 |
| Ilustr. foto. (JAY DIRECTO/AFP/Getty Images) |
Podle nového výzkumu, který provedl tým vědců z Univerzity Západní Austrálie (UWA), mohou rostliny vykazovat známky dlouhodobé paměti. Důkaz tohoto jevu doplňují i některé další výzkumy, podle nichž mohou rostliny vykazovat duševní procesy vysoké úrovně včetně schopnosti cítit strach, radost, schopnost komunikovat a dokonce číst vaši mysl.
Princ Charles jednou uvedl, že k rostlinám mluvil a ony mu odpověděly. Článek v časopise Economist pojednávající o novém výzkumu paměti rostlin poukázal na to, že za své prohlášení čelil posměchu, ale možná mu budeme muset dát brzy za pravdu. Níže je náhled do myslí rostlin.
Rostliny mají dlouhodobou paměť
Doktorka Monica Gaglianová vedla studii na UWA, která byla publikována v žurnálu Oecologia.
Její pokus spočíval v tom, že z výšky pustila v květináči umístěnou citlivku stydlivou (Mimosa Pudica), která dopadla na pěnovou matraci. To mělo rostlině způsobit šok, aniž by jí však bylo jakkoliv ublíženo. Citlivky byly vybrány pro svoji specifickou vlastnost: pokud jsou ohroženy, zavřou listy a je tedy lehké pozorovat jejich reakci na podněty.
Vědci chtěli zjistit, zda se rostliny budou schopny naučit, že jim šok neublíží. Také chtěli vidět, jestli si to rostliny budou schopny zapamatovat po delší časové období.
Rostliny přestaly reagovat poté, co byly takto upuštěny několikrát. Naučily se, že to není nebezpečné. Aby si výzkumníci mohli být jisti, že to nebylo následkem únavy rostlin, podrobili je jinému podnětu, na který rostliny okamžitě zareagovaly.
Testy byly prováděny na několika rostlinách po různá časová období.
Některé rostliny byly ponechány bez vyrušení 28 dnů po prvním testu s několika pády. I po takovém počtu dní si květiny tuto lekci pamatovaly a na spuštění nereagovaly, i když vykazovaly odezvy na jiné podněty.
Mohou rostliny uvažovat i bez mozku?
Jelikož rostliny nemají mozek a nervové systémy pozorované v jiných organismech s vyššími mentálními schopnostmi, vědci začínají spekulovat o dalších alternativních systémech. Časopis Economist například vysvětluje, že rostliny mají dobře rozvinuté nervové dráhy, přes které mohou být přenášeny informace formou elektrických signálů.
Rostliny mají pocity
Cleve Backster začal své experimenty na rostlině dračinci. (Foto Cleve Backstera)
Backster se zaměřoval na používání detektorů lží. Vyvinul polygrafové techniky, které jsou i nadále využívány armádou Spojených států a tamními vládními úřady. Ve své knize „Tajný život rostlin“ (The Secret Life of Plants) popisuje pokus na dračinci.
Nejdříve vzal dvě rostliny dračince a připojil je k detektoru lži. Požádal osobu, aby jednu z nich rozdupala. Poté, co tak osoba učinila, polygraf ukázal, že druhá květina prožívala strach. Experiment však posunul dále. Květina, která zažila strach, byla opět testována, když několik lidí vešlo do místnosti, kde se nacházela - včetně člověka, který dříve rozdupal první květinu. Polygraf neukázal žádnou reakci vůči ostatním lidem, ale když dovnitř vstoupil člověk, který květinu rozdupal, rostlina znovu vykázala strach. Zdá se, že byla schopna tohoto člověka rozpoznat.
Vědec také objevil, že rostliny zažívají pocity štěstí, když jsou zalévány, a dokonce mají schopnost číst lidskou mysl.
Rostliny čtou mysl
Jednou, když Backster přemýšlel, jaký pokus by měl ještě vyzkoušet, napadlo ho spálit květině listy, aby poznal její reakci. Polygraf zaznamenal, že rostlina měla strach, už jen když na to pomyslel.
Jeho zjištění byla zopakována jinými vědci, včetně Rusů Alexandra Dubrova a Marcela Vogela, kteří té době pracovali pro IBM.
Deník Epoch Times provedl s Backsterem před jeho smrtí podrobný rozhovor v třídílné sérii: Tajemný svět primárního vnímání.
Rostliny umí mluvit
Komunikace rostlin je rostoucím předmětem mnoha studií. Doktorka Gaglianová provedla na toto téma výzkum. Ve své studii z roku 2012 vysvětluje, že schopnost rostlin vytvářet zvukové vlny byla prokázána již dávno. Mnozí se domnívají, že zvukové vlny jsou náhodnou reakcí květin na dehydrataci, ale Gaglianová si tím tak jistá není.
Pozorovala způsoby, jakými květiny komunikují. Široce známý proces, ve kterém rostliny vytvářejí zvukové vlny, se nazývá kavitace a nastává, když jsou rostliny dehydratované. Gaglianová nicméně uvedla, že „akustické signály vyzařované rostlinami jsou natolik početné, že se vždy zdálo nesmírně nepravděpodobné, že se každý z nich týkal pouze kavitace. ...a ve skutečnosti nedávné důkazy naznačují, že rostliny zvuky vytvářejí nezávisle na dehydrataci a procesech kavitace.“
Odvolávala se na výzkum, který ukazuje, že některé ze zvukových vln mohou být vytvářeny z převážně stálého systému bublin dřevních cevních svazků. „I když nejbližší a základní mechanismy, které zvířata využívají k poznávání svého okolí a komunikaci mezi s sebou, byly předmětem studií již dávno, studie komunikace rostlin ještě není natolik pokročilá a uznávaná,“ píše australská vědkyně.
Zdroj: http://www.velkaepocha.sk/2014020621883/Vase-pokojove-rostliny-mysli-mluvi-a-ctou-vasi-mysl-Novy-vyzkum-pridava-dukazy.html
6.2.14 | Tara MacIsaac
