom vám tahle kytička bude dělat radost hodně dlouho.

 

 

 

 

 

6. Gerbera

Tahle krásně kvetoucí květinka je schopna absorbovat trichloroethylen, který se může vypařovat z pracích prostředků. Je dobrá jako filtr do ložnice nebo do prádelny, ale potřebuje dost světla.

 

 

 

 

7. Aloe vera

Je to sukulent, který má rád světlo, takže se asi nejlépe bude hodit do kuchyně. Absorbuje toxiny například z nátěrových barev. Mimo to, že je skvělá na čištění ovzduší, gel, který má v sobě, pomáhá hojit popáleniny a řezné rány.

 

Zdroj: http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/230664/7-pokojovych-rostlin-ktere-vam-vycisti-a-detoxikuji-vzduch.html/150377#top

OSHO O ŽÁRLIVOSTI

Náš milovaný Osho, když hovoříš o našich slabostech, často zmiňuješ vztek, sex a žárlivost.
Vztek a sex se mi zdají být dosti zřejmé, ale co se týká žárlivosti, mám v tom zmatek. Je pro mě těžké dostat se k jejímu jádru. Mohl bys promluvit o žárlivosti ??

Ano, mluvím více o vzteku a sexu a méně o žárlivosti, protože žárlivost není něco prvotního. Je to

 něco druhotného, druhá část sexu. Kdykoliv cítíte ve své mysli sexuální nutkání, sexuální pocity ve vašem bytí, kdykoli se cítíte sexuálně vzrušeni nebo se s někým sexuálně sbližujete, přichází žárlivost, protože nemilujete. Pokud milujete, žárlivost nikdy nevstoupí.

Pokuste se celé věci porozumět. Když jste v sexuálním vztahu, máte strach, protože sex už není vztahem, je to využívání. Když jste se se ženou nebo mužem sexuálně sblížili, vždy se obáváte, že by tato žena mohla jít za někým jiným, že by tento muž by mohl jít za jinou ženou. Není zde už žádný vztah, je to jen vzájemné využívání. Vzájemně se využíváte, ale nemilujete a víte to, takže se bojíte. Tento strach se stává žárlivostí, takže nemůžete dát věcem volný průběh, budete na pozoru; učiníte všechna ochranná opatření tak, aby se tento muž nemohl podívat na jinou ženu. Dokonce i pohled bude nebezpečný signál. Tento muž by neměl mluvit s jinou ženou, protože mluvení.... a vy cítíte, že by vás mohl nechat. Takže uzavřete všechny cesty, všechny možnosti, jak by mohl tento muž jít za jinou ženou, jak by mohla tato žena jít za jiným mužem; uzavřete všechny cesty, všechny dveře.

Pak ale vyvstává problém. Když jsou všechny dveře zavřeny, muž se stává mrtvým, žena se stává mrtvou, vězněm, otrokem, a milovat mrtvou věc nemůžete. Nemůžete milovat někoho, kdo není volný, protože láska je krásná, pouze když je dávána bez nároků, když ji neberete, nevyžadujete a nevynucujete. Nejprve učiníte ochranná opatření, a pak se ta osoba stane mrtvou, stane se věcí. Milovaná může být osobou, žena se ale stává věcí, milovaný může být osobou, manžel se ale stává věcí, která se dá hlídat, vlastnit, kontrolovat. Ale čím více kontrolujete, tím více zabíjíte, protože svoboda je ztracena. A ta druhá osoba zde může být z jiného důvodu, ale ne pro lásku, protože jak můžete milovat osobu, která vás vlastní? Vypadá jako nepřítel.

Sex vytváří žárlivost, ale je to druhotná věc. Není to otázka, jak zanechat žárlivost; nemůžete jí zanechat, protože nedokážete zanechat sex. Otázka je, jak transformovat sex na lásku; pak se žárlivost vytratí. Pokud nějakou osobu milujete, pak je opravdová láska dostatečnou zárukou, opravdová láska je dostatečnou ochranou. Pokud nějakou osobu milujete, víte, že nemůže odejít za nikým jiným. A pokud odejde, tak prostě odejde; už se nedá nic dělat. Co můžete udělat? Můžete tu osobu zabít, ale mrtvý člověk nebude k ničemu. Když nějakou osobu milujete, důvěřujete, že nemůže jít za někým jiným. Pokud půjde, tak zde není láska a nedá se nic dělat. Láska přináší toto poznání. Není zde žádná žárlivost. Takže pokud je zde žárlivost, pak vězte, není zde láska. Hrajete hru, schováváte sex za lásku. Láska je jen krásné slovo, realita je sex.

V Indii, protože lásce se moc nedovoluje - nedovoluje se jí vůbec -, jsou svatby sjednávány - existuje obrovská žárlivost. Manžel se vždy obává. Nikdy nemiloval, takže ví ? a manželka se vždy obává, protože nikdy nemilovala, takže ví -, že toto byla smlouva. Rodiče to dohodli, astrologové to dohodli, společnost to dohodla; ženy a muže se nikdo neptal. V mnoha případech se předem vůbec neznali, nikdy se neviděli. Takže existuje strach. Manželka se obává, manžel se obává a oba se navzájem špehují. Celá příležitost je ztracena.
Jak může růst láska ve strachu? Mohou spolu žít, ale toto společné žití zároveň není společným žitím; pouze se tolerují a nějak se snášejí. Je to pouze funkční a zvládnout to můžete, ale extáze není možná. Nemůžete to oslavit, nemůže se to stát radostí; bude to tíživá záležitost. Takže manžel je mrtvý před smrtí a manželka mrtvá před smrtí. Dvě mrtvé osoby se navzájem mstí, protože si myslí, že ten druhý ho zabil. Mstít se, mít vztek, být žárlivý ? vše se stává tak ošklivé.

Ale na Západě se odehrává odlišný jev, který je tím samým v druhém extrému. Upustili od sjednávání sňatků a to je dobře, protože udržovat instituce nemá cenu. Ale tím, že toho zanechali, láska nevznikla, pouze se uvolnil sex. A pokud je sex volný, pak se vždy obáváte, protože je to vždy krátkodobá dohoda. Dnes jsi s touto dívkou v noci ty, zítra bude s někým jiným a včera byla s někým jiným. Včera byla tato dívka s někým jiným, zítra zase bude s někým jiným; pouze dnes v noci je s tebou.

Jak toto může být velmi intimní a hluboké? Může to být pouze setkání povrchů. Nemůžete do sebe navzájem proniknout, protože proniknutí vyžaduje zakořenění, potřebuje čas, potřebuje hloubku, intimitu, žít spolu, být spolu. Je potřeba dlouhý čas, pak se hlubiny otevírají - hlubiny, které k vám promlouvají...

Tohle je jen známost. Nemusí to být dokonce ani známost - na Západě můžete potkat ve vlaku ženu, pomilovat se s ní a o půlnoci ji nechat na nějaké zastávce. Nebude se trápit, že vás možná nikdy znovu nepozná; dokonce se vás nemusela zeptat ani na jméno. Pakliže se sex stane takovou triviální věcí - jen tělesnou záležitostí, kde se povrchy setkávájí a oddělují - vaše hloubka zůstává nedotčená. Zase o něco přicházíte - o něco velkého, o něco velmi mysteriózního - protože své vlastní hloubky se stáváte vědomi pouze tehdy, když se jí někdo jiný dotkne. Pouze skrze druhého se stáváte vědomi svého vnitřního bytí; pouze v hlubokém vztahu ve vás zazní láska někoho jiného a přinese hloubku do vašeho bytí. Pouze skrze toho druhého objevujete sami sebe.

Existují dva způsoby objevování. Meditace je první - hloubku hledáte bez toho druhého; láska je druhý - hloubku hledáte s tím druhým. Stává se kořenem, pomocí něhož dosáhnete sebe. Ten druhý vytváří kruh a oba milenci si navzájem pomáhají. Čím hlubší je láska, tím hlouběji cítí, že existují; jejich vnitřní bytí se odhalilo. Ale pak zde není žárlivost. Láska nemůže být žárlivá, to je nemožné. Láska je vždy důvěřivá a když se přihodí něco, co zlomí vaši důvěru, musíte to přijmout; nic se s tím nedá dělat, protože cokoli uděláte, ničí toho druhého.

Důvěru nelze vynutit, žárlivost se ji snaží vynutit. Žárlivost zkouší, nutí vás vytvářet úsilí tak, aby mohla být důvěra zachována, ale důvěra není něco, co se dá zachovat. Buď zde je, nebo zde není a já tvrdím, že se s tím nedá nic dělat. Pokud je zde, pak procházíte skrze ni; pokud zde není, je lépe se rozejít. Nebojujte ale o ni, protože ztrácíte čas, život. Pokud někoho milujete a vaše hloubka mluví k hloubce toho druhého - setkáváte se v bytí - je to v pořádku, nádherné; jestli se to neděje, rozejděte se. Ale nevytvářejte žádný konflikt, zápas nebo boj o ni, protože ji nelze získat bojem a čas byl ztracen - a nejen čas, také váš potenciál bude poškozen. Můžete začít ten celý vzorec opakovat s další osobou.

Jestliže zde není důvěra, rozejděte se - čím dříve, tím lépe - tak nejste ničeni, nejste poškozováni, tak vaše schopnost milovat zůstává svěží a můžete milovat někoho jiného. Tohle není to místo, to není ten muž, to není ta žena pro vás. Odejděte, ale neničte se navzájem. Život je velmi krátký a potenciály jsou velmi křehké. Mohou být zničeny a jsou-li jednou zničené, není šance je opravit.

Slyšel jsem, že se jednou stalo, že Winston Churchill byl pozván, aby promluvil v malém kruhu přátel. Každý věděl, že Churchill je velký opilec, velmi miluje alkohol. Člověk, který ho představil, prezident klubu, řekl: "Sir Winston vypil do této chvíle tolik vína, že kdybychom vylili všechno to víno do téhle haly, hladina by dosáhla až k mé hlavě." Byla to velká hala a on jen žertoval. Winston Churchill se postavil, podíval se na pomyslnou hladinu, podíval se na strop - ten strop byl velmi vysoký -, velmi zesmutněl a řekl: "Tak mnoho zbývá a tak málo je času."

Co se týče lásky, tolik toho je třeba pro každého udělat a tak málo času zbývá. Proto neplýtvejte svou energií v zápasení, žárlivosti a konfliktu; odejděte a odejděte jako přátelé. Hledejte někde jinde osobu, která existuje, která vás bude milovat. Nefixujte se na někoho, kdo je špatný, kdo není pro vás. Nezlobte se, není v tom žádný smysl a nesnažte se důvěru vynutit; nikdo ji nemůže vynutit - to se nikdy nestane. Promarníte svůj čas, promarníte svou energii a můžete si jen uvědomit, že se nic nedá dělat. Odejděte. Buď důvěřujte, nebo odejděte. Láska vždy důvěřuje, protože když zjistí, že důvěra není možná, prostě odejde přátelskou cestou; není zde konflikt a boj. Sex vytváří žárlivost; hledejte, objevujte lásku. Nedělejte ze sexu základní věc - on jí není.

Indie míjí lásku ve sjednaných sňatcích, Západ ji míjí ve volné lásce. Indie minula lásku, protože rodiče byli příliš vychytralí a moc kalkulovali. Nikdy by nedovolili se zamilovat: to je příliš nebezpečné, nikdo neví, kam to povede. Byli příliš chytří a skrze chytrost Indie minula celou příležitost lásky.

Na Západě jsou příliš velcí rebelové, příliš mladí; hloupí - příliš mladí, příliš dětinští. Udělali ze sexu volnou věc, dostupnou všade: bez potřeby jít tak hluboko, aby objevili lásku - užij si sexu a hotovo.
Kvůli sexu ztrácí Západ, skrze manželství ztrácí Východ. Ale pokud jste bdělí, nemusíte být Východní, nemusíte být Západní. Láska není ani Východní ani Západní.

Objevte lásku uvnitř sebe. A pokud milujete, dříve či později se stane, že tu osobu potkáte, protože milující srdce přichází dříve či později ke druhému milujícímu srdci - to se stává vždycky. Najdete tu správnou osobu. Pokud jste ale žárliví, nenajdete, pokud jste pouze pro sex, nenajdete, pokud žijete jen pro bezpečí, nenajdete. Láska je nebezpečná cesta a jen ti, kteří mají odvahu, mohou po ní cestovat. A říkám vám, je to stejné právě jako meditace - jen pro ty, kdo jsou odvážní. A existují pouze dvě cesty, jak dosáhnout božství - buď meditace nebo láska. Zjistěte, která je vaše cesta, která může být vaším osudem.
______________________________________________


A ♥ A


Osho: A bird on the Wing
Chapter #6 The Miracle of Ordinariness, Question 2.
zdroj:http://osho.tady.info/
Poznámka FACEBOOK:
autor foto/obraz: http://movies.about.com/od/movieproductionphotos/ig/Snow-White-Photos/Lily-Collins-Photo.htm
Na sociální síti Facebook publikovala Alena A. ©http://www.facebook.com/pages/Probuzen%C3%AD-2012-Awakening-2012-/331005513586287
Tuto verzi je možné dále SDÍLET na všech sociálních sítích. KOPÍROVÁNÍ v nezkrácené a neupravené podobě je povoleno jen pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Převzato od: www.moje-pravdy.cz

JAK VYUŽÍT NESNÁZE V PARTNERSTVÍ A UDĚLAT Z NICH VÝHODU

Častokrát v našich vztazích zažíváme mnoho bolesti. Někdy je to téměř neúnosné. Chybí nám naděje. Nebo ji ztrácíme.

Klademe si otázky: „Má náš vztah ještě smysl? Změní se ten druhý? Budeme schopni spolu ještě vycházet?“ Leckdy neznáme odpovědi. Víme to, že s tím druhým chceme být, ale nevíme, jak to udělat a nezbláznit se. Možná to není tak zlé, ale i tak nám někdy z partnera jde hlava kolem. Pojďme se podívat na jinou perspektivu, takovou, jakou nás neučili. Takovou, kde romantická řešení nefungují (což se v běžném životě děje až příliš často), ale fungují jiné a mnohem hlubší principy. Potom v druhém přestaneme vidět nepřítele nebo toho „kdo to má špatně“. Pochopíme, že pohled: „Musím ho/ji změnit a když to nepůjde, musím odejít nebo se přizpůsobit něčemu, co nechci a co mi nesvědčí.“, může mít i jinou perspektivu a možná není vůbec nutný. A i přesto, že tento pohled opustíme a nebudeme druhého měnit, mohou se dít zázraky.

Pojďme získat naději, že i když jsou naši partneři, jací jsou, pohledem do sebe a pochopením hlubších příčin a souvislostí, můžeme měnit náš vztah k větší harmonii a vyšší kvalitě.

Nezahazujme naše partnerství, i když možná vypadá složitě a neřešitelně. Pojďme se nejdříve podívat a pochopit, co nám chtějí konflikty říci. A potom uvidět, jak můžeme tyto problémy využít a díky jejich hlubšímu pochopení znovu prohloubit a rozproudit lásku, porozumění a harmonii.

Pokud toho však chceme dosáhnout, musíme pochopit důležitý princip a to, že:

KAŽDÝ Z PARTNERŮ NESE A VYJADŘUJE PŮLKU JEDNOHO CELISTVÉHO PROBLÉMU.

Dokud nepřijmeme a nepochopíme tento princip, nemáme šanci s problémem skutečně hnout.

Oba dva partneři mají tentýž problém, z něhož každý se identifikuje pouze s jeho jednou polovinou.

Následující příklad, na němž chci demonstrovat tento princip, mohl prožít každý z nás.

Jeden partner je závislejší a potřebuje s tím druhým trávit hodně času. Je nespokojený, když to tak není. Druhý partner, který však chce více volnosti, se cítí omezený, a čím více jsou na něho kladeny požadavky na častější přítomnost, tím více chce být sám nebo chce mít svůj prostor. Čím více chce však mít svůj prostor, o to více na něm ten závislejší partner lpí. A je to takový zamotaný kruh, který se opakuje pořád dokola. Čím více jeden partner dělá to svoje, a chce to svoje, tím více druhý partner také dělá a chce to svoje. A problém se hrotí a hrotí. Partneři se vzájemně obviňují, jak to ten druhý má špatně a oběma je jen hůř.

Tato situace nakonec dopadne několika způsoby.

První varianta je ta, že závislého partnera už ta situace tak strašně bolí, že se sice nerozejde, ale vnitřně se od partnera odtrhne a sám se stane nezávislým. Sice už ho nezraňuje jeho potřebnost, od které se odřezal (dobře čtete, nepíšu zde, kterou si vyřešil, ale od které se odřezal), ale začnou se tak s partnerem od sebe vzájemně vzdalovat. Ve vztahu přestane proudit energie a vztah umře. Partner, který se odřezal, přestože ze vztahu neodejde, může vyplnit prázdné místo v sobě například milencem či milenkou nebo nějakým koníčkem, zanícením do práce atd.

Další možnost vývoje je ta, že si partneři jen prohodí role. Ten původně závislý se rozhodne pro nezávislost, protože už nemůže vydržet bolest z toho, jak pro něj partner není k dispozici. Začne dělat, co chce, stane se tím nezávislým a jeho partner jakoby zázrakem najednou začne žárlit a stane se potřebnějším a závislým. Tím se však problém nevyřeší. Jen se prohodí role.

Mimochodem mnoho terapeutů posiluje partnerské problémy a nevědomě podporují rozpad vztahu tím, že místo toho, aby poukázali na hlubší problém ve vztahu a pomohli ho klientovi vyřešit, tak ho pouze povzbudí v tom, aby skočil do druhé poloviny problému. Například ze závislosti do nezávislosti.

Třetí varianta je, že se partneři rozejdou, protože už nevydrží tlak, který na sebe vzájemně kladou svými neslučitelnými požadavky. V dalších vztazích hrají ty samé role (závislý bude zase závislým a nezávislý zase nezávislým). A přestože si už oba řekli, že jejich další vztahy budou jiné,

jakoby divnou náhodou závislák zase potká někoho, kdo bude utíkat pryč a nezávislák někoho, kdo se na něj nalepí.

Pokud závislý partner odchází ze vztahu s tím, že on už nikdy závislý nebude, taky se mu může stát, že v jeho dalším vztahu bude hrát roli nezávislého a jeho další partner bude na něm závislý.

A úplně nejvyhrocenější situace je ta, že po rozpadu vztahu už bude některý z partnerů tak vystresovaný schématem, které se mu neustále opakuje, že i když bude říkat, že chce krásný vztah, jakoby náhodou nebude moci nikoho najít. Jeho podvědomí ze strachu, že se zopakuje schéma, z něhož on neumí vyjít, ho totiž do žádného vztahu nepustí. Protože podvědomě ví, že by si mohl přitáhnout ohranou písničku na notách původní role.

Určitě jste sami alespoň některou z těchto situací zažili.

Je to pěkná motanice, z níž není snadné vyjít, i když se vědomě moc snažíme. Rozhodujeme se pro to, co chceme. Ale jakoby nám život zase přivleče přesně to, pro co jsme se doopravdy nerozhodli. Čím to je a kudy z toho ven?

Jak jsem psala již výše, problém není v tom, že jeden partner je závislý a druhý je nezávislý.

Problémem je, že nechápeme, co je opravdovým problémem. Myslíme si, že každý partner má svůj vlastní problém.

Partneři však nemají každý svůj vlastní problém, který je opačný, než má ten druhý.

Oni mají jeden společný problém, kterým je v tomto případě schéma ZÁVISLOST-NEZÁVISLOST. A každý z partnerů jen vyjadřuje půlku tohoto problému.

Když budeme pátrat hlouběji, tak zjistíme zajímavé souvislosti.

Zjistíme, že náš partner vyjadřuje jen půlku toho, co jsme sami kdesi v hloubi duše popřeli, a co nás už tak moc bolelo, že jsme se na to odmítli dívat. Nemusíme si to pamatovat. Většinou jsme byli hodně malé děti.

Například zjistíme, že závislý partner zažil v dětství nedostatek blízkosti a emocionálního porozumění. Protože je hladový a nedokrmený, vyžaduje tuto výživu nevědomky po partnerovi a cítí to jako oprávněný požadavek. Neuvědomuje si, že si z partnera dělá rodiče. Toto schéma dětského „hladu“ vytváří jeho závislost.

Tento člověk si podvědomě najde kompatibilního partnera, se kterým odehrává schéma „nikdy nebudu nasycen“ a toto schéma nevědomky opakuje, až do utrápení se.

A jako magnet bude přitahován k partnerovi, který se ve vztahu začne projevovat nezávisle, i když to tak nemusí vypadat hned na začátku.

Kdybychom však měli možnost se podívat do hloubky toho, co se stalo v dětství partnerovi nezávislému, divili bychom se. On totiž pravděpodobně zažil úplně stejné schéma a úplně stejný hlad. Rozhodl se však, že tento hlad a tato bolest je tak moc velká, že už nikoho nebude potřebovat a odříznul se od svých potřeb. Hlavně nechce potřebovat nikoho jiného, jen aby znovu nezažil tu velkou bolest z toho, že je na někom závislý a jeho potřeby nejsou uspokojeny.

Jeho potřeba nezávislosti není totiž touha po opravdové svobodě, ale pouze útěk od závislosti, kterou zažil a vytěsnil a se kterou nechce mít nic společného. I tak v něm však zůstává nenasycené vnitřní dítě, které má hlad. Tento nezávislý partner totiž někde hluboce podvědomě ví, že je vlastně závislý a kdyby se přiblížil moc blízko, padl by do toho znovu. A to už nikdy nechce dovolit. Ale jakoby „náhodou si najde partnera, který poukazuje na tento rozměr problému. Tedy partnera, který se chová jako nenasycené a potřebné dítě.

Dokud partneři neodhalí, co vlastně hrají za hru, budou se vzájemně traumatizovat.

Partner, který vyjadřuje závislost, bude trpět odtahováním se druhého partnera a bude mu to připomínat jeho hlad a trauma z dětství. Partner „nezávislý“ bude traumatizován tím, že bude vidět v partnerovi svoji vlastní závislost, zranitelnost a strach, se kterou ale nechce mít nic společného a od které bude utíkat a bude partnera odhánět.

Ani jeden z partnerů nebude tušit, že oba dva mají úplně stejný problém. Z něhož každý vyjadřuje jenom půlku.

DALO BY SNAD I ZJEDNODUŠENĚ NAPSAT, ŽE PARTNER VYJADŘUJE ZA NÁS TU PŮLKU PROBLÉMU, KTEROU JSME SE ROZHODLI NEVIDĚT. TEDY ZÁVISLÝ PARTNER JE ZÁVISLÝ I ZA NEZÁVISLÉHO PARTNERA A NAOPAK. DĚLÁ NÁM TEDY SLUŽBU.

TO, CO NA PARTNEROVI NENÁVIDÍME, MŮŽE BÝT PŘESNĚ TO, CO KDYŽ PŘIJMEME, NÁM POMŮŽE NAJÍT SAMA SEBE A DOSÁHNOUT OPRAVDOVÉHO VNITŘNÍHO KLIDU.

Ve chvíli, kdy pochopíme situaci celistvě, může se nám ulevit. Protože již víme, že náš partner není nepřítel, který nám ubližuje. Je to jen spoluhráč. Doteď jsme však nevěděli, jakou hrajeme hru a jakou má tato hra pravidla.

Už tedy vidíme, že řešením není trvat na tom, aby se partner změnil a byl takový, jakého si ho představujeme. Víme, že čím víc to po něm budeme chtít, tím méně takový bude moci být.

Naopak pochopíme, že jediným možným řešením je vystoupení z tohoto schématu. Tím můžeme pomoci i partnerovi, aby mohl přestat vyjadřovat tu půlku problému, kterou jsme my sami odmítli.

A je jedno, kdo s tím začne. Může ten, komu to dojde první.

Tak například ten závislejší má většinou větší potřebu situaci řešit, protože je více v kontaktu se svými pocity. Když si tento partner vyřeší všechny bolesti z dětství, které patří k jeho závislosti a uzdraví si svoji nenasycenost (místo toho, aby sám sebe zmanipuloval a z bolesti si taky začal hrát na nezávislého), tak se ve vztahu uvolní. Jeho dětské „já“ je nasycené a on už nemusí tak tlačit. Nezávislý partner to energeticky vycítí, a protože už tam není ten tlak, nemusí tolik utíkat. Partnerství dostává prostor pro to, aby se mohlo rozvíjet. A hlavně v partnerství přestává fungovat destruktivní schéma. To schéma může fungovat totiž jen tehdy, když ho hrají oba dva. Jakmile jeden udělá změnu, schéma je neudržitelné.

I když na problému pracuje pouze jeden partner, vztah se začne měnit. Ale jen tehdy, pokud si to uzdraví doopravdy. Pokud opravdu přestane být potřebný, začne dávat, dávat od srdce (a ne proto, aby bral, a proto, že je potřebný) a tím, aniž by se snažil, začne být přirozeným dárcem. Druhý partner, který je vlastně také energeticky podvyživený to začne cítit. Cítí, že jeho partner již není ten, kdo si od něj potřeboval nabrat a sám neměl co dát, protože sám byl hladový. Vidí, že se z partnera stal někdo, kdo již něco nabízí. A aniž by si uvědomoval, proč to tak je, najednou může zůstávat blíže. Možná se začne i sám sytit. Tím, jak se to postupně bude dít, tak se časem mohou zahojit bolesti i původně nezávislého partnera a vztah se stane vyrovnanější a zdravější.

Tuto situaci lze samozřejmě řešit i opačně. Když si nezávislý partner přizná ten fakt, že vlastně jen utíká před vlastní závislostí, kterou v sobě popřel a partner před kterým utíká, mu ji ukazuje vlastním příkladem, může si také tento problém vyřešit. Uzdravit zraněné vnitřní dítě. Potom se stane opravdu svobodným. Bude moci zůstat blízko, když se tak rozhodne a bude moci odejít, když se tak rozhodne. Nebude ho již stresovat závislost jeho partnera a připomínat mu jeho rány. Tyto rány už budou zhojené. Bude moci u partnera zůstat, i když je partner bolavý a potřebný. Začne taky přirozeně a bez sebeobětování dávat, aniž by bral nebo něco potřeboval (například svobodu). Tím se začne jeho závislejší partner sytit. Udělá si konečně zkušenost, že je možné, aby u něj někdo byl, když to potřebuje, aby něco dostal. Nějakou dobu to bude trvat, ale časem se zahojí i on a vztah se opět dostane do rovnováhy a může udělat další krok vpřed.

Zde však platí: BUDE TO FUNGOVAT, AŽ SI TEN PROBLÉM SKUTEČNĚ VYŘEŠÍME U SEBE A ZAČNEME DÁVAT, ANIŽ BYCHOM POTŘEBOVALI BRÁT (potřeba brát si jen ukazuje na to, že jsme si to ještě nevyřešili).

KDYŽ TOTIŽ DÁVÁME DOOPRAVDY, BEZ POTŘEBY DOSTÁVAT (protože jsme si svoje dětské potřeby vyřešily, nikoliv proto, že jsme je popřeli a teď se jenom obětujeme) DOSTÁVÁME AUTOMATICKY. Paradoxně jakmile si to vyřešíme a přestaneme to potřebovat, život nám to většinou dá sám od sebe. Partner najednou začne dávat to, co nikdy dříve. Dokud o to budeme usilovat formou kompenzace a chtít po partnerovi to, co jsme nedostali v dětství, nejen že to nedostaneme doopravdy, ale bude se nám to ještě více vzdalovat.

Pokud se rozejdeme s partnerem dřív, než si toto schéma vyřešíme, ono nás neopustí změnou partnera. Přejde s námi do nového vztahu. Instinktivně si najdeme partnera, který s námi bude hrát stejnou nevědomou hru. Možná si jen prohodíme role, ale jinak nic nového.

Tento princip jsem zde vyjadřovala schématem ZÁVISLOST – NEZÁVISLOST

ale platí to na všem, co se v partnerství projevuje jako problém.

Zkuste se chvíli nedívat na partnera jako na zločince, který Vám ubližuje, ale hledejte protiklady, které vzájemně vyjadřujete jako dvě strany jedné mince.

Může to být

ZÁVISLOST - NEZÁVISLOST

MILOVNÍK DOMOVA (NTROVERT) – MILOVNÍK SPOLEČNOSTI (EXTROVERT)

POŘÁDKUMILOVNÝ – NEPOŘÁDNÍK

CHOLERISMUS – FLEGMATISMUS

LHÁŘ – PRAVDOMLUVNÝ

VĚRNÝ – NEVĚRNÝ

PŘECITLIVĚLÝ – NECITLIVÝ

PRACOVITÝ – LENIVÝ

VELKÁ CHUŤ NA SEX – MALÁ CHUŤ NA SEX

ŽÁRLIVÝ – NEŽÁRLIVÝ

PESIMISTA - OPTIMISTA

a mnoho dalšího

Prostě jakékoliv opaky a protiklady.

PROBLÉMEM NEJSOU JEDNOTLIVÉ VNĚJŠÍ PROJEVY, ALE HLUBŠÍ SCHÉMA, KTERÉ PROTIKLADY SPOJUJE A JE STEJNÉ U OBOU PARTNERŮ.

PS: V partnerském trojúhelníku mají stejné schéma všichni 3, jen z něj každý vyjadřuje jinou část.

Častokrát se to stane tehdy, když ani jeden z partnerů si schéma není schopen vyřešit, tak přijde někdo další, aby poukázal na to, čemu se partneři vyhýbají. Ten, kdo do vztahu vstoupí, se zase většinou vyhýbá tomu, co partneři vyjadřují navenek a nechce vidět on sám.

Přeji Vám, abyste se po přečtení tohoto článku dokázali na Váš vztah dívat nově. A místo bojů o to, kdo má pravdu ve snaze donutit partnera, aby to bylo, jak vy potřebujete, jste byli schopni vyřešit tento problém celistvě a opravdově.

Autor: Eva Marvánová evamarvanova@seznam.cz, www.evamarvanova.cz

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Převzato od: www.moje-pravdy.cz

ZUBY – A JINÉ SOUVISLOSTI

V orientálni diagnostice je přiřazována  souvislost mezi zuby a orgány. Nebudu zde vypisovat všechny možnosti, jelikož existují knihy, ale po úvodním shrnutí připojím jeden konkrétní případ, na kterém bude názorně ukázáno, jak se vše diagnostikuje.
Já osobně beru orientální diagnostiku pouze s nadhledem (i když  může trochu napovědět).
Jen bych ráda zdůraznila, hlavně pro ty, jež se ztotožní s některými diagnózami, že není nic, co nelze změnit a některé změny mohou nastat za pár měsíců.
Není  vše navždy dané – před pár lety jsem měla jiný typ postavy a jiný postoj páteře- a také jsem slyšela, že jednou to mám geneticky dané a už to nezměním. Mohla bych takto povědět ještě o dalších drobnostech, ale to je už na jiný článek.

ZUBY VYPOVÍDAJÍ MNOHO O NAŠEM MOMENTÁLNÍM ZDRAVÍ A KONDICI.

V orientě  existuje jedno přísloví – kdo má mezery mezi zuby, neuvidí zemřít své rodiče. Podobný význam má spodní rozšířený ret.
Takoví lidé v dosti mladém věku opustí domov a podnikají daleké cesty. Když jejich rodiče zestárnout, nemohou jim být tyto děti na blízku pro velkou vzdálenost.
Oddělování zubů, mezery mezi zuby jsou způsobeny velkým množstvím jin faktorů (mnoho alkoholu, drog, léků, zpracovaného bílého cukru nebo chemických náhražek cukru).

Zuby vyčnívající dopředu jsou také jin.
Zuby vrostlé dozadu jsou způsobeny převládajícími faktory jang – mnoho  dlouze vařené  či pečené stravy, živočišných produktů, soli.
Nepravidelně rostlý chrup je způsoben chaotickým stravováním.

ZUBY- PÉČE
V první řadě bych okamžitě vyhodila všechny komerční pasty – obsahují cukr nebo umělá sladidla včetně fluoru – přesně to, co naše zuby ničí a napomáhá jejich rozpadu.
Antibiotika mají podobný vliv na zuby a velice bych přemýšlela o jejich nutnosti pravidelné konzumace.
Místo zubní pasty se dá použít na čištění mírně slaná voda (osolená mořskou solí – ne komerční kuchyňskou, ve které je opět cukr), nebo různými zubními oleji v bio-kvalitě (www.originalatok.cz) či zubní pastou DENTIE (vyrobeno firmou MITOKU- dovozce firma SUNFOOD VM s.r.o.).
Já osobně si zuby čistím už jen 1-2x týdně  čistým kartáčkem nebo maličkou kapičkou DENTIE.
Zde jedna inspirace pro  ošetření :
Třísloviny dubu, medvědice, krvavce totenu, mochny nátržníku, hadího kořene a řepíku jsou velkým protivníkem mikrobů, protože reagují s jejich membránami se současným stahujícím a zpevňujícím efektem na ně i okolní tkáně za tvorby tenkého povlaku, nátěru, který výrazně omezuje další napadení filament i dásně. S mikroby v zubním plaku reagují třísloviny také a malé trhlinky v zubech dokonce zalepují. Po oxidaci tříslovin asi během hodiny vznikají z tříslovin hnědé flobafeny, barvivo. Takže po aplikaci třísloviny vytváří světle žlutohnědé zabarvení skloviny a na zubu, kde sklovina již není, protože ustoupila dáseň, se flobafeny zviditelňují jako hnědočerné vybarvení spodních částí zubů jako daň za přítomnost.
Třísloviny kontaktně ničí mikroby a zatahují prostory, kde by se mohli množit, takže celkem rychle ustupuje bolestivost. Zubařův peroxid je dezinfekční ještě o stupeň víc, nevytváří ochranný povlak, nestahuje povrch a buněčnou strukturu spíše poškozuje. Ovšem nehnědí, ale bělí.
Tříslovinný odvar lze udělat povařením lžíce směsi jmenovaných bylin v jakémkoliv poměru několik minut ve čtvrt litru vody a jakmile klesnou ke dnu zfiltrovat a použít k výplachům a proplachům. Tříslovinový odvar se nesmí provzdušňovat ani kvůli chlazení, protože ho vzdušný kyslík znehodnocuje. Zpomalení oxidace na roky lze zajistit lihem, takže vzniká lihovodní roztok Dubové kapky, které celý proces působení zjednodušují na pokapání několika kapkami nebo pohodlné prostříknutí postiženého místa častěji během dne z rozprašovače, protože neředěné dubovky nelze použít díky lihu k obkladu na sliznici.
Při pomalém polknutí slin s dubovými kapkami lze očekávat podobný efekt i při bolestech v krku, náběhu na angínu a dokonce jako zevní obkládek tlumí jedový efekt kousnutí od jakéhokoliv hmyzu, zvláště borélioklíštěte.
Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/bolesti-zubu-dasni-a-bylinky.htm#ixzz1pGcyDudH

OSOBNĚ POUŽÍVÁM BYLINKY V SYROVÉM STAVU.



Protože vím, že zuby přímo souvisí s trávením, pak všechny bylinky podporující trávicí trakt jsou současně léčivé pro zuby :
Kopřiva, jitrocel, pampeliška, šalvěj, atd….Jistě mnozí  v diskuzi navrhnete další, se kterými máte nějaké zkušenosti.
Na jakékoli bolesti zubů je koření hřebíček,rozkousat v puse a chvíli nechat působit. Hřebíček umrtvuje a pak to nebolí.
Hřebíček je ve skutečnosti nesmírně silná a zajímavá bylinka a ještě se k němu v budoucnu vrátím v tématu o parazitech.
Další zajímavé ošetření zubů je KOSTIVAL LÉKAŘSKÝ.
Jeho kořen- syrový nebo namočený sušený – nacpaný pravidelně po dobu 1-2 měsíců má údajně schopnost zacelit zub.
Sama jsem to ještě nevyzkoušela, ale po prostudování léčivých schopností této -pro moderní vědu a medicínu nebezpečné rostliny-  tomu věřím.


ZUBY OBECNĚ
Přestavují ROZHODNUTÍ
ZUBNÍ POTÍŽE ,  pak  signalizují dlouhotrvající nerozhodnost, neschopnost analyzovat myšlenky a činit příslušná rozhodnutí.
ZAJÍMAVOST
Která boří naše zažitá paradigmata ohledně zubů.
Ruští badatelé při pitvách nalezli zárodky kořenů na třetí a čtvrté zuby.
A zde je odkaz na breathariána, kterému na místě chybějících zubů, třetí zuby doopravdy vyrostly.
Viktor Truviano z Argentiny:
http://suprememastertv.cz/breatharian1.php?anim1=1417.flv

Jednu velmi zajímavou změnu zubů jsem zažila ve své rodině u mého syna. Když mu začaly růst druhé zuby, některé  přerůstaly přes první. A na prvním stupni základní školy to vypadalo, že bude dobrým kandidátem na rovnátka. Jenomže v té době se naše rodina začala ubírat cestou „změny stravy“ a přestali jsme nakupovat běžnou stravu v obchodech a supermarketech.
I přes to, že jsme nebyli na „regenerující syrové stravě“,  už fakt, že syn nemá v každodenním jídelníčku běžné potraviny a sladkosti způsobil, že se mu zuby zázračně vyrovnaly  a jako téměř z mála nemusí žádná rovnátka nosit – chrup má dokonale srovnaný.
A během svých 17 let má plombu pouze ve dvou zubech- které mu byly zpraveny v době pravidelné konzumace běžných potravin z obchodů.
Dnes asi tak zhruba 7-8 let nebyl u zubaře.
Tak málo stačí ke změně.


Autor:Marie Špačková
www.jajsem.com


A nakonec sem vložím názornou ukázku, jak diagnostikovat stav těla i duše podle problémů se zuby:


DOBRÝ DEN,
 MŮŽETE MI PROSÍM ZODPOVĚDĚT TENTO DOTAZ. MLADÉMU MUŽI 24 LET SE ZDRAVÝMI ZUBY SE TOTÁLNĚ ZEVNITŘ ZKAZÍ 4. A POTÉ 5.ZUB NAHOŘE VLEVO, PLOMBA NEDRŽÍ A HLUBOKÝ KAZ JE 4X PŘEVRTÁN A PLOMBA DRŽÍ JEN NA DOBRÉ SLOVO. LZE KAŽDÉMU ZUBU PŘIŘADIT FUNKCI NĚKTERÉHO VNITŘNÍHO ORGÁNU? CO VNITŘNÍ ZKAŽENÍ 4. ZUBU ZNAMENÁ? NAROZEN VE ZNAMENÍ BLÍŽENCŮ
 DĚKUJI kARLA

Zuby předstoličky- oslabené orgány –slezina, slinivka, žaludek.
Slinivka, slezina a žaludek
SLINIVKA
je orgán lásky a její stav nám ukazujeme, jak jsme schopni lásku dávat a přijímat. Láska je sladší než med i cukr. Upřímné políbení či pohlazení od toho, koho zbožňujeme a kdo nás miluje, je živou vodou, která dává a probouzí život i tam, kde jej mnoho není. Vždyť i kámen ožije, promluvíme-li na něj s láskou. Kdo opravdovou, čistou duševní lásku neuměl plně dát, kdo v pravý čas neslyšel prosby druhých, nevnímal jejich potřeby, pouze plnil svá přání, ten trpívá od útlého věku cukrovkou. Sladkost, kterou nedával svým jednáním, je mu ve stravě nyní zakázána, nesmí ji brát. Cukrovkou v pozdějším věku trpí lidé, kteří ve svém současném životě dělali obdobné chyby a prohospodařili své síly. Přeslazovali, upravovali si život k obrazu svému natolik intenzivně, že jim na stáří nezbylo. Dávejte lásku, mluvte k druhým s láskou, s touhou pomoci. Myslete na ostatní lidi jenom v dobrém.
Léčivá formulka slinivky břišní:
Můj život je sladký.
Jak slinivku detoxikovat přírodní cestou


SLEZINA
je jedním z významných obranných míst těla. Oslabenou slezinu poznáme okamžitě na mandlích. Slezina reaguje při všech infekčních chorobách, nemocech krve a jater, při sebemenším rozladění organismu. Její správná funkce podporuje aktivitu a život. Slezina zachycuje unavené červené krvinky a je filtrem lymfy – zachycuje potravinářská barviva a chemii, zachycuje také naši zlobu a nešvary. Její stav ukazuje naši sympatii k lidem, přírodě, zvířatům, rostlinám. Pokud vše soudíme, hodnotíme, o vše se staráme a nad každým se rozčilujeme, poškodíme si tento měkký a citlivý orgán a nakonec, víte, jak často dochází k úrazům a nehodám s natržením sleziny, pak dojde k jejímu odstranění a protože nic není náhoda, půjde o krátké a velmi silné pročištění. Pokud je poškozená slezina, shromážděné negace musí být pročišťovány tělesným trápením a ztrátami. Nikdy nikoho nesuďte a nekritizujte, přistupujte k lidem se sympatiemi a pochopením.
Léčivá formulka sleziny:
Mám se rád a nahlížím na sebe kladně. Souhlasím se vším svým konáním. Důvěřuji, že průběh života bude pro mne příznivý. Jsem v bezpečí. Všechno je v pořádku.
Jak slezinu detoxikovat přírodní cestou


ŽALUDEK
Každá událost v životě člověka učí. Mnohé situace jsou pro nás jako kameny, které nás ubíjejí a které nedokážeme přijmout. Nejsme schopni vydržet tvrdost na nás dopadajících ran, ale nemáme iniciativu a snahu tuto situaci opustit, zmírnit a postupně ji zvládnout. Potom náš žaludek s obtížemi tráví a nestrávení, nezvládnutí situace provází zloba. Projevuje se nejprve zánětem žaludeční sliznice a může se postupně tato zloba nebo neschopnopst vyřešení situace zhmotnit žaludečním vředem. Situace, které se nám vysloveně příčí, se kterými se nedokážeme smířit, přijmout a vstřebat, vracíme a zvracíme – tak vzniká žaludeční neuróza.
Nezáviďme si navzájem, nesrovnávejme se s nikým. Nevadí, že právě teď má někdo vedle vás cosi, co závidět můžete, ale vše se mění. Jděte si svojí cestou, bez závisti a srovnávání se se situací, možnostmi a dary, které dal život druhým.
Léčivá formulka žaludku:
Procházím životem bez problémů.
Jak detoxikovat žaludek přírodní cestou
Jak poznáte, že máte oslabenou slinivku, slezinu nebo žaludek?
Zkuste to podle Orientální diagnostiky >>
Podpořit své slinivku a žaludek můžete také jejich očistou. Pro slezinu (a lymfatický systém) je vhodná trochu jiná očista.
Konkrétněji k jednotlivým nemocem slinivky, sleziny a žaludku v Přehledu duchovních příčin nemocí >>


Slinivka – další diagnostické prvky
• vráska nebo více vrásek na kořeni nosu ve vodorovné poloze

• temné skvrny v oblasti spánků – hyper nebo hypoglykémie
• předčasné šedivění, mrtvé vlasy – cukrovka
• hladký, suchý, modročervený spodní ret, spodní okraj rtu bledý a vpadlý
• zmačkaná kůže v obličeji – onemocnění slinivky
• příkré vertikální vrásky od lícní kosti na bradu – zatížení slinivky
• měsíčky nehtů oddělené vodorovnou linkou
• potíže se zuby – předstoličky, tj. první stolička
• acetonový dech – hyper nebo hypoglykémie
• potíže s koleny zevně – oslabená slinivka a žaludek
• potíže s 11. a 12. hrudním obratlem a 1. obratlem bederním
• irisdiagnostika: slinivku najdeme v pravém oku hned po 7., ale blíže k zorničce


Slezina – další diagnostické prvky
• přetížení sleziny poznáme na mandlích jako jejím párovém orgánu – je to známá angína, bolesti v krku.
• zelenavé zabarvení na boku kořene nosu nebo zelenavé cévky na boku spánků – přetížení sleziny
• bílá barva hrany dolního víčka – nedostatek krevního barviva

• černý, tmavohnědý stín, který vychází od kořene nosu a dělá jakoby neúplné, někdy i úplné kruhy pod očima – oslabená slezina a imunitní systém

• uhrovitý nos, zvlášť s tmavými tečkami – porucha sleziny
• pokud prudce natáhneme prsty ruky, jak to jen nejvíce jde a lůžka nehtů nám zbělí – nedostatek železa
• bílé trvalé obláčky na nehtech – potíže se slinivkou a slezinou, vylučování cukru a nedostatek minerálních látek
• potíže se zuby – předstoličky, tj. první stolička
• bledé ušní lalůčky – chudokrevnost
• kruhovité vypadávání vlasů – výrazná chudokrevnost
• irisdiagnostika: slezinu najdeme v levém oku ve 4,20. Černý kroužek kolem duhovky – stagnace lymfatického systému, nedokrvenost periferií a kůže.

Stav sleziny ukazuje naši sympatii k lidem, přírodě, zvířatům, rostlinám.
Více v duchovních příčinách nemocí
Diagnostická zóna žaludku se nachází ve střední části nosu a horním rtu

Žaludek – další diagnostické prvky
• nadměrně prokrvená kůže v této oblasti – nadměrně prokrvená sliznice žaludku
• bílé a žluté pupínky v této oblasti – stěny žaludku se potahují hlenem a tukem
• zatvrdliny v této oblasti – tvrdnutí žaludeční sliznice, možnost tvorby žaludečního vředu

• extrémně sevřená nebo povolená ústa, především horní ret – extrémně sevřený nebo povolený žaludek

• koutky úst začervenalé, praskající nebo s vyrážkou – potíže s dvanácterníkem, vředy
• povolená tkáň na bradě – překyselení
• potíže se zuby – druhá stolička
• krvavě červený jazyk nebo puchýřky na okraji jazyka – žaludeční katar
• potíže s 11. a 12. hrudním obratlem a 1. obratlem bederním
• irisdiagnostika: jasně bílý věneček kolem zornice – překyselení žaludku. Žluto-oranžová tečka na pravém nebo levém oku těsně u zornice – vřed v žaludku.

Žaludek ukazuje, jak dokážeme trávit a strávit situace, které k nám přicházejí.
Více v duchovních příčinách nemocí


Pokud muž, kterého se to týká, bude mít zájem o doporučení produktů, změny stravy a pohledu na svůj život a chyby, které nezvládá, ať se s důvěrou obrátí. Jinak rada pro vás – je dobré se starat o sebe, protože každý toho máme tolik, že nezvládáme své, a možná právě proto, že naše úkoly se nám zdají obtížné a nechce se nám do nich, tak pácháme dobro a staráme se o druhé. Jediná cesta někomu pomoci je nechat ho být a radit, jen když jsem požádán
S láskou Vaše Empatia

Zdroj: http://empatia.cz/duchovni-priciny-nemoci/slinivka-slezina-zaludek
www.jajem.com

Vloženo do Přírodní léčba, Zdraví. Uložit odkaz.

6 komentáře k článku ZUBY – A JINÉ SOUVISLOSTI

1. 

   Rudo 16.3.2012

   Deti boli ešte malé, keď sme prešli na vegetariánstvo, na našom stole nikdy nechýbalo množstvo ovocia a zeleniny. Rád poukazujem na ich blahodárny účinok na zuby. Dcéra má tohto roku 30 a syn 25. Ani jeden kaz. Naša generácia bola odchovaná na bielej múke a cukru. Zuby katastrofa. Až zmena jedálničku pomohla.
   Neobjavil som doteraz žiadnu literatúru, ktorá by definovala, ktorý zub s čím súvisí. Poraďte mi niekto, prosím.

    
   • 

     Martin 17.3.2012

     O jedné knížečce vím > jmenuje se  ZUBY …. :-))   a autorka je tuším zub.lékařka z Francie.
     Nevím ted přesné info, tak se omlouvám.
     Martin

      
2. 

   *Y* 16.3.2012

   Rudo
   mám jednu tabulku s meridiánovými drahami k  jednotlivým zubům, napište mi na yanamaria@seznam.cz   a já vam ji pošlu emailem. Sem to neumím, je to v excelu

    
3. 

   verkas 16.3.2012

   Ďakujem za informácie o duchovných príčinách chorob.
   http://deosum.com/Articles/117-jak-spravne-pecovat-o-svoje-zoubky-tajny-navod.aspx

    
4. 

   divad 17.3.2012

   Zdravím. Po přečteni tohoto článku se chci svěřit se svou zkušeností se zuby. Nejím maso už 18 let, kromě jednoho roku vojenské základní služby. V dětství, kdy jsem maso jedl, tak jsem měl občasné problémy se zuby (plomby,tahání nervů apd.), pak v 17 letech jsem přestal jíst maso a se zuby jsem neměl problémy až do vojny, kde jsem na rok maso opět jedl. Samozřejmě jsem během toho roku na vojně  byl u zubaře několikrát s bolestí zubů. Po ukončení vojny jsem se vrátil k nejezení masa a mohu se pochlubit, že už 15 let jsem u zubaře nebyl. Jedním z faktorů je samozřejmě strach z vrtačky (přiznávám), dále ani nevím ke kterému doktorovi popř. jít (v dnešní době to není tak jednoduché) , ale hlavně nemám prakticky žádné problémy se zuby. Zuby si nečistím pravidelně, spíš jen když si tělo řekne samo. Před pár měsíci jsem přestal používar pasty s fluorem a používám jen mořskou sůl. Možná ještě jedna věc může za to, že jsem nebyl 15 let u zubaře. A to je častá konzumace celých oloupaných citrónů (prakticky je jím co 2-3 dny  a na podzim a v zimě skoro každý den). To je moje zkušenost se zuby. David

    
   • 

     Marie88 17.3.2012

     Děkuji mnohokrát , divad,
     takovéto zkušenosti jsou vzácnější než mnohé teorie.
     A citrony, to má opravdu něco do sebe.
     Pevná dužina je mnohem více než vymačkaná šťáva.

Nová studie ukazuje, jak emoce ovlivňují části lidského těla

Možná znáte fráze jako zlomené srdce, motýlci v žaludku, nebo že je někomu špatně od žaludku.

Nyní nová studie z Finska naznačuje, že spojení mezi emocemi a částmi těla může být součástí standardní výbavy všech kultur.

Výzkumníci poprosili účastníky z Finska, Švédska a Tchajwanu, aby se vžili do různých emocí a pak se požádali, aby tyto emoce spojili s částmi svého těla. Hněv spojili s hlavou, hrudníkem, pažemi a dlaněmi, znechucení s hlavou, dlaněmi a dolní částí hrudníku, hrdost s horní části těla a lásku s celým tělem kromě nohou. Pokud jde o úzkost, tu účastníci silně spojili s polovinou hrudníku.

“Nejvíce překvapující věc byla konzistence hodnocení a to jak napříč jednotlivci, tak a ve všech testovaných jazykových skupinách a kulturách,” řekl vedoucí autor studie Lauri Nummenmaa, asistující profesor kognitivní neurovědy na finské Aalto University School of Science.

Nicméně americký expert Paul Zak, předseda Centra pro neuroekonomická studia na Claremont Graduate University v Kalifornii, těmito zjištěnými nebyl zaujat. Odsoudil tuto studii s tím, že je špatně navržena, nedokázala pochopit, jak emoce fungují, a nedokazuje vůbec nic.

Nummenmaa však řekl, že je tento výzkum užitečný, protože vrhá světlo na to, jak jsou emoce a tělo vzájemně propojeny.

“Chtěli jsme pochopit, jak tělo a mysl společně pracují při vytváření emocí,” řekl Nummenmaa. “Mapováním tělesných změn spojených s emocemi jsme také měli za cíl pochopit, jak různé emoce řídí tělesné funkce.”

Ve studii publikované 30. prosince v Proceedings of the National Academy of Sciences výzkumníci ukázali siluety zhruba 700 lidí. Na základě experimentu se snažili navodit emoce pomocí slov, příběhů, klipů z filmů a výrazů obličeje. Pak účastníci vybarvovali siluety podle toho, které oblasti jejich těla byly podle nich nejvíce a nejméně aktivní.

 

Záměrem nebylo přímo navodit určité emoce, ale spíše aby cítili různé emoce, řekl Nummenmaa.

Výzkumníci poznamenali, že některé z emocí mohou způsobit činnost v určitých oblastech těla. Například nejzákladnější emoce byly spojeny s pocity v horní části hrudníku, která může mít co do činění s dýcháním a srdeční frekvencí. Účastníci spojovali všechny emoce s hlavou, což naznačuje možnou souvislost s činností mozku.

Ale Zak řekl, že studie nevzala v úvahu to, že lidé často cítí více než jednu emoci najednou. Nebo že vlastní chápání emocí může být zavádějící, protože “oblasti v mozku, které zpracovávají emoce, mají tendenci být do značné míry mimo naše vědomé vnímání,” řekl.

Zak řekl, že by dávalo větší smysl měřit přímo aktivitu v těle, jako například pot a teplotu, aby se ujistilo, že vnímání účastníků má základ v realitě. Nummenmaa řekl, že očekává další výzkumy v tomto směru.

Jak by mohla být tato studie užitečná? Zak je skeptický, ale autor studie je plný naděje.

“Mnohé duševní poruchy jsou spojeny se změněnou funkcí emocionálního systému, takže odhalují, jak emoce spolupracují s myslí a těla zdravých jedinců jsou důležitá pro rozvoj léčby těchto poruch,” řekl Nummenmaa.

Mapy tělesných pocitů spojených s různými emocemi. Teplé barvy ukazují aktivní a studené barvy neaktivní části.

Překlad článku People worldwide may feel mind-body connections in same way
medicalxpress.com/news/2013-12-people-worldwide-mind-body.html

Článek: zdroj http://www.freepub.cz/2013/emoce-ovlivnuji-casti-lidskeho-tela/