Lék, co umí vyléčit rakovinu

Rick Sympson  a lék, co umí vyléčit rakovinu


Rakovina je označována za nevyléčitelnou nemoc. Zbytečně umírají tisíce a tisíce lidí i přes upřímnou snahu lékařů jim pomoci a někdo na tom hodně bohatne. pokud jako lékař budete léčit nepovoleným způsobem, přijdete o diplom. Někdo tu bohatne na lidském utrpení a na smrti. Každý kdo umře někomu chybí, ale ty kdo zatajují léky proti rakovině, tato věc příliš nezajímá. Zajímá je pouze jejich zisk. Dalším zločinem je démonizování konopí a jeho postavení mimo zákon. Po celá tisíciletí to byla a je léčivá rostlina. Kdy už se konečně v těchto oblastech něco změní k lepšímu? Je to všechno stejně absurdní, jako kdyby vás policie a soudy stíhali za to, že si pěstujete na zahrádce heřmánek. Bohužel dnes mnoho lidí věří lživé a účelově šířené propagandě a myslí si, že konopí je škodlivé. Opak je pravdou. Je to vynikající lék jak můžete vidět, nejen v tomto filmu. Důkazu je obrovské množství. Hledejte a naleznete a možná vaše poznání, někomu zachrání život.

 

Rick Sympson a lék, co umí vyléčit rakovinu from Nová cesta on Vimeo.

 Rick Sympson a lék, co umí vyléčit rakovinu from Nová cesta on Vimeo.


Odkaz na Phoenix Tears

PROČ ŽENY V ČÍNĚ neonemocní na rakovinu prsu

(Prof. Jane Plant, PhD, CBE)

"Proč věřím, že vzdávání se mléka je klíčem k poražení rakoviny prsu ... "

Nemám jinou možnost, jen umřít nebo se pokusit najít pro sebe léčbu. Jsem vědkyně - opravdu existuje rozumné vysvětlení pro tuto krutou nemoc, která zastihne jednu z dvanácti žen v Anglii?

Protrpěla jsem ztrátu prsu, a podstoupila radioterapii. Procházela jsem bolestivou chemoterapií a byla pod drobnohledem některých z nejvýznamnějších specialistů naší země. Ale hluboko uvnitř jsem s jistotou cítila, že čelím smrti. Měla jsem milujícího manžela, překrásný dům a dvě malé děti, o které se bylo třeba postarat. Zoufale jsem chtěla žít.

Naštěstí, tato touha mě přivedla k odkrytí faktů, které byly v těch dobách známé jen hrstce vědců.

Kdokoliv, kdo přišel do kontaktu s rakovinou prsu ví, že určité rizikové faktory - jako stárnutí, časné mateřství, pozdní začátek menopauzy a výskyt rakoviny prsu v rodině - jsou zcela mimo kontroly. Ale existuje mnoho rizikových faktorů, které jsme schopné jednoduše kontrolovat.

Pokud tyto "kontrolovatelné" rizikové faktory proměníme na jednoduché změny, které můžeme všichni udělat v našich každodenních životech, pomůžeme tím rakovině prsu předcházet nebo ji léčit. Můj odkaz zní, že dokonce i pokročilé stádium rakoviny se dá překonat, protože mně se to podařilo.

Takový první záchytný bod k porozumění, co ve mně rakovinu podporovalo, mi dal můj manžel Peter, také vědec, který se vrátil ze služební cesty v Číně, zatímco já jsem byla napojena na léčbu chemoterapií. Přinesl s sebou pohlednice a dopisy, a také pár skvělých bylinných čípků, které po něm posílali moji přátelé a vědečtí kolegové z Číny.

Čípky mi byly zaslány k léčbě rakoviny prsu. Navzdory hrůzné situaci jsme se oba dobře od srdce zasmáli a pamatuji si, že jsem říkala, že pokud toto je způsob léčby rakoviny prsu v Číně, tak se trochu divím, že Číňanky se nemoci úspěšně vyhýbají.

---

Tato slova se mi ozývaly v hlavě. Proč ženy v Číně nemají rakovinu prsu? Jednou jsem spolupracovala s čínskými kolegy na studii o souvislostech mezi chemickým složením půdy a nemocemi člověka a nějaké statistiky si z té doby pamatuji. Tato nemoc v celé zemi prakticky neexistovala. Jen jedna z 10 000 žen v Číně na ni umírá, ve srovnání s tím hrozným číslem jedna z dvanácti v Británii a dokonce chmurnějším průměrem jedné ženy z 10 ve většině západních zemí, je to číslo téměř zanedbatelné. Ne je to jen věc Číny, že je více venkovskou krajinou s menším množstvím městského znečištění.

Ve vysoce urbanizovaných Hong Kong-u, čísla narostly na 34 z každých 10 000 žen. To však stále, ani zdaleka, nezbavuje západní země zahanbení.

Japonská města Hirošima a Nagasaki mají podobné výsledky. A nezapomínejte, že obě města byla napadená jadernými zbraněmi, takže kromě běžné rakoviny založené na znečištění bychom očekávali přísun i nějakých případů založených na radiaci.

Závěr, který můžeme z těchto statistik vyvodit, vámi svou přesvědčivostí otřese. Pokud by se žena ze západu přestěhovala do průmyslové a ozářené Hiroshima, snížila by riziko styku s rakovinou o polovinu. Je to evidentně absurdní. Mně se však zdá jasné, že nějaký životní faktor, který nesouvisí se znečištěním, urbanizací zda životním prostředím, vážně zvyšuje šance západních žen onemocnět na rakovinou prsu.

Pak jsem zjistila, že cokoliv stojí za obrovskými rozdíly mezi čísly ve statistikách orientálních a západních zemí, rozhodne nemá nic společného s genetikou.

Vědecký výzkum dokazuje že Číňané nebo Japonci, kteří se přestěhovali na západ, se za jednu nebo dvě generace přizpůsobili hostitelské komunitě, ve smyslu že jejich šance na onemocnění se zvýšily a stali se tedy totožnými s našimi.

Stejná věc se stane, pokud orientálci začnou žít západním životem v Hong-Kongu. Ve skutečnosti slangový výraz pro rakovinu prsu v Číně se dá přeložit jako "nemoc bohatých žen". Je to kvůli tomu, že v Číně jen ti zámožnější si mohou dovolit jíst takzvané 'Hong Kong food" nebo hong kong-ské jídlo.

Číňané nazývají západní jídlo, zahrnujíc vše od zmrzliny a čokolády, přes špagety a sýr feta, jako Hong Kong food, kvůli dostupnosti v bývalých britských koloniích a nedostatku v
někdejší čínském kontinentu. Takže mi to dává perfektní smysl, že cokoliv co způsobilo mou rakovinu prsu a mělo šokující vysoký dopad na tuto zemi obecně, mělo téměř jistě něco do činění s naším životním stylem ,,na vyšší úrovni".

Je tu však důležitý bod také pro muže. V mém výzkumu jsem sledovala stejně údaje vztahující se k rakovině prostaty které vedly k podobným závěrům. Podle výpočtů ze Světové zdravotnické organizace, počet mužů kteří čelí s rakovinou prostaty ve venkovské Číně je zanedbatelný, jen 0,5 z každých 100 000 mužů. Avšak v Anglii, Skotsku a Walesu jsou tato čísla 70násobně větší. Rovněž jako rakovina prsu, i tato nemoc postihuje většinou bohatší lidí střední třídy či vyšší socioekonomicky postavené skupiny, tedy těch, kteří si mohou dovolit jíst vydatné druhy jídel.

Pamatuji si, že jsem řekla svému muži:,, No tak Peter, akorát si přišel z Číny. V čem je čínský způsob života tak odlišný? Proč i oni neonemocní na rakovinu prsu? "Rozhodli jsme se využít naši společnou vědeckou minulost a jít na to logicky. Ověřili jsme vědecké informace, které nás dovedly k tématu tuky ve stravě.

Výzkumy z osmdesátých let objevily, že pouze 14% kalorií v průměrné čínské stravě byly tuky, ve srovnání s téměř 36% v západní stravě. Ale strava, na níž jsem žila roky před tím než jsem dostala rakovinu prsu, měla velmi malý obsah tuků a byla bohatá na vlákninu. Kromě toho jako vědkyně vím, že tuk přijatý do těla dospělého člověka, na základě vyšetření, které byly dělány na velké skupině žen během 12-jejich let, neukazuje vzrůstající riziko rakoviny prsu.

Potom, jednoho dne, se stalo něco mimořádného. Peter a já jsme spolu pracovali více než 10 let, takže si nejsem jistá, kdo z nás první řekl: ,,Číňané nejedí mléčné produkty."

Těžko se vysvětluje ne-vědci, to náhle mentální a emocionální nadšení, které cítíte, když víte, že jste pronikli k podstatě věci. Je to jako kdybyste měli v hlavě hodně kousků skládačky, které se najednou během pár vteřin složí a vytvoří jasný obraz. Náhle jsem si vzpomněla jak množství Číňanů bylo fyzicky neschopných tolerovat mléko, jako Číňané, se kterými jsem pracovala, vždy říkávali, že mléko je jen pro miminka a jako jeden z mých blízkých přátel, čínského původu, vždy zdvořile odmítl sýrový chod na společných večeřích.

Nevím o žádném Číňanovi, žijícím tradičním čínským životem, který by někdy použil kravské nebo jiné mléčné výrobky na nakrmení svých dětí. Tradice povoluje kojení ale nikdy ne používání mléčných produktů.

Kulturní Číňané považují naši zaujatost mléčnými výrobky za velmi zvláštní. Vzpomínám si na pobavení velké delegace čínských vědců, krátce po skončení kulturní revoluce v osmdesátých letech.

Na radu od ministerstva zahraničních věcí jsme požádali dodavatele jídla o pořízení dezertu, který obsahoval hodně zmrzliny. Po zjištění co dezert obsahuje, všichni Číňané, včetně jejich překladatele, slušně ale rozhodně odmítli jíst a my jsme nebyli schopni přesvědčit jejich v opak. V té době jsme byli všichni nadšený z porcí navíc!

Mléko, jak jsem zjistila, je jedním z nejběžnějších případů stravenek alergií. Více než 70% světové populace není schopna vstřebat mléčný cukr, laktózu, což vede odborníků na stravu k přesvědčení, že je to přirozená těžkost u dospělých, ne nějaký druh obrany. Asi se nám však příroda snaží říct, že jíme nesprávný druh jídla.

Než jsem měla rakovinu poprvé jsem jedla hodně mléčných produktů jako například odtučněné mléko, sýry a jogurty s nízkým obsahem tuků. Používala jsem to jako hlavní zdroj bílkovin. Také jsem jídla levné ale bílé mleté ​​maso, které, jak si teď uvědomuji, s největší pravděpodobností pocházelo z dojných krav.

Za účelem zvládnutí chemoterapie, na kterou jsem byla nasazena při páté recidivě jsem jedla BIO jogurty, abych pomohla mému trávicímu traktu k vyzdravění a zásobila střeva "dobrými" bakteriemi.

Nedávno jsem zjistila, že v roce 1989 jogurt měl na svědomí rakovinu vaječníků. Doktor Harvardské university Daniel Cramer studoval stovky žen s rakovinou vaječníků a zaznamenal co běžně jedli. Kéž bych si byla vědoma jeho výsledků, v dobách kdy jejich objevil.

Následujíc Petrovy a moje porozumění čínské stravě, jsem se okamžitě rozhodla vzdát se nejen jogurtů ale všech mléčných produktů. Sýr, máslo, mléko a jogurt a cokoliv jiného co obsahovalo mléko směřovalo dolů dresem do odpadu.

Je překvapující jako mnoho produktů, zahrnujíc instantní polévky, sušenky a koláčky, obsahuje zbytky mléka. Dokonce množství státem chráněných značek margarínu prodávaného jako sojového, slunečnicového nebo olivového oleje může obsahovat mléčné zbytky. Proto jsem se stala zapáleným čtenářům malých písmenek na etiketách.

Do této chvíle jsem vytrvale měřila velikost rakovinového nádoru a výsledky zapisovala do grafu. Navzdory všem povzbuzujícím komentářem a pozitivním zpětným vazbám lékařů a sestřiček mi moje neomylné zápisky řekli hořkou pravdu.

Moje první chemoterapie neměla žádný efekt - nádor měl stále tu jistou velikost.Pak jsem vyřadila mléčné produkty. Během několika dní se nádor začal scvrkávat. Kolem dvou týdnů po mé druhé chemoterapii a týden po tom jak jsem se vzdala mléčných výrobků, hrudka v mém dekoltu začala svědit. Později se stávala jemnější a menší. Linie grafu, která dosud neukazovala žádnou změnu, najednou směřovala dolů jak se tumor stále zmenšoval.

A co je velmi podstatné, všimla jsem si že namísto exponenciálního klesání (ladná vlnka), jaké je pro rakovinu typické, zmenšování nádoru bylo zakresleno přímou linií vedoucí na spodek grafu, označujíc vyléčení, ne potlačení (nebo ústup) tumoru.

Jedno sobotní odpoledne, po přibližně šesti týdnech bez mléčných výrobků, jsem cvičila na hodině meditace, po které jsem si zkusila nahmatat něco co mělo zůstat z nádoru. Nemohla jsem to však najít. Ano, byla jsem dost zkušená v objevování rakovinových nádorů - všech pět jsem si našla sama. Sešla jsem schody a požádala manžela, ať zkusí nádor nahmatat. Nenašel po něm ani stopu.

Následující čtvrtek jsem se měla sejít se specialistou na rakovinu v Charing Cross Hospital v Londýně. Celou mě přehlédl, hlavně můj dekolt, kde jsem měla mít nádor. Nejdříve byl vyveden z míry, no následně mi ohromeně říká:,, Nemůžu to najít. "Vyšlo najevo, že žádný z mých doktorů neočekával někoho mého typu a v mém stadiu rakoviny (která se zcela zřejmě rozšířila po celém lymfatickém systému), že přežije, natož, že bude překypovat zdravím.

Můj specialista byl minimálně tak rozradovaný, jak jsem byla já. Když jsem s ním poprvé projednala své nápady, byl pochopitelně skeptický. Ale chápu, že dnes na svých hodinách používá grafy ukazující úmrtnost na rakovinu v Číně a doporučuje bezmléčnou stravu svým pacientům.

Nyní věřím, že souvislost mezi mléčnými výrobky a rakovinou prsu je velmi podobná s korelací mezi kouřením a rakovinou plic. Věřím, že identifikování tohoto spojení a následná dieta zaměřená na zachování zdraví mých prsů a hormonálního systému, mě vyléčili.

Bylo pro mě těžké, stejně jako může být pro vás, akceptovat, že látka tak "přirozená" jako mléko může mít takový zlověstný dopad na zdraví.

Ale jsem žijícím důkazem, že takto to funguje a od zítra odkrývá tajemství tohoto revolučního objevu.

Výňatek z Your Life in Your Hands (Tvůj život je v tvých rukou), Professor Jane Plant.
Z originálu přeložila : Martinka

http :/ / www.cancersupportinternational.com/janeplant.com/

Převzato od: http://svetlojelaska.blog.cz/

fotky: zdroj internet

Rüdiger Dahlke: Muž, který do vás vidí

14.5.2013 16:02  „Buďte rádi za nemoci, ukazují vám cestu.“ „Mamograf způsobuje rakovinu.“ „Nesázejte na pozitivní myšlení, ale objevte svůj temný stín.“ Největší lékař naší doby má pro vás spoustu překvapení…

S Rüdigerem Dahlkem jsem strávil nejlepší dovolenou svého života. Během jedenadvacetidenního hladovění loni v červenci mi byly jedinou potravou i útěchou čistá voda a jeho Velká kniha půstu. Cesta do zákoutí duše a k pochopení vlastního těla coby jejího „chrámu“ v doprovodu skvělé knihy tohoto slavného německého lékaře, jenž má za sebou i čtyřicetidenní biblický půst, byla neocenitelnou zkušeností. Je jasné, že Dahlke nekáže vodu a nepije víno.
A kromě toho nejí ani maso. Ačkoli do zaplněného konferenčního sálu pražského hotelu Pyramida nakráčí první dubnovou sobotu s drobným zpožděním až kolem půl deváté večerní, neboť toho dne ještě přednášel na kongresu v Linzi, vypadá, jako by se zrovna vyspal do růžova. A to přesto, že takto nabušený diář má až do konce roku 2014. Když pózuje ZENu o den později ve svém hotelovém pokoji během pauzy na jídlo, má za sebou krátkou meditaci a oběd v podobě hrsti semínek a ořechů.
Na svých téměř dvaašedesát je zkrátka ve formě a zcela zdráv. A jeho recept? V Česku zatím krajně nepopulární – nekouřit a přestat jíst ztužené tuky, maso a mléčné produkty, o pití alkoholu ani nemluvě. „I když kouření je ve srovnání se ztuženými tuky neškodné. Nebo jestliže je na cigaretách napsáno, že škodí zdraví, na kelímcích s jogurtem to mělo být už dávno. Moderní studie na velkých vzorcích v tomto ohledu nepřipouštějí ani nejmenší pochybnost,“ říká průkopník psychosomatické medicíny a autor bestsellerů Nemoc jako cesta, Nemoc jako řeč duše a Nemoc jako symbol, jenž už před třiceti roky vyjevené veřejnosti vysvětloval, že nemoc není něco, co se nám jen tak přihodí, nýbrž něco, co si sami vytváříme. Neboli informace, že něco děláme špatně, a projev ztracené rovnováhy: „Lidé znova a znova dostávají takové tělesné problémy, které rezonují s jejich potlačenými či nevyřešenými tématy a konflikty.“
Rüdiger Dahlke jako jeden z prvních klasických lékařů dávno pochopil, že léčit lidi vypnutím varovných světýlek v podobě příznaků, které na tuto nerovnováhu upozorňují, není cesta k uzdravení, ale do hrobu. „To začalo už u Descartesa, Newtona a Galilea Galileiho… Už od začátku to byla chyba, chápat člověka jako stroj. Naštěstí se tento historický omyl dnes postupně začíná přehodnocovat a já se k tomu snažím v rámci svých možností přispět,“ odpovídá na otázku, proč dnešní medicína stále víc léčí, ale stále méně uzdravuje.

Změna jako lék

A protože si to začíná uvědomovat víc a víc lidí, doktor Dahlke s plným nasazením přednáší, věnuje se pacientům ve svém relaxačním a léčebném centru TamanGa nedaleko rakouského Grazu, kde žije, a každou zimu se na dvanáct týdnů odebírá na indonéský ostrov Bali, kde načerpává síly na další sezonu a píše knihy (na kontě jich má už skoro padesát). Krom toho také se svou první ženou vybudoval v Bavorsku Lékařské centrum Dahlke, jež se věnuje psychoterapii, psychosomatice a takzvanému celostnímu léčení, při kterém se neléčí nemoci, ale lidé.
„Nejsme zvyklí dívat se na nemoc jako na něco pozitivního. Ale že to tak je, jsem nezjistil v nemocnici, nýbrž při zacházení s pacienty. A tak vám mohu vyprávět příběh, při kterém jsem se probudil,“ začíná svoji přednášku Nemoc jako cesta duše, na niž dorazilo přes čtyři sta lidí. „Jeden skvělý lékař za mnou kdysi přišel s tím, že má neustálé úrazy a několikrát denně se prostě natáhne. Už při vstupu do ordinace šosem pláště strhl vzorky krve. Jeho život byl jedno velké fiasko. Poslední vztah mu skončil tak, že mu partnerka řekla: Chtěla jsem žít s lékařem, ale ne s takovým trotlem. On po mně nechtěl, abych něco napravil, ale aby se mu už nic nestalo. A mně došlo, že se vůbec nezabýváme prevencí a že mu neumím pomoct,“ vypráví téměř pětatřicet let starou historku.

Proč vypnout mobil

Po této neobvyklé návštěvě svého kolegy se Rüdiger Dahlke, v té době začínající nemocniční lékař, začetl i do homeopatických knih, kde našel mimo jiné informaci, že 80 procent úrazů má na svědomí 20 procent lidí. A také objevil pozoruhodnou studii, podle níž se ve firmách přestaly dít úrazy, jakmile lidé začali cirkulovat a nedělali pouze jedinou, nudně monotónní práci.

„Duše žije v těle. Tělo je důležité asi tak, jako je důležitý dům, ve kterém nějakou dobu bydlíme,“ říká původem německý lékař, který je už dvacet let Rakušanem Dahlkeho proto napadlo, že jeho pacient potřebuje změnu. A vytáhl z něj, že jeho dávným snem bylo provozovat etnomedicínu, ale nechal se odradit. „Z Afriky, kde našel svou životní lásku, mi potom poslal dopis, který změnil moje chápání medicíny. Děkoval v něm svým úrazům, že ho dovedly až sem. To byla moje první myšlenka ke knize Nemoc jako cesta. Pochopil jsem, že nemoc má opravdu tu moc přivést člověka na správnou cestu.“
Postupně si doktor Dahlke začal všímat souvislostí a učil se porozumět tomu, co nemoc vlastně symbolizuje. V dalším bestselleru Nemoc jako symbol už podává přes 400 klinických obrazů nemocí s více než 1000 příznaky. Na pražské přednášce některé zajímavé zmínil. „Co znamená třeba zvětšené srdce? Křesťané to vítají, ale na tělesné úrovni je to problém. A to je právě ono. Nikdo z těchhle pacientů nemá velké srdce v tom přeneseném smyslu, a tak se to zhmotnilo na tělesné úrovni,“ vysvětluje lékař a pokračuje: „Růst je přirozený. Vždycky jsou ale dvě možnosti růstu – první je ta zdravá, na úrovni vědomí, směrem k rovnováze a porozumění. Pokud tuhle vytrvale odmítáme, růst se přenese dovnitř těla, kde se často projeví třeba nádorem.“
Dahlke mluví tak napřímo, že se o něm běžným lékařům a hlavně farmaceutické lobby a šéfům korporací všeho druhu musí i zdát. „Třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou léky. V této souvislosti vám radím vyhledávat lékaře jen v opravdu nejvyšší nouzi.“ Svým posluchačům zcela klidným hlasem prozrazuje i některá jiná „tajemství“, jež se ne a ne dostat k uším veřejnosti. „Například očkování proti rakovině děložního čípku je zcela nesmyslné, přesto je zavedené. Máme rovněž dostatek studií, že mamograf je příčinou rakoviny prsu. Je mi velice trapné, že tohle říkám, protože jsem také lékařem, ale je to tak. Když se na jedné přednášce ptali gynekologů, kdo z nich by poslal svou ženu na mamograf, nepřihlásil se ani jeden.“
Stejným a vzhledem k četnosti užívání ještě rozsáhlejším problémem jsou podle něj také mobily: „Vypněte svůj telefon a už ho nikdy nezapínejte. Snižuje účinnost imunitního systému a způsobuje nádory mozku. To je fakt. Jenže se pravděpodobně probudíte, až když se to stane někomu ve vašem okolí,“ odkazuje na mnoho svých pacientů i na studii provedenou na Örebro Hospital ve Švédsku, podle níž má desetileté užívání mobilu za následek průměrně o 290 % vyšší riziko rozvoje nádoru na mozku.

„Vypněte svůj telefon a už ho nikdy nezapínejte,“ radí Dahlke. „Snižuje účinnost imunitního systému a způsobuje nádory mozku“ V rozhovoru, který jsme kvůli lékařově naprosté zaneprázdněnosti z větší části vedli přes e-mail, na otázku, proč stále tolik doktorů nechce nebo nedokáže pochopit, že k uzdravení vede pouze odstranění příčin, nikoli konzumace dalších jedů v podobě prášků, odpovídá: „Byli tak vychováni. Vidět je to i na tom, že nejdříve je školí na mrtvolách. O duši jsem se například v průběhu studia nedozvěděl ani slovo.“
Není naštvaný, jen konstatuje. Stejně tak úplně klidně a s nadhledem mluví o tom, že cílem zdravotnického systému není zdraví lidí, ale jejich léčení. Kdyby totiž byli lidé zdraví, byznys by zkrachoval – jinými slovy „vyléčený pacient je špatný klient“. „Je to zjevné. Jenom přednedávnem doznal objevitel syndromu ADHS – hyperaktivity malých chlapců – na své smrtelné posteli, že neobjevil lék na tento syndrom, ale vymyslel příslušný obraz choroby pro lék Ritalin, který už existoval. To přece hovoří za všechno!“
Jak ale může být tak v klidu? Ta hlavní chyba samozřejmě není na straně lékařů, ale pacientů. Ostatně není žádné „my“ a „oni“ – jsme pouze my. S čímž souvisí druhé, ze všeho nejdůležitější téma, o kterém Rüdiger Dahlke často hovoří a jež plynule navazuje na přednášku – téma stínu neboli našeho podvědomí. Dahlke proti nikomu a ničemu nebojuje, pouze pozoruje. A říká: „V zásadě jsou všechny symptomy – tělesné, psychické i sociální – projevem stínu. Jsou v něm ukryty ty vlastnosti, které bychom u sebe radši neviděli, a tak je potlačujeme.

---

Nemoc jako symbol (obrazy některých chorob podle Dahlkeho knihy)

Alergie – konflikt mezi agresí a senzibilitou, válka na tělesné rovině. Řešení: poznejte, že máte nepřátele i v sobě
Obezita – vnější plnost místo vnitřního naplnění, vyhýbání se realitě. Řešení: naučit se chránit jinak než tukovou izolací
Rakovina – nezpracované zranění, problém, který si člověk nepřiznává a který ho ničí. Řešení: vzpomeňte si na to, co v životě doopravdy chcete, a najděte odvahu to uskutečnit

---

Pokud ale chcete dosáhnout seberealizace, musíte propojit své já se svým stínem. To je klíčem k životu. Lidé si myslí, že když myslí pozitivně, začnou se dít pěkné věci, ale vše probíhá podle zákona polarity a zákona rezonance. Čím víc zdůrazňujete světlo a pozitivně myslíte, tím větší prostor pro stín vytváříte. Jedině když se se svým stínem konfrontujete, můžete se stát opravdovými anděly pro ostatní.“
Během dětství a dospívání vytváříme stín, abychom utvořili svou osobnost a byli schopni přežít. Vytěsňujeme všechny křivdy, traumata, strachy, přizpůsobení a všemožné věci, které odmítáme tolerovat ve svém vědomí. Pokud se ale jako dospělí chceme vyvíjet, nezbývá než Pandořinu skříňku otevřít a potlačené věci opět vytáhnout na světlo. A poslouchat svoji duši, jak píše Rüdiger Dahlke v knize Princip stínu – smíření se svou temnou stránkou a vysvětluje během nedělního stejnojmenného semináře. Prvním krokem je samozřejmě vůbec si to uvědomit. Jakmile cokoli vykážeme z našeho vědomí, protože z toho máme strach, stane se to nevědomým a poklesne do stínu. A naopak – vždycky, když nějaký vytěsněný a odmítaný pól vrátíme do našeho vědomí, posune nás toto sjednocení protikladů blíže k jednotě.

Nebát se stínu

Hlavní otázka tedy podle Dahlkeho zní: „Na nemoci a nepřátele zaútočíme, nebo s nimi začneme pracovat? Budeme válčit, nebo je přijmeme a smíříme se s nimi?“ Stačí se rozhlédnout kolem sebe, aby jednomu bylo jasné, že jsme jako lidstvo prozatím ztroskotali někde u první lekce. Svět je šílený, protože my jsme šílení. Jak říká Dahlke: „Všichni chceme jenom to dobré, ale vytváříme jenom to špatné. Všichni chceme mír, ale pořád válčíme. Všichni chceme lásku, přesto je tak moc nenávisti. Vše má světlo a stín, všechno na tomhle světě. Jeden příklad: Každý inteligentní a vědomý člověk musí být proti jaderné energii. Můžete se zamyslet nad stavem mysli a ducha lidí, kteří jsou pro jadernou energii. Ukázkové potlačení stínu. Lidi jsou nevědomí – a to je stín. Vědomí je světlo.“
A právě tady nastává hlavní problém – uvěznění v egu. Existují jen dvě strategie „nezpracování“ stínů, ať už v podobě potlačování nechtěných vlastností, či informací, které se nám zrovna nehodí, například u zmíněného jaderného nebezpečí. V prvním případě stíny pojmeme dovnitř sebe v podobě alkoholismu, obezity či cukrovky. A druhá možnost? Bojujeme s okolím a hledáme obětní beránky. „Příliš jednostranně jsme se dostali do mužského pólu, čímž pro sebe vytváříme svět hektiky a stresu a stále více se nám z očí ztrácí smysl života. Abychom se znovu dostali do rovnováhy, měli bychom proti tomu něco podniknout.“ Jenže co?

„Lidé si myslí, že když myslí pozitivně, začnou se dít pěkné věci, ale vše probíhá podle zákona polarity a zákona rezonance. Čím víc zdůrazňujete světlo a pozitivně myslíte, tím větší prostor pro stín vytváříte.“ Jelikož si odmítáme své stíny připustit, tak je projikujeme na své okolí a házíme odpovědnost na druhé, třeba na politiky. V knize Čím onemocněl svět Dahlke píše, že abychom uzdravili svět, musíme od společenské hry zvané projekce, kdy hledáme viníky v jiných lidech, ustoupit a přihlásit se k odpovědnosti. Jak za stav světa, tak za své zdraví. Na semináři používá i jeden zajímavý příklad projekce. „Prasata nejsou špinavá, nejšpinavější jsou lidi. To my je nutíme žít ve vlastních výkalech a za pět měsíců je naženeme na jatka. A ještě jim říkáme špinavá prasata. To je projekce. Stínem toho všeho je, že se nám dělá špatně, vepřové nám neprospívá. Zvlášť když tato inteligentní a citlivá zvířata stojí na porážku frontu a vidí, co se jim stane. Když to maso plné hormonů strachu sníte, dostanete, co jste si zasloužili. Od dob, co prasata vraždíme masově, se ten strach přenáší do nás. Spousta prasat zešílí, stejně jako lidí. Mnozí z vás to možná netuší, ale to vás nechrání před důsledky,“ usmívá se Rüdiger Dahlke. A dodává: „Špatné není svůj stín uvidět. Zle vám bude pouze v případě, že ho budete potlačovat.“
A právě v nové knize Princip stínu (a částečně i na pražském semináři) konkrétně radí každému odvážlivci, jak se stínem pracovat. Neslibuje žádné jednoduché cesty („Je to nejtěžší téma ze všech, takže budeme dělat pauzy“), zato výsledek je prý zaručen. Nemá totiž smysl bojovat proti korupci, hladomoru ani blbosti, neboť to, proti čemu bojujeme, přetrvává. Pouze když uzdravím sám sebe a budu šťastný – a vědomý –, spustím lavinový efekt i ve svém okolí. Chce to jen začít: „Cesta za stínem je tou nejnapínavější dobrodružnou cestou, na jakou se můžete vydat. Jakmile uděláte první krok, bude to stále větší zábava, kousek po kousku prosvěcovat vlastní temnotu, rozšiřovat při tom stále více své vědomí a stávat se přátelštějšími – vůči druhým a zejména vůči sobě.“

Knihy Rüdigera Dahlkeho

Jak správně jíst (2007, Fontána)
Výživa a požitek ze života patří úzce k sobě. Správná výživa podporuje zdraví a vede k pozitivnímu životnímu postoji. Rüdiger Dahlke popisuje v této knize základní pilíře zdravé výživy: vyváženost (smysluplný poměr bílkovin, tuků a uhlohydrátů), plnohodnotnost (potraviny v přírodním stavu bez přídavných látek a konzervantů), vyrovnaná rovnováha kyselin a zásad a výživa podle typu, která odpovídá vlastní bytosti a vlastním potřebám. Kniha obsahuje kromě toho praktické typy a odkazy i pestrou paletu receptů pro zdravý a vyvážený týden.
Lékárnička pro duši – Cvičení a meditace (2010, Ikar)
Co dělat, ztrácíme-li duševní rovnováhu, selhávají nám nervy a nemůžeme se ubránit tlaku stresu, choroby či tíživé životní situace? Nebo jsme prodělali psychický šok a upadáme do deprese? Autor nabízí řadu osvědčených metod a praktických návodů pro zvládání akutních situací i celostních metod vhodných jako prevence. Na základě příznaků psychické krize poznáme, které organické nemoci by se za ní mohly skrývat.
Nemoc jako řeč duše (1999, Pragma)
Na klinických obrazech nemoci Rüdiger Dahlke ukazuje, co nám každá nemoc signalizuje, a radí, jak změnit svůj způsob života a svou psychiku. Popisuje neurologické obrazy nemocí a výklad chorobných příznaků, jako jsou roztroušená skleróza, epilepsie, Parkinsonova choroba, Alzheimerova nemoc, poruchy štítné žlázy, problémy s páteří a kloubní problémy, pásový opar, potíže s prostatou, vypadávání vlasů nebo bradavice.
Zákony osudu (2011, Ikar)
V této knize R. Dahlke na základě četných příkladů a ilustrací objasňuje, jak myšlení a cítění určuje naši realitu. Se zákony osudu to je stejné jako se zákony fyziky. Kdo je zná, má z nich prospěch, kdo je ignoruje, může špatně dopadnout. Jak je možné, že z dobrého úmyslu často vznikne pravý opak? Jak to, že moudří lidé, které obdivujeme, mají také stinné stránky? Co vězí za tajemstvím příslovečné lásky na první pohled?
Princip stínu – Smíření s naší temnou stránkou (2012, Avanis)
Každý má svůj stín. Skutečnost můžeme buď přijmout, nebo proti ní bojovat. Stín je to, co v sobě a našem světě nechceme vidět. Práce se stínem slouží tomu, abychom se stali vědomými. Stín je naším pokladem a autor v této knize ukazuje, jak ho vypátrat a jak se s ním konfrontovat, abychom ho mohli přijmout, integrovat do své osobnosti a možná dokonce i začít milovat.

Autor článku: Milan Vidlák 

Zdroj: http://zen.e15.cz/lifestyle/rudiger-dahlke-muz-ktery-do-vas-vidi-988032

ZdrVíce na: http://zen.e15.cz/lifestyle/rudiger-dahlke-muz-ktery-do-vas-vidi-988032#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Pampeliška - běžný plevel ze dvora, který prokazatelně zabíjí rakovinné buňky

Většina propagátorů přírodní péče o zdraví ví, že pampeliška je výborné tonikum na játra. Poslední výzkum však opět dokládá, že je to navíc i zdatný bojovník proti rakovině. K těmto výsledkům došli vědci na Windsorské univerzitě v Kanadě.

Siyaram Pandey pracující na univerzitě jako biochemik jen zdráhavě rozběhl výzkum pampelišek, když jej k tomu vyzvala onkoložka Dr. Caroline Hamm. Ta totiž u několika pacientů s rakovinou zaznamenala, že pokud pili pampeliškový čaj, dařilo se jim lépe.

Siyaram Pandey byl zpočátku skeptický. „Vyjádřil se tak, že by mohlo jít o prostou shodu okolností, ale souhlasil s tím, že nebude na škodu to prověřit.“ A tak se rozběhl projekt zkoumající účinky extraktu z kořene pampelišky na vzorky krve s leukémií. Dvojice vědců byla nakonec ohromena svým objevem: buňky leukémie byly přinuceny k apoptóze neboli k programované buněčné smrti.

Ještě více překvapujícím zjištěním byl pro oba fakt, že nerakovinné buňky zůstávaly nedotčeny. Jinými slovy řečeno, extrakt z kořenů pampelišek cíleně působil pouze na rakovinné buňky, což bohužel neplatí u léků pro chemoterapii, které ničí vše, co jim přijde do cesty.

Vědci pak prováděli experimenty i s dalšími druhy rakovinných buněk metodou „in vitro“ (v laboratorních kulturách) a došli opět ke stejným závěrům. Jejich původní finanční grant ve výši 60 000 dolarů byl nedávno zvýšen dalším grantem s částkou 157 000 dolarů.

Od medicínského monopolu neočekávejte příliš mnoho
Výzkumný tým se začal zajímat o možnost pokračování své práce v podobě klinických pokusů. Je ale vysoká pravděpodobnost, že tento výzkum bude v tichosti umlčen až do doby, než farmaceutický průmysl přijde s výrobním postupem syntetické reprodukce složek, které mají v pampelišce protirakovinné účinky.

Podobný druh nezájmu se už v Kanadě vyskytl – můžeme si připomenout třeba nedávný případ popisovaný na http://jaybanks.ca/vancouverrealestatenews/2011/05/26/canadian-cancer-unnoticed/. Proto neočekávejte od onkologů, že k léčbě rakoviny začnou prosazovat čaj z pampelišek. Přírodní způsoby léčby si nelze patentovat. Žádný patent rovná se žádné velké peníze pro farmaceutický průmysl, a z toho tedy plyne potlačování zájmu.

Kromě potlačování zájmu se může objevovat i otevřený nátlak, jak se třeba přihodilo u bylinkového čaje, kterým léčila rakovinu kanadská zdravotní sestra Rene Caisse Essiac nebo v USA známé kauze Laetril. Naštěstí vědomosti jsou zde neustále přítomné a vždy tu budeme mít k dispozici pampelišky.

Jedním z prvních pacientů, u kterých už Dr. Hamm mohla zaznamenat příznivé výsledky byl John DiCarlo. Tento byl hospitalizován kvůli naordinované agresivní léčbě leukémie. Veškerá léčba ale nebyla účinná a pacient byl odeslán domů zemřít. Někdo mu však ještě stačil doporučit, aby vyzkoušel čaj z pampelišek – během pár měsíců se jeho nemoc stala pouhou historií! V jeho 72 letech jej následně na klinice pro léčbu rakoviny prohlásili za uzdraveného.

Přidávání prášku z kořene pampelišky k dalším metodám léčby rakoviny

Jiný dramatický příběh se týká farmáře z amerického středozápadu, který si léčil svou trvale bolestivou rakovinu prostaty s pomocí doma vyráběného prášku z kořene pampelišky. Své zkušenosti popsal v lokálních novinách a tento článek byl pak kompletně převzat internetovým poskytovatelem zpráv na adrese http://www.rense.com/general74/DANDI.HTM.

Farmář George Cairns ve svém návodu varuje, že příprava prášku z kořenů pampelišek musí být prováděna přesně podle jeho instrukcí. Také způsob podávání je velmi důležitý: půl lžičky denně rozmíchat do vody nebo džusu, žádné limonády nebo horké nápoje. Tato léčba má být dostatečná k vyléčení z rakoviny v průběhu několika málo měsíců.

Jak jste ale možná zaznamenali, mezi dvěma výše popsanými způsoby léčby se objevily rozpory. Jeden člověk se vyléčil čajem a druhý říká „žádné horké nápoje“. To se prostě občas v případě přírodní léčby stává...

Z tohoto také vyplývá, proč je při léčbě rakoviny důležité prozkoumat nejlépe dva až tři postupy přírodní léčby. U každého ale zároveň platí, že je potřeba se vyhýbat cukru, zpracovaným potravinám a masu. Dieta pro léčbu rakoviny bývá vždy založena na organické stravě, vegetariánství a přípravě džusů.

Životně důležité u bylinných léků bývají vždy čerstvost a kvalita. Levný a snadno dostupný čaj z kořene pampelišky nebo prášek z něj mohou však být kdykoliv doplňkem jakéhokoliv přírodního léčebného postupu na rakovinu – výsledný léčebný potenciál bude pak jen o to vyšší.

Autor

Paul Fassa
Přeložil: VaP
Zdroj: http://www.naturalnews.com/035754_dandelion_cancer

TIPY - Samoléčení pro každou příležitost

Léčebná metoda těžkých a nevyléčitelných nemocí

Tuto léčebnou metodu jsem se naučil asi před 25 léty. V té době nebyl internet a takové informace se získávaly z překladů. Dostal jsem od známého, který překládal z angliny list papíru, na němž byla detailně popsána tato metoda i cesta jak přišla do civilizace, protože toto tajemství bylo skryto v hluboko v ruské tajze. Nevzpomínám si už na jméno toho lékaře, ale údajně to byl primář onkologického institutu v Kyjevě. Tento člověk, se svým týmem prováděl onkologický výzkum v tajze. Popisoval velké problémy než se místní obyvatelé nechali vyšetřit. Žil tam 3 roky. Časem se však dozvěděl tuto léčebnou metodu, která se vyznačuje tím, že je čistě přírodní -bez vedlejších účinků, je dostupná pro každého-finančně nenáročná, působí velice rychle a účinně. Já osobně v té době jsem by mladý a zdravý a ani jsem tomu nevěřil. Zcela určitě bych na vše zapomněl, kdyby se mi nepřih odilo toto: vzpomínám si, že byl pátek večer a začal jsem cítit divnou bolest na tváři. Jdu k zrcadlu vidím na obličeji vřed, v sobotu jsme měli vstupenky na ples. Vzpomněl jsem si na tuto metodu, poprvé jsem to vyzkoušel, a když jsem se ráno vzbudil moje tvář byla čistá. Od té doby se léčím pouze touto metodou a bylo se mnou před devíti lety opravdu zle. Měl jsem našedlý kostrbatý nádor, který rostl, byl asi 7cm velký a je pryč. 

Tato léčebná metoda léčí:
• Nemoci krve
• Mozkové kmeny
• Nemoci srdce
• Rakovinu
• Lupenku
• Cukrovku
• Záněty i kostnice
• Léčí vše najednou zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. 
Čím více nemocí člověk má, tím intenzivnější by měla léčba být. 

Návod: Léčba spočívá v převalování nejlépe slunečnicového nebo arašídového panenského nebo 100% oleje v ústech. 
Polévkovou lžíci naplníme olejem nemusí být plná - podle velikosti člověka a začneme olej v zavřené puse převalovat tak, aby se převaloval po celé ústní dutině. Převalujeme zvolna. Po chvíli olej zřídne a máte pocit jako byste měli v puse vodu.
Je to bez chuti a bez zápachu, dá se to vydržet. Někdy se stane, že Vám olej v ústech naroste a nemůžete převalovat, potom trochu vyplivněte do záchodu. Za žádnou cenu olej nepolkněte!!! Je tam spoustu škodlivých věcí z vašeho těla
Olej musíte převalovat asi 15-20 minut. Je závislost intenzity převalování na čase. Po tomto čase olej vyplivněte do záchodu a ústa vypláchněte teplou vodou. Po vyplivnutí musí být olej přeměněn v bílou emulzí podobnou mléku, pokud je emulze nažloutlá znamená to, že jste převalovali malou intenzitou nebo kratší čas . Začátky nebudou pro mnohé z vás jednoduché, ale nevzdávejte se, po 15 převalování už budete mistři. Převalování provádějte nejméně 3 krát denně. Po první tři dny může, ale také nemusí nastat bolest hlavy, je to reakce na rychlé vyčištění cévek v mozku pokud se objeví během jednoho dne zmizí. Přeji Vám všem hodně trpělivosti a za úspěch ručím.
Tuto metodu znám, prováděla jsem ji s cedrovým olejem, když jsem dočetla knihy Vladimíra Megreho o Anastázii, olej však byl příliš drahý, ale této metodě skutečně věřím a už opět začínám s olivovým olejem...

Zázračné kyselé zelí
Oblíbené kysané zelí účinně chrání před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva a prsu. Věděli jste to? Látky zabraňující nádorovému bujení však neobsahuje zelí jako takové, ozdravné účinky mu dodává až proces kysání. Během něj totiž v zelí vznikají takzvané izotiokyanáty látky, které mají silně protirakovinné účinky.Uchování celých zelných hlávek nasolením už znali staří Římané. Dnešní způsob výroby kysaného zelí údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů. Při objevných cestách po světových mořích se dávní mořeplavci chránili požíváním kysaného zelí před obávanými kurdějemi, nemocí vznikající z nedostatku vitaminů.
Obsah vitaminu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje denní potřebu vitaminu C. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebný ke tvorbě hormonů. V kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník, zinek, hořčík, fluor a enzymy. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla . 

CITRUS na vyčištění střev
Na ideální vyčistění střev je jednoduchý přírodní produkt – citrusový plod. Každý večer cca dvě hodiny po posledním jídle zkonzumujeme jeden celý citrusový plod, nejlépe grep, ale nejčastěji se užívá pomeranč, (i citrón) vše bez kůry . Nejen šťávu! Pak už nic nejíme!!! Dužina citrusových plodů neprovádí detoxikaci, ale čistí veškeré toxické nálepy, usazeniny i parazity a působí ve střevech jako štětka na vymývání sklenic. Ideálně čistí klky ve střevech a na rozdíl od léků, nemusíme pak v těle doplňovat vzácné bakterie, které jsou součástí imunitního systému. Lidé užívající pravidelně denně potvrdili, že v minulosti trpěli zácpou, syndromem dráždivého trakčníku, těžkou plynatostí a nadmutím, obezitou, chronickou vyčerpaností, bolestmi žaludku. Odstranili i problémy s kůží a vlasy, jakož i dalšími častými nemocemi. Chci jen podotknout, že během několika měsíců došlo k jejich váhovému úbytku až o 6 kg , ale pozor, ne na objemu v pase, ale na váze! Prostě zbavili se odpadů - fekálií, zahnívajících ve střevech a způsobujících tak výše uvedené problémy, z nichž nejvážnější je rakovina konečníku. Je to dlouhodobá – doživotní kůra, ale jeden citrus denně není skoro žádná finanční investice. Bez další změny stravovacích návyků. Zvažte sami, co je lepší.
P.S. že to funguje poznáte po několika dnech, kdy budete z WC utíkat před vlastním zápachem. 

Játra 
Každé roční období přísluší některému z našich tělesných orgánů. Příslušná doba je dobou nejvyšší zranitelnosti daného orgánu a zároveň nejvhodnější dobou pro jeho detoxikaci a léčbu.V této době se zároveň nejsnáze projevuje dysfunkce v dané oblasti.
Jaro jako roční období patří játrům a jejich párovému orgánu – žlučníku.
Játra jsou především orgánem detoxikace ale samozřejmě i trávení. Zpracovávají tuky, sacharidy, aminokiseliny, redukují hormony, ukládají vitamíny,odstraňují toxiny a těžké kovy.
Kvalita činnosti a vitality jater má vliv na zdraví a kvalitu zraku, množství a kvalitu krve, na stav nervů, svalů, šlach, kyčelních kloubů, ramen, šíje a krku,výkonnost a vitalitu (proto jarní únava). Jejich dysfunkce se projevuje sklony k alergiím, exémům, bolestem hlavy, sníženou imunitou. Nejčastěji se problém jater a žlučníku a jejich podřízených tělesných partií projevuje v čase 23:00 až 03:00 hod.
V rovině emocí a povahy se dysfunkce jater projevuje nezvládnutelným hněvem, předpojatostí, žárlivostí, přecitlivělostí na hluk. Zdravá játra dávají schopnost flexibility, zdravého sebeprosazení a schopnosti plánovat.
V období jara se tradičně prováděli různé očistné kůry, rovněž tradice období jara a velikonoc měli svůj smysl.
Pro naši civilizovanou dobu je na místě především osobní zájem každého jednotlivce o péči o kvalitu svého potenciálního zdraví.
Základní bylinky pro jaro jsou: pampeliška, řepík, smil, jablečník, rozmarýna, také ostropestřec, hořec.
Z potravin jsou dobré drůbeží maso, pšenice, pšeničné klíčky, brusinky, mandarinky, ananas, kyselé zelí, zelené jarní výhonky, tvaroh, kyselé mléko, šípkový čaj.
Pozor na alkohol, tučné maso, smetanu, vejce, čokoládu, kávu, chemické látky v potravinách. ID 

8 fíglů, jak přežít zimu bez nemocí

1. Pomocník z domácnosti: Olivový olej
Jak pomáhá : Zvláčňuje popraskané ruce a rty Předtím, než vyjdete do zimy, potřete si ruce a rty olivovým olejem. Funguje také obyčejné máslo či margarín, ale na rozdíl od olivového oleje se tak dobře nevsáknou.

2. Pomocník z domácnosti: Váleček
Jak pomáhá: Zahřeje nohy Jeden z nejjednodušších způsobů, jak se zbavit studených nohou je masáž válečkem. Jezděte jím po chodidlech po dobu 3 minut. Váleček má ještě jeden blahodárný vliv. Pomůže vám natáhnout šlachy, takže se vám bude snáze chodit po vánočních nákupech. 

3. Pomocník z domácnosti: Kuřecí polévka
Jak pomáhá: Zmírňuje příznaky nachlazení. Při nachlazení pijte nejen dostatek tekutin, ale dopřejte si i dva talíře kuřecí polévky denně. Většinu infekcí dýchacího ústrojí způsobuje produkce bílých krvinek, kterým se říká neurophily, ty zvyšují produkci hlenu. Kuřecí polévka zabraňuje tvorbě neurophilů.

4. Pomocník z domácnosti: Láhev horké vody

Jak pomáhá: Posiluje imunitu Kdykoliv cítíte, že na vás »něco leze«, přiložte láhev s horkou vodou k vašemu hrudníku. Přesně pod hrudní kostí se nachází brzlík, který vytváří T-lymfocyty, buňky, jež jsou základem obranných funkcí organismu. Teplem jejich činnost posílíte.

5. Pomocník z domácnosti: Láhev whisky 

Jak pomáhá: Likviduje bolest v krku Někteří odborníci doporučují kloktat whisky s vodou. To by bylo ale zbytečné plýtvání. Úplně nejlepší je whisky vypít. Připravte si ozdravný nápoj. Vymačkejte půlku citronu, přidejte trochu horké vody, lžíci whisky a lžičku medu. Pokud nepijete alkohol, kloktejte slanou vodu.

6. Pomocník z domácnosti: Žvýkačka bez cukru 

Jak pomáhá: Udržuje v kondici uši. Zánět uší patří k nepříjemným bolestem. Bohužel patří k častým nemocem zimního období. Při chřipce se smrkáním dostává hlen i do ušní trubice. Podle vědců se ale riziko, že onemocníte zánětem ucha snižuje o polovinu, žvýkáte-li pětkrát denně. Akt žvýkání totiž posouvá hlen z ucha. Sladidlo xylitol, které se dává do žvýkaček bez cukru navíc napadá bakterie, které problém způsobují.

7. Pomocník z domácnosti: Polštář navíc
Jak pomáhá: Ničí kašel. Pokud trpíte kašlem, určitě vám neuniklo, že váš stav se v noci zhoršuje. Je to proto, že se řasinky, kterým se říká cilia a které se vyskytují kolem plic a průdušek, narovnají a nemohou posouvat vrstvu hlenu. Hlen se pak hromadí, což způsobuje kašel. Když si hlavu podepřete polštářem navíc, chloupky zůstanou v původním stavu. Pokud netrpíte hlenovým kašlem, ale spíše suchým a šimravým kašlem, zkuste si dát prst do ucha a lehce jím zatřást.

8. Pomocník z domácnosti: Žárovka 

Jak pomáhá: Zlepšuje náladu. V zimě se častěji cítíme pod psa. Nedostatek sluníčka snižuje hladinu hormonu štěstí serotoninu. Minutové cvičení s žárovkou vám jej pomůže doplnit. Sedněte si do místnosti, ve které můžete zhasnout. Vezměte posuvnou lampu s 60wattovou žárovkou. Posaďte se metr od lampy, ujistěte se, že ji můžete zhasnout z místa, na němž sedíte. Rozsviťte lampu a dívejte se do ní jednu minutu. Pak ji zhasněte, zavřete oči a soustřeďte se na záblesk světla, které máte před sebou, dokud nezmizí. 


Včelí lékárna 
Jednou z mnoha možností přírodní medicíny jsou včelí produkty.Velmi známé a celkem běžné je používání včelího medu, dále je možné použití včelího pylu, mateří kašičky, včelího jedu a propolisu. 

Med
– je kromě své dobré chuti významným zdrojem potřebných živin. Jeho působení na zdravotní stav je velmi rozsáhlé, uplatňuje se při onemocnění dýchacích cest, nachlazení, chudokrevnosti, ledvinových potížích, nemocech srdce, nemocech žaludku. Výhodnější je domácí med, nákup v obchodech obnáší riziko koupě medu syntetického či málo kvalitního. 

Včelí pyl 
– Květový pyl sbírají včely a ukládají je do buněk v plástvích, kde jej dále upravují za pomoci medu do snadno stravitelné podoby. Pyl obsahuje velké množství biologicky účinných látek, zejména bílkoviny, minerály, enzymy, kyseliny, vitamíny. Svojí podstatou je zásadně hodnotnější a pro tělo daleko přijatelněší než v současnosti moderní syntetické multivitamíny. 

Mateří kašička
– je produktem hltanových žláz včel, které ji používají k výživě včelí matky. Je to surovina dlouhodobě známá a používaná jako přirozený zdroj stimulačních látek se širokým spektrem účinků hlavně v oblasti jater, srdce, nervové soustavy, stimulace krvetvorby, podpoře imunitního systému metabolismu bílkovin, tuků, cukrů, k podpoře psychické rovnováhy, fyzické kondice, schopnosti rozmnožování. 

Včelí jed
– využití včelího jedu je známé formou včelího bodnutí do postiženého místa nebo jsou na trhu masti s obsahem včelího jedu. Terapie je účinná ke zmírnění bolestí při artróze, zánětech kloubů, bolestech páteře, namožených svalů, ústřelech, změkčení pooperačních jizev, má silné protizánětlivé účinky. 

Propolis
– je velmi vzácná přírodní látka, kterou vylučují pupeny rostlin a stromů k ochraně před plísněmi, viry a bakteriemi.Včely tuto látku sbírají a tmelí jí mezery v úle, ale hlavně ji používají jako jedinou možnou desinfekci na plástvích a v úle. Výrobky vyrobené z propolisu vykazují velmi rozsáhlé a dnes klinicky ověřené biologické účinky na živý organismus. Mají výborný desinfekční účinek na řadu bakteriálních, virových a plísňových procesů. Rovněž vykazuje analgetické účinky, uplatňuje se při regeneraci poškozené kůže. 

Lupenka (psoriáza)
Psoriáza představuje nadměrnou produkci určitých kožních buněk, která způsobuje skvrny stříbřitých šupinek obvykle se vyskytujících na kolenou, loktech a kůži temene hlavy. Na západě je toto onemocnění dosti běžné, v některých případech může přejít do vážnější a velmi nepříjemné formy, kdy postihuje velké části těla a může být ve spojitosti s chronickými revmatickými poruchami. Lupenka je, jak se zdá, onemocnění, které prochází stálými změnami a často při něm pomáhá sluneční záření a koupání v moři. Pomoci mohou i byliny s čistícími a protizánětlivými účinky, jako je krtičník uzlovitý a jetel luční. Čaj z krtičníku
……10 g čerstvého kořene lopuchu většího, 5 g čerstvého kořene šťovíku kadeřavého, 15 g čerstvého krtičníku uzlovitého, 10 g čerstvých květů jetele lučního, 750ml vody.Příprava:1. Lopuch a šťovík smíchejte v rendlíku a přilijte vodu. Přiveďte k varu a 15 minut povařte, abyste připravili odvar. 2. Do čajové konvice nebo džbánu dejte krtičník spolu s jetelem. Tyto byliny přelijte odvarem z lopuchu a šťovíku a nechte 10 minut vyluhovat. Sceďte. Uchovávejte v zakrytém džbánu. Dávkování: Užívejte 3 krát denně dávku ze sklenky na víno. Podle potřeby ochuťte medem nebo citrónovou šťávou. Doplňková léčba: K léčbě malých flíčků nebo v raných stadiích lupenky může prospět krém ze svízele přítuly. Aplikujte malé množství na postižená místa 2 krát nebo 3 krát denně. Pokud je zasažena kůže na temeni hlavy, vyrobte přípravek na oplachování vlasů použitím 10 ml tinktury z rozmarýny lékařské a 10 kapek smolného oleje na 500 ml teplé vody. Aplikujte po umytí šamponem při posledním spláchnutí vlasů. Zdá se, že lupenka napadá spíše lidi nervózní a nesnášenlivé. Někdy mohou pomoci Bachovy přípravky z květů, jako je plané jablko, řepík lékařský či vrba bílá. Vyhněte se alkoholu a bylinám, jako je řebříček obecný, skořicové větvičky a lipové květy, protože ty podporují periferní krevní oběh a tím stimulují kůži.Užívejte denně 1 g vitamínu C a 1-2 g ch 


Léčivé bylinky

ZELENÝ ČAJ Zelený čaj obsahuje látky, které účinně brání tvorbě zubního kazu, je účinný při onemocnění dásní, zpomaluje růst bakterií typu streptococcus mutans. Prokazatelně snižuje hladinu cholesterolu v krvi a přispívá k ochraně organismu před zhoubnými nádory. Přispívá i ke snížení tělesné váhy, posiluje krevní stěny a snižuje cukr v krvi.

CITRÓNOVÁ TRÁVA Podporuje koncentraci a myšlení. Účinek této byliny je velmi osvěžující. Dokonce snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Citrónová tráva má výrazné citrónové aroma. Neobsahuje kofein.

MÁTA PEPRNÁ Mátu pěstovali již staří Egypťané. Hlavní účinek této rostliny se projevuje na trávicím traktu, protože máta působí na uvolnění křečí hladkého svalstva trávicí trubice (spasmolytikum) a desinfikuje (zbavuje choroboplodných zárodků). Máta je vhodný prostředek při rozmanitých projevech problematického trávení. Uleví při nadýmání, při nedostatečném vylučování žluči (jako pomocný prostředek se podává při žlučových kamíncích), při křečích v trávicí trubici, při nechutenství. Známý je účinek mentholu na povzbuzení centrální nervové soustavy. Tiší bolest při menstruaci. Odstraňuje bolesti hlavy a zvonění v uších. Využívá se také hojně v aromaterapii.

SKOŘICE Skořice se používá už více než 4000 let. Podporuje chuť k jídlu, snižuje krevní tlak a zlepšuje trávení. Zažívací trakt zahřívá a stimuluje, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti a nadýmání. Díky dezinfekčním a antibiotickým účinkům ji lze použít i jako prostředek proti nachlazení, kašli a chřipce. Příznivě ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů, což je výhodné u pacientů s cukrovkou. Moderní farmakologické výzkumy počínaje polovinou dvacátého století prokázaly antibakteriální, protizánětlivé a antioxidační účinky skořice, a v nedávné době byl prokázán i výrazný účinek antidiabetický. 

HEŘMÁNEK Příznivé účinky heřmánku pravého jsou známy již od starověku. Ve Skandinávii byl heřmánek považován dokonce za posvátnou rostlinu a uctíván jako symbol slunce. Preventivně lze heřmánek používat při potížích s trávením a stolicí (zácpy, průjmy). Heřmánek příznivě působí při léčbě zánětů trávícího ústrojí, uvolňuje křeče, působí protizánětlivě, dezinfekčně a potopudně. Pomáhá při nadýmání, ničí jedovaté produkty látkové výměny mikroorganismů jako jsou streptokoky nebo stafylokoky. Bylinka je vhodná při angíně či zánětech v dutině ústní nebo hrtanu (jako kloktadlo). V Matthioliho herbáři je heřmánek popisován jako lék proti zimnicím, nemocem jater, močopudný prostředek a prostředek proti bolestem hlavy.

BEDRNÍK ANÝZ Anýz má za sebou velmi dlouho historii jako léčivá rostlina. Používal se také v Číně a Indii. Význam měl při dehydrataci, při astmatu a nejrůznějších onemocněních dýchacích cest, při všech otravách, při nejrůznějších obtížích souvisejících s trávením, při bolestech, jako projímadlo a v řadě dalších indikací. Zevně se používal nálev k omývání při onemocnění očí. Dnes plody anýzu používáme vnitřně i zevně. Anýz povzbuzuje činnost všech žláz, účinek protikřečový je silnější než u kmínu a fenyklu. Podporuje správnou činnost střev, tlumí bolestivé křeče střev a působí proti nadýmání. Plod anýzu je známý pomocný prostředek při onemocněních dýchacích cest. Silice se částečně vylučují plícemi (desinfikuje a podporuje produkci hlenu), anetol povzbuzuje činnost řasinkového epitelu dýchacích cest (podporuje pohyb hlenu směrem ven), tento dvojí mechanismus velmi příznivě podporuje vylučování hlenu a tím čistí dýchací cesty. Podporuje vylučování mateřského mléka.

MATEŘÍDOUŠKA Mateřídouška se velmi často používá do čajových směsí proti nachlazení. Skvěle působí při suchém kašli. Velice vhodná je při potížích s trávením spojených s plynatostí a kolikami. Pomůže i při křečích hladkého svalstva. Je doporučována také při chřipce, kterou provází kašel. V poslední době se začala používat i v aromaterapii.

MEDUŇKA Meduňka pomáhá odstranit pocity strachu a mírné úzkosti, dobře působí při stavech nervové vyčerpanosti, nespavosti a lehkých depresivních náladách. Zmírňuje také žaludeční a střevní neurózy, má protikřečové účinky a předchází nadýmání. Meduňka příznivě působí při bušení srdce a srdeční arytmii. 

Zdravé srdce

 Srdečněcévní onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí obyvatel planety.
Srdečněcévní choroby stále spojujeme s vyšším věkem. To je ale omyl. Na problémy se srdcem můžeme zadělat svým dětem již před narozením.
V současné době se podstatně snižuje stáří nemocných srdečněcévního systému, a pacienti středního a mladšího věku nejsou výjimkou. Dokonce jsou případy, kdy i nenarozené miminko má již v prenatálním věku aterosklerotické pláty v cévách.
Hlavní příčinou je jednostranná a málo kvalitní výživa populace, hlavní potravou „náctiletých“ je často bageta a cola z automatu. Svoji roli hraje také psychický stres a dědičné předpoklady. Lékaři doporučují zařadit do jídelníčku více syrové zeleniny a ovoce, ryb, přírodních a přírodně upravených potravin, a aktivního odpočinku. Omezit produkty rychlého občerstvení jako bagety, hamburgery a pod.
Takže za své zdraví je víceméně zodpovědný každý sám.
Třezalka tečkovaná
Je rozšířená v Evropě, Asii a v severní Africe. U nás roste na slunných stráních, na mezích, pastvinách a houštinách. Sbírá se v červenci nebo v srpnu. Užívá se celá nať nebo jen květ ve formě čajů, nálevů, tinktur, tablet, oleje nebo také homeopatik.
Je to bylina mající protizánětlivé a protiekzematické účinky. Její hlavní místo je při nervových problémech, psychickém napětí a depresích. Je vhodná na rehabilitaci po mozkových mrtvicích, při sklerózách multiplex a při všech formách zánětů a nervových poruch.
Obsahuje neobyčejně účinné látky pro lidský organismus - hormony, enzymy, stopové prvky. Zvyšuje obranyschopnost organismu, zlepšuje činnost centrální nervové soustavy a posiluje organismus. Předpokládá se, že v budoucnu bude léčit dosud neléčitelné choroby. Omlazuje organismus. Zároveň přitom čistí tělo.
Tato bylina a její produkty mohou mít fotosenzibilní účinky ID 

Léčba rakoviny javorovým sirupem a zažívací sodou 
Lze rakovinu vyléčit práškem do pečiva a javorovým sirupem? Očividně ano. Tato informace probleskla novinovými titulky, ale stejně tak rychle byla potlačena. Léčba popularizovaná Jimem Kelmunem, důchodcem žijícím v Asheville v Severní Karolíně, znamená skutečný průlom. Říká: „Podal jsem tu směs více než 200 pacientům, u nichž diagnostikovali rakovinou v konečném stádiu. Z toho 185 lidí pak kupodivu žilo ještě 15 a více let – a téměř polovina se rakoviny úplně zbavila.“
Vypadá to jednoduché až k pláči, ale tato prostá léčba zažívací sodou a javorovým sirupem je nesmírně účinná přírodní chemoterapie, která velmi efektivně hubí rakovinné buňky. Přitom zcela postrádá brutální vedlejší účinky provázející většinu nesrovnatelně méně efektivních „standardních“ chemoterapeutických metod. Za tepla vytvořená směs chemicky čisté jedlé sody (hydrogenuhličitan sodný; NaHCO3) a javorového sirupu je velmi efektivní prostředek proti všem druhům rakoviny. Ohřátím se na sebe pevně navážou molekuly sody a javorového sirupu, a takto vybavená glukóza může zamířit k rakovinovým buňkám. Rakovinové buňky prostě milují cukr, který přímo nezřízeně hltají. V tomto případě je ale na molekuly cukru navázaná silně zásaditá sodíková sloučenina! Kyselé rakovinové buňky absorbují s cukrem i sodu, a to je jejich zkáza... 
Recept: Javorový sirup a jedlá soda
3 díly javorového sirupu a jeden díl jedlé sody (soda bicarbona) smísit (např. 15 lžiček sirupu a pět lžiček sody) a promíchat, dát poté v kastrůlku na sporák, zahřívat 5 minut nepříliš silně aby teplota sirupu nepřesáhla 40°C, dokud směs poněkud nezahoustne. Na počátku může být užíváno častěji, např. 3x denně jedna čajová lžička. Jinak stačí brát 1 čajovou lžičku 1x denně dlouhodobě. Může být rozpuštěna ve vodě nebo třeba namazána na chléb. Javorový sirup může být případně dočasně nahrazen medem. Obecně platí: nejíst jinak žádný cukr v nápojích ani v pokrmech, s výjimkou trošky ovoce. Tato léčba je založena na tom, že rakovinové buňky milují cukr, který do sebe vtahují. Javorový sirup obsahuje čistou glukózu, takže tuhle podmínku dokonale splňuje. Tak se látka dostane přesně do centra nádoru. Jedlá soda pak dokáže díky obrovskému obsahu kyslíku rakovinový nádor doslova rozbít zevnitř. A to už během prvních tří dnů. Dochází tak k naprosté likvidaci nádoru v jakémkoli stádiu, tedy i v konečné fázi rakoviny. 
Rakovina není nemoc, ale přírodou řízené prodloužení života. Rakovina není nic víc než poslední projev extrémního překyselení organismu a toxicity tělesných tekutin a tkání. Za těchto podmínek a při dysfunkci imunitního systému by tělo předčasně zemřelo. Proto na svou ochranu moudře začne shromažďovat vnitřní toxiny, obalovat je oslabenou superkyselou tkání a zapouzdří je pod nepropustnou ochrannou vrstvou, aby zabránilo jejich dalšímu šíření. S tímto důvtipným řešením obdrží majitel smlouvu na delší život. My ovšem tomuto procesu říkáme choroba. Tělo vytvoří tumor proto, aby potlačilo a uklidilo jedy, které nemůže jinak vyloučit a prodloužilo si život na tak dlouho, jak jen je možné, poskytujíc svému majiteli dostatek času na eliminaci interní toxicity. Metastázy jsou poslední pokus těla ke své záchraně. Jestliže je tato interní toxicita úspěšně potlačena, tělo postupně bezpečně odstraní všechny nádory a navrátí se mu zdraví. Pokud tento proces není úspěšný, osud majitele těla je definitivně určen a umírá ne na rakovinu, ale na extrémně jedovaté léčebné postupy,intenzivní emoční zhroucení, zoufalství a stres. 

Zkuste své tělo z celého srdce co nejvíce milovat a co nejdříve začněte s detoxikací.



Zdroj: Článek převzat od OrgoNet
Foto: Astrolife

 

Brandon Bays - Vy buďte tou změnou, co si přejete

Cesta je jedna z hlubokých transformačních a uzdravujících metod, která nám pomáhá probudit se a rozvinout se do svého skutečného potenciálu.
Její zakladatelka Brandon Bays vyvíjí proces Cesty od roku 1992, kdy se během 6 týdnů vyléčila z nádoru velikosti basketbalového míče bez použití léků či operace. Proces Cesty je plodem jejího uzdravení. Od té doby prošly Cestou stovky tisíc lidí po celém světě a mnozí z nich se díky ní uzdravili ze závažných fyzických onemocnění a emocionálních problémů.

Pochopila, že našla univerzální metodu pro a zdraví a vnitřní osvobození každého z nás. Vytvořila metodu "Cesty", kterou dnes používají statisíce lidí po celém světě.

Více info na: http://www.brandon-bays.cz/

Velmi zajímavé video v češtině s Brandon Bays - VY BUĎTE TOU ZMĚNOU, KTEROU SI PŘEJETE PRO SVĚT  http://vimeo.com/58364480



Zdroj: OrgoNet

Konvenční versus celostní (holistická) léčba

Z rozdílů mezi paradigmaty vyplývá rozdíl v léčbě. Jinak se postupuje v rámci konvenční a jinak v rámci holistické medicíny.
       Konvenční medicína nehledá příčinu, řeší jen příznaky. Když nevíte, co způsobuje nemoc a jak odstranit příčinu, pak budete jen těžko kauzálně léčit a nezbyde vám nic kromě potlačení příznaků. Potlačení je mechanismus, kdy je působením na jednotlivý symptom tělu znemožněno tento symptom dále produkovat. Není odstraněna příčina symptomu a organismus si musí najít jiný ventil, obvykle to znamená objevení se závažnějších potíží a celkové zhoršení stavu. Například výměna vyrážky za astma, běžně pozorované pediatry a alergology. Tento postup všichni důvěrně známe.
       Co je vlastně příznak neboli symptom? Konvenční medicína je považuje za to, co je třeba ovlivnit, plete si je s nemocí. Například vysoký krevní tlak je považován za samostatnou diagnózu, je s ním tak zacházeno. Přesto je to jen příznak. Může být způsoben stresem, neustálým zapnutím stresové reakce, může být způsoben kornatěním tepen, může být způsoben poruchou hormonální regulace cév, může být způsoben nadváhou, nedostatkem tekutin, nadbytkem soli atd. Každý z těchto stavů si zasluhuje jiný přístup, ne jen předepsat antihypertenziva.
       Kašel, rýma, bolesti hlavy, žaludeční vřed, průjem, deprese, ekzém atd. – to vše nejsou nemoci, ale jen příznaky. Příznak prostě jen ukazuje na problém.
       Příznaky vytváří naše tělo, je to reakce našeho těla na nějaký podnět a nerovnováhu. Již Hans Selye, objevitel stresové reakce a laureát Nobelovy ceny, napsal, že kdyby nebylo reakcí, nebyla by nemoc. Např. v době chřipkové epidemie přijde do kontaktu s virem mnohem více lidí, než onemocní. V rodině jsou málokdy současně nemocní všichni, přestože je virus ve vzduchu v bytě. Tj. nemocní jsou jen ti, kteří reagují – jejich reakce, symptomy tvoří nemoc, přestože v kontaktu s virem byli všichni.
       Příznak je kontrolka, světýlko na palubní desce, které hlásí problém v systému. Řešením není vypnout kontrolku, odstřihnout drát, který k ní vede, přelepit ji náplastí, aby nebyla vidět. Když nám na autě svítí kontrolka, postaráme se o odstranění problému (natankujeme, dolijeme olej, vyměníme baterii atd. nebo dáme auto do servisu). Nebyli bychom spokojeni s automechanikem, který by závadu řešil odstraněním kontrolky nebo přestřižením drátu, který k ní vede.
       Proč nám nevadí takový postup u našich těl?
       Léky s předponou anti- (a jiné v konvenční medicíně skoro nejsou) jsou vždy navrženy jen k potlačení nějakého příznaku, aniž by se brala v úvahu příčina. Potlačování příznaků vede k tomu, že se nemoc posouvá a zasouvá do hloubky. Tělo na nerovnováhu reaguje vytvořením příznaku. Konvenční medicína si to neuvědomuje, ale alternativními směry medicíny bylo vypozorováno, že tělo se vždy snaží vytvořit příznaky na co nejméně důležité části těla, což je obvykle kůže a sliznice. Teprve, když to není možné, přesune se reakce hlouběji. Vidíme, jak se během života mění spektrum nemocí. Děti reagují na periferii: mají vyrážky, nudle z nosu, kašle, průjmy, potí se, mají horečku. Když se do těchto ozdravných procesů nezasahuje, může vám toto spektrum nemocí zůstat až do stáří a znamená to pak, že máte jen malou pravděpodobnost onemocnět něčím vážnějším. Bohužel systematické potlačování akutních zánětlivých a eliminačních procesů u dětí očkováním, potlačováním horečky a zánětu léky (paracetamol, ibuprofen), vede k tomu, že jednoho dne tělo už není schopné tuto reakci vyvolat. Boj se přesune hlouběji a dítě dostane alergii, astma, může začít mít zažívací potíže, sníženou imunitu, dokonce poruchy na úrovni nervového systému – dyslexie, hyperaktivita, autismus apod. V průběhu času zcela ztratíme schopnost akutně reagovat a zcela zcestně se pyšníme tím, že nejsme nikdy nemocní. To je stav, kdy nás následně překvapí nějaká vážná nemoc. Existuje proto i název - normopatie. Stav, kdy je člověk zdánlivě normální, nic mu není, ale ve skutečnosti je to známkou těžkého narušení schopnosti reagovat na podněty.
       Na příkladu s vysokým tlakem si názorně ukážeme rozdíl v přístupech konvenčního a holistického lékaře. Konvenční lékař zjistí vysoký tlak a nasadí léky. Obvykle se vůbec nezeptá na okolnosti, za kterých se vysoký tlak objevil. Když se pacient sám zeptá, proč má vysoký tlak, lékař pokrčí rameny a řekne, že to je civilizační nemoc, je to věkem, nadváhou, genetikou apod. a neřeší to. Je-li pečlivý, pošle pacienta na EKG, základní laboratorní vyšetření a oční vyšetření. Tato vyšetření neslouží ke zjištění příčiny krevního tlaku, ale jen k vyhodnocení pokročilosti onemocnění a vyhledání poškození dalších orgánů – srdce, ledvin a sítnice. Tato vyšetření lékaři neřeknou nic o příčinách hypertenze a často ani neovlivní léčbu.
       Navíc mnoho konvenčních lékařů se ani neobtěžuje pacienta motivovat k elementárním změnám životního stylu, například k redukci hmotnosti a omezení nebo vyloučení kouření. Konvenční lékař považuje hypertenzi za nevyléčitelnou a podávání léků za doživotní, komplikace za nevyhnutelné.
       Naopak holistický lékař nepovažuje vysoký krevní tlak za samostatnou nemoc, ale jen za příznak hlubší poruchy. Bude se zajímat o celkový životní styl pacienta, stravu, stres, pohyb, kvalitu vztahů, smysl práce a života, bude zkoumat okolnosti, za kterých se hypertenze objevila atd. Léčbu bude cílit na příčinu. Jeho cílem bude odstranit příčinu, návrat tlaku k normálu a výsledný stav, kdy je pacient zdráv a nepotřebuje léky.
       To je stručně řečeno nejdůležitější rozdíl mezi konvenčním a holistickým lékařem. Konvenční lékař se vás vůbec nebude snažit uzdravit v tom smyslu, abyste se cítili a byli zdraví a nepotřebovali léky. Svou léčbu považuje za úspěšnou, když snášíte doživotně předepisované léky a nemáte žádné obtěžující symptomy.
       Holistický lékař vás chce uzdravit, tj. dostat vás do stavu zdraví bez léků.
       Tak jakého lékaře chcete?
       Musím vás ale upozornit na jednu důležitou věc. Opravářský a paternalistický přístup medicíny k pacientům způsobil změnu myšlení pacientů. Mnoho lidí si myslí, že lékaři mají patent na rozum, všechno o lidském těle vědí a že je třeba se na ně spoléhat. Věří, že lékaři jsou ti, kteří jsou schopni jim přinést zdraví a že bez nich to nejde. Lidé se naučili nosit svá těla k lékaři, jako odvezou auto do servisu. Mnoho lidí ani nechce nést odpovědnost za své zdraví, nechtějí měnit životní styl, zdravě jíst, cvičit, vyřešit si konflikty a problémy v životě.
       Změna a růst může bolet. Ale právě změna a růst je to, co vede ke zdraví. Stagnace znamená rozpad a smrt.
       Než si začnete hledat holistického lékaře, zeptejte se sami sebe, jak moc si ceníte vlastního zdraví a co jste ochotni pro něj udělat. Protože nelze jen tak dát tělo holistickému lékaři k dispozici a čekat, že obstará všechnu práci. Čínští lékaři mohli fungovat v systému, kdy byli placeni jen zdravým pacientem, protože nejenže uměli navrátit nebo uchovat zdraví, ale také proto, že pacienti dělali, co jim bylo řečeno. Když měli držet dietu, drželi ji. Západní člověk často nechce dodržovat doporučení o zdravém životním stylu. Když se pak jeho nemoc zhorší a dojde ke komplikacím, má tendenci vinit lékaře, že neudělal dost.
       Parafrázujeme-li slavný výrok, neptejte se, co pro vaše zdraví může udělat váš lékař, ptejte se, co pro své zdraví můžete udělat vy sami.
       Vše výše uvedené bych nemohla napsat, pokud bych neprošla určitým osobním vývojem. Byla jsem konvenční lékařkou, věřila jsem, že moderní medicína je to nejlepší, že je to jen otázka dalšího výzkumu, abychom zvládli i dosud nevyléčitelné nemoci, věřila jsem, že genetika určuje náš osud atd.
       Vystudovala jsem lékařskou fakultu s vyznamenáním. V posledním ročníku medicíny zemřela moje matka na rakovinu prsu. Konfrontace s její nemocí, umíráním a smrtí byla mou první vážnou konfrontací s bezmocí a frustrací z nevědomosti. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, kolik toho nevíme a jak jsme v některých situacích bezmocní. Maminka absolvovala operaci, ozařování a chemoterapii, ale velmi rychle se objevily metastázy a asi za rok a půl po operaci zemřela. Za jediný úspěch považuji to, že se nám podařilo, aby zemřela doma.
       Při nemocniční praxi jsem se dále opakovaně setkávala s bezmocí. Sice jsme lidem dávali léky, operovali je, ale oni se vraceli stále se stejnými nebo horšími problémy a umírali. Tehdy jsem si ještě myslela, že se prostě jen potřebuji víc naučit, že mi chybí zkušenosti.
       Dalším velkým učitelem byl můj nejstarší syn. Již v kojeneckém věku se u něj objevil ekzém. Tehdy jsem už něco zaslechla o homeopatii a věděla jsem dost na to, abych své dítě nenechala mazat kortikoidními mastmi. Syna jsem nechala léčit homeopaticky se střídavými úspěchy. Ránu do černého udělal náš homeopat MUDr. Petr Pudil v době, kdy synovi bylo pět let a začal trpět lehkým astmatem. Po jedné dávce Sulfuru astma během cca dvou týdnů přešlo a nikdy se nevrátilo. Synovi je 20let a je zcela zdráv. Alergoložka tehdy navrhovala inhalační kortikoidy a léky na alergii. Tedy léčbu, která by zdravotní pojišťovnu stála několik set, možná tisíc korun měsíčně a která by mu zdraví nezajistila. Díky homeopatii nic z toho nepotřeboval, antibiotika měl za celý život dvakrát.
       Když jsem se po mateřské (a prvním studiu homeopatie) učila na atestaci, najednou jsem v učebnicích viděla něco, co mi na fakultě uniklo. Téměř u každé nemoci, která byla pečlivě popsána s příznaky, průběhem, komplikacemi až ke smutnému konci, bylo napsáno, že příčina je neznámá. Terapie byla směs návrhů, co se dává, co se zkouší, co občas pomůže. Když na jednu nemoc existuje víc konvenčních postupů, obvykle ani jeden není moc účinný.
       Opravdu mě to tehdy zarazilo, kolik nemocí je tzv. idiopatických neboli neznámé příčiny.
       Po atestaci jsem měla druhé dítě a to se ukázalo být dalším velkým učitelem. Můj druhý syn reagoval příšerným způsobem na první očkování. Plakal, měl horečku a oteklou celou půlku zadečku. Reakce trvala tři dny. Nejhorší byl ten pláč. Ve třech měsících své dítě znáte a víte, jak pláče a co který pláč znamená. Tenhle pláč byl jiný: ostrý, vysoký, ječivý tón, zněla z něj bolest a utrpení. Nedal se upokojit, nepomáhalo kojení, chování, přebalení, masáž bříška, držení na holém těle, nic. Ječel a ječel. Až dodatečně jsem se dozvěděla, že se tomuto pláči říká „cri encéphalique“ neboli encefalitický pláč. Pláč z poškození mozku.
       Tehdy jsem jako čerstvě atestovaná praktická lékařka absolutně nic nevěděla o tom, co může očkování dítěti způsobit. Informace, které lékař o vedlejších účincích očkování ve škole dostane, se omezují na akutní reakce s horečkou, otokem v místě vpichu, neklid a alergické reakce. Ani slovo o dlouhodobých důsledcích, které může mít. Můj syn po odeznění reakce přestal dobře spát. Z klidného, hodného miminka, které v noci nepřetržitě spalo, budilo se jen na krmení a po něm hned zase usnulo, se stalo ukřičené, neklidné, nespokojené dítě. Budil se v noci každých 20 až 30 minut, ječel, nedal se zklidnit. Tento stav trval několik měsíců. Na hranici vyčerpání jsem šla opět ke svému homeopatovi, který synovi dal lék Nux vomica a syn do týdne klidně spal. Za nejzávažnější na této události považuji svou obrovskou neznalost toho, co se s ním dělo, trvalo mi devět let do jedné přednášky, než mi došlo, že jeho problémy s chováním jsou způsobeny očkováním. Jeho problémy nastartovaly můj neutuchající zájem o očkování. Jak se mé vědomosti v této oblasti rozšiřují, stoupá i mé zděšení nad skutečným rozsahem škod způsobených očkováním.
       S dalším studiem homeopatie jsem se o zákonitostech, které určují zdraví a nemoc, dozvídala stále víc. Po zahájení praxe jsem se snažila o své pacienty pečovat tak, aby se jim dařilo lépe. Homeopatie byla tehdy můj jediný nástroj navíc. Častokrát mi umožnila téměř zázraky.
       Postupně jsem dalším studiem a osobním vývojem došla k jinému pojetí zdraví a nemoci, uvědomila jsem si, jak limitované jsou možnosti konvenční medicíny. Denně jsem viděla, jak se pacienti stále vracejí se stejnými problémy, jak se nezlepšují, cítila jsem bezmoc, když nesnášeli léky, které potřebovali. Postupně jsem také začala vidět za fasádu, viděla jsem jejich stres, neštěstí, problémy, viděla jsem souvislosti jejich nemocí s jejich životem. A to ve mně nechávalo další pocit bezmoci. Protože nešťastný život léky nespravíte. Homeopatie u lidí s mnoha nahromaděnými problémy často nefungovala. Možná to bylo tím, že jsem jim nedala správný lék, ale také možná tím, že není samospasitelná.
       Naučila jsem se ještě další metody, vyléčila jsem sama sobě pár nemocí podstatně rychleji, než je běžné, metodami, které nejsou vůbec běžné a postupně jsem se dopracovala k chápání zdraví a nemoci, tak jak vám ho předkládám.
       Žádný příznak neberu jako problém sám o sobě. Jsem rezervovaná v léčbě banálních potíží - často zmizí samy. Skutečně většinou není potřeba řešit rýmu nebo lehké nachlazení. Vždy se zajímám: proč právě tento člověk v tuto dobu onemocněl právě touto nemocí? Snažím se, aby se moji pacienti naučili pečovat o své zdraví sami. Zdraví vidím jako mnohovrstevnou realitu, jdu v jeho hierarchii tak vysoko, jak je třeba.
       Péči o tělo vnímám jako péči o prostředek, který nás nese životem a na kterém se manifestuje naše duše. Současně jsem ale přesvědčena, že především to, co je v naší duši, určuje naše zdraví. Péče o tělo bez péče o duši nepřinese výsledky, obráceně to platí také.
       Obsah předchozích i následujících článků je shrnutím mých současných znalostí a představ o životě, zdraví, nemoci, léčbě a uzdravení. Doufám, že si z toho něco vyberete a že vám to pomůže si udržet zdraví – někdy i navzdory vašemu lékaři.


Meduňka 10/2012

Zdroj: Článek převzat od http://www.slobodavockovani.sk/news/konvencni-versus-celostni-holisticka-lecba-medunka-10-2012/