Proč je potřeba nosit sukně a oblékat a svlékat je vždy přes hlavu

Sukně vždy bývala nezaměnitelnou součástí oděvu žen. Teprve poslední desetiletí změnily mnoha tisíciletou tradici. Sukně z nás žen dělají ženy. Zejména dlouhé sukně v různém provedení nám pomáhají pocítit, že jsme žádoucími, milými a křehkými krasavicemi.Díky tomu, že se vrátíme k nošení sukní, umožníme mužům ponechat si právo být silnými, smělými a chrabrými. Navíc nošení dlouhých sukní upevňuje naše fyzické zdraví. Když ponecháme mužům jejich úlohu vnější ochrany, získáváme vnitřní chráněný prostor pro sebe, pro šíření ženské magie a pro naplnění ženské a mateřské úlohy.

Jak tedy správně nosit sukně?

Naše mámy a babičky ještě říkávaly, že sukně se obléká pouze přes hlavu, protože se věřilo, že „se jinak nevdáš“. Jako malá děvčata jsme se tomu jen smály. Později jsme odpovídaly, že to je stejně jen pověra. Nyní se nám chce znovu smát, protože v současné moderní éře technického světa a velkoměst nebudeme přeci věřit na nějaké báchorky. Někdo věří, někdo nevěří – bere to jako přežitek a sukni obléká tak, jak je mu pohodlně. ALE … Pro ty z vás, které vnímáte souvislosti, toky energií a dávné Moudrosti přijímáte s úctou, nikoli jako báchorky starců, jsou určené následující odpovědi na prvotní otázku:

 

Proč je potřeba nosit sukně a oblékat a svlékat je vždy přes hlavu?

 

 

Obrátíte-li se k Védické  kultuře, můžete se dovědět mnoho zajímavých a užitečných rad a informací. U Védů, což jsou prapůvodně Slované, se počítá s tím, že žena získává svoji energii od Země Živy – je to energie hmoty, která je vyjádřená ve všech hmotných statcích. Země v sobě představuje hojnost, její síla je v plodech. Vším, co dává, pomáhá ženě „upevnit své kořeny v Zemi“ a přijmout sílu pro mateřství a roli ženy – matky, ženy – manželky, ženy – ochránkyně. Pro ženu je důležité, aby energie šla dolů, tedy sestupující energetický potok, který je svázán s mateřstvím, protože ženské hormony jsou produkovány ve spodní části těla.

 

Přes podolek dlouhé sukně žena přijímá pro ni důležitou energii. Sukně, která dosahuje téměř až k zemi, vytváří kužel, jenž pomáhá vést a shromažďovat důležitou a potřebnou sílu pro ženu. Podolek, který je široký a při chůzi se vlní a kroutí, vytváří torzní pole, které usnadňuje vstup a zesílení energie živlu Země. Z toho vyplývá, že budete-li svlékat sukni přes nohy, rozptýlíte energetický sloup stoupající od země a ochraňující celou vaši bytost. Energie se rozprostře u země s dokonale nepůvabným pohybem a vaše sukně tak bude sloužit leda k zametání podlahy. Pokud tedy svlékneme sukni přes nohy, zůstáváme absolutně nechráněné. Dobrovolně se zbavujeme magické energie Země, kterou nám dlouhá a široká sukně pomáhá nashromáždit.

Jestliže svlékáme sukni přes hlavu, zabalíme se tímto pohybem celé do síly Země, která nám dává ochranu. Díky tomu se cítíme spokojené, šťastné a silné. A co hlavně, naše energetické pole zůstane čisté.

Když potom znovu oblékneme sukni správně přes hlavu, je tato sukně připravena znovu souznít s Přírodou, Zemí i Ženou, která ji nosí.

Oblékáme-li sukni přes nohy, přibíráme nežádoucí energie ulice, po níž jsme chodily, energetický odpad, který se přichytil na našich nohách. Proto nám naši Předkové radili, abychom si hned, jak přijdeme z ulice (nezáleží na počasí ani na typu obuvi), omyly nohy a neznečišťovaly tak naše obydlí (to platí i pro muže). Voda dokáže smýt i energetický balast a přeměnit jej na Světlo, pokud ji o to požádáme.

 

Jaké je mé doporučení?

Ať jste mladá děvčata nebo zralé ženy, noste stále častěji dlouhé sukně! Noste je s hrdostí! Noste je nejen kvůli svému vzhledu, ale i pro své zdraví! Správně je oblékejte i svlékejte. Zacházejte s nimi opatrně. A děkujte Matce Zemi za její Sílu a Ochranu. Potom pocítíte sebe jako nádhernou bytost, která je součástí překrásné Přírody.

—

 

Autor textu: Věra Ovečková

Zdroj: http://www.veraoveckova.cz/news/sukne/#.U1FZ4DIJel0.facebook

 

Převzato od:

http://www.2012rok.sk/wp/umenie-zivota/25332-proc-je-potreba-nosit-sukne-a-oblekat-a-svlekat-je-vzdy-pres-hlavu

Nová studie ukazuje, jak emoce ovlivňují části lidského těla

Možná znáte fráze jako zlomené srdce, motýlci v žaludku, nebo že je někomu špatně od žaludku.

Nyní nová studie z Finska naznačuje, že spojení mezi emocemi a částmi těla může být součástí standardní výbavy všech kultur.

Výzkumníci poprosili účastníky z Finska, Švédska a Tchajwanu, aby se vžili do různých emocí a pak se požádali, aby tyto emoce spojili s částmi svého těla. Hněv spojili s hlavou, hrudníkem, pažemi a dlaněmi, znechucení s hlavou, dlaněmi a dolní částí hrudníku, hrdost s horní části těla a lásku s celým tělem kromě nohou. Pokud jde o úzkost, tu účastníci silně spojili s polovinou hrudníku.

“Nejvíce překvapující věc byla konzistence hodnocení a to jak napříč jednotlivci, tak a ve všech testovaných jazykových skupinách a kulturách,” řekl vedoucí autor studie Lauri Nummenmaa, asistující profesor kognitivní neurovědy na finské Aalto University School of Science.

Nicméně americký expert Paul Zak, předseda Centra pro neuroekonomická studia na Claremont Graduate University v Kalifornii, těmito zjištěnými nebyl zaujat. Odsoudil tuto studii s tím, že je špatně navržena, nedokázala pochopit, jak emoce fungují, a nedokazuje vůbec nic.

Nummenmaa však řekl, že je tento výzkum užitečný, protože vrhá světlo na to, jak jsou emoce a tělo vzájemně propojeny.

“Chtěli jsme pochopit, jak tělo a mysl společně pracují při vytváření emocí,” řekl Nummenmaa. “Mapováním tělesných změn spojených s emocemi jsme také měli za cíl pochopit, jak různé emoce řídí tělesné funkce.”

Ve studii publikované 30. prosince v Proceedings of the National Academy of Sciences výzkumníci ukázali siluety zhruba 700 lidí. Na základě experimentu se snažili navodit emoce pomocí slov, příběhů, klipů z filmů a výrazů obličeje. Pak účastníci vybarvovali siluety podle toho, které oblasti jejich těla byly podle nich nejvíce a nejméně aktivní.

 

Záměrem nebylo přímo navodit určité emoce, ale spíše aby cítili různé emoce, řekl Nummenmaa.

Výzkumníci poznamenali, že některé z emocí mohou způsobit činnost v určitých oblastech těla. Například nejzákladnější emoce byly spojeny s pocity v horní části hrudníku, která může mít co do činění s dýcháním a srdeční frekvencí. Účastníci spojovali všechny emoce s hlavou, což naznačuje možnou souvislost s činností mozku.

Ale Zak řekl, že studie nevzala v úvahu to, že lidé často cítí více než jednu emoci najednou. Nebo že vlastní chápání emocí může být zavádějící, protože “oblasti v mozku, které zpracovávají emoce, mají tendenci být do značné míry mimo naše vědomé vnímání,” řekl.

Zak řekl, že by dávalo větší smysl měřit přímo aktivitu v těle, jako například pot a teplotu, aby se ujistilo, že vnímání účastníků má základ v realitě. Nummenmaa řekl, že očekává další výzkumy v tomto směru.

Jak by mohla být tato studie užitečná? Zak je skeptický, ale autor studie je plný naděje.

“Mnohé duševní poruchy jsou spojeny se změněnou funkcí emocionálního systému, takže odhalují, jak emoce spolupracují s myslí a těla zdravých jedinců jsou důležitá pro rozvoj léčby těchto poruch,” řekl Nummenmaa.

Mapy tělesných pocitů spojených s různými emocemi. Teplé barvy ukazují aktivní a studené barvy neaktivní části.

Překlad článku People worldwide may feel mind-body connections in same way
medicalxpress.com/news/2013-12-people-worldwide-mind-body.html

Článek: zdroj http://www.freepub.cz/2013/emoce-ovlivnuji-casti-lidskeho-tela/

Alternativní léčba nemocí - Orgánová sestava

Orgánová sestava je soubor dvanácti cviků, z nichž každý uvolňuje jednu z dvanácti akupunkturních drah a posiluje orgán, který této dráze přísluší.

Cviky orgánové sestavy

Při pravidelném cvičení této sestavy lze zajistit přísun okysličené krve ke všem orgánům. Aktivovat lymfatický systém a doplnit tak potřebnou energii.

• Výsledek je regenerace - obnovení buněk v orgánech.
• Upravení dýchacího, trávicího, vylučovacího procesu.
• Před cvičením provedeme minimálně automasáž.
• Cvičíme pomalu a plynule.     

Orgány a dráhy - popis

Rozebereme si jednotlivé orgány a jejich dráhy podrobněji. Popisy průběhů drah nezahrnují vnitřní větve, ve kterých každá dráha prochází vždy příslušným orgánem a také orgánem sdruženým.

---

1. Cvik pro posílení dráhy jater

     léčivý zvuk - sssýýý
Játra přináleží, dle pěti prvků, elementu dřevu a z ročních období k jaru. Jejich vnějším vývodem jsou oči. Z tkání k nim patří šlachy a vazivo. Tekutinou, kterou ovlivňují, jsou slzy. Dráha jater jako jinová dráha dolních končetin začíná na vnítřní straně palce nohy, jde po vnitřní straně bérců a stehen, dále po boční straně břicha až k volnému okraji 2. žebra.
Průběh dráhy (meridianu) jater
                        
Pod jejím vlivem jsou postranní části trupu, játra, žlučník, slinivka, urogenitální orgány. Maximální čas jater je od 1 do 3 hodin po půl noci. Játra vykonávají důležité funkce související s čchi, krví a tělesnými tekutinami. Dle tradičních názorů uchovávají krev, aby vyživovala orgány. Řídí také uvolňování všeobecné energie jang, kterou přivádějí ke svalům. Dá se říci, že játra řídí průchodnost, aby se krev, čchi a tekutiny mohly volně pohybovat. Napomáhají trávení. Dále mají vliv na emoční aktivitu a duševní stav.
Citem jater je hněv, rozumovou vlastností zvídavost, originalita.
Stav jater se projevuje na nehtech, které jsou při jejich poruše lámavé, vysušené, křehké a bezbarvé.
Lidé mající energii jater v nadbytku jsou postavy štíhlé, hranaté, mají nápadné vrásky, zejména mezi obočím a kořenem nosu. Jsou netrpěliví, sexuálně náruživí, sebevědomí a sebejistí. Ti, kteří mají nedostatek energie jater, trpívají nechutenstvím, degenerativními chorobami, kožními alergickými projevy, poruchami látkové výměny. Mají poruchy spánku, poruchy imunity. Jsou nerozhodní, bázliví, trpí depresemi.
Onemocnění jater se mohou projevit také závratěmi, mžitky před očima, očními poruchami, pocity plnosti a tlaku pod žebry, bolesti v oblasti jater, předrážděností a vznětlivostí, náchylností k hněvu, silnými bolestmi hlavy, někdy i křečmi svalstva. Při oslabení jaterní čchi dochází k předrážděnosti a nespavosti, bolestem hlavy, návalům na zvracení, poklesu dělohy, poruchám menstruace, impotenci.

2. Cvik pro dráhu žlučníku

     léčivý zvuk - šššůůů
Žlučník patří k elementu dřeva, je sdruženým orgánem jater, jejich jangovým partnerem. Jeho dráha začíná u zevního očního koutku a směřuje na spánkovou krajinu, kde vytváří složité křivky po celé boční straně hlavy. Pokračuje přes boční stranu krku k rameni a odtud po boční straně hrudníku a břicha do oblasti kyčelního kloubu, dále po středu boční strany dolní končetiny (jako lampasy na generálských kalhotech) až na nohu, kde končí na zevní straně 4. prstu nohy.
Průběh dráhy (meridianu) žlučníku
                 
                                                                                                  
Pod jejím vlivem jsou uši, oči, hrudník, játra, žlučník, hýždě, kolena, dolní končetiny. Dráha má veliký význam u migrénozních bolestí hlavy, kdy stimulace jejích bodů dokáže přinést úlevu.Funkcí žlučníku je uchovávání a vylučování žluče, která napomáhá trávení. proto při jeho poruchách dochází k nadýmání, průjmům, pocitu hořkosti v ústech, zvracení.
Z psychických vlastností mu patří rozhodnost, odvaha.
Poruchy žlučníku a jeho dráhy se projeví zejména nespavostí, depresemi, bolestí hlavy, závratěmi, poruchami sluchu, zněním v uších, bolestmi očí a bolestmi a poruchami v oblasti dráhy, dále poruchami periferních nervů, šlach a svalstva. Dochází ke křečím svalů, nebo naopak k jejich ochablosti. Její maximální čas je od 23 do 1hodiny.
Cvičení provádíme stejně jako u jater v širokém roznožném sedu se vzpřímenou páteří. Paže vzpažíme a propleteme prsty. Rovně se předkloníme, rukama zatlačíme shora do pravého kolene, které tak tlačíme k podložce. Vydržíme. Pak se narovnáme, vzpažíme a opět se předkloníme, tentokrát k levému koleni.

---

3. Cvik prospívající srdci

    léčivý zvuk - kche nebo chu
Srdce přináleží elementu ohně, z ročních období létu. Má vztah ke střednímu uchu. Z tkání mu přináleží cévní systém.
Dráha srdce je jinovou dráhou horních končetin. Začíná v podpaží, postupuje po dlaňové straně horní končetiny, po její malíkové straně až na palcový okraj malíku, kde končí.
Průběh dráhy (meridiánu) srdce
                     
Pod jejím vlivem jsou srdce, centrální nervový systém s psychikou, temperament, cévy, jazyk, hmat, rameno, paže, malíková strana ruky, střední ucho. Je nejdůležitější ze všech orgánů, je jejich vládcem. Pokud je srdce zdravé, jsou i ostatní orgány v pořádku, a naopak.Je sídlem psychiky a vědomí. Řídí krev, kterou dopravuje ostatním orgánům. Má vliv na cévní systém a při jeho poruše dochází ke kornatění cév. Má vztah k imunitě. Jeho vnějším vývodem je jazyk. Již naše babičky říkaly, že co na srdci to na jazyku. A tak vedle rozeznávání chutí má jazyk důležitou funkci sdělovat naše myšlenkové pochody. Při poruše dochází k neklidu, nespavosti, duševní otupělosti, výpadkům vědomí.
V létě jang vrcholí, a proto jang srdce také vstoupá vzhůru,což může vyvolat bolesti v hrdle, záněty v krku, pocit sucha a pocit žízně, afty na jazyku, bušivé srdce, svíravé pocity v srdeční krajině, tlak na hrudníku, bolesti v podpaží, pocity horka a pálení dlaní, třes horních končetin, bolesti hlavy, žlutou barvu moče.
Při prázdnotě čchi srdce dochází k srdeční arytmii, silnému bušení srdce, nespavosti, návalům pocení, nervové oslabenosti, bušení srdce při pohybu a podobně. Dále to mohou být deprese, nespavost, poruchy paměti.
Citem srdce je radost, myšlenkovou náplní přání, která však nemusí být vždy uspokojována.Tekutinou srdce je pot. Tím má také vztah k řízení tepelné regulace.
Srdce tlumíme pomocí zvuku !kche!, zejména v brzkých ranních hodinách.
Zvuk syna (který použijeme při plnosti srdce je !chu!, zvuk sleziny, zvuk matky, který použijeme při slabosti srdce je nám již známý !sý!. Můžeme také doplnit při plnosti srdce o zvuk !čchuej! posilující ledviny, neboť tyto stojí v opozici k srdci a podmaňují si je.
Ze cviků srdci prospívá sed, při němž pokrčíme nohy a chodidla opřeme o sebe. Prsty nohou přitáhneme co nejvíce k tělu. Sepneme ruce a propleteme jejich prsty, přičemž malíky necháme natažené a tlačíme špičkami proti sobě. Takto sepnutýma rukama uchopíme sepnutá chodidla. Napřímíme hlavu a v této pozici setrváme.

4. Cvik pro tenké střevo

    léčivý zvuk - hhhaaa
 Tenké střevo je sdruženým jangovým orgánem k srdci. Jeho maximální čas je od 13 do 15 hodin. Jeho dráha začíná na malíkové straně špičky malíku a pokračuje po malíkové straně hřbetu horní končetiny přes ramenní oblast směrem ke krční pateři a od ní po krku na obličej, kde jde pod jařmovou kost a od ní se ohýbá ke středu ušního lalůčku, kde v jamce před ním končí.
Průběh dráhy (meridiánu) tenkého střeva
                 
                 
Pod jejím vlivem jsou horní končetiny, záda, šíje, hrdlo, hlava.Funkcí tenkého střeva je oddělovat energie z potravy, tedy příjem, zažívání a absorbce výživných substancí a transport odpadních látek do tlustého střeva. Současně má vliv i na metabolismus tekutin. Při jeho poruše dochází k zažívacím potížím, kručení v břiše, bolestem břicha, průjmům. Také k poruchám močení (hospodaření s vodou). Má také vliv na laktaci (tvorbu matařského mléka). Jinak to mohou být i bolesti zubů a bolesti v ústní dutině, bolesti v krku, šíje a hlavy, závratě a hučení v uších, poruchy sluchu, onemocnění horních končetin.
Při cvičení vycházíme ze stejné pozice jako v případě srdce. Předkloníme se a spustíme hlavu co nejvíce ke spojeným rukám.

---

5. Cvik prospívající slezině - slinivce

     léčivý zvuk - hhhúúú
Slezina je jinový orgán náležející elementu země, z ročních obdbí pozdnímu (deštivému) létu. Jejím vnějším vývodem jsou ústa. Její dráha - jinová dráha dolních končetin - začíná na vnitřním okraji palce nohy, odkud jde k vnitřnímu kotníku nohy a dále po zadní straně holenní kosti a po vnitřní ploše stehna do tříselné oblasti, kterou překračuje, a postupuje po předoboční straně břicha a hrudníku až do druhého mezižebří, odkud se lomí a končí ve středni podpažní čáře na dolním okraji šestého mezižebří.
Průběh dráhy (meridiánu) sleziny
                  
Pod jejím vlivem jsou plíce, břicho, střeva, žaludek, slezina, játra, urogenitální systém , dolní končetiny. Maximální čas dráhy sleziny je od 9 do 11 hodin dopoledne.  Tradiční medicína přiřkla slezině funkci řídit zažívání, přeměnu a dopravu výživných látek a vody jednotlivým orgánům. Podle tradičních názorů slezina vytváří jemnou výživnou čchi, která je z ní transportována do celého těla. Také odpovídá za hospodaření vodou. Řídí ovládání krve a udržuje ji v cévách (při poruše dochází ke krvácení odkudkoliv, k silné menstuaci). Svým vlivem na měkké vazivo, podkoží a svalstvo udržuje vnitřní orgány ve své pozici, aby nedocházelo k jenich klesání a výhřezům. Má také vliv na imunitní systém.
Stav sleziny se projevje na rtech, jejím vývodem jsou ústa. Její tekutinou jsou sliny. Emocí sleziny jsou obavy, zádumčivost, z rozumových dějů přemítání, myšlení.
Při plnosti dochází ke zvracení, nadýmání, říhání, bolestem hlavy s horečkou, vodnatému průjmu. U prázdnoty jsou pocity únavy končetin, neklid, nespavost, vodnaté otoky. Slezinu posiluje zvuk !hu!, který je možno doplnit dechem matky (srdce) !kche!.
Ze cviků prospívá slezině tento: Vzpažíme ve vzpřímeném sedu propleteme prsty a protáhneme se do záklonu. pro zdatnější: Sedneme si mezi paty, chodidla vytočíme do stran. S oporou předloktí se položíme na záda a uvolníme šíji. Prsty rukou vzájemně propleteme a vzpažíme. Ukazováky tlačíme proti sobě.

6. Cvik pro posílení žaludku

    léčivý zvuk - čččuuu
Žaludek je jangovým partnerem, sdruženým orgánem sleziny. Tradiční medicína ho nazývala mořem potravy. Jako dutý orgán má na starosti příjem potravy a je jejím zásobníkem. Stará se o veškeré trávení a transport látek a vody. Otevírá se navenek ústy, jeho tekutinou jsou sliny, řídí chuť. Rozkládá potravu a vytváří z ní jemnou esenci, kterou podle tradičních názorů slezina dále zpracovává a rozvádí po těle. Tím se podílí na tvorbě postnatální čchi.
Dráha žaludku jako jangová dráha dolních končetin začíná těsně pod středem oka a jde směrem dolů až k dolní čelisti, kde se podkovovitě otáčí, a před ušním boltcem vystupuje až nad přední vlasovou hranici. Z nejnižšího místa podkovy jde směrem dolů na krk do nadklíčkové krajiny, kde uhýbá do linie jdoucí středem prsní bradavky a postupuje po hrudníku směrem dolů. Pod prsy se stáčí blíže střední linii těla a pokračuje po břiše až k tříselní krajině. Poté jde po přední a zevní ploše dolní končetiny, po středu nártu a končí u zevního okraje 2. prstce nohy.
Průběh dráhy (meridiánu) žaludku
                      
Pod jejím vlivem tedy jsou hlava, tváře, psta, zuby, hrdlo, plíce, žaludek, střeva, dolní končetiny. Kousek pod kolenem se nachází 36. bod této dráhy, nazývaný mořem jangu, který má velký vliv jednak na celý průběhdráhy, zejména však na nervový systém, který tonizuje, eventuálně při jeho přepětí uklidňuje. Maximlní čas je od 7 do 9 hodin ráno.
Žaludek je v tradiční medicíně považován za velmi důležitý. Proto jeho poruchy mohou ovlivnit i ostatní orgány. Porucha dráhy se projevuje zejména bolestmi hlavy, bolestmi zubů v dolní čelisti, krvácením z nosu, obrnami a bolestmi v tvářích. Na krku jsou to zejména zvětšené lymfatické uzliny, bolesti v oblasti kývače hlavy, štítné žlázy, koktavost. Také poruchy chuti, bolesti břicha, zvracení, poruchy trávení, vředové choroby a onemocnění prsní žlázy.
Při cviku k posílení žaludku sedíme na patách se vzpřímenou páteří. Paže vzpažíme bočním obloukem, propleteme navzájem prsty a konce prsteníků tlačíme do mezer mezi prsty. Zakloníme hlavu a dlaně otočíme směrem nahoru.

---

7. Cvik pro protažení dráhy plic

     léčivý zvuk - při oslabení chuuu
                      - podzim, zima sss
Plíce patří elementu kov, z ročních období podzimu. Jejich vnějším vývodem je nos. Z emocí je to smutek, z rozumových vlastností vůle. Plíce leží ze všech vnitřních orgánů nejvýše, a proto jsou často napadány zevními škodlivinami. Jsou na ně velmi citlivé. Jejich maximální čas je ráno od 3 do 5 hodin. Z tkání patří plícím a elementu kovu také kůže.
Dráha plic je jinová dráha horních končetin. Dráha začíná ve 2. mezižebří uprostřed mezi linií prsní bradavky a podpaží. Odtud stoupá do 1. mezižebří a stáčí se do oblasti ramenního kloubu. Jde přes jeho přední stranu na horní končetinu, kde probíhá po její dlaňové a palcové straně a končí na palci ruky.
Průběh dráhy (meridiánu) plic
                               
                 
Pod jejím vlivem jsou tedy horní končetiny, hrudník, plíce, hrdlo a nos. Plíce řídí dýchání a zásobování všech orgánů energií čchi. Také řídí pohyb vody. Mají vliv na ochlupení a kůži vůbec. Mají vztah k imunitním dějům. Jejich tekutinou jsou hleny (proto se při nachlazení objevuje sekrece z nosu a produktivní kašel). Při normální funkci je jedinec se širokým pasem, skromný, praktický, pozitivně laděný. Při oslabení má skleslé držení ramen, vpadlý hrudník. Má depresiní nálady, zejména na podzim, neboť plíce patří podzimu. Je uzavřený, málomluvný, konzervativního myšlení, až zkostnatělý.
Plnost plic se projeví pocity plnosti v hrudníku, bolestmi ramen a zad, nachlazením, velkým množstvím žluté moče. Při prázdnotě jsou taktéž bolesti v ramenou a zdech, dechové potíže, časté močení s malým množstvím moče. Dochází k oslabení obranných sil. Dráha plic, zejména její 7. bod nacházející se asi 3 cm nad zápěstím na jeho dlaňové a palcové straně na hraně kosti, má výrazný vliv na kožní onemocnění, ale také na spáleniny (jde vlastně o poruchu kůže). Masáží tohoto bodu můžeme zmírnit následký spáleniny kdekoliv na těle a zároveň působit i ke zmírnění bolestí.
Při oslabení plic je vhodné cvičet dech !chu! (dech matky, která posílí plíce). A protože na podzim se uzavírají póry v pokožce a nahromaděné teplo z léta může zablokovat plíce, je v tomto období nejlépe cvičit dech !s!, který plíce vyčistí.
Z tělesných cvičení je posiluje následující: Stojíme v širokém rozkročení, tělo je vzpřímené. Pozvolna vzpažujeme za současného nádechu, při zapažování vydechujeme. V zapažení spojíme ruce za zády a zaklesneme palce bříšky proti sobě a protáhneme se. V tomto protažení chvíli setrváme.

8. Cvik pro posílení dráhy tlustého střeva

    léčebný zvuk - -
Tlusté střevo je sdruženým orgánem plic. Jeho maximální čas je od 5 do 7 hodin ráno. Úkolem tlustého střeva je vstřebávát vodu a vylučovat odpadní látky z těla. Jde o jangový orgán. Jeho dráha začíná na palcovém okraji ukazováku a probíhá po hřbetní a palcové straně po horní končetině až na nejvyšší bod ramene, odkud se dostává do nadklíčkové krajiny a přes krk na obličej. Nad horním rtem kříží jako jediná dráha střední linií těla a dostává se na druhou stranu, kde končí v rýze u nosních křídel.
Průběh dráhy (meridianu) tlustého střeva
                           
Pod vlivem dráhy tlustého střeva jsou hlava, ústa, zuby, tváře, jícen, horní končetiny. Má vliv i na sliznice dýchacích cest a zažívacího systému. Proto je vhodná i při počínajících onemocněních z nachlazení, kdy v počátečních stádiích lze masáží jejího 4. bodu předejít vzniku onemocnění (i angíny nebo teploty). Bod se nachází v prvním meziprstním prostoru ruky ve výši poloviny záprstní kůstky palce.
Vedle kručení a bolestí v břiše a poruchy stolice se při poruše tlustého střeva objevují také bolesti zubů a nemoci dásní, rýma, krvácení z nosu, alergické projevy, záněty hrtanu, hltanu a jícnu, bolesti a poruchy hybnosti v rameni, paži a lokti. Dráha tlustého střeva má také silný protibolestivý a protizánětlivý účinek, uklidňuje psychiku.
K posílení dráhy slouží následující cvik. Ve stoji rozkročném spojíme ruce za tělem, propojíme prsty a dlaně stočíme směrem dolů. Tlak přeneseme do konců obou ukazováků. S napjatými horními končetinami se předkloníme a zakloníme hlavu. Nyní paže zvedáme co nejvýše. Vracíme se zpět do základního postoje a uvolníme paže.

---

9. Cvik pro posílení ledvin

     léčivý zvuk - čchuej (šwej)
Ledviny patří k elementu vody a jejich ročním obdobím je zima. Vnejším vývodem jsou uši, močová trubice a konečník. Z emocí k nim patří strach, z rozumových vlastností moudrost. Jejich maximální čas je od 17 do 19 hodin. Jijich dráha začíná na plosce nohy uprostřed přední třetiny a pokračuje na vnitřní plochu nohy, odkud jde k vnitřnímu kotníku a po vnitřní straně dolní končetiny do tříselné krajiny, kterou překračuje, a probíhá dále po přední straně břicha, blízko jeho střední linie, až na hrudník, kde se dostává lehce zevně do linie jdoucí středem prsní bradavky, a končí pod klíční kostí.
Průběh dráhy (meridiánu) ledvin
                        
Pod jejím vlivem jsou hrdlo, plíce, břišní a urogenitální orgány, dolní končetiny. Podle tradiční medicíny jsou ledviny skladištěm vrozené energie, základem síly a hmoty, z níž se člověk rodí, žije a sám může plodit. K ledvinám patří kosti, jejich dřeň, vlasy, konečník, močový systém. Podle tradičních názorů i mozek. Ledviny řídí vodní a minerální hospodářství, rozhodují o vývoji osobnoti. Mají vliv na kosti, vlasy, uši, pohlavní orgány. Při jejich poruše dochází k řídnutí kostí, vzniků zubních kazů, poruchám krevního tlaku. Rozhodují o vývoji osobnosti, a tedy i předčasném stárnutí, šedivění vlasů, růstu nehtů, hojení zlomenin. Mají vliv na sexuální a rozmnožovací funkce. Mají vztah k tvorbě otoků, ale i vztah k zažívacímu traktu. Při jejich poruše dochází k plynatosti, průjmu, zácpě. Vzhledem ke vztaku k vnitřnímu uchu mají vliv na poruchy sluchu, závratě, znění v učích. Jejich kondice se projevuje na vlasech. Významný je také první bod dráhy ledvin, který lze s výhodou použít při léčbě angín. Stačí jej masírovat, nebo ještě lépe tonizovat přiložením teplé láhve do nohou.
Pokud jsou ve stavu prázdnoty dochází k popelavému koloritu kůže, dušnosti, bušení srdce, bolestem v kříži, impotenci, poruchám menstruace, pálení dlaní a chodidel, pocitu chladu nohou, špatnému spánku. Ale také k šerosleposti, hučení v uších, vypadávání vlasů, zlomeninám kostí. Při plnosti je pocit horka v ústech, sucho v krku, otoky hrdla, otoky kdekoliv a podobně. Ledviny posilujeme dechem !čchuej!. V případě nedostatku jinu posílíme jejich matku - plíce dechem !s!.
Při posilování ledvin sedíme s nataženýma nohama. Jejich špičky přitáhneme k tělu a pomalu se předkláníme co nejvíce za současného výdechu. Nohy zůstávají natažené a hlavou se snažíme dotknout kolen. Uvolníme trup a sledujeme dech. Prsty rukou uchopíme prsty nohou a prostředníky tlačíme na první bod dráhy ledvin. Ramena a šíje jsou uvolněné.

10. Cvik na močový měchýř

      léčivý zvuk - sss
Močový měchýř je sdruženým orgánem ledvin. Jeho funkcí je vylučování moče, a tím má vliv na vodní a minerální rovnováhu v těle. Podle tradičních názorů má vliv také na pohlavní funkce a psychiku. Jeho maximální čas je od 15 do 17 hodin. Jeho jangová dráha dolních končetin začíná poblíž vnitřního okraje očního koutku, pokračuje směrem na čelo a hlavu, kde se dostává asi 3 cm od střední linie, a pokračuje na záhlaví. V oblasti šíje se dráha rozdvojuje. Obě dráhy probíhají pak paralelně podél páteře až do hýžďové krajiny. Dále pokračují po zadní straně stehna a v podkolenní jamce se obě větve spojují v  jednu dráhu, která pak probíhá po zadní a boční straně bérce, kolem zevního kotníku a končí na malíku nohy.
Průběh dráhy (meridiánu) močového měchýře
                          
Pod vlivem dráhy, která je nejdelší ze všech akupunkturních drah, jsou hlava, šíje, záda, hýždě, dolní končetiny. Dále pak vnitřní orgány, neboť na této dráze se nacházejí takzvané souzvučné body jednotlivých orgánů.
Při poruše dochází k poruchám vodního hospodářství, poruchám močení, otokům. Dále k bolestem hlavy, šíje, zad (poruchám páteře). Dráha má vztah také k čelním dutinám a hrtanovým mandlím, sluchovým poruchám. Velmi výrazný je také protibolestivý efekt. Zejména body této dráhy v oblasti nohy mají zásadní protibolestivý vliv na bolesti v průběhu celé dráhy.
K posílení dráhy a močového měchýře jako orgánu slouží následující cvik: Zaujmeme stejnou polohu jako u cviku k posílení ledvin. Jen po uchopení prstů nohou se k nohám přitáhneme a  uvolníme se. Chvíli vydržíme a pomalu se vracíme zpět do sedu.

---

11. Cvik proposílení obalu srdce

      léčivý zvuk - sssiii
Obal srdce ochraňuje srdce pred přímým působení patologických energií (horkem, chladem a podobně). Podle moderních autorů jde o špatný překlad a správně by se dráha měla jmenovat dráha mozku. Má vliv na nervovou a duševní aktivitu. Její poruchy se projevují zejména neklidem, úzkostí, stavy pomatenosti, dále poruchami sexuální aktivity. Posléze má vliv na celý cévní systém. To se může projevit jako angina pektoris, bolestmi končetin na podkladě cévních spazmů.
Dráha je jinovou dráhou horních končetin, patří pod prvku elementu ohně a do období léta. Začíná  zevně od prsní bradavky, pokračuje ve střední linii dlaňové plochy horní končetiny a končí uprostřed špičky prostředního prstu. Její maximální čas je od 19 do 21 hodin.
Průběh dráhy (meridiánu) obalu srdce
                               
Poněvadž patří pod element ohně , je i ona po emoční stránce svázána s radostí a po rozumové s přáním. K posílení dráhy zaujmeme turecký sed se vzpřímenou páteří. Překřížíme paže a položíme je dlaněmi na protilehlá kolena. Dlaněmi mírně na kolena tlačíme, čímž stimulujeme 7. a 8. bod dráhy na dlaních.

12. Cvik pro posílení tří ohřívačů

       léčivý zvuk - šššííí
Dráha tří ohňů (tří ohřívačů, tří částí těla) je jangovou dráhou sdruženou s dráhou obalu srdce. Její jméno symbolizuje horní, střední a dolní část trupu s příslušnými orgány. Její funkcí je přepravovat prvopočáteční čchi, která je podkladem pro činnost všech orgánů. Řídí také přepravování tělesných tekutin, čchi a krve.
Jako jangová dráha horních končetin začíná u malíkového okraje nehtu 4. prstu, probíhá uprostřed dorzální strany horní končetiny, přes oblast ramene a krk směrem k uchu, které obkružuje, a  končí v jamce u zevního očního koutku. Její maximální čas je od 21 do 23 hodin.
Průběh dráhy (meridiánu) tří ohřívačů
                                                                                                            
Pod jejím vlivem jsou oči, uši, oblast ramenního pletence, ramena, lokty. Patří jí také cévní stěna. Podle jednotlivých úseků při její poruše dochází ke kašli, dušnosti, poruchám plic a srdce, dále k zažívacím poruchám nadýmání, zácpě, kručení ve střevech, průjmům. U dolního zářiče k poruchám funkce močového a pohlavního ústrojí, poruchám močení, potížím s vytlačováním stolice, průjmům. U poruch z plnosti jsou to zejména otoky a bolesti hrdla, střídání pocitů chladu a horka, hučení v uších, nedoslýchavost, choroby dolní čelisti, otoky v podpaží, dušnost, potíže s močením. Při prázdnotě hučení v uších, závratě, spontánní pocení. Podle novějších názorů je tato dráha dráhou míchy a řídí její funkci. Při posilování dráhy vycházíme ze stejné pozice jako u dráhy obalu srdce. Ruce položíme na kolena z vnější strany a pomalu se předkláníme. Hlavou se snažíme jít co nejníže a zároveň se protahujeme v bedrech.

 Zadní střední dráha

Zadní střední dráha, nebo také řídící, se ve svém průběhu spojuje se všemi jangovými dráhami. Jde o nepárovou dráhu, která je nazývána mořem jangovýách drah, neboť ve všech jangových dráhách řídí jejich čchi. Probíhá ve střední čáře zadní plochý trupu od perinea(bod mezi pohlavními orgány a konečníkem) až k hornímu rtu. Indikacemi jejího použití jsou poruchy jednak urogenitálního systému, dále zažívacího systému, svalově kloubní potíže, bolesti kolem páteře, bolesti v oblasti hlavy, ramenních kloubů, končetin, závratě, tetanické a epileptické stavy. Z duševní sféry neurastenie (chronický unavový syndrom), nespavost, stavy vyčerpanosti, rozčilení, nedostatečná koncentrace.

 

Přední střední dráha

Přední střesní dráha, či dráha početí, koncepce, je opět nepárovou dráhou probíhající tentokrát po přední ploše těla v jeho střední linii od perinea (bod mezi pohlavními orgány a konečníkem) až k dolnímu rtu. Je spojnicí všech jinových drah, mořem jinu.
Nachází se na ní celá řada poplašných bodů. Indikací k jejímu použití jsou především onemocnění močově pohlavního systému, zejména poruchy močení, měsíčků, klimakterické potíže, neplodnost. Dále bolesti v břiše a na hrudníku. Ale také i katary dýchacích cest, onemocnění vedlejších dutin a tvorba polypů, astmatické potíže, onemocnění štítné žlazy, akné a ekzémy. Také neurotické potíže a pocity vnitřního chvění.
Jednotlivým dráhám (meridiánům) příslušejí také krajiny, kudy probíhají. Tak například dráze tlustého střeva, jdoucí od ukazováku ruky po zevní ploše horní končetiny přes oblast ramene, krku a na obličej, kde končí v oblasti nosu, budou také odpovídat nosní onemocnění, bolesti zubů, krku, poruchy v oblasti ramenního koubu a palcové strany ruky. Budeme-li vybírat jen cvičení, musíme k těmto okolnostem přihlédnout.

Zdroj: článek převzat od http://prirodnimedicina.blogspot.cz/2013/01/organova-sestava.html

Odblokování čaker – cvičení pana K. Sherwooda

Tři velmi účinná kontrakční cvičení k uvolnění blokované energie v čakrách. Provádění těchto cviků má okamžitě pociťovaný blahodárný a vyrovnávací účinek na celý organismus. 

Nejlépe je ležet při nich na podlaze nebo sedět s rovnou páteří v lotosovém sedu nebo na patách. Zavřeme oči a zklidníme se. Náš dech je klidný a uvolněný. Někteří cvičící při tom počítají pomalu od desíti do nuly, přičemž při každém čísle klesají hlouběji k dokonalému uvolnění.

1. cvičení: Kontrakce první čakry

Volně vydechneme a pak se pokusíme stáhnout co největší silou břicho dovnitř do spodní části pánve. Nejprve tlačíme řitní a hýžďové svalstvo k sobě a vtahujeme ho dovnitř těla, jako bychom chtěli zabránit vyprázdnění střev. Pak podobným způsobem co nejvíce vtáhneme pohlavní orgány. Nakonec se pokusíme ještě podbřišek v oblasti pupku vtáhnout co nejvíce směrem k páteři. Tento poslední krok cvičení podporuje obě předchozí kontrakce, neboť konečník a pohlavní orgány jsou tak vtahovány zároveň dozadu a vzhůru. 



Dosáhli jsme teď stavu maximální kontrakce břicha a pokusíme se ho několik vteřin udržet, než se znovu zcela uvolníme a vrátíme do výchozí situace. Po několika vteřinách klidu provedeme tento cvik v jeho třech postupných krocích znovu a udržíme opět stažení v celé pánevní oblasti po několik vteřin, potom se opět uvolníme.

Celé cvičení pak vykonáme potřetí. Potom si dopřejeme několik minut odpočinku, při němž setrváme s naším vědomím v místech předchozí kontrakce. Tento cvik uvolňuje především blokády v první a druhé čakře a povzbuzuje sílu kundaliní. Vzniklý pocit energie nebo tepla je žádoucí a normální.

2. cvičení: Kontrakce bránice

Setrváváme i nadále v našem uvolněném stavu vnitřního klidu a míru. Dech je klidný a pravidelný. S výdechem se nyní pokusíme vtáhnout bránici nahoru směrem k hrudníku. Přitom jsou zároveň orgány z horní části břicha tlačeny dozadu směrem k páteři. Také toto silné stažení se pokusíme několik vteřin udržet. Pak se na několik vteřin uvolníme a opakujeme toto cvičení ještě dvakrát. V následující chvíli klidu setrváme opět s naší pozorností ještě v této oblasti. Obvykle zde pociťujeme lehké až silné svědění nebo “mravenčení”. 
 Někdo pociťuje také teplo nebo až horko. Tuto reakci vyvolává energetizování čakry solar – plexu. Část uvolněné energie přitom stoupá vzhůru ke čtvrté čakře, která se tímto cvičením také aktivuje. Rozšíří se pocit hluboké vnitřní spokojenosti. Zůstaneme úplně uvolnění a jsme pouze svědky dění.

Po několika minutách klidu přejdeme ke třetímu cvičení.


3. cvičení: Kontrakce krku

Při tomto cvičení nadechneme nosem a zkoušíme z naší uvolněné polohy vtáhnout popř. stlačit zároveň týl a bradu směrem k tělu. Přitom ramena tlačíme nahoru, takže se krk zkracuje. Toto napětí držíme několik vteřin, přičemž se koncentrujeme na náš týl. Potom se opět zcela uvolníme. Po několika vteřinách opakujeme celé cvičení a uvolnění ještě dvakrát.

Toto třetí cvičení uvolňuje energie zadržené v krční čakře a pročišťuje tento důležitý kanál, spojující hlavu a srdce. Když tudy energie znovu protéká, cítíme silné “žhnutí” v týlu a horní části ramen, doprovázené pocitem vnitřní síly, přímosti a sebedůvěry. Síly jin a jang se tímto cvičením harmonizují a vyrovnávají.
Po postupném provedení těchto tří popsaných cvičení se budete okamžitě výrazně lépe cítit. Přesto se doporučuje cvičení nepřehánět. Dvakrát denně, ráno a večer, je zpočátku plně dostačující.

Kdo už má více zkušeností, může tyto cviky praktikovat ve stejném pořadí vícekrát za sebou. Je však zapotřebí stále sledovat svoje pocity. Neměli bychom nikdy překračovat své přirozené vnitřní hranice, které nám jasně ukážou, kdy už máme přestat.

Pro mnoho lidí se staly tyto cviky pevnou součástí jejich života, protože stačí jen pár minut a získáme překvapivě mnoho. Ale není to znalost cvičení, která nás dostává dál, ale jeho každodenní praktikování.

Masáže reflexních zón čaker
 
Pro mnohé lidi je dnes již známý fakt, že každá část těla a každý orgán má na několika místech těla svoje “reflexní zóny”. Nejznámější reflexní zóny pro celý organismus jsou na chodidlech. Reflexní zóny věrně zrcadlí stav příslušných částí organismu. Je-li nějaký orgán přetížený nebo nemocný, hned se to na nich pozná. Dalšími místy s reflexními zónami jsou např. ruce, obličej, uši, hlava. Rozložení reflexních zón na chodidlech však není jen nejznámější a nejvíce používaný systém tohoto druhu, ale také jeden z nejjednodušších.





Tradiční terapie reflexních zón na nohou spočívá ve speciálních tlakových bodových masážích chodidel. Existuje k tomu již velký počet publikací i schématických vyobrazení a proto nepovažuji na tomto místě za nutné toto více rozvádět.

Ne všichni však možná ví, že také každá ze sedmi čaker má na chodidlech svoji vlastní zónu a máme tedy možnost z těchto míst velmi účinně všechny čakry ovlivňovat. Několika správně umístěnými “hmaty” lze výrazně změnit stav energie v čakrách. Můžete si masáž udělat i sami, ale účinnější a především příjemnější je od druhé osoby. (reflexní zóny ve vztahu k čakrám viz ilustrační obrázky reflex1 a reflex2)

Podle všech nashromážděných zkušeností, má největší účinek lehká jemná masáž prováděná krouživými pohyby na reflexních zónách čaker. Na rozdíl od známých reflexních terapií je vhodné při tom použít jemný krém.

Masáž započneme s reflexní zónou pro první čakru. Dvě až tři minuty prováděná masáž je dostačující. Měli bychom si uvědomovat tak nějak “vnitřně”, že nejde ani tolik o masáž “hmoty”, jako o práci s energií. Proto také na rozdíl od běžné reflexní terapie není nutné používat větší síly. Nejlepších výsledků je možno dosáhnout, když se jednou rukou lehce masíruje krouživým pohybem reflexní zóna na nártu nohy a zároveň druhou rukou reflexní zóna odpovídající téže čakře na chodidle. Je možné pracovat jedním, dvěma nebo třemi prsty, jak je to podle místa nejvhodnější.

Reflexní zóny pro každou čakru jsou na obou nohách, proto po masáži zóny určité čakry by měla hned následovat masáž té samé zóny na druhé noze. 

Masírovaná osoba by vždy měla být klidná a uvolněná. Zároveň je vhodné, aby seděla nebo ležela v poloze, která uvolnění umožňuje. Rozhodně může pomoci, když se masírovaná osoba soustředí na čakru, jejíž reflexní zóna je zrovna masírována. Účinky masáže reflexních zón čaker se zvyšují, jestliže masírujeme zónu krouživým pohybem a to ve směru, který odpovídá směru otáčení příslušné čakry. Zjevně je tímto způsobem optimálně povzbuzován a vyrovnáván přirozený tok energie.

Během ošetření nebo po něm dochází někdy k určitým ozdravným reakcím. Někdy se může zažít také uvolnění emocí, které se projeví pláčem nebo smíchem. Reakce by se neměly potlačovat, protože se jedná o účelovou samoregulaci našeho organismu.

Po masáži reflexních zón čaker by měl pacient ještě chvíli zůstat v klidu. Při tomto závěrečném “odpočinku” doporučuji, aby pacient svým “vnitřním” zrakem prozkoumal celé tělo a snažil se zjistit nějaké změny.

Terapii se doporučuje opakovat každý druhý den, přičemž by měla být dodržena řada sedmi masážních dnů v řadě.



Zdroj: http://www.ananke.g6.cz/news.php

Článek převzat od : http://www.eldhwen.sk/odblokovani-caker-cviceni-pana-k-sherwooda-2/ 

 

 

7 věcí, které byste měly vědět o prsou

Viva La Boobies! 7 věcí, které byste měly vědět o prsou

Prsa jsou úžasná – jsou krásná, živí děti a mají svou vlastní inteligenci.

Prsa mají spoustu neuvěřitelných přínosů pro zdraví lidstva, sílu žen, a péči o budoucí generace.

Vaše prsa by si zasloužila čestnou medaili a samé opatrování, rozmazlování a respekt.

Přesto však naše prsa trpí nebezpečnými účinky rostoucího množství toxinů v životním prostředí, v naší stravě, ve vodě, ve vzduchu a v drogistických produktech, mediálním ponižováním, omezující módou, a nedostatkem kvalitní zdravotní výchovy žen.

Před několika týdny jsem měla sen, že jsem byla na konferenci a organizátoři mě požádali, abych vystoupila na pódium a promluvila zde o zdraví prsou. Řekli, že je zásadní, abychom přiměli více lidí pochopit a ocenit důležitost péče o naše zdravá prsa, a to s cílem získat si pozornost lidí. Potřebovala jsem být nahoře a mluvit. Během přemýšlení, zda se cítím pohodlně s tím, že jsem nahoře - na jevišti, jsem se probudila.

O několik dní později oznámila Angelina Jolie své rozhodnutí, že jí máme zdravá prsa chirurgicky odstranit, protože jí hrozí potenciální riziko rakoviny. Toto jednání mě inspirovalo k ještě silnějšímu uvědomění, jak důležité je, že jsme se zapojili do debaty a mluvili o tom, jak přirozeně pečovat o naše prsa, jak se naše životní prostředí, strava a životní styl odráží na našem zdraví, a proč je dnes zdraví prsou důležitější než kdykoliv dříve.

Proto mám v záměru sdílet pozitivní a inspirativní informace na podporu žen, aby milovaly svá prsa a dozvěděly se o způsobech, jak přirozeně pečovat o své úžasné poprsí.

Pojďme se snažit o pozvednutí statusu prsou do úrovně, kterou si zaslouží!

7 úžasných věcí, co byste měly vědět o prsou

Prsa chtějí svobodu.

Podprsenky omezují pohyb lymfy skrze prsa do podpaží a ramenou, což způsobuje ukládání toxinů v prsní tkáni. Nejhorším viníkem jsou kostice podprsenky, protože kov může narušovat tok energie přes oblast prsou. Nová francouzská studie ukázala, že ženy, které nenosí podprsenku, měly skutečně elegantnější prsa navzdory svému věku. Cvičení, tanec, a odskakování prsou bez podprsenky umožňuje takové tělesné pohyby, které podporují lymfatický oběh a vytvářejí potřebnou „drenáž“ prsou. Přirozený pohyb prsou a tělesné cvičení je další podstatnou složkou pro lymfatické zdraví prsou.

Prsa potřebují masáž

V ženském poprsí není mnoho svalové tkáně, a proto potřebují prsa k posílení krevního oběhu dopomoci. Ženská prsa jsou tvořena převážně tukovou tkání a mléčnými kanálky, pojivovou tkání, nervy a lymfatickými žlázami. Masáž prsou je proto důležitá pro podporu cirkulace krve a lymfy a snižuje nahromadění toxinů či hormonů v tukových tkáních. Svá prsa masírujte denně pomocí přírodních, za studena lisovaných rostlinných olejů, jako je kokos, mandle, nebo jojobový olej. Do svého základního oleje můžete také přidat pár kapek čistého éterického oleje, jako je růže, jasmín nebo šalvěj luční. Nemluvím však o "mužské manipulaci", řeč je o jemné masáži, během které si uvědomíte své pocity nebo zaznamenáte jakékoliv změny a pomocí jemných lymfatických a oběhových pohybů posílíte zdraví.

Prsa jsou horká

Bylo zdokumentováno, že ženská ňadra se synchronizují s novorozeným dítětem, aby získala pro něj perfektní teplotu. Když se matka s dítětem dotýkají po porodu kůže na kůži, mateřská prsa přirozeně přizpůsobí svou tělesnou teplotu tak, aby byla pro dítě optimální. Matka dvojčat bude mít každé ze svých ňader ideálně teplé pro konkrétní dítě. Ženská ňadra jsou spolehlivější a výkonnější než jakýkoli dětský ohřívač. Takže prsa jsou zcela „hot“ - jen ne v takovém slova smyslu, jak se o nich obvykle hovoří.

Mateřské mléko může mít nesčetné množství medicínských využití

Mateřské mléko je zcela jistě nejúžasnější potravina, která je lidstvu k dispozici. Každé mateřské mléko je zcela unikátní a není možné jej replikovat (navzdory tomu, co jste možná slyšeli od obchodních společností). V podstatě se neustále proměňuje – minutu po minutě, den po dni, aby poskytlo správnou výživu a posílilo imunit, kterou dítě potřebuje. Rozhodují o tom ňadra prostřednictvím informace přijaté z dětských slin uchycených na dvorci. V mateřském mléku bylo identifikováno více než 400 živin včetně probiotik a je to bohatý zdroj kmenových buněk. První mléko, které s prsů vyjde, se nazývá mlezivo. Protože je bohaté na imunitní faktory (je považován za „tekuté zlato"), je extrémně důležité pro celoživotní zdraví dítěte. Mateřské mléko je moudrými matkami využíváno k mnoha účelům, včetně léčení opruzenin, bolestí uší, zarudlých očí, bolestí v krku, a mnoha dalším léčebným potřebám. Když ženy kojí, mateřské mléko vymývá jejich mléčné kanálky, a tím zajišťuje lepší zdraví a prevenci rakoviny prsu v přímé souvislosti s tím, jak dlouho doba kojení trvá.

Prsa jsou energetická centra

Tradiční čínská medicína je komplexní systém praktikovaný po tisíce let, založený na pohybu energie celým tělem po meridiánech (energetických drahách) a akupunkturních bodech (uzlech energie na meridiánech). Existuje šest meridiánů, které procházejí přes oblast prsou, tři z nich jsou ledviny, játra, žaludek – meridiány, kde se vyvíjí většina rakovinných nádorů. TCM léčí rakovinu prsu tím, že řeší energetickou stagnaci a pohyb čchi. Akupunktura a TCM jsou holistickými přístupy k podpoře zdraví prsu a mohou být použity v kombinaci s jinou léčbou. Masáž akupresurních bodů podél meridiánů, nebo mačkání těchto energetických bodů kolem prsou může pomoci s podporou zdraví ňader a celkové tělesné vitality. Kostice podprsenky mohou také interferovat s energií pohybující se skrze meridiány v prsou, což je další důvod k tomu dát našim ňadrům svobodu, nebo investovat do měkké podpůrné podprsenky z přírodních vláken.

Prsa jsou jako kanárci

Slyšeli jste o kanárcích v uhelném dole? Horníci s sebou brávali do dolů kanárky, protože ptáci jsou natolik citliví, že v případě toxicity v okolním prostředí kanárek zemřel a horníci věděli, že se odtamtud musí dostat ihned pryč! Prsa jsou také velmi citlivá, dostávají informace z prostředí a jejich tkáně shromažďují toxiny a hormony, stejně jako například tryskové palivo nebo zpomalovače hoření. Při kojení se sliny dítěte vstřebávají dovnitř prsního dvorce skrze neuvěřitelně citlivé receptory, které pak okamžitě reagují tím, že poskytují v mateřském mléce živiny a imunitní faktory, které dítě potřebuje. Rakovina prsu je nyní nejčastější formou rakoviny u žen v USA, a to ne proto, že by prsa nebo naše geny zahrnovaly nějaký problém. Naše prsa jsou jako kanárci a dávají nám vědět, že je naše životní prostředí toxické a musíme provést změny v našem zdraví, stravování, že je třeba provést detoxikaci. Vzhledem k více než 70.000 chemických látek používaných dnes v USA v průběhu posledních 100 let žijeme v „toxické polévce“ a jsme každodenně vystaveni vlivu chemikálií ve vzduchu, v potravinách, ve vodě, v domech, v autech, v oblečení a tak dále. Naše prsa nám dávají vědět, že musíme učinit zdravé změny kvůli delšímu životu nás a budoucích generací.

Prsa jsou krásná

Vaše prsa jsou pro vás ideální. Všechny druhy ňader jsou krásné. Prsa v průběhu života mění velikost a tvar, což je v pořádku. Někteří muži mají rádi velká prsa, jiní preferují malá prsa a jsou takoví, kteří dávají přednost střední velikosti. Bez ohledu na velikost nebo tvar jsou vaše prsa tak akorát. Milujte svá prsa! Mají neskutečnou moc, jsou inteligentní, a jsou úžasná! V Mongolsku, když je dítě nervózní, každý zvedá svou košili a třese svými prsy pro dítě, které se uklidní, rozhlédne se a začne se divit. Všichni se smějí, zatímco třesou svými prsy – včetně maminek, babiček a také dědečků! Takže se usmívejte a milujte svá prsa, jsou úžasná.

Přeloženo z blogu Kari

Článek převzat od: www.branakdetem.blogspot.cz

Energetické zneužívání jiných lidí (energetičtí upíři)

Vzájemné energetické zneužívání se stává epidemií naší doby. Všichni žijeme v neustálém emočním a fyzickém napětí a když spolu komunikujeme, máme tendenci vyvést druhého z rovnováhy a narušit vzájemné vnitřní naladění.
Lidé, kteří nás obírají o energii se objevují v mnoha (často nevinných) přestrojeních. Mohou mít podobu našich rodičů, zaměstnanců, šéfa v práci, může to být muž či žena, co vedle nás sedí v autobuse. O energii nás dokáží připravit dokonce i zvířata a rostliny.
Všichni tito "energetičtí upíři" mají však jedno společné. Nikdo nám nemůže jen tak odebírat energii. A pokud ano, děje se tak jen proto, že jsme k tomu dali svolení - ať už na vědomé či nevědomé úrovni.

Úmyslní energetičtí upíři

Jsou to ti, kteří promyšleně a vědomě využívají naši energii. Zkušenost je totiž naučila, že když někomu ukradnou energii, cítí se lépe. Stávají se na energii závislými a chovají se skoro jako skuteční narkomani. Tito lidé úmyslně provokují ostatní, aby vyvolali ostrou reakci - často hnějivou; taková energie pak přejde na ně, a oni si tak zajistí svou denní dávku.
Lidé, kteří vyvolávají podobné emoční projevy, jsou "upíři". Zpravidla postupují tak, že pronášejí znevažující či ponižující poznámky a vybírají si k tomu nejméně nápadné a nejslabší jedince. Někdy spustí dlouhý a povýšený proslov, aby vyprovokovali reakci, kterou potřebují.
Snaží se v lidech vyvolat zuřivost doprovázenou hlasitými projevy hněvu. To je právě ten okamžik, kdy se energie uvolní a přejde z rozhněvaného dárce na provokujícího "upíra". Často se s těmito upíry setkáte v davu lidí nebo ve veřejných dopravních prostředcích, kde se snaží podnítit hádku. Dokáží neskutečně iritovat a otravovat; budou se vás stále na něco ptát, budou chtít radu, kterou ve skutečnosti nepotřebují nebo se jí stejně nebudou řídit. K "upírům" patří všichni násilníci, protože čerpají energii ze zoufalství, strachu a podřízenosti svých obětí.
Přestože tento druh vyvolání energetické nerovnováhy nazýváme "úmyslným", může se projevovat i značně nenápadně a nezřídka je spíš impulsivní než předem plánovaný. Takoví "upíři" často o své perverzní energetické úchylce ani nevědí. Zato vědí, že se cítí dobře, když se jiní cítí špatně, a tak se snaží dělat to, co jim přináší uspokojení. Když s takovým člověkem jednáme, začneme se cítit špatně, zatímco on se cítí lépe než předtím. Tito "upíři" se snaží vyvolat u ostatních pocit viny, strachu a úzkosti. Trápí je přehnanou jemností, tajnůstkářstvím nebo používáním nedokončených vět. S oblibou bědují a naříkají.

Neúmyslní energetičtí upíři

Spoustu škod napáchají neúmyslní "energetičtí upíři". Bohužel se dost často jedná o matky. Možná vás to překvapuje - nuže, tady je vysvětlení. S matkou jsme spojeni neviditelnou energetickou šňůrou podobnou pupeční. Do pěti až šesti let jsme na ni napojeni prostřednictvím druhé čakry a sdílíme s ní stejné aurické vejce, tedy jakýsi ochranný obal. Po dovršení šestého roku života začíná naše energetická "šňůra" mizet a získáváme vlastní, úplnou, individuální, autonomní energetickou bublinu.
Jestliže má matka silnou potřebu přítomnosti dítěte, často v důsledku rozvodu či jiného emočního úsilí, použije jeho energii k tomu, aby sama zůstala emočně "nad vodou". Nevědomě si dítě touto šňůrou přitahuje a předává mu energii, aby tak zabránila vzájemnému oddělení. Při tomto propojení dochází k tomu, že se matčina energie promění v dusivou lásku nebo ve velice turbulentní vztah, přecházející od lásky k nenávisti a naopak. V takovém případě matčina energie dítěti nedovolí se postavit na vlastní nohy. Celý život pak spolu tráví v symbiotickém svazku.

Dočasní energetičtí upíři

Tento typ "upírů" je nejčastější. Nedáme-li si pozor, může se jím stát každý z nás. Ve chvílích, kdy se cítíme nemocní a toužíme si postěžovat či se někomu vyplakat na rameni, můžeme svým utěšovatelům "upít" něco z jejich energie. Zejména starší lidé mívají potřebu načerpat tímto způsobem energii.
Tento typ lidí nepředstavuje pro naši energii zvláštní hrozbu a nijak neuškodí, když se o ni dočasně s někým podělíme. Aura rychle předanou energii doplní a kdoví, třeba se jednoho dne ti samí lidé podělí o svou energii zase s vámi. Nemějte strach poskytnout energii někomu, kdo ji opravdu potřebuje. Znovu však připomínám, dávejte si pozor, abyste se příliš nevyčerpali, držte se při zemi a věnujte se energetickým cvičením, která stabilizují energetické pole.
Když se na chvíli zamyslíte, určitě zjistíte, kdo jsou vaši "energetičtí upíři". Patří k nim ti, jejichž zavolání se bojíte, protože víte, že ve vás vyvolávají špatnou náladu a depresi. Jsou dokonce i lidé, kteří vám "odsají" energii, sotva je zahlédnete. Těm nemůžou pomoci ani žádní léčitelé, protože místo aby použili tito lidé volnou čistou energii, kterou jim léčitel nabízí k jejich uzdravení, usilují o energii z vlastních energetických rezerv léčitele.

Zdroj: http://zivotni-energie.cz

Jak se naučit vidět auru

by Robert Bruce, český překlad

www.astraldynamics.com

Umění vidět a rozpoznávat auru není zdaleka tak složité, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě záleží na způsobu, který zvolíte. Tento článek je návod na jeden z těch způsobů. Začneme od rozpoznávání jednotlivých barev aury a budeme postupovat krůček po krůčku k dalším vědem, jako je lidská aura. Aura je vlastně nejlépe viditelná část subtilních energetických procesů, probíhajících uvnitř každého fyzického objektu. Každý objekt vyzařuje auru, ale nepochybně mnohem zajímavější je hra barev aury lidské.

Prvním krokem je využití málo známého faktu - samotné barvy mají rovněž auru. Každá barva má svou vlastní, unikátní auru. Ta je barevně úplně jiná, než originál. Aury, vyzařované z jasných, primárních barev, jsou mnohem hustší a mnohem snadněji rozpoznatelné,než jakýkoli jiný typ aury. S využitím aury barev jako tréninkové pomůcky vidí mnoho lidí auru hned na první pokus. Já sám dokážu vidět auru už dlouho. Nenarodil jsem se s tím, naučil jsem se to - a to značně složitě. Trvalo mi několik let (!), než jsem auru dokázal rozeznat tak jasně, abych našel smysluplné uplatnění. Vím hodně o problémech při učení vidění aury a tato má nová metoda je vyvinuta především tak, aby vám pomohla počáteční problémy rychle překonat.

Na jakém principu funguje vidění aury
Vidění aury, podobně jako většina typů jasnozřivosti, závisí na očích a vůbec normálním procesu vidění. Fyzikální a jasnozřivé vidění jsou velmi úzce propojeny. V obou případech jde o formu percepce, které umožňují mozku přijímat energii různých typů jako obraz. Nyní si to vysvětlíme podrobněji:

1. Normální vidění. Oči přijímají světlo - a světlo je vlastně formou energie. Oční čočka zaostřuje světelnou energii na světločivá nervová zakončení sítnice, která je připojena na optický nerv. Sítnice ovšem přemění tuto světelnou energii na proud velmi složitých elektrických signálů (oko údajně numericky řeší rovnici vedení tepla - slouží to k rozeznání jednotlivých objektů a na tomtéž principu funguje (a to je fakt) i zpracování obrazů z Hubbleova teleskopu a tyto signály jsou vedeny optickým nervem až do mozkového centra zraku (které je umístěno v zadní části mozku). Mozek následně vyhodnotí tyto signály jako obraz - což obvykle nazýváme běžným viděním.
    
2. Vidění aury. Čakra třetího oka (místo přesně mezi oběma očima) přijímá mnohem subtilnější typ energie než je světlo. Tento typ energie může být přijat právě pouze touto čakrou, tedy pokud je aktivováno a naladěno na percepci této energie. Čakra třetího oka je úzce spjata s optickým viděním. Energie, přijatá tímto centrem, je postoupena také zrakovému centru - tedy stejné části mozku, jako normální zrak. Mozek pochopitelně všechny informace, které dorazí do centra vidění, interpretuje jako obraz, tedy v našem případě jako barevnou plochu, obklopující pozorovaný objekt.

Oči jsou orgánem pro normální zrak (smyslový orgán). Čakra třetího oka je orgánem pro mimosmyslové vidění (mimosmyslový orgán).

Oba tyto orgány jsou umístěny v podstatě na stejném místě, tedy čakra třetího oka mezi oběma fyzickýma očima u kořene nosu, což přímo nabízí myšlenku, že spolu úzce souvisí a existují mezi nimi blízké vazby. Z výsledků mých vlastních výzkumů vyplývá následující: všechny formy jasnozřivosti jsou úzce napojeny na normální zrakový proces. Jakkoliv je zde úzké spojení mezi normálním a jasnozřivým viděním, aura není světlo, ani žádná z jeho forem. Někteří bláhoví lidé se domnívají, že aura je typem elektromagnetického vidění, tedy světlem s vyšší frekvencí, a to je pak vnímáno jako úkaz jasnozřivosti. Kdyby to ovšem byla pravda, bylo by možné auru detekovat a měřit, protože přístroje moderní doby jsou natolik citlivé, že se dokáží vyladit na jakoukoliv frekvenci - gama záření, infra, UV atd. lze detekovat, auru nikoliv. Závěr, který z toho vyplývá je jednoznačný - aura NENÍ složena z žádného typu elektromagnetického vlnění.

Aura na fotografiích

Většina z vás určitě namítne "vždyť ale existují fotografie, na kterých je aura zachycena. Dokonce jsem si jednu nechal za nehorázné peníze udělat!" Jak je to možné? Fotografie aury ve skutečnosti nezobrazují skutečný obraz aury. Prostě auru stroje neumějí zachytit. Na filmovém materiálu je pouze iluze aury. Jak vzniká?

1. Na těle se umístí senzory, které se přímo dotýkají kůže. Tyto senzory měří elektrický odpor kůže, jehož výsledky jsou závislé na slanosti pokožky a vůbec celkovém stavu svalstva, takže tato hodnota není stálá. Svoji roli může sehrát mnoho jevů: diety, zdraví, teplota, sladkosti, emoce, aktivita atd.
    
2. Tyto záznamy jdou přímo do elektronického zařízení, připojeného ke kameře (malá černá krabička) a jím interpretovány. Toto zařízení poté generuje soubor elektrických signálů, závisející na svém programu.
    
3. Tento soubor putuje do speciálně upravené kamery. Optické zařízení uvnitř kamery vytvoří speciální vzor barevných signálů, které jsou přeneseny na film, na kterém je samozřejmě zachycena i fotografie. Tak je vytvořena téměř dokonalá iluze aury, obklopující pozorovaný objekt - v závislosti na vzorci, generovaného prvotním měřením odporu.

Vzhledem ke způsobu, jakým jsou tyto fotoaparáty sestrojeny, jen vzácně (vlastně skoro nikdy) nelze získat dva stejné obrázky. To je způsobeno obrovským množstvím možných signálů, generovaných dvěma třeba jen velmi málo odlišnými měřeními. Jen velmi vzácně se může stát, že obdržíme dvě identické množiny vstupních dat od jedné osoby, tedy vytvořit dvě stejné fotografie aury stejný den.

Fotografie aury je vlastně spojení myšlenky samotného fotoaparátu a výzkumu, založeném na pozorování jasnovidců. Výsledkem je spektrum barev, jež představuje jak by asi aura měla vypadat podle názorů těch, kdo tento systém vyvinuli. Tvůrci přiřazují jednotlivé barvy k příslušným parametrem odporu kůže. (Ještě populárnější než tento způsob je tzv. Kirlianova fotografie, která pracuje na velmi podobném principu, pouze bez oné černé krabičky, a to jako měření statické elektřiny na povrchu kůže - nevýhodou této "poctivější" metody je její monochromatičnost, která naznačuje, že to nejspíš nebude to pravé.)

Moje teorie aury
Moje teorie je tato: Ono světlo, o kterém jsem se zmínil, je nezbytné pro vyladění a zaostření čakry třetího oka na energii aury. Aura je pak vizuální projev této energie, vytvořené zrakovým centrem mozku. To, domnívám se, je docela přijatelné vysvětlení vidění aury.

Komplexnost normálního zraku
Ačkoliv by se mohl zdát proces vidění aury velmi komplikovaný, je ve skutečnosti velice jednoduchý, jakmile ho porovnáte s normálním, optickým zrakem, tedy schopnosti, která je většině z nás dána do vínku při narození. Pohleďte z okna, rozhlédněte se po pokoji - a co uvidíte? Přemýšlejte o těch milionech nejrůznějších objektů, barvách a jejích tónech, které vás obklopují, vše v jediném okamžiku a v trojrozměrném detailu. Přemýšlejte, jak to, že jakkoliv rychle se otočíte, váš mozek udrží celý ten fantastický obraz, který vidíte. Vaše oči přenášejí neuvěřitelné množství informací do mozku a mozek je okamžitě zpracovává. Optické vidění je neuvěřitelně komplexní a mocný nástroj. A teď to porovnejte s těma několika barvami, které vidíte v lidské auře - nehledě na jejich krásu a zdánlivou komplexnost - je to stále velmi jednoduchý obraz.

Ve skutečnosti jde o zcela nesrovnatelné jevy - normální zrak je mnohem složitější a také potřebuje mnohem více mozkové kapacity, než vidění aury (ovšem pokud aura obklopuje tělo, je stejně složité zpracovat cokoliv z toho, protože hlavní výpočetní činnost mozku je primárně určena k rozlišování objektů - jeden od druhého - tedy stanovení jejich obrysů). Vidění aury je pevně dáno a závisí na normálním zraku, s ohledem na jeho funkci. Při vidění aury vlastně vidíte mozkovou interpretaci reflektované energie, která vyzařuje z vašeho subjektu. Vaše oči jsou použity k vyladění a zaostření vaší Čakry třetího oka na tento typ energie a ta je odvedena do mozku, kde je interpretována jako vizuální obraz. V případě aury ji váš mozek vyhodnotí jako barevnou vrstvu, obklopující objekt vašeho pozorování.

Světlo a aura
Světlo je nezbytné (podle K. Weinfurthera ovšem k vidění aury světla zapotřebí není, přinejmenším je ve tmě vidět éterické tělo. Otázka je, zda pak nemusí být člověk obdařen jasnovidností) k vidění jakékoliv aury. Aury živých organismů reagují na světlo - zvětšují se a zjasňují. Tato reakce je zaznamenatelná především při expozici aury slunečnímu světlu. Dá se říct, že aura je fotosenzitivní. Prováděl jsem rozsáhlá pozorování této reakce na světlo. Pozoroval jsem aury jednotlivých lidí v domě, a ihned poté jsem je vyvedl na denní světlo. Aury lidí na světle se zvětšily a byly také podstatně jasnější. Na přímém slunečním světle přímo zářily životem. Viděl jsem aury, které na denním světle expandovaly do velikosti i několikanásobné, než byla jejich běžná. Další, taktéž zajímavá zjištění, která dávají váhu mému tvrzení, že aura není světlo, i když to je k jejímu pozorování nezbytné: hlavní aura není v naprosté tmě vidět!. Kdyby aura byla světlem, proč by beze světla nebyla vidět? Tímto chci říct, že světlo a běžný zrak jsou stejně důležitým aspektem při vidění aury.

Pozn.: V úplné tmě lze vidět nepatrnou aktivitu kolem energetického těla, velmi blízko povrchu kůže. Je skoro neviditelná, ale vypadá jako úzké a velmi slabé proužky a víry namodralého světla. Nejvíce jsou patrné kolem konečků prstů, pokud ruce natáhnete před sebe. Občas je také možné spatřit malé ale velmi intenzivní světlené body, umístěné na plně aktivních čakrách. Ve skutečnosti musí být hodně otevřené, aby tento jev byl patrný a taktéž musíte být velmi soustředění na takovýto subjekt. Chce to hodně umu a objekt vašeho pozorování musí být duchovně sladěný a vyrovnaný. Je mnohem lépe vidět při sníženém osvětlení, kdy jsou vidět jen obrysy stínů - umožní vám to zaostřit. Při pozorování jakékoliv části energetického těla v temnotě se k zaostření čelní čakry používá paměťové vizualizace. Musíte přesně vědět, kde subjekt je a být schopni přesně odhadnout vzdálenost, směr, pozici a vše si umět velmi jasně představit. Vzhledem k výše napsanému, domnívám se, že jak astrální vidění, tak i jasnozřivost umožňuje vidění energetické aktivity v naprosté tmě. To by mohlo být logickým vysvětlením tohoto jevu. (Přestože k jasnozřivosti ani k astrálnímu vidění není potřeba světlo, oči a normální ostřící mechanismy jsou přesto používány, ale řídí se pamětí a ostří pomocí paměťové vizualizace. Takže s astrálním a jasnovidným vnímáním můžete vidět jak v temnotě, tak i za plného světla.)

Jak ji vidět?
Použitím stejné techniky, pomocí které vidíme aury barev, můžeme vidět také další typy aury - tedy i lidské. Proto je pozorování aury barev velmi dobrým tréninkem pro vidění lidské aury. Aura barev je mnohem hustší a tedy je jednodušší ji spatřit, proto je k učení mnohem vhodnější, než cvičení přímo na auře lidské.

Aury barev

Negativní obrysy barvy aury
Negativní obrysy barvy aury jsou v podstatě podobné negativním obrazům, jež vznikají na sítnici, když se na nějaký objekt díváte upřeně delší dobu (u velmi jasných svítících barev stačí pouze pár sekund, obvykle se však tato doba pohybuje okolo půl minuty), což se vzápětí projeví jako stejný objekt doplňkové barvy, který vidíte, jakmile se podíváte kamkoliv jinam nebo když zavřete oči. Obecně se má zato, že negativní obrazy vznikají přesycením tyčinek a čípku na sítnici, jež nastane, pokud sledujeme příliš dlouho jednu výraznou barvu. Elementy na sítnici se brání vytvořením negativního obrazu dané věci (negativní barva je ta, která součtem světla s barvou původní vytvoří barvu bílou). Negativní obraz zůstává tak dlouho, dokud se sítnice neuklidní a oči se nenavrátí do původního normálního stavu.

S touto teorií si dovoluji nesouhlasit. Mám pro to závažné důvody. Negativní obrazy se vytvářejí sledováním objektu po velmi dlouhou dobu - dvacet i více sekund. A s tím právě nesouhlasím. Když už zvládám velmi dobře vidění aury, aura barev je vidět jasně, vidění skoro každého barevného objektu je doprovázeno viděním aury - nedochází k žádnému zpoždění poté, co objekt delší dobu sleduji. Právě jsem provedl test, když jsem seděl a psal tento článek. V pokoji, kde se nacházím, je křeslo, vzdáleno ode mne asi 7 stop. Přes něj je přehozeno jasně modré tričko. Nijak jsem se na to nepřipravoval, je asi okolo 6. hodiny ranní (teprve před chvílí jsem vstával). Jasná, čistá, žlutá aura se objevila asi po čtyřech sekundách (podle mého měření). To je, jak jistě uznáte, příliš rychlé na vygenerování negativního obrazu.

Provedl jsem to několikrát a pokaždé jsem auru viděl za kratší a kratší dobu, snadněji a jasněji. Teď byste mohli namítnout, že mé oči jsou už úplně zmateny z modré barvy, proto mi tak rychle generují žlutou auru. Proto, abych vás přesvědčil, jsem se otočil a pohlédl na červené tričko, visící na háčku za mnou na druhé straně pokoje. Tentokrát jsem jasně zelenou auru uviděl během pěti sekund. To je opravdu příliš rychlé na to, aby mé oči tvořily negativní obraz. Teď, když jsem, jak já tomu říkám, pokročilý jasnovidec, aury barev vidím ve chvíli, kdy na ně pohlédnu - do jedné sekundy. Není zde žádné podstatné zpoždění, jakmile se na ně podívám, vidím je, jak vystupují z barvy.

Aury, které vidím okolo barev nebo lidí, se pohybují s mým pohledem, tvoří jakýsi druh negativního obrazu - a tvoří jakýsi druh negativních paobrazů, jestliže auru pozoruji příliš dlouho. Tento efekt je velmi podobný chování normálních negativních obrazů, jež si uchovávají svou relativní polohu vůči našemu pohledu.

Nyní když pozoruji auru člověka, obvykle ho požádám, aby si odložil. Díky tomu vidím mnohem jasněji jejich auru, nerušený barvami jejich oblečení. Pak vidím jasně a čistě barvy aury, vycházející z kůže toho člověka. Důležité je, že kůže samotná žádné negativní obrazy nevytváří. Takže když je přesycení tyčinek a čipků zornice jediným důvodem vzniku negativních obrazů, tak ať mi někdo vysvětlí tento efekt! Možná, že lepším vysvětlením negativních obrazů by mohly být pomalu se objevující aurické barvy. Upřeným sledováním barvy se barva aury pomalu vtiskuje do mozku, tedy není to zrakový orgán, které jsou oklamány, nýbrž zrakové centrum mozku. Negativní obrazy, které se objevují, mají totiž stejnou barvu jako aura těchto obrazů. Právě ve shodě barev nalézám podporu své teorie o aurických barvách. Neboť jaký je důvod, aby byly odlišné (samozřejmě, že také není důvod, proč by měly být stejné).

Když budete začínat s tréninkem, bude většina vašich pozorování odměněna generováním negativních obrazů. Ty se budou pohybovat tak, jak budete hýbat očima - a zůstanou dokonce i když oči zavřete. To je efekt pomalu vystupující aury a je způsobem přílišným snažením zvládnutí základní techniky vidění aury. Efekt negativních obrazů však bude ubývat, až nebudou skoro ani zaznamenatelné. Pochopitelně, že zde vždy bude nějaký obraz, zvláště, jestliže budete pořádně studovat auru. To prostě nelze odrušit úplně, obzvláště ne při podrobném zkoumání aury a jejích tajemství. Dokonce i když už jste hodně pokročili ve znalostech a zkušenostech s viděním aury, úplně se těchto negativních obrazů nezbavíte (i když tento efekt lze odrušit tak, že zkoumaný subjekt stojí před pozadím stejné barvy, jako je jeho kůže. Zpětné kontroly toho, zda aura není pouze negativním obrazem, docílíme pozorováním aury lidí různých barev pleti před stejnou barvou pozadí - aura zůstane neovlivněna).

Poslední poznámka k negativním obrazům: Způsob, jakým je aura vytvářena, je navíc zcela odlišný od způsobu, jakým se tvoří negativní obrazy. Vylévá se, vytváří víry a obláčky jasných barev přímo z kůže - a ne že by se jako negativní obraz prostě vynořila ze stínu a pak se zobrazovala na jednom místě. Barvy žijící aury nevznikají jako stíny, které by časem jasněly a jasněly. Jsou tvořeny jednou čistou barvou, od jejího prvního vidění, kdy vypadají jako malá linka, zvýrazňující éterické tělo, tedy velmi blízko pokožky, až k jejich plné šíře, často více než dvě či tři stopy. Aura také vůbec není jen vrstva okolo těla, ale velké živé pruhy barev s velkou tloušťkou a hloubkou. Konečně, pokud si v mozku vytvoříme obraz aury, když pohled stočíme jinam, nebo mrkneme, aura okamžitě zmizí - aby se znovu objevila během několika sekund, když pohled upřeme zpět na předmět. Což ovšem negativní obraz nedělá.

Periferní vidění
Auru je možné vidět pouze při tzv. periferním vidění, nelze ji spatřit přímým zaostřením na samotný objekt. Abyste skutečně viděli auru, je nutné se podívat trochu stranou dozadu zkoumaného subjektu. Periferní vidění je neuvěřitelně citlivé na jakýkoliv pohyb, mnohem více, nežli normální přímý pohled. Tak lze odhalit pohyby, které bychom normálním pozorováním vůbec nezaznamenali. Periferní pohled je také mnohem citlivější na subtilní energii (koutkem oka často vidíme až dvakrát lépe, než běžným pohledem; zkuste se někdy podívat na noční oblohu přímo a pak periferním pohledem). Mnozí lidí mají více zkušeností se "zahlédnutím pohybu jen tak koutkem oka", aby vzápětí zjistili, že vlastně nevidí nic, pokud daným směrem pohlédnou přímo. Jaké může být vysvětlení?
1. viděli auru barvy objektu
2. viděli astrální entitu, která se poblíž zjevila a zaznamenali ji teprve periferním zrakem

Dr. Kilner
Anglický lékař Walter J. Kilner použil již v roce 1911 barvy k stimulaci vidění aury. Obsahem jeho zkoumání bylo především využití vidění aury k diagnóze pacientů. K tomuto účelu používal dicianinová skla (dicyanin je barevný produkt uhelného dehtu), jež byly složeny ze dvou skleněných tabulí, svírajících mezi sebou vrstvu dicyaninu. Zjistil, pomocí těchto aurických brýlí, jak jim říkal, může usnadnit vidění lidské aury. Díval se skrze tyto skla velmi dlouho, i několik minut, do přímého světla. Když se pak podíval mimo, viděl kolem svého pacienta auru a mohl pomocí jejích změn oproti dřívějším pozorováním, diagnostikovat. To mu umožnilo určit nemoci ve velmi ranných stádiích, ještě před prvními příznaky choroby. Dr. Kilner pochopitelně vyzkoušel použít i jiná zabarvená skla a jejich kombinace, čímž zjistil, že různě zabarvená skla pomáhají vidět různé aspekty, případně vrstvy pozorované aury. K těmto účelům také používal pruhy látky z jasné výrazné barvy.

Pak pozoroval některý z těchto pruhů, poté, co ho nejprve pozoroval přes zabarvené sklo. Tyto pruhy vytvořily stín, který se dr. Kilnerovi zjevil při jeho upřeném pohledu. Vypadalo to jako malá různobarevná okna, která byla fixována do směru jeho pohledu, zvýrazňující různé části aury pozorovaného subjektu. To mu umožňovalo různé pohledy na jejich auru. Princip je jednoduchý: upřeným pohledem skrze tato zabarvená skla do ostrého světla se celá sítnice přesytí touto barvou a vznikne negativní obraz (efekt pomalé aury). To způsobí přecitlivělost jeho očí na tuto barvu aury v auře zkoumané osoby, kterou pak lze pozorovat bez problémů. Různě zabarvená skla dovolovala dr. Kilnerovi pozorovat různé barvy aury. Využitím barevných proužků mu umožňovalo vidět negativní barvu tohoto proužku minus barvu zabarveného skla - tedy malý pruh aury. S tímto malým proužkem mohlo být manipulováno tak, aby bylo možno malým okénkem vidět celou auru.

Zde si uveďme jednu zajímavost ohledně práce dr. Kilnera. Oč déle používal zabarvená skla, tím více byl přesvědčen, že je vlastně nepotřebuje. Stálým pozorováním aury přes brýle vlastně stimuloval svoji čakru třetího oka (uprostřed čela), čímž si osvojil techniku, potřebnou k pozorování aury bez své pomůcky. Získával tak plnohodnotnou schopnost vidění aury bez svých aurických brýlí. Nicméně jeho technika může být velmi nepříjemná, protože zkrátka a dobře upřené pozorování ostrého světla, byť prostřednictvím barevných skel, způsobuje bolest a často i slzení očí.

Lidská aura
je energetické pole, obklopující tělo, které odráží stav subtilních energetických těl. Dá se přirovnat k magnetickému poli, obklopující magnet. Stejně jako magnetické pole je i aura generována hmotou. Energie, tvořící auru, je ovlivněna naším okolím, životním stylem a podmínkami a prakticky výrazně ovlivňuje naše povahové a charakterové rysy a naše chování a jednání. Rovněž odráží zdravotní stav našeho těla a vnitřních orgánů, ale i myšlenkové aktivity a emotivní stavy. Síla a vlastnosti aury jsou ovlivňovány mnoha aspekty, například kvalitou energie, z níž je tvořena.

Základní aura
- tj. hlavní část lidské aury je těsně obemknuté kolem těla. Představte si postavu, obklopenou silnými kruhy světla a dostanete hrubý obraz toho, co mám na mysli. Základní barvy této aury vyzařují z jednotlivých čaker. Pásy barev lze od sebe rozlišit jen za ideálních podmínek, pokud jste v pozorování aury opravdu zkušení a zběhlí.

Aura éterická
se nachází takřka na povrchu kůže. Často bývá nazývána "vitálním štítem" a lze ji spatřit jako tenkou světelnou vrstvu, úzce obepínající tělo. Její tloušťka závisí na vitální síle subjektu, v průměru se pohybuje mezi třemi až čtyřmi centimetry. Lze ji přirovnat k husté cloně cigaretového kouře přisáté ke kůži těla. Zdá se, že je to viditelná část astrálního těla, která během spánku expanduje a otevírá se k přijmutí a uchování životní energie, za bdělého stavu existuje v jakési smrštěné formě jako štít kolem vlastního fyzického těla. Energetické tělo je vlastně akumulátorem, který se během spánku nabíjí a ve dne pomalu vybíjí.

Něco o čakrách
Čakry jsou nefyzické orgány energetického těla. Existuje nejméně sedm základních čaker a více než 300 méně zajímavých, tzv. sekundárních čaker, rozložených po celém lidském těle. Dohromady tvoří velmi složitou síť kanálů, kterými proudí životní energie. Kanálům, které je navzájem spojují, říkáme meridiány. Čakry a meridiány byly popsány už starými Číňany a dalšími východními národy už před tisíci lety. Moderní obdoba léčby pomocí čaker je dnes velmi populární v mnoha oblastech alternativní medicíny, akupunktury a reflexologie. Základní energetická centra jsou přímo napojena na většinu důležitých vnitřních orgánů, žláz, ganglií a páteře

Hlavní a vedlejší centra vykazují interakci s ostatními orgány po celém těle. Jsou to aktivní centra - neustále transformují a vysílají energii do ostatních čaker a ovládají a kontrolují životní funkce - fyzické i nefyzické (energetické). Fungují také jako rezervoáry energie, centra komunikace a rovněž přitahují energii z okolí - z jídla, vzduchu, slunečního svitu i z vesmíru, zdrojem energie může být i láska, sex či hudba. Některé z těchto energií jsou velmi subtilní, ale všechny jsou důležité pro vyrovnaný život.

Čakry jsou pro lidské oko neviditelné, ale lze je vnímat, pokud jsou aktivní, jako pulsování či brnění. Pokud je energie vědomě předávána z jednoho centra do druhého příslušnými meridiány, pocity, jež tato proudící energie vyvolává, se dá přirovnat k bublání vody, přelévání tepla, brnění či kombinací těchto pocitů. Čakry můžeme rovněž pozorovat jako víry intenzivně zbarveného světla, ale to jen pokud trénujeme jasnovidné techniky.

Každá čakra má v energetickém těle svou specifickou funkci. Spolupracuje s ostatními, a to jak s hlavními tak s vedlejšími, je nedílnou součástí energetického těla. Všechny čakry pracují v harmonii, stejně jako ve fyzickém těle funguje mozek, srdce a další orgány. Energetické tělo je neuvěřitelně složité. V určitém smyslu je lze přirovnat k elektronickému zařízení. Přijímá energii, kterou transformuje dále díky spojům a drátům (meridiány) na desce přístroje. Tyto dráty přenášejí energii do jednotlivých elektronických komponentů (čaker), diod, odporu, kondenzátoru. Energie se pomocí těchto součástek transformuje a je využívána ke správné funkci celého přístroje. Každá čakra přijímá energii z okolních komponent a mění její hodnotu. Využívá tuto energii mnoha způsoby, přeměňuje ji v jinou formu, která je důležitá pro celek. Každá čakra přijímá z okolních center energetického těla různé formy energie podle aktuální potřeby, a přeměňuje ji v energii jiné barvy a hodnoty. Síla každého energetického centra závisí na vlastnostech a vizáži každého člověka, jeho zdraví, povaze, životním stylu jakož i na jeho duchovních a mentálních kvalitách. Každá energie, vytvořená čakrou, se promítá do aury a celek vytváří základní barvu aury. Tato základní barva je pak nejčastěji viděnou částí aury.

Každá primární čakra by měla mít velikost lidské dlaně a skládá se z více než jedné části. Přesná pozice vnímaných pocitů, indikujících otevřenou čakru, závisí na tom, která část čakry je otevřená. Například sakrální čakra (v oblasti sleziny) je většinou detekována mezi pupkem a pubickým ochlupením. Čakra třetího oka je často vnímána mezi obočím, ne uprostřed čela, jak by se mohlo zdát.

Základní klasifikace barev
Základní barvou aury nazýváme její dominantní odstín, tedy nejviditelnější odstín všech energií, vytvářených čakrami. V lidské auře se nachází mnoho barev, základní však mezi nimi nelze přehlédnout, naopak bývá viditelná na první pohled. Dle některých názorů lze člověka zařadit a rozeznat právě podle barvy jeho aury. Například červená značí citlivost, vitalitu, čistou energii, oranžová emoce, žlutá sílu osobnosti, mentální a intelektuální sílu, zelená spiritualitu, lásku, spříznění s přírodou, léčitelství, modrá vysokou duchovnost, víru, schopnost učit, léčitelství, fialová velmi vysokou spiritualitu, jasnovidectví, víru, schopnost učit a léčitelství, zlatá je barvou rozvinutého vědomí a jasnovidectví. Toto zařazení barev je velmi dobře známo, domnívám se však, že aura je příliš komplikovaná a nestabilní na takovouto jednoznačnou klasifikaci. Například pokud osoba, u níž vždy převažovala v auře modrá barva, prochází emocionální krizí, její aura bude mít rozsáhlá oranžová pole. To bude ovšem pouze krátkodobá záležitost, jakmile krize pomine, aura se navrátí ke své oblíbené modré. Je opravdu hodně věcí, které dočasně dokáží zcela změnit barvu aury, někdy pouze na hodinu, jindy na delší dobu. Bohoslužba například vytváří ušlechtilé myšlenky a hlubokou duchovní lásku. Pak taková emocionální, násilnická a arogantní osoba, přirozeně červená či oranžová v kombinací s černou, může během bohoslužby vykazovat mnohem více duchovní barvy. Ty mohou dočasně dokonce převažovat a stát se dominantní barvou aury a tím zcela zmást případného pozorovatele.

Lidská aura a barvy
Lidská aura je velmi citlivá na barvy. Reaguje na barvu oblečení i okolního prostředí. Tyto barvy ovlivňují subtilní toky energií uvnitř energetického těla. To pak může za naše přirozeně barevné preference ve výběru oblečení, závěsu a vůbec věci, které nás obklopují. Citlivost na barvy je u jednotlivých lidí různá, míra jejich citlivosti určuje i míru citlivosti jejich aury. Ženy mají auru obvykle mnohem citlivější než muži, tedy bývají mnohem vybíravější co se týče barev v jejich okolí. Barva může citlivou osobu velmi ovlivnit. Když pak nosí barvy, které silně nesednou jejich auře, mohou onemocnět. Efekt barev na okamžitou náladu je dobře znám. Barvy zdí v nemocnicích bývají úmyslně vybírány tak, aby rozrušené pacienty zklidnily. Měkké, pastelové odstíny růžové a modré jsou pro uklidnění asi nejvhodnější a jsou také v hojné míře využívány.

Lidská aura a barvy
Lidská aura je velice citlivá na barvy. Reaguje na barvy oblečení i prostředí kolem. Tyto barvy ovlivňují subtilní toky energií uvnitř energetického těla a mají vliv na výběr barev oblečení i dalších věcí, jimiž se obklopujeme. Naše citlivost na barvy se různí a bývá závislá na schopnosti vnímat a také na stupni citlivosti naší aury. Ženská aura je obvykle citlivější, než mužská a jsou tedy mnohem pečlivější při výběru barev ve svém okolí. Barva může mít na vnímavou osobu velký vliv. Pokud po delší dobu nosí barvy, které neladí k její auře, může onemocnět. Působení barev na okamžitou náladu je dobře známé. Například barvy nemocniční zdi jsou pečlivě vybírány tak, aby uklidnily rozrušené pacienty a utišily je. Měkké, pastelové odstíny růžové a modré se pro to dokonale hodí a proto je v těchto prostorách často vidíme.

Oblečení
Nikdy nelze spatřit skutečnou a ničím nerušenou auru, pokud má subjekt na sobě stále oblečení. Barvy aury oblečení splývají s původní aurou a mění tím přirozený tok energie v těle. Například modrá košile zaplaví nositelovu auru žlutou, čímž ji zcela změní.

Onemocnění
Nemoc se v auře projevuje několika způsoby, často týdny či měsíce před samotným onemocněním (dokonce několik století předtím, než se do těla vůbec dostane příslušná infekce). Infekce ucha se například projeví rostoucím stínem okolo ucha a boku hlavy. To je však možné vidět již několik týdnů před propuknutím nemoci. Stín se zpočátku jeví jako světle šedá šmouha, která se postupně rozšiřuje a tmavne. Někdy se promění ve špinavě zelený flek velikosti ruky. Když infekce zesílí, změní se ve skvrnu s červenými a oranžovými fleky. Stín v auře je prvním znamením jakéhokoliv blížícího se zdravotního problému. Špinavě zelená s červenými a oranžovými flíčky je častá při infekci.

Smrt
Umírání způsobuje dramatické změny v lidské auře. Pozoroval jsem aury lidí, umírajících na rakovinu i na jiné nemoci, v jejich posledních dnech. Prvním viditelným znamením bylo ztmavnutí, zeslabení a zešednutí aury. Poté (u dlouhodobých nemocí) asi týden před smrtí se aura rozšiřuje a mění. Můžeme pozorovat velmi působivou, světle modrou auru, protkanou stříbrnými paprsky. Tyto jiskřičky se rychle pohybují po celé auře, každá se objeví jen na zlomek sekundy. Tuto auru lze však jen velmi těžko pozorovat bez předchozích značných zkušeností.

Světle modrou auru můžeme vidět i u normálních, zdravých lidí, kteří ještě rozhodně nemusejí být v poslední fázi svého života. Aura umírajícího je však nezaměnitelná, je zcela jednobarevná, mnohem větší, mléčná. Čím více se přibližuje okamžik smrti, aura stále více pulzuje; někdy může zaplnit celou místnost, jindy se smrskne v sotva postřehnutelný opar. Stále více bledne, stříbrné paprsky jsou stále zřetelnější a častější.

V těchto dnech se také prudce zvedne aktivita jednotlivých čaker, energetické tělo se připravuje na konečné oddělení od fyzického těla. V některých chvílích z čaker vytryskne fontána pastelových barev, vyvěrajících na povrch a zase se vracející zpět. Většina energetických center začne generovat mnohem více energie, která je mnohem kvalitnější. To je předzvěstí nadcházejícího oddělení duše od fyzického těla - smrt. V určitém okamžiku před fyzickou smrtí se stává aura téměř neviditelná, zůstane z ní téměř nepostřehnutelná, mdlá vrstvička na povrchu těla. To je zbytková éterická látka, obklopující fyzické tělo. Aura se nyní přenáší do mnohem vyššího stupně bytí - jiné dimenze. Na to, abyste mohli i nadále pozorovat chování aury, je potřeba jasnovideckých schopností. Přímo v okamžiku smrti, pokud se budete soustředěně pozorovat, uvidíte velmi bledou, těžko zřetelnou mlhu, která se vypařuje z těla a rychle se rozplývá. To právě duše opustila tělo. Ta mlha je zbytková energie, držící se na těle odcházející duše. Přesná doba jednotlivých změn v auře hodně závisí na typu nemoci, stejně jako síle umírajícího člověka. Ty pak mají značný vliv na rychlosti změn, které s sebou smrt přináší. Někdy se tak stane velmi rychle, během několika hodin, jindy během dnů, týdnů či měsíců. (Pokud duch "odletí", nejspíš je chyba v teoriích vzkříšení, která tvrdí, že duše ještě několik dní pobývá u svého těla, vázána zbytkovými interakcemi.

Energie duše
Okolo umírající osoby je během jejích posledních hodin velké množství duchovní energie a aktivity. Hodně této energie je přitom závislé na její víře (nebo se to tak alespoň jeví), stejně jako morálním, duchovním a psychickém vývoji. Nejsilnější energetické aktivity se odehrávají při umírání dítěte. Jsou mnohem duchovnější, než by jim dospělý člověk byl ochoten přiznat. Dospíváním svou spiritualitu ztrácejí, stejně jako většinu dalších paranormálních schopností. Již mnohokrát jsem byl přítomen umírání dítěte. V takových chvílích jsem byl ve vytržení, daleko vzdálené svému normálnímu ubohému chápání reality. Děti jsou obdařeny velmi zvláštním druhem moudrosti, množstvím duchovního poznání a nemají absolutně žádný strach ze smrti.

Nehody
Nikdy jsem neměl příležitost studovat auru velmi rychle umírajícího člověka, například po nějaké nehodě, takže tyto případy nemohu nijak komentovat.

Náhlá smrt
Poznal jsem několik zdravých, vitálních lidí, kteří náhle zemřeli, například na srdeční či mozkovou mrtvičku. Před jejich náhlou smrtí jsem je pozoroval a viděl jsem velmi podobné symptomy jako u umírající osoby - světlou bledou auru, rozšiřující se do okolí, stříbrné paprsky a jiskry, hodně duchovní energie. Nicméně tito lidé nebyli nemocní, všichni byli vitální, zdraví, ale něco kolem nich bylo, jakási blíže nedefinovatelná atmosféra. Ve všech těchto případech věděli, i když spíš jen intuitivně cítili, že jejich čas se blíží. Snažili se urovnat staré spory a dát své záležitosti do pořádku.

Proč většina lidí při vidění aury selhává
Nejčastějším důvodem, proč vidění aury činí velkému množství lidí problémy, je zkrátka jejich přístup. Lidská aura NENÍ pro začátečníka dobrým cvičením. Proto obvykle dojde k tomuto: Váš dobrovolník sedí a čeká, velmi dlouho, zatímco vy se snažíte zachytit jeho auru. Snažíte se relaxovat, koncentrovat, pracovat na různých technikách, vše najednou. Podvědomě ale začínáte hloubat nad tím, co si myslí váš pomocník. Nudí se? Je nervózní? Myslí si, že se vám to nepovede? Že jste blázen? Tento způsob uvažování zaručeně způsob, že neuvidíte zhola nic, naruší to pouze vaši koncentraci.

Pro zajímavost uvedu část e-mailu od jednoho mladého muže. Obsahuje většinu častých chyb a omylů při prvním zkoumání aury:

David: Seděl jsem na hodině ekonomiky, když jsem najednou uviděl jakousi řídkou mlhu okolo hlavy přednášejícího (moc to nedokážu popsat), která obklopovala po stranách jeho hlavu. Něco podobného také bylo okolo studenta, sedícího před ním. Mlha kolem studenta byla ale spíš do modra. Díval jsem se dál a uviděl jsem kolem jeho hlavy jasně žlutý opar. Podobný opar jsem viděl i vycházet z monitoru, jenž stál na mém stole. Nejdřív jsem si myslel, že vidím auru, ale ten monitor ve mně vyvolal pochybnosti.

Já: Každá věc má svou auru, i monitory. Nech mě hádat - byl jsi unavený, znuděný, velmi uvolněný a možná jsi i trochu snil. Tvé oči byly utahané, těžké, měl jsi problém udržet je otevřené? To jsou ty nejlepší podmínky pro spatření aury!

David: Přesně tak to bylo. Ta přednáška byla únavná a trochu mimo, prostě mě vůbec nezajímala. Každopádně bych ale byl moc rád, kdybyste mi řekl, jestli jsem vážně viděl auru. Pak jsem totiž přišel domů a zkoušel jsem se na sebe dívat do zrcadla, pak na kamaráda, a nic. Nebyl jsem schopen cokoliv spatřit několik následujících dní... Ještě pár otázek: Neživé věci mají vždy bílou auru? Jakto, že je aura jasnější okolo hlavy?

Já: Samozřejmě, že jsi viděl auru! Aurické barvy neživých objektů závisí na jejich barvě, mají jakousi krémovou, světlou auru. Aura, kterou jsi viděl obklopovat hlavy lidí kolem tebe byla jejich éterická aura, která je bledá, většinou namodralá. Aura je okolo hlavy jasnější z těchto důvodů: 1. oblečení auru tlumí; 2. oblast hlavy je obvykle odhalená a často ji obklopuje intelektuální žlutá, která je docela dobře pozorovatelná - její intenzita kolísá podle aktuální mentální aktivity, přičemž čím je aura jasnější, tím je tato aktivita silnější. Dost možná, že ten student, kterého jsi pozoroval, byl právě ve svém živlu.

Hlavním důvodem pro uvedení tohoto dopisu je fakt, že David začal vidět auru, když vlastně ani nechtěl, když byl utahaný a velmi uvolněný, když se musel snažit, aby uprostřed přednášky neusnul. Právě snaha udržet oči otevřené je velmi silná mentální akce, otevírající třetí oko a v kombinaci s klidovým relaxačním stavem způsobuje spontánní vidění aury. Když se pak David snažil pozorovat auru později, když už byl doma, nepodařilo se mu to, protože už byl úplně bdělý a ne v relaxačním stavu, který je nezbytný pro vidění aury. Mějte, prosím, na paměti vše, co jsem zde napsal, když se budete sami pokoušet o pozorování aury!

Jak vidět auru (základní technika)
Abyste mohli vidět auru, je nutné naučit se relaxovat a zároveň soustředit, a také umět správně zaměřit zrak. Auru pozorujeme letmým periferním viděním - nezíráme přímo na ni.

Světlo: Pro pozorování aury potřebujete především dobré měkké světlo, nikoliv uměle ztlumené, spíš přirozeně měkké světlo. Je důležité, abyste nebyli oslněni. Nejlepší je, když světlo vychází zezadu nebo z prostoru nad vámi. Pokud máte umístěné okno, osvětlující místnost, ve vašem výhledu, bude vás to rušit a aura bude mnohem hůře pozorovatelná. 100wattová žárovka, umístěná za vámi, je přijatelná.

Krok 1: Vezměte do rukou knihu, obalte ji jasně modrým nebo jasně červeným papírem a postavte ji před sebe na stůl ve vzdálenosti přibližně dvou metrů. Ne blíže než 1,2 metrů, musíte si vyzkoušet, jaká vzdálenost vám bude nejvíce vyhovovat. Dbejte na to, aby v pozadí byla barva neutrální, určitě ne jasná, výrazná nebo tapeta se vzorkem. Pokud takové místo nenaleznete, můžete na zeď třeba pověsit prostěradlo.

Krok 2: Zavřete oči, několikrát se zhluboka nadechněte a relaxujte. Až se naprosto uvolníte, podívejte se na knihu. Nezaostřujte oči, podívejte se spíše do strany těsně mimo knihu, jakoby na zeď za ní, ale bez zaostření pohledu. Celý vtip je totiž v relaxaci během zaostřování a pozorováním objektů periferním viděním. Periferním viděním však nemám na mysli koutkem oka ale spíše mírnou několikacentimetrovou odchylku od předmětu pozorování. Netěkejte pohledem jinam než na neostrý bod, na nějž jste se zaměřili v okolí knihy a relaxujte. Nacvičte si tento druh pohledu tak, aby vám nečinil žádné obtíže (pro nácvik jsou vhodné 3D obrazy, pokud budete pozorovat jeden obraz po několik sekund aniž byste rozptylovali pozornost jinam). Soustřeďte se! Je potřeba intenzivního, ale velmi uvolněného pohledu, jde spíš o snění s otevřenýma očima.

(Mrkání - pokud potřebujete mrknout, klidně to udělejte, jinak byste měli okamžitě zaslzené oči. Hlavně ale nesmí dojít k zaostření pohledu. Mrknutí způsobí, že aura na chvíli zmizí, ale vzápětí se rychle zase objeví, pokud jste si udrželi svůj původní uvolněný pohled. Důležitou části nácviku pozorování aury je i udržet si tento uvolněný pohled i při mrknutí.)

Metoda otevření třetího oka: Je nutné, abyste se naučili nějaké cvičení pro otevření třetího oka. Jen v otevřeném stavu po něm můžete chtít, aby přijímalo energii aury, což je nutné k vidění aury. Bez tohoto otevření to sice jde také, ale je to mnohem obtížnější.

Věnujte, prosím, této poznámce náležitou pozornost. Vzpomínáte si, jaké to je být k smrti unavení - pocit totálního vyčerpání? Pamatujete si, jaké to bylo, když jste několik dní nespali a stěží jste udrželi oči otevřené? Vzpomínáte si, jak se oči stále zavíraly a zavíraly a vy jste s nimi zápasily, aby ještě chvíli zůstaly otevřené? Tento zápas vytváří podobný pocit, jako byste se snažili zvednout velmi těžkou, stínovou oponu zpoza svých očí. Když se to děje, vaše oční svaly nereagují příliš dobře, takže celá akce probíhá v podstatě jen na mentální úrovni.

Teď na chvíli přerušte čtení a zkuste si ten pocit vyvolat, připomeňte si ho. Zápas o otevření unavených oči způsobuje velmi silnou otevírací akci v oblasti třetího oka, nebo ho spíše stimuluje. Jak to vlastně funguje? Tento proces otevírání zaostří vaše vědomí na oblast třetího oka. Když je vaše vědomí zaostřeno na jednu oblast vašeho těla a vy s touto oblastí ve své mysli manipulujete, automaticky stimulujete energetické tělo této oblasti - dynamickou cestou. Pokud toto otevírání trvá dostatečně dlouho a je do ní vkládáno dostatečné úsilí, třetí oko se začne otvírat. Pokud tento proces otevírání očí budete provádět v uvolněném stavu, ve svém výhledu budete mít pozorovaný subjekt, navodíte spontánní pozorování aury. Uvedená technika otevírání třetího oka je podobná běžné technice otevírání čaker pomocí vizualizace, je však mnohem silnější. Vizualizace jako taková je slabá a je velmi obtížné se ji naučit.

Ale zpátky k pozorování knihy. Pokud se nehybně a uvolněně díváte na obal knihy, pokuste použít techniku, kterou jsem právě popsal. Přesuňte své vědomí do oblasti mezi očima a snažte se tuto oblast plně pocítit. Soustřeďte se na ni. Můžete se na ní jemně poškrábat, to vám pomůže naladit své vědomí.

Přesuňte své vědomí do této oblasti a koncentrujte se na ni. Mentálně posilujte tuto oblast - jako byste se pokoušeli donutit své oči otevřít se, nedovolte však svým svalům, aby se jakkoliv pohnuly či napnuly. Vše musí probíhat čistě na mentální úrovni. Pokuste se izolovat ten příkaz, jež má na svědomí otvírání vašich očí. Pečlivě se sledujte. Představujte si, že jsou vaše oči velmi těžké, a nechte je párkrát zavřít a zase otevřít. Pozorujte, které svaly tyto pohyby provádějí. Pak tento otevírací příkaz proveďte na mentální úrovni, nesmíte však přitom dovolit svalům jakýkoliv pohyb. Opakujte to znovu a znovu. Je to poněkud obtížné, to připouštím, ale dá se to za chvíli zvládnout. Tento proces otevírání je velmi důležitý! Je to především první krok k ovládání třetího oka, později i celého energetického těla, pokud se rozhodnete rozvinout plně jasnozřivost a další mimosmyslová vnímání.

Na začátku nevadí, pokud máte pocit, že otvíráte příliš velkou část svého čela. I kdybyste jej otevřeli celé, bude to stále mít žádaný efekt na vaše třetí oko. Během doby budete schopni lépe zaostřit své vědomí a otvírat pouze třetí oko, tím se v tuto chvíli nezabývejte. Pokud během otevírání vytrváte dostatečně dlouho, třetí oko se určitě otevře. Váš pohled na pozorovaný subjekt jej pomůže vyladit a třetí oko začne přijímat energii subjektem vysílanou. Tato informace projde až do zrakového centra v mozku a ta je interperetována jako viditelný obraz - jasný pruh barevného světla.

Tip: Pokud se vám podařilo úspěšně provést otevírací proces a dokážete to pouhým chtěním, zjistíte, že jedna strana závoje se vám zvedá lépe než druhá, obvykle pravá jde lépe. Je to dáno tím, že každou stranu ovládá jiná mozková hemisféra a jednu používáme častěji než druhou. Pokud v tom vidíte problém, můžete zkusit něco jiného - zkuste mentálně pohnout oblastí pozorování ve směru hodinových ručiček (z pohledu zevnitř), jako byste ji míchali virtuální tužkou. Nejlepší bude tyto dva způsoby otevírání střídat. Přesto je základní otevírací technika stále důležitá k naladění třetího oka.

Pamatujte si, že všechny tyto otevírací techniky jsou závislé na lokalizovaném vědomí, přesněji řečeno na vědomí lokalizovaném na kůži. Musíte CÍTIT, že se tento mentální proces děje, jinak nebudou k ničemu.

Vaše první aura: Během celého výše popsaného cvičení byste si stále měly udržet uvolněný pohled. Po chvíli (v rozmezí několika vteřin až několika minut během prvních pokusů) uvidíte ve vzduchu nezřetelné chvění, obklopující vaši knihu. Pak uvidíte mdlý, úzký proužek světla, vystupující z rohu pozorované knihy. To je éterická aura. Zůstaňte uvolnění, nezaostřujte zrak, nedívejte se tam, klidně mrkněte. Brzy uvidíte jasně žlutou (pokud je kniha modrá) či jasně zelenou (v případě červené knihy) auru, vystupující z éterického obalu knihy. Pokud uhnete pohledem, zaostříte či podíváte se přímo, aura okamžitě zmizí. Auru musíte pozorovat periferním viděním. Pokud se však cokoliv z toho stane a aura zmizí, nic si z toho nedělejte. Když chvíli počkáte, zase se objeví. Při počátečních pokusech se aura bude často ztrácet a zase objevovat. Z toho si nic nedělejte, je to normální. Během dalších cvičení byste měli tento efekt eliminovat, až úplně zmizí.

Krok 3: Po absolvování první části spojte více knih dohromady, každou v jiné základní barvě (žlutá, modrá, červená, zelená atd.) Platí přitom pravidlo - čím jasnější barva, tím jasnější aura. Studujte tyto knihy, každou zvlášť a zapište si jejich aurické barvy. Pak studujte dvě dohromady a opět si zapište barvy aury, které uvidíte. Pak knihy přeskupte a pozorujte dál.

Krok 4: Vezměte si květinu nebo čerstvé květy, pokud nemáte žádnou živou květinu k dispozici, a studujte jejich auru. Aura, kterou uvidíte, je živá aura. Udržte si v mysli aurické barvy listu a květu. Oranžový nádech, který uvidíte okolo zelených částí, stonku a listu je způsoben zelenou barvou - podobně jako byste pozorovali zelenou knihu. Jiné barvy uvidíte okolo květů. Uvidíte mnohem jemnější éterickou auru a mnohem silnější chvění vzduchu. Aury živých subjektů jsou mnohem subtilnější, a proto poněkud obtížněji pozorovatelné než aury barev. Pomocí cvičení by vám však ani ty neměly činit problémy.

Krok 5: Pozorujte auru stromu. Vyberte si takový, který budete mít ve výhledu celý, nejlépe s oblohou na pozadí. Ideální je mít slunce za zády, proto doporučuji toto cvičení provádět v pozdním odpoledni či brzy ráno. Pokud vám sluneční paprsek zasvitne přímo do očí, máte smůlu. Chvění vzduchu okolo stromu bude mnohem intenzivnější než při předchozím cvičení s květinou. Barva aury bude ovlivněna nejen barvou stromu, ale i oblohy. Za slunného dne uvidíte auru špinavé modře, pokud bude obloha zamračená, zobrazí se spíše jako našedlá krémová barva. Poloha pozorovatele závisí na velikosti stromu. Je důležité mít v záběru pohledu i vrcholek stromu, takže vaše vzdálenost od pozorovaného stromu bude přibližně trojnásobek jeho výšky. Šíře aury bude záviset na velikosti a síle stromu. Na vrcholku stromu můžete někdy vidět tzv. fontánový efekt, kdy aura proudí v obloucích nad stromem. Nevím přesně co to způsobuje, tento efekt se neobjevil při každém mém pozorování stromu. Někdo tvrdí, že je to duch stromu, dryáda, která to způsobuje. Některé stromy skutečně vykazují určitý stupeň vědomí, takže na tom možná něco bude.

Krok 6: Při tomto cvičení budeme pozorovat zvíře. Může to být jakýkoliv domácí mazlíček - pes nebo kočka - anebo třeba tygr, lev, klokan či slon - pokud máte tu možnost. Pozorujte je při jejich odpočinku. Zvířecí aury nejsou sice tak barevné jako lidské, ale k procvičování budou zcela dostačující. Během pozorování opět nezapomínejte na to, že barva srsti ovlivňuje barvu aury. Zvířeti můžete také diagnostikovat nemoci stejným způsobem, jako u člověka, čímž si tuto schopnost můžete procvičovat a dále rozvíjet.

Krok 7: Pozorování lidské aury. Ze začátku je nejlepší pozorovat lidskou auru ve dvou fázích. Fáze 1 - požádejte váš subjekt, aby si oblékl oděv v jedné výrazné barvě (kromě modré - která by obklopila okolí těla žlutou a intelektuální žlutá barva je nejběžnější u aury lidské hlavy, což by vás mohlo zmást). Je důležité, aby byl subjekt bez pokrývky hlavy. Pozorujte nejprve okolí lokte a používejte stejné techniky jako u pozorování barevného papíru, včetně mentálních cvičení otevření třetího oka. Brzy samozřejmě uvidíte auru oděvu v okolí loktů dotyčného. Pak pomalu přesuňte pohled výše, až se budete dívat na nahý krk subjektu. Přitom mějte stále v zorném úhlu oblečení. Snažte se vidět různé barvy v oblasti krku. Stále platí, že se nedíváte přímo na pozorovanou oblast ale periferním viděním těsně mimo. Pokud vše půjde dobře, uvidíte různé barvy, obklopující krk a hlavu. Nyní posuňte pohled ještě výš na hlavu. Buďte uvolnění. V této pozici vydržte. Po chvíli byste měli vidět okolo hlavy žlutou auru. Pokud něco vidíte, požádejte svého dobrovolníka, aby se soustředil na nějaký matematický problém, třeba může zkusit sčítat či násobit nějaká čísla, a pozorujte, jak aura kolem jeho hlavy nabývá síly a je stále jasnější.

Fáze 2 - požádejte subjekt, aby se svlékl do půl těla. Je důležité, aby v jeho pozadí byla neutrální barva stěny. Pak studujte jeho kůži stejným způsobem, jak jste se to naučili na auře barevné knihy. Nejlépe je začít v oblasti ramen a paží. Na holé kůži nejdříve uvidíte jemné chvění vzduchu, zvláštní rozostření obrazu okolo kůže. Pak uvidíte éterickou auru, vypadá jako cigaretový kouř, obklopující tělo subjektu. Bývá silná asi 1 cm. Fixujte pohled a po chvíli se začnou objevovat hlavní barvy aury, vystupující z éterické aury okolo těla. Nejdříve se objeví úzký barevný pruh, zvýrazňující hranice éterické aury. Z počátku bude možná trochu pulsovat, zmenší se a zase zvětší, časem tyto problémy ustanou. Barva aury se bude vyjasňovat a aura se bude zvětšovat a když vydržíte, může mít sílu několika centimetrů. Hlavní aura může na chvíli zmizet a zase se objevit, což způsobuje nepatrné změny pohledu a mrkání - tomu ovšem nezabráníte.

Tip - to, jak jasná aura bude, je závislá na subjektu, jehož auru pozorujete. Na tom, jak se právě cítí. Pokud ho přimějete, aby se cítil šťastný, aura zesílí a bude mnohem jasnější. To můžete podpořit například jeho oblíbenou hudbou atd. Tím pádem můžete auru mnohem lépe a snadněji pozorovat.

Jiný dopis: Cituji z dalšího e-malu. Popisuje velmi neobvyklý případ pozorování aury.

Rick: Chtěl bych s tebou konzultovat událost, která se mi stala včera a připadala mi trochu zvláštní. Seděl jsem v kostele a díval se na sbor zpěváků, když jsem najednou viděl velmi zvláštní světlo. Bylo to spíš jako stín, a tři ze zpěváků vyzařovali toto bílé světlo, vystřelující ke stropu, kde se měnilo na modrozelené a vracelo se zpět. Jako bych se díval na jasný, barevný rentgenový obraz. Byl to neuvěřitelný zážitek. Běhal mi z toho mráz po zádech, ale jen jsem zamrkal a bylo to pryč. Ptám se - co to bylo?! Předpokládám, že to byla aura.

Já: Jak to popisuješ, byl jsi právě ve velmi uvolněném stavu, nejspíš trochu myšlenkami mimo a povznesen zpěvem chóru. To pochopitelně stimuloval tvé energetické tělo a čakru třetího oka a následně způsobilo spontánní pozorování aury. To, co jsi viděl, bylo tzv. vzplanutí aury, které nastává ve velmi vzrušeném stavu. Je velmi vzácné a velmi krásné. Já jsem to viděl pouze jednou v životě. Vzplanutí bylo pravděpodobně způsobeno nabitou, sakrální atmosférou kostela, společně s vibracemi písně, která byla právě zpívána. Pravděpodobně to v tebou pozorovaných zpěvácích vyvolalo velmi hluboké spirituální pocity povznesení. Bílá, měnící se v modrou a zelenou, to jsou barvy hrdelní a srdeční čakry. Tyto vysoce duchovní barvy jsou ovlivněny duchovními pocity a láskou.

Zdokonalování a čas: Nějaký čas bude trvat, než budete schopni vidět lidskou auru, takže při prvních neúspěších hned neházejte flintu do žita. Pokud jste se naučili vidět auru barev, jste schopni naučit se i vidět auru lidskou. Prostřednictvím mnou popsaných metod stimulujte čakru třetího oka, které ovládá všechna mimosmyslová pozorování. Praktikováním těchto cvičení se schopnosti této čakry budou rozšiřovat a auru budete tedy moci snadněji vidět. Někdy to může zabrat několik týdnů, než uvidíte první náznaky lidské aury, pokud pro to nemáte velké předpoklady, ale s trochou trpělivosti to můžete zvládnout. Doporučuji procvičovat především mentální mentální otvírání třetího oka a stimulační cvičení, auru pozorovat každý den alespoň několik minut. To opět podpoří rozvoj čakry třetího oka.

Spontánní vidění aury: Po nějaké době zjistíte, že jsou dny, kdy nejste schopni auru vidět. Naopak budou také dny, kdy uvidíte auru vzápětí poté, co se podíváte na nějakou osobu či na jiné objekty, a to bez jakéhokoli vědomého popudu či vůle. Pravděpodobně také zjistíte, že se to děje v té době, kdy je čakra vašeho třetího oka z nějakého důvodu velmi aktivní. Můžete třeba sedět a s někým mluvit a najednou uvidíte jeho auru či auru oblečení, a to zcela mimovolně. Události silného spontánního vidění aury nastávají poměrně často, jakmile jednou začnete cvičit čakru třetího oka a vidění aury.

Další ukázka z dopisu:

Erik: Praktikoval jsem tvoji metodu denně po dobu delší než měsíc, ale dosud jsem nic neviděl, až dodnes. Většinou už dokážu vidět aury barev a květin, také svou vlastní auru vidím docela jasně, ale až k dnešnímu dni jsem prostě nebyl schopen vidět auru jiných lidí. Včera, když jsem pracoval na počítači, vešla do mého pokoje má přítelkyně. Právě se vysprchovala a oblékala se. Podíval jsem se okolí ní a bum - okolo ní vidím překrásnou auru. Byl to opravdu nádherný pohled. Její aura byla většinou zelená se žlutou září okolo hlavy. Jo, a viděl jsem i nějaké rudé a oranžové stříkance okolo jejího žaludku. Vlastně jsem se nesnažil vidět její auru. Chtěl jsem už konečně dodělat práci na počítači a byl jsem už dost unavený, protože příští týden jsem měl dělat zkoušky a nestíhal jsem. Prostě se to kolem ní objevilo jako mávnutím kouzelného proutku. Jak je to možné, když jsem se o to vůbec nesnažil? Když jsem to zkoušel každý den, nepodařilo se mi to. Jak to?

Já: Bravo, Eriku! Počínal sis velmi dobře. To, co jsi viděl, byla plnohodnotná živá aura tvé přítelkyně. Pochopil jsem správně, že byla nahá, když jsi ji viděl? To by ti totiž hodně pomohlo. Bylo to spontánní vidění aury, způsobené tvým předchozím cvičením. To se ti bude stávat častěji, ve chvílích relaxace, kdy je tvé třetí oko extrémně aktivní. Je vidět, že tvá čakra třetího oka hodně zesílila pomocí praktikování mých cvičení a velmi dobře se rozvinula. Možná se ti zvětšila frekvence snů a staly se rozměrnějšími, živějšími, možná zažiješ i vědomé (lucidní) snění. To je další známka toho, jak se ti vyvinula čakra třetího oka.

Tento dopis je velmi dobrým příkladem spontánního vidění aury. Erik byl unavený a uvolněný, když se mu to poprvé přihodilo - ideální stav pro vidění aury. Předtím vidění aury již několik týdnů cvičil, takže měl dostatečně stimulované třetí oko, což způsobilo pravé spontánní vidění aury. Erik měl velké štěstí, že mohl pozorovat nahou bytost jako svůj první pozorovaný objekt, tedy neměl pozorování ztížené interferencí s oblečením atd. Erikovi se to nyní stávalo každých pár týdnů, už asi rok. Pak se frekvence zvýšila na jeden týden. Někdy se mu ukáže jen nejvýraznější barva v okolí těla, někdy vidí auru celou. Poté, co Erik zažil své první spontánní vidění aury, zjistil, že vědomé vidění aury není až tak obtížné. Stále sice nemohl vidět celou auru když chtěl, ale nyní už vidí pruhy a stříkance barev okolo lidí, které předtím vidět nebyl schopen.

Závěrem: Touto metodou jsem učil vidět auru už mnoho lidí. Rychlé výsledky, kterých tito lidé dosahovali, jim zvýšilo sebevědomí a zájem o tuto oblast. Ono totiž vyžaduje trochu zápalu a trpělivost, abyste dosáhli dobrých výsledků. Jakmile uvidíte svou první auru, udělali jste první krok do mnohem širšího, pozoruhodnějšího světa. Pokud budete pilně cvičit a rozšiřovat své schopnosti vidět (byť jen částečně) lidskou auru, děláte velký pokrok a vaše třetí oko se bude stále vyvíjet a vyvíjet, a tím zvyšovat vaše schopnosti. Dalším krokem je rozvinutí jasnovidnosti. Jasnovidectvím nazývám vidění ještě subtilnějších energií okolo nás. Tyto energie obsahují například karmické vlivy, životní podmínky, minulé události, pravděpodobnou budoucnost... a navíc mnoho dalších a velmi vzrušujících věcí. Tyto energie jsou jasnovidecky viděny v mnoha velmi symbolických podobách od prostého obrázku až k barevnému ději v kvalitě filmové projekce.

Zdroj: převzato z http://satori.mysteria.cz/