Válka o vakcíny

Vakcíny se považují za jeden z velkých zázraků moderní medicíny. Chybějící data a nové výzkumy ukazují zcela něco jiného.

 

Válka o vakcíny: Zapomenutá historie

Diskuse okolo očkování se zaměřují převážně na znepokojení rodičů a aktivistů a prezentují různé zastánce očkování, kteří s blahosklonným chápavým úsměvem naznačují, že i když to rodiče a aktivisté asi myslí dobře, jsou tito hlupáčci přesto na omylu. Ve všech takových diskusích jsou ale velmi často opomíjena jistá nepříliš známá fakta.

Aktivisté prezentovali dlouhou řadu případů, kdy se u dosud zcela zdravých dětí projevily vážné neurologické reakce, někdy takřka bezprostředně po vakcinaci. Obhájci vakcinace bez ohledu na očividné důkazy tvrdošíjně mávají zabijáckou frází, že v těchto případech „neexistují žádné vědecké důkazy o poškození vakcínami“, které, podle nich (tentokrát bez jediného vědeckého důkazu, který by mohli předložit!) mají dlouhou historii svědčící o jejich nezávadnosti a účinnosti.

Rtuťová přísada v očkovacích látkách

Probíral se Thimerosal, rtuťová přísada do očkovacích látek. Thimerosal používaný v mnoha vakcínách značně překračoval bezpečnostní limity pro rtuť, ustanovené EPA pro děti očkované podle standardního imunizačního plánu. Ačkoli byl oficiálně odstraněn z mnoha vakcín, v jistých vakcínách přesto zůstává, například ve vakcínách proti chřipce, a také v těch, které se používají mimo Spojené státy. Zastánci vakcín, kteří vždy všechny horlivě ujišťovali o nezávadnosti Thimerosalu, nicméně cudně opomíjeli početné studie prokazující, že je to velmi nebezpečný neurotoxin.

„I když je thimerosal etylová rtuť, má obdobné toxikologické vlastnosti jako metylová rtuť. Příjem fungicidů založených na metylové nebo etylové rtuti má dalekosáhlé a těžko podchytitelné neurologické následky (jako patologické stavy vyplývající z onemocnění, zranění nebo jiných traumat).“ (1977 - Archives of Disease in Childhood)

„V klinických případech, nebo při náhodném nebo záměrném použití vysokých koncentrací, byl thimerosal podáván v dávkách od 3 mg/kg až do několika několika set mg/kg. Tyto dávky měly za následek lokální nekrózu [odumření buněk nebo tkání] v místě aplikace a těžká poškození centrální nervové soustavy a ledvin.“  (2003 - Toxicological Sciences)

„Protože se thimerosal  in vitro stejně tak jako in vivo [v živém organizmu] opakovaně prokázal jako genotoxin [sloučenina poškozující DNK], je značný důvod k znepokojení ohledně jeho běžného použití.“  (2003 - Archives of Toxicology)

„[Etylová rtuť] zvyšuje tvorbu reaktivních druhů kyslíku, které navodí další přírůstek [Ca2+]i. Je-li tomu tak, pak poškození navozená thimerosalem a metylovou rtutí nutně vedou k poškození nebo smrti buněk mozkových neuronů.  … Lze uzavřít , že schopnost thimerosalu indukovat cytotoxiny [substance toxické pro buňky] působící na mozkové neurony získané od 2 týdenních krys za podmínek in vitro je podobná, jako u methyl rtuti.“ (2004 - Toxicology)

„Narušení systému GSH (tripeptidů) rtutí vede k vyčerpání GSH a destrukci buňky. In vitro studium T-buněk vystavených působení thimerosalu demonstrovalo umírání buněk v závislosti na koncentraci. Ukázalo se, že za degradaci tripeptidů thimerosalem nenese odpovědnost kyselina thiosalicylová, ale podíl rtuti [druhá část molekuly této sloučeniny]. S degradací GSH je spojováno několik neurodegenerativních poruch.“  (2009 - Behavioral and Brain Functions)

„Protože akvizice motorických reflexů je řízena z mozkového kmene, není vyloučeno, že velmi rané vystavení působení etylénové rtuti může nepříznivě ovlivnit jeho následnou činnost  … tato studie poskytuje předběžný důkaz o abnormálních raných neuro- vývojových odezvách u samčích dětí makaků [opic] poté co po narození přijaly jedinou dávku HB vakcíny [proti hepatitis B] obsahující Thimerosal. Tato skutečnost zasluhuje další výzkum.“  (2009 - Neurotoxicology)

Toxický Thimerosal

Toxicitu Thimerosalu zmiňuje i Materiálový bezpečnostní list (MSDS) výrobce Elly Lilly.

Paragraf 3: Identifikace rizik -  „… vystavení rtuti v uteru a u dětí může způsobit mírnou až těžkou mentální retardaci a mírná až těžká poškození koordinace motoriky.“

Paragraf 6: Accidental Release Measures – „Užívejte ochranné vybavení, včetně ochrany zraku a vyvarujte se expozici. Tento materiál je sloučenina rtuti patřící k nebezpečným látkám podle CERCL (Compensation, and Liability Act) a toxickýcm chemikáliím podle SARA 313.“

Je tady ale ještě jedna přísada do očkovacích látek, o níž se takřka nikdo nezmiňuje – hliník. Nedávná studie v Journal of Inorganic Biochemistry jej odhaluje jako další neurotoxin. „Naše souhrnné poznatky potvrzují předchozí práce, které zřetelně demonstrovaly, že hliník podávaný orálně nebo formou injekcí může být neurotoxický.“ Na dotaz: „Při tom, co dnes z vašeho výzkumu víte o hliníku, mohl byste osobně použít vakcínu, která jej obsahuje?“ vedoucí autor studie, profesor Shaw, rezolutně odpověděl: „Ne, a ani to nedělám.“

Další témata, jako například případ, kdy milióny lidí dostaly vakcíny kontaminované opičím virem Simian 40 (SV-40) či skutečností týkajících se výrobních postupů při přípravě vakcín za použití opičích ledvin nebo jiných prostředí k pěstování mikrobů; otázka dalších přísad do vakcín, jako například formaldehydu; neslučitelné provázanosti farmaceutického průmyslu se státními agenturami jako FDA a CDC, a mnoho jiných otázek, bývá nanejvýš naťuknuto nebo se vůbec nedostanou na program diskuse.

Mnozí vakcíny považují za jeden z velkých zázraků moderní medicíny. „Vakcíny nám prodloužily život o 30 let,“ horoval MUDr. Paul Offit. Očkování je přičítána zásluha na vymýcení infekčních onemocnění, která lidstvo sužovala po staletí. Podobná prohlášení dělají rozliční funkcionáři, ale opravdu nám stačí jako důkaz, že je to pravda?

Kdyby někdo skutečně chtěl prokázat, účinnost takových zásahů na populaci, bylo by racionální shromažďovat dlouhodobé statistiky, následně určit položky k bližšímu testování a shromáždit další, detailnější statistické informace. Souhrn těchto informací by pak potvrdil nebo vyvrátil úvodní teorii. V případě vakcín, je jedním z klíčových požadovaných efektů předcházení úmrtí. Racionální způsob, jak potvrdit prospěšnost vakcín pro prevenci úmrtí následkem nemoci, by tedy spočíval v prozkoumání velmi dobře zdokumentovaných statistik úmrtnosti před a po uvedení té které vakcinace.

Chybějící data, zůstává jen tvrzení

Jakmile však začnete hledat příslušné informace, rychle zjistíte něco podivného, totiž že přesně tato data úplně chybí jak na webových stránkách CDC, tak v článcích o vědeckých výzkumech. Najdeme sice spoustu jakýchsi tvrzení, že před uvedením nějaké vakcíny bylo více úmrtí a onemocnění, než poté. Prezentován je nanejvýš skrovný soubor některých z kontextu vytržených údajů, které jsou nejen pro pochopení trendů onemocnění, ale i jako důkaz, že klíčem k poklesu úmrtnosti na infekční onemocnění byla právě tato vakcína, naprosto bezcenné.

V knize Infectious Diseases: A Modern Treatise of Infection Processes je zveřejněn graf průběhu dětské úmrtnosti na spalničky v letech 1912 až 1975. Autoři použili tento diagram jako doklad tvrzení, že „… pokles frekvence onemocnění ukazuje vysokou efektivitu vakcín s oslabenými živými viry.“ Křivka sleduje rovnoměrný pokles úmrtí při periodických epidemiích spalniček až do doby, kdy byla k dispozici očkovací látka. Jenže poté úmrtnost už jen sleduje předchozí trend a nadále plynule klesá. Pokles po uvedení spalničkové vakcína byl tak malý, že autoři museli znázornit údaje logaritmicky, aby změna byla vůbec znatelná.

Autoři rozboru na svém vlastním grafu kupodivu přehlédli velice důležitý aspekt: data sledují velký, 98,6% pokles úmrtí na spalničky od roku 1912 do roku 1963, kdy byla poprvé použita spalničková vakcína. Další bádání tuto informaci potvrdila, jak ukazuje následující diagram.

Je udivující, že úžasný pokles úmrtnosti na osypky zůstal prakticky bez povšimnutí.

V Anglii a Walesu začali se záznamy pro statistiku úmrtnosti mnohem dříve, než ve Spojených státech, které se záznamy začaly teprve v roce 1838. A i zde opět máme stejný model udivujícího poklesu úmrtnosti na spalničky počínaje koncem osmnáctého století. Pozorujeme působivý 99,8% propad úmrtnosti od 70,49 úmrtí na 100 000 v roce 1839, až k 0,11 úmrtím na 100 000 v roce 1968, přičemž v Anglii spustili vakcinaci spalniček až poté.

Podobný obraz ukazuje i další rozbor, tentokrát anglických a velšských statistik pro pertussis („černý kašel“). Od 61,9 úmrtí na 100 000 v roce 1861 na 0,2 v roce 1955, kdy se proti černému kašli začalo očkovat. I zde je patrný masivní 99,6% pokles úmrtnosti už dávno před uvedením vakcíny. Skutečností je, že naprosto stejné schéma platí i pro všechna infekční onemocnění - spalničky, černý kašel, spálu a záškrt - přičemž všechny poklesy začínají téměř ve stejnou dobu.

Dokonce i pravé neštovice (které, a to je také zajímavé, byly ve zjevné synchronicitě se spálou, největším zabijákem ze všech), začaly ustupovat až koncem osmdesátých let devatenáctého století, tedy více, než 70 let poté, co otec moderní vakcinace Eduard Jenner zveřejnil své výzkumy (1798). Navzdory přísným zákonům o vakcinaci řádily epidemie pravých neštovic v Anglii i nadále a vyvrcholily velkou epidemií v roce 1872. Ústup všech infekčních onemocnění začal ve stejnou dobu, a to značně dříve, než byly vyvinuty vakcíny. Výjimkou byla jen vakcína na pravé neštovice, která prokazatelně neměla na průběh epidemie vůbec žádný vliv. V případě spály nebyla nikdy použita žádná vakcína a toto smrtící onemocnění se časem vytratilo samo.

Co skutečně zahubilo infekce?

Zde se pochopitelně otevírá velká otázka: co doopravdy způsobilo vymýcení všech obávaných infekčních onemocnění, jestliže je nezahnala vakcinace?

Západní svět prodělal na přelomu 19 a 20 století série ohromných změn. Zlepšená potravinářská situace, veřejná i osobní hygiena, zdokonalené bydlení a pracovní podmínky a vyšší vzdělanost, to všechno v transformaci společnosti sehrálo svou roli.

Nejvíce utrpení v lidské historii pravděpodobně způsobilo onemocnění související s výživou – kurděje. Většinou jsou spojovány s delšími oceánskými plavbami, které započaly v 15. století. Ze zprávy o výpravě George Ansona, který v letech 1740- 1744 podnikl plavbu kolem světa, vyplývá, že cestu přežilo jen 145 členů. V důsledku nepřátelské akce přitom zemřeli jen 4 muži, zbylých 1300 lidí zemřelo na onemocnění, především kurděje (skorbut). Ve skutečnosti se většina případů skorbutu v průběhu staletí vyskytla na souši. Kurděje byly obecně rozšířenou chorobou například v období po prudkém ochlazení na konci středověku v severní Evropě. Také pozdější historie zaznamenala nejvíce případů v dobách, kdy se potrava stala vzácnou, například během velkého „bramborového hladomoru“ v letech 1845- 1848 (Irsko), za americké občanské, krymské a první světové války. Odhadem asi 10 000 lidí zemřelo na kurděje v období kalifornské zlaté horečky, kde nebylo k dispozici dostatečné množství ovoce a zeleniny. Se zlepšenou situací ve stravování křivka počtu úmrtí na kurděje klesá, provázená křivkami infekčních onemocnění, jako jsou spalničky.

Před nástupem dvacátého století byly životní podmínky většiny lidí děsivé. Nebyla tekoucí voda a kanalizace a lidé, včetně dětí, pracovali nepřiměřeně dlouho v nevhodných podmínkách.

1843 - Podle Komise pro zaměstnávání dětí „… udržování provozu krejčovských dílen umožňuje jen neustálý přísun svěžích rukou z venkova.“  Aby bylo možné zhotovit dostatek sezónního oblečení pro zámožné pracovalo se v manufakturách obvykle několik měsíců v roce osmnáct až dvacet hodin denně a nezřídka i přes noc. Většina dělníků v této oblasti nevydržela pracovat déle, než tři až čtyři roky.

1844 - Friedrich Engels zveřejňuje své dílo Condition of the Working Classes in England, v němž, mimo jiné, poznamenává: „Potkávám jako tyčky vyzáblé duchy se zúženými hrudníky a horečnýma očima, živořící v ubytovnách připomínajících spíš psí boudy určené jen spánku a umírání.“ … „Mnohé děti pracující ve sklárnách jsou bledé a vyhublé se zarudlýma očima, nezřídka na několik týdnů dočasně oslepnou, trpí silnou nevolností, zvracením, kašlem, nachlazením a revmatismem  … Foukači skla obvykle umírají mladí z vyčerpání nebo na plicní infekce.“

1850 - New York City - 8 141 sklepů je útočištěm 18 456 lidí. V Bostonu žije v asi 20% obyvatelstva ve vlhkých, temných a špatně větraných podzemních místnostech zamořených hmyzem.

1860 - New York City - Bloky Great slums patří mužům, kteří vzdorují všem pokusům „hygieniků“ městského úřadu o zlepšení situace.

1861- 1865 - Americká občanská válka - Armáda Unie pozbyla v důsledku onemocnění 186 216 mužů, to je dvakrát více, než zahynulo v bojích; téměř polovina těchto úmrtí byla přičtena tyfu a úplavici.

1883 - Andrew Mearns se v knize Bitter Cry of Outcast London táže čtenářů: „…máte vůbec nějakou představu o tom, jak to vypadá v morových doupatech chudiny, kde jsou desetitisíce stěsnány dohromady uprostřed hrůz připomínajících to, co jsme slyšeli o podpalubích otrokářských lodí?“

Pozvolnému zlepšení životních podmínek prostých lidí v průběhu devatenáctého století napomohli hrdinové, jako John Snow a mnoho ostatních.

1858 - John Snow prezentuje zvláštnímu výboru Dolní sněmovny zprávu, v níž uvádí, že cholera se šíří vodou. Obhajuje výrazná zlepšení odvodnění a kanalizace.

1863 - New York City - Většina ohledání případů úmrtí ukázala, že značné části úmrtí na epidemii bylo možné předejít lepším bydlením a hrstkou prostých hygienických opatření. Ukázalo se, že v začazených slumech ve Fourth Ward zemřel každý dvacátý pátý obyvatel, zatímco v otevřeném, dobře stavěném Fifteenth Ward jen jeden ze šedesáti.

1868 - New York City - Městská zdravotní komise si vynutila přemístění všech jatek z městského centra, kterých tam v půlce čtvrti bylo 23…, až za Čtyřicátou ulici. Ve stejnou dobu byla zřízen první odvoz odpadů, který zbavila nashromážděným smetím zaneřáděný přístav, a další rychle následovaly.

1875 - Anglie - Byl dokončen hlavní londýnský kanalizační sběrač. Hygienická infrastruktura je triumfem stavebního inženýrství. Zákon veřejného zdraví vyžaduje jmenování lékaře zodpovědného za hygienu v každém zdravotnickém obvodu v Anglii a Walesu.

1890 - 1915 - Revoluce v osobní hygieně - osobní hygiena se stává základním rysem „civilizovaného chování“ ve Spojených státech a Evropě.

1900 - Holt, svého času asi nejznámější vlivný pediatr ve Spojených státech a autor velmi čteného díla The Care and Feeding of Children, považuje výživu za nejdůležitější obor pediatrie. Prohlásil: „Největší část enormní úmrtnosti v prvním roce [života] je vystopovatelná přímo k nedostatečné výživě.“

1924 - William Cramer v žurnálu Lancet vyjadřuje přesvědčení, že subklinický nedostatek vitamínu A by ve skutečnosti mohl být běžný stav, jemuž říkal, „hranice mezi zdravím a nemocí“. Poznamenal: „Tyto efekty [kvůli nedostatku vitamínů] jsou tak málo nápadné, že byly doposud přehlíženy.“ Cramer se domýšlel, že děti v tomto hraničním stavu se jeví jako zdravé , ale jejich zdravotní stav se rychle zhroutí pod tlakem infekce kvůli deficitu z nedostatečného přísunu vitamínů.

Když se kanalizace a hygiena staly běžnými, zlepšila se výživa, zkrátila pracovní doba a byly zavedeny pracovní předpisy a došlo ke spoustě dalších změn, od okenních skel po chlazení, daly se choroby do těch dob devastující obyvatelstvo na významný trvalý ústup. Tato opatření pro zdraví veřejnosti znamenala jednu z nejrevolučnějších změn, která přinesla svět relativně prostý infekčních onemocnění, z nějž se v západním světě těšíme dodnes.

Zdroje

Frontline: The Vaccine War, http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/vaccines/?utm_campaign=homepage&utm_medium=feeds&utm_source=feeds

Fagan DG, Pritchard JS, Clarkson TW, Greenwood MR., Organ mercury levels in infants with omphaloceles treated with organic mercurial antiseptic. Archives of Disease in Childhood. 1977 Dec;52(12):962-4.

David S. Bakin, Hop Ngo, and Vladimir V. Didenko, Thimerosal Induced DNA Breaks, Caspase-3 Activation, Membrane Damage, and Cell Death in Cultured Human Neurons and Fibroblasts, Toxicological Sciences, Aug 2003, pp. 361-8.

WESTPHAL Götz A.; ASGARI Soha; SCHULZ Thomas G.; BÜNGER Jürgen; MÜLLER Michael; HALLIER Ernst; Thimerosal induces micronuclei in the cytochalasin B block micronucleus test with human lymphocytes, Archives of Toxicology, 2003, vol. 77, no1, pp. 50-55

Toshiko Ueha-Ishibashi, Yasuo Oyama, Hiromi Nakao, Chisato Umebayashi, Yasutaka Nishizaki, Tomoko Tatsuishi, Kyoko Iwase, Koji Murao and Hakaru Seo, Effect of thimerosal, a preservative in vaccines, on intracellular Ca2+ concentration of rat cerebellar neurons, Toxicology, Volume 195, Issue 1, 15 January 2004, Pages 77-84

Renee Dufault, Roseanne Schnoll, Walter J Lukiw, Blaise LeBlanc, Charles Cornett, Lyn Patrick, David Wallinga, Steven G Gilbert and Raquel Crider, Mercury exposure, nutritional deficiencies and metabolic disruptions may affect learning in children, Behavioral and Brain Functions, 2009, 5:44

Laura Hewitson, Lisa A. Housera, Carol Stottc, Gene Sackett, Jaime L. Tomko, David Atwood, Lisa Blue, E. Railey Whited and Andrew J. Wakefield, Delayed acquisition of neonatal reflexes in newborn primates receiving a thimerosal-containing Hepatitis B vaccine: Influence of gestational age and birth weight, NeuroToxicology, October 2009

Thimerosal Material Safety Data Sheet - Elli Lilly and Company, 22-Dec-1999

Aluminum hydroxide injections lead to motor deficits and motor neuron degeneration, Christopher A. Shaw, et al, Journal of Inorganic Biochemistry, 2009 Aug 20. [Epub ahead of print]

Infectious Diseases: A Modern Treatise of Infection Processes, Chapter 82: Measles, 1977, pp. 691-700
Perkin, Joan, "Sewing Machines: Liberation or Drudgery for Women?" History Today, December 2002, Vol. 52, pp. 35-41

Porter, Roy, The Greatest Benefit to Mankind, Harper Collins Publishers, 1997, pp. 397-427

Arthur Charles Cole, A History of American Life Volume VII - The Irrepressible Conflict 1850-1865, The Macmillan Company, 1934, pp. 179-204

Allan Nevins, A History of American Life Volume VIII - The Emergence of Modern America 1865-1878, The Macmillan Company, 1927, pp.318-331

Greene, Velvl W., "Personal hygiene and life expectancy improvements since 1850: Historic and epidemiologic associations", American Journal of Infection Control (AJIC), August 2001, pp. 203-206

Richard D. Semba, "Vitamin A as 'Anti-Infective' Therapy, 1920-1940", Journal of Nutrition, 1999, Vol. 129, pp. 783-791

Roman Bystrianyk   |  24. 08. 2011  |  Omyly v medicíně

Článek otištěn v čísle: WM 110

zdroj:http://www.wmmagazin.cz/view.php?nazevclanku=valka-o-vakciny&cisloclanku=2011080005

Výchova dětí podle Naomi Aldortové

Naomi Aldort je uznávaná americká publicistka a autorka, která už dlouhá léta šíří po celém světě ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič, ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s účtou a respektem.Její vřelý a přirozený přístup otevírá srdce a pomáhá rodičům důvěřovat si, objevovat svoji vlastní vnitřní moudrost a důvěřovat svým dětem. Výsledkem je hluboký vztah rodičů a dětí, klid a silné, samostatné, spokojené děti.

Naomi Aldort učí rodiče jak měnit svůj vztah s dětmi a namísto neshod, odporu a boje prožívat svobodu, sílu a radost. Neučí nás, jak nenásilnými metodami kontrolovat dítě, ale jak dítěti porozumět a jak s ním jednat, aby jeho správné jednání nevyplývalo ze strachu z rodičů, ani z potřeby získat jejich uznání, ale z jeho vlastní svobodné vůle.

Naomi Aldort napsala knihu Raising our Children Raising Ourselves, která vyšla dnes již ve 13 jazycích. V Čechách si ji můžete koupit pod názvem Vychováváme děti a rosteme se nimi.
Sama autorka vychovala 3 syny.

V květnu 2012 zavítala Naomi Aldort do Prahy a Brna, kde měla přednášky. Byla též hostem v Duši K (23.5.2012), záznam můžete shlédnout zde:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/178161-duse-k-s-naomi-aldortovou/

zdroj: Divadlo Kampa

Více se o Naomi Aldort a jejích aktivitách můžete dočíst na www.naomialdort.com

Homeopatie - levná a velmi účinná volba

Je to léčba neobyčejně účinná.
Tato metoda léčby je dnes nejrozšířenějším oborem tzv. alternativní medicíny v západní Evropě a v mnoha dalších zemích po celém světě. Většina lékáren v Německu, Rakousku či Anglii prodává homeopatické léky, existují vysoké školy, ať už určené k doškolování lékařů nebo k výchově specializovaných homeopatických léčitelů.

Vycházejí odborné časopisy a stovky titulů knížek určených jak pro odborníky, tak i pro širokou veřejnost. Homeopaticky se léčí desítky miliónů pacientů. A stále jich přibývá.
Právě v současnosti homeopatie prožívá svůj největší rozmach, přestože se zrodila už na začátku minulého století. Jen naši malou zem donedávna jaksi míjela. Ale časy se mění a homeopatie je právě jednou z prvních oblastí, v níž vstupujeme do Evropy. Stovky našich lékařů absolvují odborná školení, vycházejí první knížky a objevují se i první pacienti. Řada předních západních výrobců homeopatických léků soutěží o umístění na našem trhu a léky se začínají vyskytovat na pultech lékáren.
Co způsobilo tento živý zájem? Co nám vlastně homeopatie nabízí? Jaké jsou její výhody?
Tak především: je to léčba neobyčejně účinná. Tím, že dokáže povzbudit vlastní obranné síly organizmu, se dokáže vypořádat s jakoukoliv akutní nemocí, od nachlazení a chřipky přes angíny a zápaly plic až po zánět mozkových blan... A svede to velmi rychle: u chřipky za den, při zápalu plic za několik dní... A pak je tu celá široká škála chronických, neboli nevyléčitelných nemocí, u nichž klasická medicína nanejvýš tlumí jejich průběh. I na ně si homeopatie troufá a velmi často dosahuje úplného a trvalého vyléčení. Mezi ně patří například ekzémy, alergie, ženské potíže, kosmetické problémy všeho druhu, psychická nerovnováha, nespavost, artrózy, chronické záněty vnitřních orgánů...
I velmi vážně a dlouhodobě nemocní pacienti mají s homeopatií reálnou naději výrazně zlepšit svůj stav nebo se zcela uzdravit.
Homeopatie používá jako výchozího materiálu k výrobě léčiv výhradně přírodních látek, nejčastěji rostlinného, minerálního nebo živočišného původu. Homeopatické léky jsou upravovány takovým způsobem, že nemohou mít žádné vedlejší negativní účinky na organizmus. Spotřeba homeopatických léků je výrazně nižší než u klasických léčiv. Často stačí k tomu, aby byl pacient vyléčen, jediná sladká pilulka. Jedná se o vůbec nejlacinější způsob léčby.
Homeopatii je možno použít v každém věku, hodí se jak pro kojence, tak i pro pacienty, kteří jsou již v důchodu. Homeopatické léky jsou velmi vhodné v těhotenství. Za zmínku stojí i fakt, že je účinná také při léčbě zvířat a existuje celý obor veterinární homeopatie.

Homeopatie není ovšem ve svých špičkových výkonech věda jednoduchá. Lékaři i léčitelé používají k diagnostice velké množství knih, z nichž některé, jako Kentova Materia medica mají přes tisíc stran. Významným pomocníkem se staly počítače, které urychlují a upřesňují správný výběr léku. V současnosti je známo a bylo odzkoušeno asi 3000 léků. A vždy jen jeden z nich je ten pravý. Vybrat ho, to je práce často zdlouhavá a náročná, vyžadující hluboké znalosti. Homeopaté totiž obvykle nevybírají lék podle jména nemoci, ale podle souhrnu všech vlastností pacienta. To platí zejména tehdy, jestliže má být vyléčena vážná, dlouhotrvající a komplikovaná choroba. Trochu jiná situace nastává, když jde jen o jednodušší zdravotní problémy, akutní i chronické. Tehdy přichází v úvahu mnohem menší množství léků, prakticky několik desítek. Existují dokonce i některé léky s t. zv. osvědčenými indikacemi, tedy takové, které jsou v naprosté většině případů účinné při léčbě určité konkrétní potíže. A tak si lidé v západních zemích kupují pilulky zvané Cofea, když je trápí nespavost, Plantago při bolesti zubu, Gelsemium, když potřebují odstranit svazující pocit strachu před zkouškou, Arnicu, která léčí hnisající rány a navíc pomůže odstranit ztuhlost svalů při únavě... atp.

Domácí homeopatická samoléčba ovšem vyžaduje, aby člověk vlastnil dobrou příručku určenou k tomuto účelu, kterou napsal zkušený lékař, vždy upozorňující na to, kdy je již nutné navštívit zkušeného homeopata nebo klasického lékaře. Nicméně na základě takovýchto knížek k nejširšímu použití lze bezpečně zvládnout širokou škálu potíží, od kosmetických vad přes lehčí infekční nemoci, ženské chroby, nemoci dětí, až po některé problémy psychické.
Homeopatické léky jsou ve všech lékárnách našich vyspělejších sousedů k dostání v celém sortimentu a volně bez receptu. A jsou levné ve srovnání s léčivy klasické medicíny. Ještě v tomto roce nepochybně dosáhneme toho, že budou volně a v celém sortimentu k dostání i u nás. Homeopatie pro nás přestane být teorií a stane se praxí.
Jestliže se může homeopaticky léčit anglická královna i s rodinou, proč bych to nemohl být také právě já?

Autor článku: Mgr. Jiří Čehovský

zdroj: http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2005121201

Fakta o vakcíně na ochranu proti rakovině děložního čípku

FAKTA O GARDASILU (SILGARDU) A CERVARIXU

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. Reklamy v časopisech i billboardech se snaží přesvědčit matky, aby daly své dcery očkovat proti lidskému papiloma viru (HPV), původce rakoviny děložního čípku. Protože se jedná prakticky o jediný typ očkování, který nabízí ochranu před rakovinou, vyvolávají tyto vakcíny veliký zájem lékařů i široké veřejnosti, zejména matek dospívajích dívek. Gardasil však označují experti v USA za nejnebezpečnější vakcínu, která je v současné době aplikována lidem.

Před čím vakcíny chrání? 

Tyto vakcíny mají ochránit dívky a ženy ve věku 9-26 let před vznikem rakoviny děložního čípku a bradavicemi na pohlavním ústrojí (condylomata accuminata). Nikdo neříká, že ani dívky, které jsou infikované HPV, nemusejí rakovinou děložního hrdla onemocnět. V ohrožení jsou pouze ty dívky a ženy, které mají poškozený a oslabený imunitní systém. Vzdělaní imunologové uvádějí, že při nákaze HPV žena v 90 % neonemocní, avšak vytváří si imunitu na celý život! 

Složení vakcín 

Vakcína firmy Merk Gardasil byla schválená k očkování dívek a žen ve věku 9-26 let v USA v červnu 2006; licenci Evropské komise získala stejná vakcína pod názvem Silgard v září 2006 pro všech 25 členských států EU.
Gardasil/Silgard obsahuje neinfekční virové částice čtyř hlavních typů HPV; každý z nich je adsorbovaný na amorfní soli hliníku. Při jedné injekci tak dívka dostane návdavkem do těla 900 m g hliníku. V nabídce je rovněž vakcína firmy GlaxoSmithKline Cervarix, která obsahuje pouze dva typy HPV – 16 a 18, nechrání tedy před vznikem kondylomat. H liníku má ještě víc než vakcína firmy Merck.– celkem 1 mg. K tomu ještě obsahuje skvalen. O jeho možných nedozírných následcích jsme psali v souvislosti s očkováním proti prasečí chřipce.

Existuje však dalších 120 kmenů HPV. Oponenti této vakcinace připomínají, že při potlačení účinků některých virů se jiné se stejnými patologickými důsledky stávají agresivnější a že i očkované ženy do tří let onemocněly jinými typy nádorů děložního čípku. Ostatně, v příbalových letácích všech těchto vakcín se uvádí, že očkování nechrání před všemi typy rakoviny děložního čípku ani nechrání všechny očkované. Doba trvání ochrany po očkování není v současné době známá. V dalším textu budu používat pouze název Gardasil, protože převážná většina údajů o vedlejších účincích je z amerického tisku. 

Sledování účinku Gardasilu v klinických studiích 

Švédští lékaři a badatelé sledovali 17 622 žen ve věku 16-26 let od prosince 2001 do května 2003. Závěry této studie, na které se podílelo asi 37 autorů z 26 institucí se jeví jako velmi přesvědčivé a pozitivní; uvádí se, že očkování má 96-100% účinnost při ochraně proti virům, které jsou obsaženy ve vakcíně a vysoká účinnost byla zjištěna pro kondylomata.. Trochu překvapující je to, že v celé rozsáhlé studii tak velkého souboru žen není ani jedna věta o pozorovaných vedlejších účincích.

Také další studie, které zahrnovaly tisíce žen prokazovaly, že očkování mělo 90-100% účinnost v prevenci předkancerozních lézí děložního čípku. Zajímavé však bylo pozorování, že výskyt škodlivých účinků byl podobný u skupiny žen očkovaných Gardasilem jako u skupiny žen, které dostávaly injekci bez očkovací látky (placebo). To však spíše svědčí o škodlivosti látek, které obsahuje placebo - injekční roztok zbavený pouze virů. Nejčastěji to byla bolest hlavy, horečka a nevolnost.

Gardasil - další experiment farmaceutických firem na lidech? 

Studie s očkováním větší skupiny dívek a žen pochází z Nepálu. Výzkumníci dostali darem 3300 ampulí Gardasilu, kterými očkovali v doporučovaných třech dávkách pro jednu osobu v roce 2008 1096 školaček ve věku 12-16 let ze 17 středních škol v Kathmandu. Závěr? Školačky snášely očkování dobře a vyskytlo se u nich pouze zarudnutí a otoky v místě vpichu. Co jiného se dalo očekávat jako protislužba za vzácný dar?

Velký klinický test s Gardasilem probíhal v Indii, který sponzorovaly obě firmy- Merck i GlaxoSmithKline. Protože v průběhu klinických testů v Indii zemřelo šest děvčat očkovaných Gardasilem a 120 dalších trpí vážnými zdravotními potížemi od bolestí hlavy, poškození žaludku, epilepsií a předčasným přechodem, rozhodla se vláda Indie zakázat pokračování klinických testů s Gardasilem v jejich zemi. Na světlo se tak dostává to, že děti a mládež v Indii slouží velmi často jako subjekty různých studií k testování vakcín.

Vedlejší nežádoucí účinky Silgardu a Cervarixu podle příbalových letáků 

Zatímco příbalový leták Silgardu se omezuje ve výčtu vedlejších škodlivých účinků očkování na bolest, otok a zarudnutí v místě vpichu, eventuelně a velmi vzácně dušnost a krvácení, příbalový leták Cervarixu již uvádí jako časté nežádoucí účinky i nevolnost, zvracení, průjem a bolesti břicha, bolest kloubů, vyrážky, horečky a závratě. 

Analýza vedlejších účinků Gardasilu 

V USA je populární internetový program pro hlášení vedlejších účinků vakcín VAERS. Lékaři nemají povinnost podávat do tohoto systému hlášení a tak se odhaduje, že tam svoje potíže oznámí pouze asi 10 % postižených pacientů.

Jedna ze současných prací analyzovala údaje z programu VAERS ohledně výskytu Guillain-Barré syndromu (GBS). To je velice těžké onemocnění, které postihuje periferní nervy a projevuje se omezením až ztrátou pohyblivosti, necitlivostí v nohách, změnami ve smyslovém vnímání a celkovou slabostí. Neurologové nalezli hlášení 69 případů výskytu GBS po očkování Gardasilem v USA v letech 2006-2009. Je to prokazatelně větší výskyt než v běžné populaci. Počátek tohoto onemocnění nastává 6 týdnů po očkování.

Jiná analýza udává jako vedlejší účinky Gardasilu vedle GBS tromboembólie, autoimunitní poruchy, záněty slinivky břišní, anafylaktický šok, zánět míchy, poruchy hybnosti a úmrtí.

Do léta 2010 bylo hlášeno 89 úmrtí dívek po očkování. K dalším škodlivým účinkům patří i ztráta vědomí, paralýza, křeče, otoky, bolesti na hrudi, problémy s dechem, nepravidelnosti srdeční činnosti, selhání ledvin, vyrážky, narušení menstruačního cyklu, trvalé zvracení. Podle údajů výrobce bylo do USA k 31. prosinci 2008 dodáno více než 23 milionů dávek Gardasilu. Jestliže tedy bylo k tomuto datu hlášeno do VAERS 12 424 vážných vedlejších účinků, pak Barbara Slade spočítala, že to odpovídá poměru 54 zpráv na 100 000 distribuovaných vakcín. Nicméně, toto „nízké“ číslo patrně neposkytne útěchu rodičům, kterým zemřelo dítě po očkování, které mu zaplatili, aby ho ochránilo v dalším životě. Případy výskytu zánětu míchy a roztroušené sklerózy jsou podle oficiálních údajů ojedinělé, avšak alarmující. Podobně je to i s výskytem žilní trombózy. Je hlášen jeden případ na 500 000 dávek, avšak kdo ví, zda to nepostihne právě naší dceru? Z této množiny analyzovaných vedlejších příznaků bylo 236 případů postižených těhotných žen, kde vedly většinou k potratu nebo ke krvácení. Očkování těhotných Gardasilem bylo proto v USA již zakázáno.

Jaký je skutečný výskyt vedlejších účinků? 

Dr. David Kessler, bývalý ředitel FDA řekl: „ Hlásí se pouhé jedno procento vedlejších účinků.“ Samotná FDA přiznává, že 90 % lékařů vedlejší účinky vakcín v současné době raději nehlásí. Tajná zpráva Connaught Laboratories, amerického výrobce vakcín uvádí, že skutečný počet příhod vedlejších škodlivých účinků je 50krát vyšší než je počet hlášení ve vládním VAERSu. Veřejnost se skutečný počet vážných vedlejších účinků a úmrtí v důsledku očkování nikdy nedozví. Stovky dívek a mladých žen musely být hospitalizovány. Moji kolegové z USA, kteří se zabývají problematikou očkování odhadují, že postižených dívek a žen po očkování Gardasilem jsou miliony.

Že se tomu nechce věřit? Nechme tedy promluvit peníze. Když v Americe dávají rodiče svoje dítě očkovat, zaplatí požadovaný poplatek za vakcínu svému lékaři. Část těchto peněz jde do fondu pro kompenzaci v případě poškození dítěte v důsledku očkování. V minulých několika letech (2006-2009) byla vyplacena více než miliarda dolarů pro tisíce poškozených a za stovky úmrtí po očkování. Jsou tedy opravdu vakcíny zcela bezpečné a jejich vedlejší účinky minimální?

Gardasil je doporučován mužům 

Jako nový tah farmaceutických firem se objevilo doporučení očkovat Gardasilem, vakcínou na ochranu děložního hrdla, chlapce školního věku. Dokonce i lékaři u nás nabízejí chlapcům očkování na ochranu té části těla, kterou nemají!

A jak je toto doporučení vysvětlováno? Chlapci by prý mohli onemocnět rakovinou hrdla po orálním styku s dívkou, která je infikována HPV. Podle doporučení FDA z října 2010 by měla vakcína sloužit jako ochrana před genitálními bradavicemi u mužů ve věku 9-26 let. Je to míněno vážně nebo je to pokus získat další odbytiště pro tuto vakcínu, kterou dívky a ženy odmítají? Muži prý vakcínu dobře snášejí; jako vedlejší účinky jsou uváděny pouze mdloby, horečky, nevolnosti a bolesti hlavy. Protilátky v jejich krvi prý přetrvávají rok -29 měsíců, po delší době je již nikdo neměřil.

Úmrtí chlapce a kojenců 

V srpnu 2010 byl hlášen z New Jersey případ desetiletého chlapce, který zemřel sedm dní po očkování Gardasilem. Poté, co si stěžoval na dušnost, únavu a celkovou slabost, ho matka převezla do nemocnice. Jeho smrt tak přibyla do seznamu 20 567 hlášených případů vedlejších účinků po očkování Gardasilem a 89 úmrtí dívek v systému VAERS v létě 2010. K tomu přibylo v létě 2010 i hlášení o úmrtí tří kojenců, kteří zemřeli krátce poté, kdy jejich kojící matky byly očkovány Gardasilem. Děti i matky byly před očkováním zcela zdrávy.

Jeden příběh očkovaných sourozenců 

Názorným a smutným příkladem je příběh sourozenců z Floridy, který byl uveden v tisku na konci roku 2010. Když měla jít patnáctiletá Daniela na druhou injekci Gardasilu, rozhodli se rodiče, že dají očkovat i jejího bratra, sedmnáctiletého Chada. Oba sourozenci byli naprosto zdraví studenti střední školy. Daniela dostala tři týdny po očkování velký epileptický záchvat. Lékaři se nejdříve domnívali, že dívka se předávkovala nějakou drogou. Protože se jí objevilo poranění na obličeji po pádu, obviňovaly otce, že dívku bil. Později se objevil záchvat i u syna. Ačkoliv vyděšená matka upozorňovala lékaře, že to může být reakce na vakcinaci Gardasilem, ti nechtěli uvěřit, že chlapec toto očkování, určené přece pro dívky, dostal. Bohužel, Chadovi se záchvaty opakují a lékaři mu diagnostikovali epilepsii. Kromě toho trpí Chad bolestmi ramen, průjmem a zažívacími potížemi. Zatímco Daniela se jakž takž uzdravila, ze zdravého Chada se stala troska. Denně dostává 22 prášků, které mají zlepšit jeho zdraví…

Závěr 

Přes předpokládané pozitivní účinky Gardasilu jsou vedlejší nepříznivé reakce tak vážné, že by neměly být přehlíženy ani zatajovány. Každá matka, která se rozhoduje o očkování své dcery s úmyslem ochránit její zdraví by měla být informována o možných komplikacích, byť je jejich výskyt v oficiální interpretaci minimální.

Je smutné, že představitelé a mluvčí zdravotnického establishmentu tyto skutečnosti neznají nebo je vědomě přehlížejí a svým doporučením vystavují generaci mladých žen i mužů působení stále ještě nedostatečně vyzkoušených vakcín.

Většina lidí je přesvědčená, že jejich pan doktor/paní doktorka všemu rozumí a ví co dělá. Nevěřte tomu. K očkování mládeže do 18 let je nutný souhlas rodičů. I v ČR došlo k řadě poškození a úmrtí dětí po očkování. Na vině je nerespektování možných lékových interakcí, nevhodné načasování, nerespektování slabin dítěte…

Při poškození dítěte jsou postiženi hlubokým traumatem rodiče a celá rodina. Trápí se navíc pocitem svojí viny. Mnoho amerických matek říká: „Kdybych to věděla, nikdy bych…“ Postižení dítěte je mnohdy trvalé a znamená nepředstavitelnou zátěž pro celou rodinu, ovlivňuje i zdravé sourozence.

A moje osobní doporučení? Pokud milujete svoje dítě, naučte ho včas bezpečnému sexu a hygieně, ale nedávejte ho očkovat ani Silgardem ani Cervarixem.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. 

Zdroj: http://janoch.borec.cz/nemoci/ockovani_HPV_Strunecka.html

Být pro mír a být proti válce není to stejné.

V poslední době jakoby se roztrhl pytel s aktivisty. Lidé se sdružují do společenství, která mají společný cíl. Jak ale zaměřit aktivitu tak, aby byla opravdu užitečná?

Je důležité, jak formulujete své myšlenky. Chtít mír a být proti válce není to stejné. Podívejme se na to podrobněji.

Už Matka Tereza hlásala: "Nezvěte mě na pochod proti válce. Pozvěte mě na pochod pro mír a já přijmu".

To, jak formulujeme své myšlenky, rozhoduje o tom, kam se bude ubírat náš život.To, čemu věnujeme pozornost, se stává naší realitou. Když pochodujete pro mír, podporujete myšlenku míru. Všichni se soustředí na mír. Představují si mír. Posilují mír.
Když pochodujete proti válce, soustředíte se na válku a boj a tím je jen posilujete. I když se to děje nevědomě, výsledek je stejný.

Proto je důležitá vhodná volba slov, která pak směřuje myšlenky tak, aby se dostavil výsledek, o který usilujete.

Moc hezky je to znázorněno v tomhle videu:

To, na co myslíte, čemu věnujete svoji pozornost, to se bude dít. Nejdříve existuje myšlenka, která se zhmotní. Každá hmota, která existuje, byla někdy v minulosti pouhou myšlenkou. Je na nás, jakou hmotu si budeme tvořit. Každý sám rozhoduje, jaké budou jeho zítřky.

Jolana Dominguez
www.nova-cesta.com

Proč milovat sám sebe?

Člověk od věků hledá lásku. Hledá ji všude okolo, hledá ji u jiných lidí. Rád by ji dostával, protože kdo dostává lásku, cítí se milován. A kdo se cítí milován, má pocit, že jeho život má smysl.

Nedávno jsem poznala jednu ženu. Byla mi sympatická, příjemná, nebyla moc hovorná, ale něco mne k ní přitahovalo. Dala jsem se s ní do hovoru. Téma vyvastalo tak nějak samo - láska a mít rád sám sebe. Řekla, že se nemá ráda, proč by se měla mít ráda? Po dítěti přibrala, má nějaké kilo navíc, tak se  nemá ráda.

Bylo nás tam více a postupně se ozývaly i další ženy, které měly problém s přijetím sebe samé. Je neuvěřitelné, co všechno si necháme nakukat jako důvod k nelásce. Buď něčeho máme příliš nebo nám něco chybí, někdo jiný o nás něco říká a my mu to věříme, nejsme dost dobří, abychom si to zasloužili..... každý sám nejlépe ví, co je jeho brzdou.

Když člověk tak moc touží po lásce, proč je pro něj tak těžké mít rád sám sebe? Když se narodí malé miminko, jeho maminka k němu cítí neuvěřitelně silnou lásku. Touží ho ochraňovat, být pro to malé dítě vším. I my jsme uvnitř stále malé děti, které potřebují být hýčkáni, milováni a opatrováváni.

Mít rád sám sebe je esenciální, nejdůležitější, je to něco, bez čeho bychom neměli být. Sami se sebou jsme celý život, každý den, každý okamžik našeho pozemského života. Sami se rodíme a sami umíráme. Dokážeme milovat zvířata, přírodu, děti, druhé lidi.

P r o č   m á m e   p r o b l é m   m i l o v a t   s a m i   s e b e ?

Je nějaké kilo navíc důvodem k tomu, abychom se nemohli milovat? Co je potřeba k tomu, abychom se mohli mít rádi? Nic na světě není tak velké, aby vám to dávalo důvod k tomu, abyste se neměli mít rádi. Každý člověk potřebuje mít se rád.

Je třeba jen jedno, přijímat se. Přijímat sama sebe takovou, jaká jsem. Milovat se takovou jaká jsem. Jako nejúčinnější je postavit se před zrcadlo, dívat se sama sobě do očí a pronášet formulku:
"Miluji se, opravdu se miluji a přidat své vlastní jméno". Vyznejte sami sobě lásku. Dívejte se sobě do očí a dělejte to tak často, jak je to možné. Čím častěji to budete dělat, tím dřív se dostaví výsledek.

Aby tohle všechno fungovalo, prociťte každý okamžik. Kdykoliv provádíte toto cvičení, nejen, že se na sebe dívejte, ale také prociťte lásku. Vaše tělo je hladové po lásce, potřebuje ji cítit. 

Toto cvičení a umění milovat samu sebe nemá nic společného s ješitnou sebeláskou. Mluvíme tu o zdravé dávce lásky k sobě. Člověk, který chce lásku dostávat, ji nejdříve musí umět rozdávat. A na to je třeba se mít rád.

Vždy začněte sami u sebe. Každá změna přichází z vnitřku.

Jolana
www.nova-cesta.com