středa 31. října 2012

Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí – MUDr. Ludmila Eleková

Jsem praktická lékařka pro dospělé s cca 15 letou praxí, praktikuji homeopatii, zabývám se i jinými metodami alternativní medicíny. Nevlastním žádný oficiální papír, který by mě prohlásil za odborníka na očkování. Jsem „jen“ praktická lékařka, která vidí denně své pacienty a má zájem o to, aby byli zdraví. Nezapomněla jsem na Hippokratovu přísahu – především neškodit – a cítím jako svou morální povinnost doporučit jen takovou léčbu, kterou bych byla ochotna podstoupit sama. Cítím se oprávněna veřejně sdělit svůj názor, ke kterému jsem se propracovala během let své praxe a studia homeopatie, během studia různých zdrojů týkajících se očkování a infekčních nemocí, pozorováním vývoje svých dětí a léčbou dětských homeopatických pacientů.
Žijeme ve svobodné zemi, ve které má každý Ústavou zaručená práva vyjadřovat svůj názor, svého práva využívám. Následující text odráží výsledky mého studia a osobní porozumění a interpretaci faktů, ke kterým jsem se dostala. Každý čtenář si může tatáž fakta vyhledat a sám si na ně vytvořit svůj názor.
Očkování je kontroverzní téma, existují dva nesmiřitelné tábory zastánců a odpůrců a někde uprostřed mezi nimi se motá většina lidí. Dostávají se k nim protikladné názory, poslouchají jednu invektivu za druhou, a pokud nemají možnost surfovat na internetu a přečíst si většinou anglicky psané texty, jsou odkázáni na místní zdroje. Bohužel místní (tím myslím české a slovenské) zdroje informací jsou značně nevyvážené.
Na jedné straně stojí oficiální medicína tvrdící, že očkování je prospěšné, bezpečné a nutné pro blaho celku. Až na výjimky popírá dlouhodobé nežádoucí následky očkování. Ohání se studiemi prokazujícími účinnost a bezpečnost. Straší návratem epidemií jako za starých časů, medializuje se každý nešťastný případ kojence zemřelého na černý kašel nebo záškrt. Navíc je oficiální medicína zaštítěna platnou legislativou ukládající očkovací povinnost a sankce za její neplnění.
Na druhé straně stojí laici, rodiče, léčitelé a občanská sdružení ventilující svůj negativní názor na očkování, od mírného nabádání k opatrnosti až po nesmiřitelný nesouhlas. Tato strana obvykle pouze prohlašuje, že očkování škodí, dává do souvislosti výskyt nemocí, jako jsou alergie, autoimunitní poruchy, hyperaktivita, autismus apod. bez nabídky mechanismu, který by vysvětloval patogenezi těchto nemocí. Strana odpůrců nebo lidí jen rezervovaných je denunciována oficiální medicínou, která s nimi nechce ani diskutovat, nebaví se na věcné úrovni o jejich argumentech.
Tvrdím, že očkování je posvátnou krávou moderní medicíny. Jeho účinnost a prospěšnost je axiom, o kterém se nedebatuje. Většina lékařů skutečně věří, že očkováním dělají dobrou věc. Nežádoucí účinky, nejsou-li skutečně akutní a dramatické, nejsou rozpoznány, protože lékařům chybí rámec myšlení a nástroje, které by jim umožnily je rozpoznat. Proto skutečně věří, že očkování je bezpečné. Věří, že vymýtilo nemoci, že před nimi chrání, že je třeba tzv. stádní imunita (= herd immunity = kolektívna imunita – pozn. red.), tj. vysoká proočkovanost, a dělají si skutečně starosti, že když se rozšíří neochota očkovat, že to ohrozí zbytek populace. Všimněte si, v přechozích větách jsem psala „věří“. Protože ona to je skutečně převážně jen víra. Také jsem ji sdílela, ale zjistila jsem, že se zakládala na nesprávných základech.
       Pozorujeme-li debaty o očkování, je tam spousta emocí a ideologie, ale jen málo faktů. Připomíná mi to náboženské debaty věřících v různého boha. Je to skutečně zajímavé, protože v těchto debatách nejde skoro nikdy o racionální, vědeckou diskuzi o faktech, ale o přetlačování se, kdo více prosadí svou víru. Zastánci očkování pouze odmítají argumenty protistrany s tím, že to není pravda. Někdy říkají (a píší) skutečné nesmysly. Nedávno jsem kdesi četla článek MUDr. Hany Cabrnochové, předsedkyně Společnosti dětského lékařství a místopředsedkyně Vakcinologické společnosti o očkování. Hned na začátku vychvalovala zásluhy očkování na vymýcení nemoci a mezi jinými jmenovala choleru a mor – nemoci, proti kterým se u nás nikdy neočkovalo! Neumím si to vysvětlit. Nelze to vysvětlit nevědomostí, takové chyby by dělat neměla. Podle mě jen vyjádřila hluboko zažrané přesvědčení, které je tak hluboko uložené, že se o něm ani nepřemýšlí, natož pochybuje, a domnívá se, že očkování je jediným faktorem, proč nemáme epidemie infekčních nemocí jako ve středověku.
Uprostřed toho všeho jsou rodiče dětí, kteří se snaží co nejlépe pečovat o jejich zdraví a s přístupem k internetu se dostávají k informacím, které je mnohdy vyděsí a oni nevědí co s nimi. Rozumné diskuze s pediatrem se dočkají jen v ojedinělých případech a nakonec se jejich rozhodnutí řídí spíše tím, kolik nepříjemností ze strany úřadů jsou ochotni snášet, než nejlepším zájmem jejich dítěte.
Chci shrnout všechny základní informace o očkování, vysvětlím, proč jsou lékaři tak neochotni očkování zpochybnit, proč některé věci nevidí, nabídnu mechanismus, kterým může očkování škodit, ukáži, jak vytipovat ohrožené děti a hlavně nabídnu těm, kteří již nějakou škodu utrpěli, naději na léčení.
O problematiku očkování se zajímám více než 10 let. Začalo to díky mému mladšímu synovi, letos patnáctiletému, který na první očkování Alditeperou (vakcína DTP, obsahující rtuť; proti záškrtu, tetanu a čiernemu kašľu – pozn. red.) reagoval prudkou reakcí. Ječel vysokým křikem, o kterém jsem se až dodatečně dozvěděla, že se mu říká encefalitický křik, měl horečku, oteklou a zarudlou celou půlku zadečku, do které byl očkován. Byla jsem tehdy čerstvě po atestaci a ani ve snu mě nenapadlo, že by očkování mohlo něco takového udělat. Ani dětská lékařka mě na nic neupozornila. Nenapadlo mě vůbec přečíst si příbalový leták. Prostě a jednoduše jsem jako mnoho dalších rodičů přinesla své tříměsíční dítě důvěřivě na očkování.
Reakce mého syna trvala tři dny. Po jejím odeznění přestal spát, často se budil, vždy s tímto pláčem, s vytřeštěnýma očima a zaťatýma ručkama ječel a ječel. Také začal být neklidnější, uplakanější, v batolecím věku byl extrémně agresivní a hyperaktivní. Samozřejmě, že dostal další DTP očkování, sice tzv. frakcionovaně, rozděleně na dvě dávky, ale dostal je. Dnes vím, že když reagoval tak divoce na první dávku, už neměl být touto vakcínou dále očkován. Syna jsem si nedávno vzala do péče jako jeho lékařka a měla jsem tak možnost se podívat do jeho karty. Záznam zní: matka hlásí febrilní reakci, otok hýždě, vymizelo. To napsala dětská lékařka druhý den, když jsem jí volala. Ani slovo o tom neobvyklém pláči, který jsem hlásila, ani slovo o tom, že by reakci hlásila na SÚKL (Státní Ústav pro Kontrolu Léčiv – pozn. red.), což byla její povinnost.
Celou tuto historii píši proto, abyste viděli, že ani lékaři často nic neví. Já nic netušila, nevěděla, nic mě nenaučili. Nežádoucí reakce nejsou téměř vůbec hlášeny, proto může oficiální medicína tvrdit, že jsou vzácné.
Začala jsem studovat homeopatii a poprvé jsem se začala dozvídat něco o tom, že to očkování nemusí být tak úžasné a že to dokonce může způsobit velký průšvih. Syna jsem již nenechala přeočkovat Trivivacem (tzv. MMR vakcína, t.j. proti osýpkam/spalničkám, príušniciam/mumpsu a ružienke/zarděnkám – pozn. red.), v 5 letech jsem odmítla přeočkování DTP. Dostal tehdy pouze tetanus (stejnou dávku jako dospělý!), protože jsem netušila, že problémem byla i rtuť, nejen pertussová vakcína (pertussis = čierny kašeľ – pozn. red.). Po tetanovce byl opět asi dva týdny „na zabití“. Nebudu popisovat celou svou cestu, představím vám její výsledky.

Ve svém článku chci prodiskutovat několik témat:
Vztah očkování a infekčních nemocí (1. díl2. díl)Co je vlastně očkování a jak se během let své existence změniloCo obsahují vakcínyVliv očkování na imunituJakým mechanismem může očkování škoditJak vytipovat rizikové jedince (1. díl2. díl)Jak posilovat imunitu a jak léčit běžné nemociJak napravit již vzniklé škody – léčba postvakcinačního syndromu
Více zde: http://www.slobodavockovani.sk/news/ockovani-poruchy-vyvoje-a-imunity-u-deti-1-cast/

pondělí 29. října 2012

Vědec, který objevil ohrožení zdraví od GMO, byl okamžitě vyhozen a jeho tým rozpuštěn

Ač se tomu v současnosti těžko dostane mediální pozornosti, tak renomovaný britský biochemik, který v roce 1998 odhalil šokující pravdu o tom, jak geneticky modifikované organismy (GMO) způsobují poškození orgánů, poruchy reprodukce, dysfunkce trávení, snížení imunity a rakovinu, kromě spousty dalších problémů, byl okamžitě vyhozen z práce a výzkumný tým, který mu pomáhal, byl rozpuštěn během 24 hodin od okamžiku, kdy byla tato zjištění publikována.
Arpád Pusztai, který je považován za jednoho z nejrespektovanějších a nejučenějších biochemiků na světě, po tři roky vedl tým výzkumníků z prestižního skotského Rowett Research Institute (RRI) při studiu zdravotních dopadů nových GM brambor se zabudovaným Bt toxinem.

K velkému překvapení mnohých objevil tento tým, že v rozporu z průmyslovou rétorikou v Bt bramborech spočívala příčina těžkých zdravotních poškození testovaných krys, což byl fakt, který rychle pronikl do médií kvůli obavám o zdraví veřejnosti.
Ale místo aby byl za své poctivé hodnocení těchto geneticky modifikovaných brambor veleben, byl Pusztai se svými kolegy pronásledován průmyslem podporovanými vládními úřady včetně britského premiéra Tonyho Blaira, jehož úřad, jak bylo odhaleno, tajně kontaktoval RRI jen pár hodin poté, co Pusztai a jeho tým v televizi oznámili výsledky své studie. Pusztai byl za tuto pravdomluvnost okamžitě vyhozen ze svého místa a jeho tým odvolán ze svého zařazení v této škole.

Egyptský výzkum dospěl k podobným výsledkům – GMO způsobují těžká, dlouhodobá poškození zdraví
Jak nedávno ohlásil Egypt Independent, tak podobný výzkum Husseina Kaouda z Káhirské university z Fakulty veterinární hygieny učinil také jisté fascinující, leč politicky nekorektní objevy o účincích GMO na organismus. Poté, co krmili devět skupin krys různými kombinacemi GM sóji, pšenice a kanoly, tak Kaoud se svým týmem pozoroval, že tyto genetické jedy blokovaly u těchto zvířat normální funkce, čímž potvrdil Pusztaiho výzkumy.
„Zaznamenal jsem změny v různých orgánech, smrštění ledvin, změny v játrech a slezině s objevováním maligních částí v tkáních, a dále selhávání ledvin a krvácení do střev,“ řekl Kaoud o účincích GMO, které objevil na testovaných krysách. „Dotčeny byly i funkce mozku, i schopnosti učit se a zapamatovat si byly vážně pozměněny.“
V případě Kaouda, jeho průlomová zjištění budou brzy vydána v respektovaných žurnálech Neurotoxicology a Ecotoxicology. Ale teprve se uvidí, zda vědecká komunita, která je silně pod vlivem biotechnologických zájmů, z větší části přijme tyto výsledky jako validní, nebo také přikročí k podobné vraždě reputace Kaouda a jeho týmu jako trest za porušení status quo.
To, co tohle jasně ilustruje, je samozřejmě fakt, že moderní vědu můžeme těžko považovat za nezávislé hledání pravdy, za „zlatý standard“ interpretace a chápání reality, což se mnoho lidí ještě chybně domnívá. Pravda o GMO, jak byla odhalena spoustou nezávislých výzkumů, je taková, že přinejmenším bylo jejich bezpečnostní testování nepřiměřené, a přinejhorším smrtící. Avšak tato skutečnost zůstává zamlžena klamem díky korporativizované kultuře  pro-GMO ve vědeckém mainstreamu.


Éterické odsekávání pout

Každý člověk, s nímž jsme něco citově prožili, s námi zůstává i nadále spojen prostřednictvím jakéhosi éterického vlákna. Dlouhodobé a intenzivní vztahy vytvářejí silnější vlákna než vztahy letmé. Jestliže jsou vztahy zdravé a založené na lásce, jsou vlákna (většinou jsou vidět jako silné provazy - trubice) zdrojem léčivé energie, které proudí tak a zpět mezi vámi nebo dvěma danými lidmi. Obvykle k nám ale proudí prostřednictvím těchto vláken a trubic jed hněvu a strachu, nebo člověk na druhém konci vysává z nás naší energii.
Jsme-li poutáni k nějakému člověku nebo předmětu na základě strachu, vytváříme spirituální vodící šňůry, které této osobě či předmětu brání odejít z našeho života nebo se změnit. Tyto šňůry vypadají jako chirurgické hadičky a rostou v závislosti na délce a intenzitě daného vztahu. Tudíž, nejdelší vlákna nás poutají k rodičům, potomkům a dalším dlouholetým, intenzivním vztahům.
Tato pouta jsou jako duté trubice, jimiž energie proudí tam a zpět mezi dvěma vzájemně připoutanými osobami. Jsou to na strachu založená pouta, která jsou vždycky nezdravá, jelikož vycházejí z dysfunkce. Nemají nic společného s láskou nebo zdravou součástí vztahu. Přetnutí pout neznamená opuštění nějakého člověka, ani rozvod; jde jen o uvolnění nezdravé části vztahu. Eterická vlákna rovněž nesouvisejí se stříbrným vláknem, které k sobě vzájemně poutá duši a tělo. Láska a stříbrné vlákno nemohou být náhodně přeseknuty.
Řekněme, že máte vlákno, jímž jste připoutáni k příteli nebo příbuznému, který trpí depresí nebo jinak strádá. Tento člověk z vás bude čerpat energii, podobně jako násoska na pohonné hmoty u benzínové pumpy. Budete se cítit unaveni, aniž budete vědět proč. Žádné množství kávy, cvičení nebo spánku nedokáže regenerovat vaši energii, je-li zdroj vyčerpáván skrze éterické vlákno. Jakmile se osoba, k níž jste étericky připoutáni, rozzlobí, její vztek se bude řítit éterickými vlákny rovnou do vašeho těla a čaker. To může vyústit ve fyzickou bolest, která se zdá být zcela bez příčiny a žádná léčba na ni nezabírá.
Lidé, pro něž je pomáhání profesí, jako jsou učitelé, poradci a léčitelé, často mívají velké množství vláken, jimiž jsou spojeni se svými studenty a pacienty. (Totéž platí pro ty jedince, kteří neustále pomáhají přátelům a příbuzným v nouzi.)
Proto je důležité přeseknout vlákna po každém sezení, kdy někomu pomáháme, nebo kdykoli pocítíme bez zjevného důvodu fyzickou bolest nebo otupělost. Vlákna mohou opět narůst, jestliže se vztah obnoví za původních podmínek založených na strachu. Nicméně, nové trubice jsou již tenčí, takže z vás může být odčerpáváno, nebo do vás vléváno, menší množství energie.

Přetínání pout s archandělem Michaelem

Michael nosí s sebou meč, který přetíná jakoukoli připoutanost k negativitě. Jednoduše se upněte na myšlenku: "Obracím se teď na tebe, archanděli Michaeli. Prosím tě, přesekni pouta strachu, která mě připravují o moji sílu a vitalitu". Zatímco Michael přetíná vlákna, ti­še vyčkávejte. Skrze odseknuté trubice pošle vám i tomu druhému člověku léčivou energii.
V okamžiku, kdy Michael odsekne trubice, pocítí senzitivní li­dé změny v těle a v tlaku vzduchu, po nichž následuje nárůst ener­gie a zmírnění nebo vymizení bolesti.
Michael může přetnout ona vlákna pouze tehdy, pokud jste ochotni vzdát se starých pocitů zášti v souvislosti s osobou, k níž jste připoutáni. Pokud lpíte na hněvu, nebo nejste schopni odpus­tit, vlákna nebudou přeťata. V takovýchto případech, zatímco pro­vádíte metodu popsanou výše, v níž se bracíte na archanděla Mi­chaela, pomyslíte-li na danou osobu, připojte doušek: "Jsem ochoten směnit veškerou bolest za mír. Prosím, ať mír nyní nahradí jakouko­li bolest".
Kromě dvou metod uvedených výše doporučuji projít následující krokem: S úmyslem přeseknout pouta strachu s nimi spojená vybavte si tyto konkrétní jednotlivce: matku, otce, potomky a minulé či současné partnery, jednoho po druhém. To jsou specifické vztahy, které s sebou nejčastěji nesou vlákna související s fyzickou bolestí.
Vlákna vznikající při na­vazování nových citových se podobají pavoučí síti, protože jsou sla­bá a lepivá. Michaelův meč v těchto vláknech uvízne jako nůž pro­cházející sítí. Požádejte o pomoc archanděla Rafaela následujícím postupem:
"Vizuálně či pocitově si představte, jak se k vám přibližu­je archanděl Rafael s čistící pěnou ve spreji, kterou rozprašuje všude kolem vašeho těla. Tato pěna, podobná cistidlu na hou­ževnaté nečistoty, okamžitě rozpouští vlákna založená na stra­chu, související s novými nebo krátkodobými známostmi. Jak­mile pěna dokonale rozpustí vlákna, Rafael smyje zbytky citící pěny proudem zeleného léčivého světla. V tom okamžiku jste osvobozeni ode všech tenkých vláken a na energetické rovině by­ste měli pocítit příval energie."

Přetínání pout závislosti

V poloze vsedě přemýšlejte o jakémkoli návykovém chování ne­bo situacích, jichž byste se rádi zbavili. Buďte si jisti, že se jich oprav­du chcete zbavit, protože tato metoda je velmi působivá. Po pro­vedení této techniky buď vysadíte z ničeho nic, nebo podlehnete ještě poslednímu záchvatu závislosti, který vyústí v konečné zanechání návykového chování.

Dalším krokem je představit si veškeré věci či situace s touto zá­vislostí spojené, ve svém klíně. Následně si vizuálně nebo pocitově představte, jak se vznášejí asi třicet centimetrů před vaším břichem. Všimněte si sítě vláken šířících se z vašeho břicha směrem k návy­kovému konání. Tato vlákna vypadají jako kořeny stromu. V du­chu požádejte archanděla Rafaela, aby tato vlákna dočista odsekl. Jakmile jsou vlákna odťata, pozorujte, jak snadno od vás tyto ná­vyky odpadají.
Poté Rafael prostoupí vaše břicho smaragdově zeleným světlem, aby dokonale uzdravil všechny staré rány. Zatímco zhluboka dý­cháte, Rafael odseknutými vlákny vlévá léčivou zelenou energii do vašeho těla. Jak se nadechnete, veškerá dřívější prázdnota či úzkost je nyní naplněna, vyléčena a harmonizována mocnou léčivou ener­gií archanděla Rafaela. Poděkujme Rafaelovi za tuto léčbu!

Přetínání pout k hmotným předmětům

Neklamným znamením toho, že jste étericky připoutáni k ně­jakému hmotnému předmětu, je to, že se nedá za žádnou cenu pro­dat. Mnozí lidé jsou vlákny připoutaní ke svým domům a automobilům, protože jedna jejich část tuto věc nechce prodat. Následkem toho nezabírá ani masivní reklama, ani snižování ceny.
Vlákna vůči předmětům obvykle vyrůstají z chodidel a jsou spo­jena s tou částí předmětu (nebo místnosti domu), k níž je člověk nejvíc poután. Pokud opravdu chcete danou věc prodat, požádejte archanděla Michaela, aby od chodidel vašich nohou ta vlákna od­sekl, a buďte si jisti, že něco lepšího tuto věc nahradí. Dělejte to s vědomím, že vaše „oproštění se" od této věci přinese prospěch je­jímu budoucímu majiteli.

Zdroj: Článek převzat od http://www.nakridlechandelu.cz/andelske-leceni/etericke-odsekavani-pout

neděle 28. října 2012

ANONA - přirozený zabiják rakovinných buněk – 10.000 krát silnější než chemoterapie!

Anona ostnitá je plod stromu graviola, a to je zázračný zabiják rakovinných buněk, 10 000 krát silnější než chemoterapie. A proč to nevíme? Je to, protože určité velké korporace chtějí dostat zpět svoje peníze utracené za roky výzkumu při snaze vytvořit syntetickou verzi tohoto k prodeji.
Takže když to teď víte, můžete pomoci kamarádovi v nouzi, když mu to sdělíte, nebo se občas sami napít šťávy anony jako prevenci. Chuť není konec konců špatná. Je to zcela přirozené a určitě to nemá žádné vedlejší účinky. Jestli máte místo, vypěstujte si jednu na své zahrádce.
I ostatní části rostliny jsou užitečné.
Až si příště dáte ovocný džus, řekněte si o anonu.

Kolik lidí zbytečně zemřelo, zatímco ten výrobce léčiv za miliardy dolarů toto tajemství zázračného stromu graviola skrýval.
Graviola stromJde o nízký strom zvaný graviola v brazilštině, guanaba ve španělštině a v angličtině má nevýrazné jménao „soursop“. (Graviola v češtině.) Plod hodně velký a nakysle sladká bílá dužina se buď rovnou jí anebo, co je běžnější, používá na výrobu ovocných nápojů, dření atd.
Hlavní zájem o tuto rostlinu budí její silný proti-rakovinný účinek. Ačkoliv je účinná proti mnoha zdravotním potížím, je to její proti-nádorový účinek, co budí největší zájem. Tato rostlina má prokázaný hojivý účinek při rakovině u všech typů onkologických onemocnění.
Kromě své hojivosti proti rakovině, má graviola široké spektrum antimikrobiálních působků, jak proti bakteriálním, tak i plísňovým infekcím, a zabírá i proti vnitřním parazitním červům, snižuje vysoký krevní tlak a používá se i při depresích, stresu a nervových poruchách.
Existuje-li jediný příklad, který dramaticky objasňuje, proč je pro Američany jako vy a já existence Institutu zdravotní vědy tak životně důležitá, tak jím je neuvěřitelný příběh za stromem Graviola…
Pravda je úžasně jednoduchá: Hluboko v amazonském deštném pralese roste strom, který by mohl doslova přinést revoluci do toho, co si vy, váš doktor i zbytek světa myslí o léčbě rakoviny a šancích na přežití. Budoucnost nikdy nevypadala slibněji.
Výzkumy ukazují, že pomocí výtažků z tohoto zázračného stromu nyní lze:
Udeřit proti nádorům bezpečně a účinně pomocí plně přírodní terapie, která nezpůsobuje extrémní nevolnosti, ztráty na váze a vypadávání vlasů.
Ochránit svůj imunitní systém a tak se vyhnout smrtelným infekcím.
Cítit se po léčebné kúře silnější a zdravější.
Posílit svou energii a zlepšit svůj náhled na život.
I zdroj těchto informací budí zrovna takový úžas: Pochází to od jednoho z největších amerických výrobců léčiv – th! e – ta rostlina prošla více než 20 laboratorními testy vedenými už od 70. let! To, co tyto testy odhalily, není vůbec chudé na omračující zjištění… U výtažku ze stromu se ukázalo, že:
Účinně útočí na zhoubné buňky 12 typů rakoviny a zabíjí je, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky…
O třech složkách je dokázáno, že jsou při zpomalování růstu rakovinných buněk 10 000 krát silnější než Adriamycin, běžně používané chemoterapeutické léčivo!
A co na víc, na rozdíl od chemoterapie složky extrahované ze stromu graviola selektivně pronásledují a zabíjí pouze rakovinné buňky. Nepoškozují zdravé buňky!
Úžasné protirakovinné vlastnosti stromu graviola byly rozsáhle studovány, tak proč jste o nich ještě neslyšeli? Když je extrakt z gravioly tak zázračný.
Jeden z největších výrobců léčiv za miliardy dolarů v Americe zahájil výzkum léčby rakoviny a jejich bádání se zaměřilo na graviolu, legendární hojivý strom z amazonského deštného pralesa.
Různé části stromu graviola – včetně, kůry, listů, kořenů, plodů a semen z plodů už po staletí využívali domorodí indiánští medicinmani! I jiní Jihoameričané k léčbě onemocnění srdce, astmatu, problémů s játry a artritidy. I když vycházela s jen malých zadokumentovaných vědeckých důkazů, společnost nalila peníze a zdroje do testování protirakovinných vlastností tohoto stromu – a byli výsledky šokováni. Graviola se ukázala být dynamem ženoucím hubení rakoviny.
Tím ale příběh gravioly téměř skončil.
Společnost má se stromem graviola jeden obrovský problém – je zcela přirozený, a tudíž podle federálního zákona jej nelze patentovat. Není žádný způsob, jak z něj vytěžit pořádný zisk.
Ukázalo se, že farmaceutická společnost téměř sedm let zkoušela syntetizovat dvě z nejsilnějších protirakovinných ingrediencí v graviole. Kdyby mohli izolovat a vyrobit člověkem stvořené klony toho, co činí graviolu tak mocnou, mohli by si to patentovat a dostat svoje prachy zpátky. Avšak narazili. Ten originál jednoduše nebyli schopni replikovat. Neexistoval tedy žádný způsob, jak by si mohli zisky ochránit, nebo i jen dostat zpět ty miliony, co nalili do výzkumu.
Jak se tak sen o ohromném profitu vypařoval, jejich testování gravioly se skřípěním vázlo až se zastavilo. A co hůř, společnost celý projekt založila do šanonu a rozhodla se zjištění svých výzkumů nezveřejnit!
Naštěstí tu byl však jeden vědec z výzkumného týmu gravioly, jehož svědomí mu nedovolilo jen tak se dívat, jak se páchá taková ohavnost. Ač riskoval svou kariéru, kontaktoval společnost, která se věnuje sklizni léčivých rostlin z amazonského pralesa a vykecal jim to.

Nastal zázrak

Když byly zprávami o graviole poplašeni i výzkumníci z Institutu zdravotní vědy ! začali pátrat po výzkumech, které se ohledně tohoto rakovinu hubícího stromu dělaly. Důkazy omračujících účinků gravioly a jejich šokujícího ukrývání se začaly valit rychle a zběsile…
… Národní institut rakoviny provedl první vědecký výzkum v roce 1976. Výsledky předvedly, že „listy a stonky gravioly se ukázaly jako účinné při napadání a ničení zhoubných buněk.“ Výsledky publikované ve vnitřní zprávě však nevysvětlitelně nebyly nikdy uvolněny pro veřejnost…
… Od roku 1976 bylo dokázalo, že graviola je úžasně mocný zabiják rakoviny 20 nezávislými laboratorními testy, ovšem až dosud neproběhly žádné klinické zkoušky s dvojitým slepým testem – což je typický benchmark, jaký mainstreamoví doktoři a odborné žurnály používají k posouzení terapeutické hodnoty – ty totiž nebyly nikdy iniciovány…
…Studie vydaná v Journal of Natural Products následně po nedávné studii provedené Katolickou universitou Jižní Koreje uvedla, že u jedné chemikálie v graviole zjistili, že výběrově zabíjí buňky rakoviny tlustého střeva „10 000 krát více než (běžně používaný chemoterapeutický lék) Andriamycin…“
… Ta nejdůležitější část zprávy Katolické university Jižní Koreje je o tom, že graviola se ukazuje, že útočí selektivně jen na rakovinné buňky a ponechává zdravé buňky netknuté. To je rozdíl oproti chemoterapii, která útočí bez rozlišení na všechny aktivně se rozmnožující buňky (jako buňky žaludku a vlasů), čímž často vyvolává ničivé vedlejší účinky nevolnosti a ztráty vlasů u pacientů s rakovinou.
… Studie na Purdue University nedávno zjistila, že listy ze stromu graviola zabíjí buňky u šesti linií lidské rakoviny a zvláště účinné jsou proti rakovinám prostaty, slinivky a plic… Po sedmi letech bylo ticho konečně prolomenu a je to tu!

Graviola – Anona  opäť v predaji, kliknite sem.

Zdroj: Článek převzat od http://clanky.regeneracnecentrum.sk/2012/04/zabijak-rakoviny-prirozeny-zabijak-rakovinnych-bunek-10-000-krat-silnejsi-nez-chemoterapie/

Jak zůstat zdravý navzdory vašemu lékaři

Proč tak provokativní název? Vždyť lékaři nám přece pomáhají udržet si zdraví a léčí nás! Tak asi uvažuje mnoho z vás. Bohužel tomu tak není, ordinace lékařů a nemocnice nejsou místa, kde byste měli hledat zdraví. Abyste pochopili, proč tomu tak je, potřebujete porozumět základům, na nichž stojí konvenční medicína, základům myšlení jejích představitelů a způsobům, jakým pracují. Tyto články se chtějí stát vaším průvodcem a návodem, jak bez úhony přežít kontakt se zdravotnictvím. Mají za cíl poskytnout vám jednak informace, které váš lékař s největší pravděpodobností nezná, a proto vám nemůže skutečně odborně poradit, a jednak skutečnosti, o kterých je vás lékař nejspíše dezinformován a mohl by vám dát nesprávné, někdy přímo škodlivé rady. Chcete-li zůstat zdraví, doslova navzdory vašemu lékaři, budete se muset vzdělat a vědět o svém těle a celé bytosti víc, než ví váš lékař. Budete muset umět rozumět, co myslí tím, co říká, a budete muset umět si jeho slova přebrat. Konvenční medicína je mistrem sebeprezentace. Dokázala v myslích občanů vzbudit dojem vševědoucnosti, všemohoucnosti a neomylnosti. Skoro božské vlastnosti, nemyslíte? Většina lidí vůbec nepochybuje o tom, co jim řekne pan doktor. Nehledají slabá místa v argumentaci lékařů, nevidí nedostatek logiky a důkazů toho, co je jim předkládáno. Neověřují si, jestli je lékař vůbec kompetentní se na dané téma vyjadřovat (typický je odmítavý postoj konvenčních lékařů k alternativní medicíně, aniž by se obtěžovali něco se o ní dozvědět). Média ochotně papouškují cokoli, co jim řekne někdo v bílém plášti. Mnoho z toho, co se děje v medicíně, jsou jen rituály bez vědeckého základu. Důkazem toho je neustále obměňování oblíbených metod léčby. Málokterý lék nebo procedura přežije déle než 10 let, maximálně jednu generaci. Postupy používané jednou generací lékařů jsou další generací zatracovány. Tento cyklus se neustále opakuje. Může to vidět každý, kdo je ochoten sejmout klapky z očí a skutečně pozorovat. Teprve asi dvacet let se mluví o tzv. evidence based medicine (EBM), tj.medicíně založené na důkazech. Na zdravotnictví vydávají vyspělé země neuvěřitelné částky, které je nutno stále zvyšovat. Množství finančních prostředků vydávaných na zdravotnictví je bezprecendentní v dějinách lidstva. Objevují se stále nové a nové léky, přístroje, postupy, chirurgické zákroky, vakcíny atd., rozšiřuje se standard léčby, utrácí se stále více peněz – a výsledek? Jsme snad zdravější než naši rodiče a prarodiče? Jsou naše děti zdravější, než jsme byli my jako děti?Pokud je medicína zdrojem zdraví, pokud umí skutečně léčit nemoci, jak to, že potřebuje stále více peněz, léků a zákroků? Pokud léky léčí, proč jich potřebujete v životě postupně stále více a silnějších? Kdyby přece měly léčebný vliv na vaši nemoc, pak byste jich přece potřebovali stále méně s tím, jak by nemoc ustupovala nebo ne? Všichni víme, že tomu tak není. Důvod je nasnadě. Konvenční medicína neumí nic vyléčit. O co se nepostará příroda a samouzdravující schopnosti našich organismů, s tím si neví rady. To je prostě fakt.

Bohužel většina lékařů, zejména specialistů a nemocničních lékařů, zastává staré paradigma.
Vývoj konvenční medicíny dobře popisuje kniha “Vzestup a pád moderní medicíny” od Jeana le Fanu. Zásadní objevy byly učiněny zhruba od poloviny 19. do poloviny 20.století. Dál už to tak úžasné nebylo. Asepse, dezinfekce, zavedení hygienických opatření, odstranění podvýživy, anestezie, antibiotika, kortikoidy, srdeční a jiné velké operace, transplantace orgánů, intenzivní péče jsou nepopiratelné úspěchy medicíny. Lze je rozdělit do dvou skupin. Zaprvé hygiena a životní podmínky – to byly hlavní faktory, které přispěly k vymýcení infekčních nemocí a prodloužení průměrné délky života. Do této skupiny patří i dezinfekce a asepse, které umožnily přežít porody a chirurgické zákroky. Dále sama chirurgie: anestezie, výše uvedená asepse, technická dovednost a pooperační péče. To jsou hlavní faktory, proč se riziko chirurgických zákroků ve vyspělých zemích významně snížilo. Za uvážení ale stojí, že chirurgové jsou vlastně havarijní opraváři, dostávají se k práci v situaci, kdy selhala prevence a léčba nemoci, kdy nezbývá než odstranit nefunkční nebo nemocný orgán. Antibiotika jsou jedny z mála kauzálních léků a bezpochyby zachránily spoustu životů. My dnes vidíme spíš jejich stinnou stránku, nadužívání, nesprávné předepisování a vedlejší účinky na imunitní systém. Chronické nemoci zůstávají neléčeny, „léčba“ se omezuje na potlačování příznaků, aby nemoc neobtěžovala bolestí, vyrážkou, svěděním, otoky apod. Když nás nic nebolí, tak si myslíme, že je vše v pořádku. Podívejte se do příbalového letáku jakéhokoli léku a uvidíte tam slovo „potlačuje příznaky“. Nic o léčbě příčiny nemoci. Proč došlo k tomuto stavu? Vysvětlení je třeba hledat v minulosti. Praxi ve všech oborech utváří systém myšlení a přesvědčení lidí, kteří obor praktikují. Tomuto systému se říká paradigma. Paradigma je model světa, pohled na svět, jak svět funguje, jaká má pravidla a zákonitosti. Je to základní chápání podstaty reality, čočka, skrz kterou hledíme na svět, filtr, který určuje, co budeme vidět. Každý obor lidské činnosti, zejména věda, má své paradigma. Je to všudypřítomné pole, které určuje, co se bude zkoumat, z jakého východiska se to bude zkoumat, jakými metodami se to bude zkoumat a také jaké výsledky budeme dostávat. Paradigma určuje, na jakém základu budou fungovat vlády, na jakém základu bude postaveno vzdělávání, na jakých základech je postavena celá civilizace. Ale paradigmata jsou živoucí fenomény, a jak se mění lidské vědomí, srdce a mysl, mění se paradigmata. Objevují se, rozvíjejí se, zrají a nakonec onemocní a podlehnou rozkladu. Jak to souvisí s vaším individuálním zdravím? Více než si myslíte. Způsob, jakým váš lékař přemýšlí o nemoci a zdraví, jaký je jeho světonázor, jak definuje zdraví, léčbu a uzdravení, zásadně podmiňuje to, jak s vámi bude zacházet. Začíná to již v okamžiku, když začnete sdělovat své potíže. Paradigma určuje, co vašeho lékaře bude vůbec zajímat, dokonce to, co bude vnímat (!), co vezme v potaz při určení diagnózy a dalšího postupu, co bude očekávat od vás i od své léčby a jaké informace, poučení a prognózu vám předá.Paradigma zastávané vaším lékařem určí i to, zdali se ze své nemoci dokážete vůbec vyléčit! Proto je to nejzásadnější, co by vás mělo na vašem lékaři zajímat. Bohužel většina lékařů, zejména specialistů a nemocničních lékařů, zastává staré paradigma. Jaké – to je se dozvíte dále. Byli tak vzděláni a systém, ve kterém pracují, jim obvykle neumožní dojít k novému paradigmatu. Obvykle až osobní problémy nebo nemoc blízké osoby jsou u lékařů okamžikem, kdy začnou hledat jiný přístup.

Zdravotní pojištění není pojištění zdraví a to, co je z něj placeno, neslouží k udržení nebo návratu zdraví
Dalším problémem jsou peníze. Systém zdravotnictví je nastaven na míru starému paradigmatu. Rychlé, standardizované a mechanické ošetření akutních potíží nebo potlačování příznaků chronických nemocí – to je to, co si předplácíme ze zdravotního pojištění. Paradoxně jsou občané zemí, ve kterých veřejné zdravotní pojištění vůbec není nebo není tak rozsáhlé, ochotnější k hledání alternativních cest ke zdraví a to z důvodu, že za léčbu musí platit tak jako tak. Proto si vyberou tu levnější a efektivnější. U nás má mnoho lidí pocit, že když si zaplatili pojištění, proč by měli platit ještě za něco dalšího. Zdravotní pojištění není pojištění zdraví. Opakuji: zdravotní pojištění není pojištění zdraví. Hlavně to není skutečné pojištění. Princip pojištění je v zajištění se pro případ neočekávané katastrofické události, jejíž výskyt nemáme šanci ovlivnit. Lze se pojistit proti blesku, povodni, krádeži auta apod., ale nelze si pojistit zdraví v systému, který ho neumí zajistit a neumí donutit účastníky pojištění, aby o své zdraví pečovali. Zdravotní pojištění vznikalo v 19. století, kdy se věřilo, že nemoci jsou náhodné a nepředvídatelné a znamenaly ekonomickou katastrofu. V dnešní době je ale známo, že tzv. civilizační nemoci, náklady na jejichž léčbu tvoří hlavní objem vynakládaných prostředků zdravotního pojištění, jsou způsobeny přesně tím, co mají v názvu -„civilizovaným“ způsobem života. Lékaři neumí poradit takový životní styl, který by vedl ke zdraví. Většina lékařů má mizivé znalosti výživy, většina z nich necvičí, mnoho jich kouří a pije alkohol a mnoho z nich má neuspořádaný život. Jak pak mají lidem radit, jak si udržet zdraví? Je důležité si pamatovat, že
  • Zdravotní pojištění není pojištění zdraví a to, co je z něj placeno, neslouží k udržení nebo návratu zdraví
  • Preventivní prohlídky nejsou skutečnou prevencí, ale jen screeningem, tj. časným vyhledáváním několika vybraných nemocí
  • Lékaři obvykle nemají správný světonázor a vědomosti k tomu, aby vás dokázali udržet zdravé nebo vyléčit
  • Zdravotnická zařízení nejsou místa, kde najdete zdraví – naopak tam o něj můžete při nevědomosti nebo nepozornosti rychle přijít
  • Zdraví máte výhradně ve svých rukou. Zdraví nebo nemoc je přímým důsledkem toho, jak žijete, stravou počínaje a smyslem života konče
  • Musíte-li jít k lékaři, je třeba si být vědomi výše uvedených skutečností a svá očekávání a chování jim přizpůsobit

Znám mnoho svých kolegů, kteří jsou otevření, odpovědní, zdravě pochybující a mají zájem o své pacienty.
Všichni lékaři nejsou takoví. Znám mnoho svých kolegů, kteří jsou otevření, odpovědní, zdravě pochybující a mají zájem o své pacienty. Bohužel jsem také potkala takové, kteří rutinně něco provádějí, nepřemýšlejí a pacient, který klade podivné otázky, je pro ně nepříjemný hmyz. Dalším paradoxem moderní medicíny je, že lékař nemusí být zdravý, aby mohl léčit. Psychiatr může brát antidepresiva, diabetolog může mít cukrovku, kardiolog může být po infarktu, ale přesto nikdo nezpochybní jejich schopnost tyto nemoci léčit. Bernard Shaw kdysi prohlásil, že lékař, který onemocní, by měl vrátit diplom. V dnešní době jde o poněkud nerealizovatelné opatření, které by vylidnilo ordinace a nemocnice a akce „Děkujeme, odcházíme“ z roku 2011 by proti tomu byla jen drobnou provozní potíží. Ve staré Číně měli systém, kdy vesnice platila lékaři slušné peníze za to, že je udržoval ve zdraví. Jakmile někdo onemocněl, přestal lékaři platit, dokud se neuzdravil. Takový systém mohl fungovat jen proto, že čínská medicína zná prevenci a dodržujete-li její pravidla, zůstanete zdraví nebo se rychle uzdravíte. My naopak platíme lékaři za to, že nás udržuje nemocné, závislé na lécích a systému zdravotnictví. Přijde vám to normální? Možná jste se nad tím nikdy nezamysleli, ale dovedeno do důsledků je to naprosto absurdní situace. Jsme na rozcestí. Mění se paradigma a klima společnosti, mění se pojetí osobní odpovědnosti a svobody. Jako pacienti jsme dosud zajati v systému, který svým myšlením a přístupem neodpovídá dnešní době. Musíme si své zdraví sami chránit, sami se o něj starat, odpovědně zacházet sami se sebou a odpovědně a vědomě žít svůj život. Kdo tak neučiní, kdo odevzdá svou moc nad svým zdravím do rukou lékaře, ponese nepříjemné důsledky. Protože ale žijeme v systému, kdy většina lékařů zastává stále staré paradigma a neumí léčit jinak, kdy s dobrými úmysly dláždí svým pacientům cestu do pekel chronické nemoci a smrti, potřebujeme vědět, jak postupovat v situaci, kdy k lékaři musíme. Proto musíme být vyzbrojeni znalostí toho, jak lékař uvažuje, jaké jsou jeho cíle (nemusí se nutně shodovat s našimi) a jaké nebezpečí nám od něj hrozí. Lékaři několikrát v různých zemích stávkovali tak, jak se u nás dosud neodvážili. Skutečně stávkovali a poskytovali jen nutnou první pomoc. Výsledky stávek by měly přehodnotit naše chápání užitečnosti lékařské péče. Ve všech těchto zemích v době stávky lékařů poklesla celková úmrtnost řádově o desítky procent. Jakmile se lékaři vrátili do práce, úmrtnost se vrátila na obvyklou úroveň. Ještě stále si myslíte, že jste u doktora v bezpečí?


Zdroj – MUDr. Ludmila Eleková - (Meduňka 8/2012)

Převzato od http://www.2012rok.sk/wp/priciny-chorob/11945-jak-zustat-zdravy-navzdory-vasemu-lekari

Chřipka a antibiotika - MUDr. Tomáš Lebenhart

Milí přátelé, jistě byste rádi vy i vaši blízcí zůstali zdraví také v chřipkovém období. Jenže pozor – informace z oficiálních (tedy farmaceutických) zdrojů jsou nedostatečné, a hlavně chybné. Propagovaná očkování oslabují imunitní systém a před chřipkou nikoho spolehlivě neochrání. Naopak.
Zaznamenal jsem asi deset případů, kdy se po takovém očkování rozběhlo vážné nervové onemocnění nebo autoimunitní celoživotní proces (roztroušená skleróza, epilepsie, lupus erythematodes). Opravdu to není žádná legrace. U predisponovaných osob mohou vakcíny spustit tato i jiná vážná, invalidizující onemocnění. Za třicet let své praxe jsem se o tom na vlastní oči přesvědčil mnohokrát a nejen to – totéž opakovaně slýchám od svých kolegů praktikujících celostní medicínu nebo alespoň majících otevřené oči. Jak tedy zdravě posílit imunitní systém, abychom neonemocněli virózami dýchacích cest?

Jak posílit imunitu?
Za prvé odložit strach. Ten stojí nejvýše na stupnici oslabení obranyschopnosti. Pokud se bojíte (i o své děti), přitahujete svými představami přesně to, čeho se bojíte. Tvoříte realitu. Jinak to nebude. Je třeba se naladit na zdraví, ne na nemoc. Myslete na ty, kteří neonemocněli! Ne na ty nemocné, jak vám to denně vnucují sdělovací prostředky, ale i lékaři.

Pojďme si zjednodušeně vysvětlit, co se s organismem děje při zasažení patogenní látkou. Vnikne-li virus přes dýchací sliznice do krve, je okamžitě spuštěn alarm a imunitní systém pracuje k jeho zničení. Množí se bílé krvinky specializované na zabíjení virů, začne tvorba protilátek. Vyšší tělesná teplota tento obranný děj urychluje a posiluje. Na virový antigen (něco jako čárový kód) se nalepí bílkovinná protilátka a vytvoří se tzv. imunokomplex. Tyto velké molekuly je třeba rychle z krve odstranit. To dělají proteolytické enzymy. Takto probíhá přirozený proces uzdravení. Viry v tom ovšem také umějí chodit. Mají tendenci se přimykat ke kapilárním stěnám a obalovat se fibrinem. To je taková maskovací síťka. Využívají k tomu velmi chytře bílkoviny svého hostitele – tedy naše. Protilátky tak považují fibrin za vlastní tkáň (což také je) a nenapadají viry skryté pod ním. A opět enzymy dokážou fibrinovou skrýš rozpustit a odhalit tak viry buněčným likvidátorům. Pomohou bylinné preparáty i homeopatika. Některá homeopatika jsou vyrobena z rozkládajících se buněk jater a srdce jistého druhu kachny. Obsahují informace o spoustě proteolytických enzymů. Při podání takového homeopatika se mnohonásobně zvýší jejich produkce v našem těle. Rychle a efektivně pak rozloží (proteolýza je rozklad bílkoviny) fibrinové úkryty virů i vytvořené imunokomplexy. Ty, pokud nejsou včas odklizeny, působí ve tkáních tzv. autoimunitní nemoci. Problém na celý život a zaručený zisk firem vyrábějících chemické léky.

Západní medicína
A nyní k takzvané léčbě lege artis – tedy podle pravidel farmakoprůmyslu. Paralen, Brufen a další antipyretika zpomalí a sníží popsané obranné děje. Viry tím získávají čas na zabydlení a průnik do buněk. Virus v buňce je vážný problém, neboť dokáže změnit genetickou informaci v chromozomech ve svůj prospěch. To pak způsobuje jeho i doživotní přítomnost v těle s tvorbou toxinů, které způsobují únavu, poruchy nálady, vyšší teploty, revmatismus, dokonce i rakovinové bujení. Naším cílem by mělo být, aby se tak nestalo a imunita patogeny rychle z krevních cest odstranila. Z tohoto hlediska jsou látky tlumící teplotu přísně zakázány!

Další „průšvih“ představují chemická antibiotika. Nejenže viry nezničí (zabíjí pouze slabší doprovodné bakterie, a hlavně také ty tělu prospěšné ve střevě), ale tím, že sníží množství infekce v krvi, způsobí odvolání imunitního poplachu a viry pak mají skutečně „volné ruce“ k negativnímu působení. Při opakovaném podávání silnějších antibiotik se systematicky deptá inteligentní imunitní systém a nemocný se ocitá ve spirále stále větších zdravotních problémů. Velmi varuji před neuváženým užíváním těchto tzv. léků. Pokud vyzkoušíte třeba homeopatika (já doporučuji Oscillococcinum nebo Guna-Flu), velmi pravděpodobně se rychle uzdravíte a vaše imunita bude i nadále silná. Proti chytrému nepříteli je třeba bojovat stejně chytrými prostředky.

Význam mají i vysoké dávky přírodního vitaminu C. Ájurvéda má Immun tea (čaj), tradiční čínská medicína bylinné směsi posilující slezinu (centrum protivirové imunity) a odvádějící z těla negativní energie, které otevřely infekci cestu. Vhodné jsou i bylinné preparáty, např. Baktevir. Také Phlogenzym je vhodná pomoc.

Nyní máte potřebné informace. Prosím, mějte se rádi a věřte v přirozené schopnosti svého těla a mysli. „Chemie“ by se měla používat ve stavech ohrožení života. To by měl posoudit lékař. Samostatně myslící a skutečně odpovědný lékař.

Více informací na: http://www.celostnimedicina.cz/chripka-a-antibiotika.htm#ixzz2AcGss5RR

pátek 26. října 2012

Atlantida objevena v oblasti Bermudského trojúhelníku!

  
Vědci potvrdili, že na dně Atlantského oceánu v oblasti Bermudského trojúhelníku u pobřeží Kuby leží gigantické město s pyramidami a sfingami. Potopené město podle kanadských výzkumníků vykazuje znaky vyspělé civilizace a objevili je Paul Weinzweig a jeho žena Pauline Zalitzky za použití speciálního podmořského robota u východního pobřeží Kuby. Robot objevil pod mořskou hladinou několik sfing, nejméně čtyři obrovské pyramidy, celé dlouhé ulice a stavby s vyrytými nápisy, což svědčí o tom, že místo kdysi obývala vyspělá civilizace. "O záběry, které pořídila naše ponorka, projevili velký zájem antropologové z univerzity ve Veracruz, a když je viděli, byli velmi překvapení," uvedla Pauline Zalitzky. Objevili na nich totiž paralely s nalezišti olmécké civilizace, přičemž Olmékové se podle legend vyvinuli právě z lidí, kteří přežili zánik Atlantidy. Objev je na pobřeží poloostrova Guanahacabibes, Pinar Del Rio - Cuba, v hloubce mezi 600 a 750 m. Pauline Zalitzky je námořní inženýrka ruské národnosti a její manžel Paul Weinzweig je majitelem kanadské komunikační společnosti Advanced Digital. Pracují pro kubánskou vládu. A objevili tento komplex podvodních ruin, město, rozkládající se na ploše cca 2 km². První obrázky získané sonarem, nainstalovaným na palubě výzkumného plavidla Ulises, se objevily už v roce 2000. V červenci 2001 byly zveřejněny fotografie pořízené z videozáznamu řízeného robota a první zprávy o zjištěních. Deset let měli objevitelé problém najít financování technologie, která by se dokázala dostat dostatečně blízko objevu. - Že se jedná o jedinečný objev, potvrdila až nyní robotická ponorka, vybavená kamerami a výkonným osvětlením. Byla potvrzena antropologická povaha struktur: ve skutečnosti jsou to ruiny města, které leží v hlubině. Ruiny obsahují alespoň čtyři pyramidy a další struktury, jako nádherné sfing a nápisy v neznámém písmu, vyryté do kamenných bloků, které váží stovky tun.
Jasnovidec Edgar Cayce ve svých vizích dostal informace, že v dobách rozpadu Atlantidy původní obyvatelé vytesali 32 kamenných desek s detailními informacemi o lidské historii. Byly vyslány tři skupiny do celého Světa desky ukrýt pro další generace. Cayce předpověděl, že budou nalezeny první stopy Atlantidy v roce 1968, což se stalo - 2 km dlouhá kamenná "cesta" pod mořem, dříve zeď, bránící přicházejícímu moři. Podle Cayceho byli původní obyvatelé Země velmi rozvinuté čisté „božské" bytosti s plným vědomím a rovnováhou ducha a těla. Měli vyspělou technologií, komunikovali s bytostmi na jiných planetách a měli vysokou úroveň chápání smyslu a účelu života. Mohli žít spokojeně tisíce let, dokázali se sami automaticky léčit, oni však začali dobývat části dalších území za pomoci nádherných a čistých krystalů s neuvěřitelnou Sluneční silou, kterou ale zneužili proti sobě jako zbraně. Ztratili tak své vědomí, začali být egocentričtí, sobečtí, jedna armáda šla proti druhé a své umění, dovednosti a sílu obrátili proti sobě samým. Krystaly, které byly používány jako zdroje energie získávané ze Slunce, se potopily v oblasti Bermudského trojúhelníku, ty jsou nyní odpovědné za problémy související s mizením lodí a letadel v dané oblasti -- a za průniky do jiných dimenzí. Cílem je, aby lidstvo opět nalezlo sebe sama, provedlo zde na Zemi pozitivní změny ku prospěchu celku a pokračovalo po opuštění svého fyzického těla ve vývoji dále. Podle Cayceho duše nikdy neumírá.

Zdroj: Článek převzat od http://orgo-net.blogspot.com/2012/10/atlantida-objevena.html

čtvrtek 25. října 2012

JAK ROZEZNAT INTUICI A KDY SE ŘÍDIT ROZUMEM

Mnoho lidí, když se začne zajímat o duchovno, nabyde často rychle dojmu, že jejich intuice se katapultovala do výšin a že každá jejich myšlenka je v podstatě vize týkající se něčeho významného. Také často hledají ve všem znamení a poselství shora, za každým spadlým listem a odrazem světla v okně se skrývá anděl, který jim chce něco důležitého zvěstovat. Setkají-li se s novým člověkem, mají tendenci přikládat každé sympatii nebo antipatii hluboký karmický význam a jsou schopni celé hodiny rozebírat své sny, které často mohou být jen nesmyslnou směsicí dojmů z předchozího dne. Nechci, aby tohle vyznělo jako kritika, neboť každý jsme si touto fází do určité míry prošli. Někdo ji prošel rychleji, někdo v ní setrvá i několik let. Jakmile ale člověk opět vystřízliví, začne si klást otázku, jak může opravdu rozpoznat, kdy k němu promlouvá intuice a kdy ne? Netvrdím, že na to mám obecný návod, ale rád bych se s vámi podělil o své vlastní zkušenosti a přístupy, které se mi během let osvědčily.

Osudové události
Podstatné události našeho života přicházejí bez avíza, rychle a nečekaně a my nemáme vůbec čas ani prostor nad nimi přemýšlet. Jsme vrženi do prudké řeky a jediné, co nám zbývá, je plavat a neohlížet se. Nemáme možnost řešit pro a proti, analyzovat situaci nebo celou záležitost v klidu promeditovat. Pokud je přece jen potřeba nějaké naše rozhodnutí, náš rozum jakoby se vypařil a my cítíme jen silný jednoznačný pocit, co musíme říct nebo udělat. Na pochybnosti není čas nebo prostor, a pokud ano, pak nejsme schopni racionálního uvažování, a jediné, co nás vede určitým směrem, je silný instinkt, který nejde ignorovat. Tento instinkt nebo intuice převezme dočasně vládu nad naším jednáním a my máme pocit, že prožíváme něco jakoby ve snu, vidíme se a slyšíme, a přesto se vůbec nemusíme snažit, něco nás vede, řídí, jedná za nás. Jakmile překonáme tento důležitý mezník a dostaneme se za něj, vrátí se nám najednou zpět naše staré vnímání a uvažování a my si teprve údivem začneme uvědomovat, co se právě stalo. Až s odstupem času většinou pochopíme, jak důležitá byla konkrétní událost. Proto není třeba se bát. Jestli je potřeba učinit správná rozhodnutí a správné kroky v klíčových momentech života, můžeme zůstat naprosto klidní, neboť naše vyšší já, které disponuje neomezenou silou a moudrostí, se vždy postará o to, aby nás navedlo správným směrem. Tento druh intuice není potřeba procvičovat nebo posilovat, neboť je silnější než náš rozum a ego a postará se vždy o správný průběh.

Intuice versus rozum
Zatímco v případě osudových událostí většinou nemusíme uplaťnovat svoji vůli a celý proces je z velké části proveden za nás, v situacích intuice-versus-rozum už máme otěže plně ve svých rukou a je zcela na nás, jak se rozhodneme. V této situaci k nám jasně promlouvá intuice skrze naše pocity, které často pociťujeme silně i po těle, např. v břiše, u srdce atd. Člověk, který zná intuici a duchovní souvilosti, většinou uposlechne volání intuice a rozhodne se poměrně snadno. Ovšem samotné rozhodování je málokdy snadné, protože rozum mluví často zcela proti tomu, co říká intuice. Tento druh intuice se dá trénovat a posilovat, aby ho člověk cítil jasněji a zřetelněji. Jde tu o to, že intuice vidí mnohem dál než rozum a nabádá nás k správnému rozhodnutí, které se jako správné může ukázat až za delší dobu. Aby zde mohl člověk intuici poslechnout, musí mít i velkou dávku odvahy, protože ze začátku může vypadat jako blázen nebo někdo, kdo jedná velmi iracionálně. Pokud jsou ovšem jeho pocity silné a jednoznačné, měl bych jich vždy usposlechnout před rozumem. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych takového rozhodnutí litoval, zatímco jsem několikrát hořce litoval rozhodnutí učiněné proti svým pocitům. A jak tento druh intuice trénovat? Každý si časem najde svůj vlastní postup, ale není třeba hledat něco mystického nebo složitého. Jednoduše si všímejte svých pocitů a respektujte je. Intuitivní pocit má většinou stejnou příchuť, takže jakmile ho člověk zažije alespoň jednou, je schopen ho příště znovu rozpoznat. Pokud váháte, jestli to, co cítíte, je produkt rozumu nebo intuice, pamatujte, že intuice přichází vždy dřív než rozum! To znamená, že pokud pocity začaly přicházet až během racionální analýzy, nejedná se většinou o intuici, ale o pocity vyvovalé rozumem. Jako příklad si představte situaci, kdy vám kolega naprosto v klidu řekne „Šéf s tebou chce mluvit“ a vy okamžitě ucítíte, jak se vám sevřel žaludek. Ve skutečnosti se začal svírat pár nanosekund před tím, že váš kolega vůbec otevřel pusu. Myšlenky začaly přicházet až po jeho větě a ať už byly jakékoliv, váš pocit už vám jasně řekl, že setkání s šéfem bude nepříjemné, aniž byste dokázali v tu chvíli odhadnout nebo domyslet proč. To je intuice! Samozřejmě se při rozvíjení intuice neubráníte chyb a přešlapů, ale právě díky nim se naučíte svoji intuici lépe rozpoznat a důvěřovat ji. Chyby jsou tedy ze začátku vítány, protože jsou nejlepším učitelem.

Znamení – intuice na druhý pokus
Předchozí druh intuice je stále ještě ten příjemný a jednodušší, protože naše pocity jsou silně znatelné a my musíme překonat jen strach z toho, že naše rozhodnutí bude učiněno v rozporu s rozumem. Co ale dělat, když intuici necítíme/neslyšíme. Máme před sebou důležité rozhodnutí, ale intuice mlčí a rozum tápe. Co teď? V takovém případě je dobré požádat o vedení. V duchu či nahlas vyslovit krátkou modlitbu, aby nám bylo ukázáno, jakou cestou se máme vydat. Jakmile poprosíme, je třeba nechat to plynout. Musíme mít důvěru, že vyšší moc nám pomůže, ale musíme jí dát prostor. Pokud 10 sekund po vyslovení modlitby už koukáme doprava doleva a hledáme indície, stoprocentně se k ničemu nedobereme. Je potřeba mít víru a modlitbu pustit do větru jako holubici v naději, že se k nám opět vrátí a tentokrát s odpovědí. Pokud to dokážeme, odpověď přijde. A může přijít jakkoliv, takže je zbytečné (a škodlivé) předem spekulovat o tom, jakou formou ji dostaneme. Může to být písnička v rádiu, nápis na billboardu, slova vyřčená kolemjdoucím a na první pohled adresovaná někomu úplně jinému, jasný sen, tarotová karta, vůně, obraz atd atd. Je nekonečně mnoho možností, jakým k nám odpověď může přijít. Jedno je však jisté: v momentě, když takové znamení přijde, ještě dříve než se nad ním máme čas zamyslet, hluboko uvnitř víme, že je pro nás a víme PŘESNĚ, co nám chce říct. Ve chvíli, kdy toto znamení přijde, ho nečekáme, tzn. že nesedíme soustředěne s očima k nebi a v polotranzu nečekáme na zjevení. Znamení přijde ve chvíli, kde je naše mysl zaměstnaná něčím úplně jiným a právě tento aspekt překvapení zajistí, že přinášené poselství ucítíme dřív, než se stačí spustit myšlenky na toto téma. Pokud se ale stane něco, nad čím musíme nejdřív přemýšlet, abychom v tom nějaké znamení objevili, můžeme si být jisti, že se o znamení nejedná! To samé platí o znameních, která jsou nejasná. O opravdovém znamení jsme vždy hned přesvědčeni, a pokud ne, pak jsme ho ještě nedostali. A ještě jedna věc – je jedno, pokud máme pocit, že nám znamení předává anděl, podvědomí, Bůh, vesmír nebo pradědeček z astrální sféry; abychom si mohli být jisti, že je to znamení opravdové, musí přijít výše uvedeným způsobem.

Když intuice mlčí
Samozřejmě v životě každého přichází i chvíle, kdy intuice mlčí jako hrob a znamení ne a ne se objevit. Většina lidí začne v tu chvíli pochybovat a mít strach z toho, že udělali něco špatně, že něco nepochopili nebo promeškali. Doba, kdy se musíme rozhodnout, se nezadržitelně blíží a my začínáme cítit panický strach z toho, že žádná rada od nikud nepřijde. Proč se to děje? A jak v tu chvíli jednat? Moje životní zkušenost mě naučila jednu věc, a sice že pokud vnitřní hlas utichl a nikde se neobjevuje ani náznak toho, co dělat, je potřeba vzít rozum do hrsti a udělat rozhodnutí podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Buď se rozhodneme na základě své inteligence podpořené předchozími zkušenostmi, anebo, pokud v dané oblasti nemáme žádné zkušenosti a náš rozumí nedokáže určit jestli doprava nebo doleva, tak si třeba hodíme korunou. Vlastně je to jedno. Jestliže necítíme žádný intuitivní impulz, ani hned, ani za nějakou dobu, vyzývá nás život, abychom se prostě nějak rozhodli a hotovo. Musíme si uvědomit, že boží hlas promlouvající k nám skrze intuici a pocity je určitou pomocí, která ovšem nepřichází automaticky a vždy. Zaplaťpánbůh! Dokážete si představit člověka, kterému by jeho intuice fungovala do takové míry, že by ho vedla naprosto ve všech otázkách jeho všedního života, řekněme v kuse třeba 20 let? Co by se s takovým člověkem stalo, kdyby ho jednou na chvíli opustila? Byl by naprosto nepoužitelný, nedokázal by se rozhodnout vůbec o ničem. Božská Inteligence z nás nechce mít poslušné závislé ovečky, které se bez božího znamení ani neuprdnou, ale zralé rozhodné jedince, kteří si umí poradit v každé situaci a kteří se hlavně dokáží spoléhat sami na sebe a vlastní schopnosti! Člověk, který by všechna rozhodnutí dělal na základě vyššího vnuknutí, by vůbec nebyl schopen nést odpovědnost za své vlastní činy. Při jakémkoliv selhání by vyčítavě ukázal prstem k nebesům a řekl „to oni, to oni mě k tomu navedli!“. Musíme se smířit s tím, že v některých záležitostech a dobách máme dar božího vedení, pokud jsme schopni mu naslouchat, a v jiných jsme ponecháni bez něj, abychom rozvíjeli svou osobnost a samostatnost. Neznamená to, že jsme udělali něco špatně a Vyšší moc nás trestá, ale naopak! Je to jako když moudrý rodič někdy radí svému dítěti, aby si zbytečně neublížilo, a někdy ho prostě musí nechat, aby udělalo svá vlastní rozhodnutí, neslo za ně následky a poučilo se ze svých chyb i za tu cenu, že si natluče. Bez tohoto aspektu života bychom se nikdy neposunuli, byli bychom loutkami bez vlastní vůle a odpovědnosti.
Existují rozcestí, na které prostě musíme přijít dvakrát. Jednou, když se vydáme doleva a selžeme, a po druhé, když se vydáme doprava a uspějeme. Ale nikdy bychom na této cestě nemohli uspět, kdybychom před tím alespoň jednou neselhali. Proto ať napravo nebo nalevo, vyjde to úplně nastejno. Jednoduše tam, kam půjdeme napoprvé, nasbíráme zkušenosti, které budeme potřebovat, až vyjdeme napodruhé. Špatná volba neexistuje. To se nám jen tak jeví, dokud se na celou věc nepodíváme s velkým odstupem času. Pak v sobě naplno prožijeme toto hluboké a uklidňující vědomí, že každé rozhodnutí je vlastně správné, protože odpovídá našemu stupni vývoje a vždy a bez výjimky vede k vyššímu stupni. To, že někdo jde tou samou cestou pětkrát a ani jednou se z ní nepoučí, je zase trošku jiné téma, ale tak jako tak, na konci do sebe všechno zapadne a člověk pochopí, že pro něj ani jeden krok nebyl zbytečný k tomu, aby se dostal tam, kde je.
Někdy se stává, že hluchá období trvají i několik let. Odnikud nepřichází pomoc ani rada a my tápeme. Znovu je třeba v těchto dobách držet se zdravého rozumu a dělat vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jakmile obstojíme v této zkoušce, božský hlas intuice a vedení se opět objeví a bude ještě silnější a jasnější než kdykoliv předtím. Naše víra ve vyšší dobro a smysl života by neměla žádnou hodnotu a kvalitu, pokud by nebyla čas od času prověřena.

Intuice je neomylná, my ale nejsme
Čím déle se člověk aktivně věnuje duchovní práci, tím silnější je jeho intuice a jasnocit. I tak se ale musí mít na pozoru a kriticky zkoumat vše, co k němu přichází. Naše mysl je totiž velmi rafinovaná a ráda nám podsouvá věci, po kterých tajně toužíme, s falešnou nálepkou vyšší vůle. Lidem se může často zdát, že k nim v meditacích či snech promlouvají vyšší bytosti a předávají jim svá poselství či mise. Může to být pravda, ale většinou není. Zpravidla je to práce našeho ega, které chce, abychom uvěřili, že jsme něco víc, že jsme obdaření schopnostmi a vyšším posláním., že dostaneme „silný intuitivní pocit“, že jsme narazili na svou spřízněnou duši z minulých životů, přičemž pravda je jen taková, že se cítíme k takovému člověku silně sexuálně přitahováni, ale nechceme si to přiznat. Nebo dostaneme „poselství“, ve kterém je nám kladeno za úkol napsat knihu, která pomůže tisícům lidem, přičemž skutečná pohnutka je naše skrytá touha po slávě a penězích. Anebo nesnášíme svého souseda, „protože nás zabil v minulém životě“ a přitom se jen snažíme šikovně zaobalit fakt, že na něj žárlíme a závidíme mu. Pozor na takováto „inuitivní“ sdělení! Samozřejmě, častokrát se skutečně může jednat o hlubší duchovní význam, ale tak či tak, měli bychom věnovat pozornost vždy jen těm věcem, které můžeme nějak prakticky upotřebit, které jsou opravdu aktuální a které slouží něčemu dobrému. Zbytkem je zbytečné se zabývat. Navíc pokud je pro nás nějaké „poselství“ opravdu důležité, vyhodíme-li ho dveřmi, vrátí se k nám oknem, tzn. bude se k nám tak dlouho vracet a bít nás do očí, než ho nezačneme brát vážně. Proto je opět zcela zbytečné se bát, že něco promeškáme, pokud nebudeme věnovat plnou pozornost všemu, co nás napadne.
Dobrá intuice a jasnocit by neměly být nikdy vaším cílem, nýbrž vedlejším produktem duchovní práce. Pokud se v člověku takové schopnosti rozvinou, měl by je používat především k tomu, aby nezištně pomáhal ostatním. Kdo si na intuici založí živnost, může si být jistý tím, že dřív nebo později se jeho schopnosti zakalí nebo zcela zmizí. To je nehezká pravda, kterou nechce většina médií a věštců slyšet.
A na závěr ještě jedna důležitá věc. Ať už k nám přichází intuitivní poselství z našeho vlastního nitra anebo zvenku, nikdy nás nenabádá k něčemu, co je proti našemu přesvědčení! Každé opravdové intuitivní poselství silně rezonuje s naším nejniternějším jádrem, i kdyby na povrchu panoval strach a nervozita.


středa 24. října 2012

Cvičení na zpracování strachu - Inelia Benz

Mým významným učitelem na duchovní cestě se právě stala Inelia Benz. Vysvětlila mi přesně to, co potřebuji, tak, jak potřebuji, v době, kdy potřebuji. (Takhle mi pomáhají neustále i Eckhart Tolle (každý měsíc několik hodin nových nahrávek) a Matthew, každý z jiného světa...  Inelia znamená podstatné rozšíření mojí perspektivy ...) 


Hodně se mluví o duších z jiných dimenzí, které jsou inkarnovány na Zemi, aby nám pomáhaly, ale konkrétněji se zatím moc neví, "jak to dělají". Taky bychom to až dosud nebyli moc schopni pochopit, ale teď už nám svítá ... Znám jednou napohled zcela obyčejnou osobu ve svém okolí, která má podobné schopnosti a projevy jako Inelia, má za úkol uzdravovat ze smrtelných nemocí a zranění, a navíc ji navštěvují kolegové z mateřské civilizace (UFO). Takže nejen že věřím, ale vím, že Inelia je tím, čím je.


Její web je ascension101.com . Myslím, že jsou tam informace o další stupeň výš než ty, kterými jsme se zde až dosud zabývali. Určitě z toho něco ještě přeložím, jelikož mě to naprosto nadchlo...

První, o co se chci podělit, je cvičení na zpracování strachu. Je to taková snadná meditace, která má okamžitý konkrétní výsledek ... Komentáře k tomuto cvičení na jejím webu jsou nadšené. I já už mám vyzkoušeno, funguje to skvěle - na jakýkoli strach. Možno použít i na své bližní/děti.


(Abyste se nedivili, k čemu potřebuje Inelia odstraňovat strach, když pochází z Jednoty: jelikož je v pozemském těle, tak její tělesné obaly podléhají pozemským potížím, má třeba fobii z pavouků ...) 


Inelia Benz: Cvičení na zpracování strachu

Toto je cvičení, které osobně užívám při své vlastní práci na vzestupu, a pokládám ho za klíčové. Je to velmi účinný, základní a postupný krok pro rychlou cestu vzestupu. Je to nejen, základ vzestupu, ale i klíčová složka manifestace našich snů v tomto světě 3D.
Rovněž zmírňuje stres a úzkost.

(Možno si ho  namluvit jako nahrávku a cvičit dle ní.)

Toto cvičení můžete dělat kdykoli, když cítíte strach.

Pro nejlepší výsledky je nejlepší dělat ho na klidném nerušeném místě a předem si napsat seznam svých strachů.

Posaďt se nebo se položte s rovnými zády a zavřete oči.

Pomalu a zhluboka se nadechněte do břicha, pak vydechněte, co nejrychleji můžete.
Opakujte pomalý nádech a co možná nejrychlejší výdech.
A ještě jednou se pomalu nadechněte a rychle vydechněte.
Nyní pokračujte v dýchání svým normálním rytmem.

Prociťte své fyzické tělo od hlavy k prstům na nohách, abyste našli energii strachu.

Podívejte se na něj. Pokud ho nemůžete najít, přečtěte si jednu položku na seznamu svých strachů a projděte si opět své tělo.

Jakmile ve svém těle najdete strach, prostě se na něj podívejte.
Neanalyzujte ho, jen se na něj podívejte.
Dovolte mu být zde.
Dovolte mu existovat.
Dovolte mu růst a být.

Může to být fyzické nepohodlí, jako sevření, bolest, umístění energie, anebo skrze myšlenku či emoci to může být jenom emoce strachu.

Jenom se na to dívejte.

Pozorujte to.

Prociťte to.

Dovolte tomu být zde.

A řekněte: „Strachu, vítej zde.“

Vítej zde.

Přivítejte strach a dovolte mu růst.

Nechte ho, aby byl stále větší a větší.

Dovolte mu vyrůst co možná nejvíce.

Dovolte mu, aby se vám projevil.

Ale neanalyzujte.

Prostě nechte přijít cokoliv.

Ať jsou to slova,

myšlenky,

vzpomínky.

Sledujte, zda se to mění v jinou emoci,
nebo mění umístění ve vašem těle.

Ať se projeví cokoliv,  přivítejte to znovu slovy „jsi zde vítána, myšlenko ...
jsi zde vítána, emoce ... slova ... vzpomínky, jsi zde vítán, strachu.“

Jsi zde vítán.

Sledujte to. Pozorujte to.

Nyní si dovolte přijít blíž a přijměte strach, ať se projevil jakkoli.

Dejte mu světlo a lásku a dovolte mu existovat.

Poděkujte mu za jakoukoli práci, kterou pro vás dělal, a že byl s vámi tak dlouho.

Nyní ho propusťte do Jednoty. Dovolte mu, aby šel volně zpět do Zdroje.

Nyní se zhluboka nadechněte.
Při nádechu vdechněte světlo a lásku. Při výdechu naplňte tímto světlem a láskou prostor, kde býval strach.

Nyní prostě dýchejte pomalu a zhluboka.
Vdechujte světlo a lásku, a při výdechu nechejte toto světlo a lásku, aby se šířily do vašeho těla a do vašeho okolí.

Nyní prociťte své tělo od prstů na nohou k hlavě a sledujte, zda tam zbylo něco z toho strachu. Pokud ano, hned zopakujte cvičení. Pokud ne, můžete se podívat na seznam a opakovat cvičení, anebo ukončit tím, že otevřete oči a důkladně se protáhnete.

Opakujte toto cvičení každý den, tak dlouho, až ve vašem životě nebude žádný strach. 
Zdroj: Článek převzat od http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/cviceni-na-zpracovani-strachu.html

neděle 21. října 2012

Jak mohou ženy změnit svět

Není asi v současnosti nikdo, kdo by si nevšiml, že s přírodou není v poslední době něco v pořádku. Nevyzpytatelné počasí a opakující se katastrofy nutí zamyslet se i lidi, kteří by se jinak otázkami tohoto typu vůbec nezabývali. Už dlouho se ozývají hlasy upozorňující na nebezpečí narušování přírodní rovnováhy, ale až donedávna byla jen hrstka těch, kteří byli ochotni jim naslouchat či se jimi dokonce řídit. Teď přichází doba, kdy si budeme muset, ať chceme, či nechceme, začít Matky Země všímat všichni. Problém je v tom, že jsme nechali situaci zajít příliš daleko a není moc času na nápravu.
Léta kořistnického a dobyvačného přístupu Zemi vážně narušila. Celé generace vnímaly Zemi pouze jako zdroj bohatství a uspokojení svých potřeb a naprosto samozřejmě si braly vše, co si myslely, že potřebují ke svému životu. Schválně píšu “co si myslely, že potřebují”, nikoli “co potřebovaly”. Bohužel toto drancování naprosto samozřejmě a suverénně pokračuje. My všichni k němu tiše dáváme souhlas.  A stejně jako dřív ani dnes určité zájmové skupiny neváhají kvůli uspokojení svých zájmů vyvolávat  konflikty a dopouštět se násilí.
Problém je ale v tom, že počet lidí na Zemi za posledních několik desetiletí rapidně stoupl. Pro srovnání: kolem roku 1000 př. n.l. bylo na Zemi asi 80 milionů lidí, počátkem letopočtu 250 milionů, v roce 1650 asi 500 milionů, v roce 1830 cca 1 miliarda, v roce 1930 2 miliardy a dnes je to přes 7 miliard.  7 miliard lidí, kteří svými myšlenkami a činy ovlivňují život na Matce Zemi!
Často slyším od lidí argumenty, že přece násilí a válečné konflikty byly vždycky a že dnešní doba není v tomto směru jiná. Jenomže JE jiná. Nejenom kvůli technice, díky které mají lidské činy mnohem větší dopad a sílu, ale také kvůli množství lidí, kteří v současné době na planetě Zemi žijí, mají své potřeby a sdílí spolu určité myšlenkové vzory, představy o životě, životní styl. Všechno, co děláme, co tvoříme, co si myslíme, má tedy mnohem větší sílu než dřív a mnohem rychleji se to zhmotňuje. A když sečteme to, co děláme vědomě, s tím, co děláme nevědomě, není divu, že velmi rychle a citelně zakoušíme výsledky toho, co jsme způsobili.
Dříve lidem leccos prošlo a nemuseli vždy hned na vlastní kůži pocítit důsledky toho, co způsobili. Dnes je to ale jiné. Už nám neprojde vůbec nic. Nemůžeme si dovolit tvářit se, že netušíme, co děláme a jaký mají naše myšlenky, emoce a činy dopad. Navíc nás tlačí čas, protože přírodní rovnováha na Zemi už je vážně narušena.
Souhlasím s proroctvími, která říkají, že Zemi můžou zachránit ženy, potažmo ženská energie. Ne, není třeba vyjít do ulic, není třeba tlačit se hned do vedoucích funkcí, do politiky. Existuje mnoho velmi účinných nástrojů, které mohou ženy k proměně světa použít, aniž by opustily svůj domov, své obvyklé prostředí. Pokusila jsem se nastínit alespoň některé z nich:
  • Děkujte neustále za to, že vám Matka Země poskytuje dostatek jídla pro vás i vaše děti. Děkujte, když nakupujete, když vaříte, dáváte na stůl, když jíte. Vaše myšlenky vděčnosti budou zpátky energeticky sytit Matku Zemi. Veďte k tomu i své děti. Nelze pouze brát, je třeba Zemi také něco vrátit. Kromě patřičné péče, kterou bychom měli Zemi věnovat, by to měla být i naše úcta a vděčnost.
  • Važte si vody. Je posvátná. Máme tendenci ji brát jako něco samozřejmého, obyčejného. Ale voda je výjimečná a nenahraditelná. Bohužel na mnoha místech už se ztrácí, Matka Země ji stahuje zpět, protože si jí nevážíme. Voda je nástrojem pro vytvoření a udržení života, je nosičem, který přenáší vibrace. Naše emoce ovlivňují nejenom vodu v našem těle, v naší sklenici, ale i kvalitu vody na celém světě. Proto promlouvejte k vodě, děkujte jí. Vkládejte do vody pozitivní slova. Dr. Masaru Emoto svými fotografiemi vodních krystalů ukázal světu, jaký vliv mají na vodu např. slova nalepená na nádobu, ve které se nachází. Můžete si vyrobit kartičky se slovy LÁSKA, VDĚČNOST, KRÁSA, ZDRAVÍ, HARMONIE, RADOST… a pokládat na ně nádoby s vodou, můžete třeba svým blízkým vyrobit hrníčky, na kterých budou ta krásná slova napsaná.
  • Chraňte svůj domov a své děti před negativními vibracemi. Mějte odvahu a zabraňte svým dětem hrát agresivní počítačové hry a dívat se na filmy plné násilí. Omezte sledování televizních zpráv. Nepodléhejte argumentům, že je přece nutné vědět, co se děje ve světě. Není. 99% zpráv, které se na vás z televizní obrazovky valí, je pro váš život naprosto nedůležitých. Tím, že všechny ty negativní informace sledujete, nejenom snižujete svou vlastní energii a přidáváte si starosti, ale zároveň nechtěně posilujte existenci všech těchto negativních jevů ve světě. Protože, čím více lidí uvěří, že je to pravda, že je to realita, tím pevněji se daná skutečnost v našem světě zabydlí.
  • Nenechávejte se masírovat reklamou. Nepodléhejte ženským časopisům, které vytvářejí falešný obraz ženství. Vyhýbejte se bulvárním časopisům a pořadům, které parazitují na lidkém neštěstí a přiživují lidskou závist, zlobu a povrchní životní styl.
  • Kupujte co nejvíce výrobky firem, které neničí přírodu a kterým nejde jen o zisk, ale taky o člověka a kvalitu jeho života. Často stereotypně kupujeme určité výrobky a nepřemýšlíme, koho a co svým nákupem podporujeme. Porozhlédněte se trochu mimo svůj obvyklý okruh a nespoléhejte se pouze na reklamní letáky supermarketů, čtěte etikety, hledejte na internetu a zjistíte, že existuje řada výrobků, kterými můžete nahradit ty, které běžně kupujete, např. velmi kvalitní a cenově dostupné ekologické čisticí prostředky a prací prášky české výroby.
  • Zamyslete se nad tím, pro koho a pro co pracujete. O co jde vaší firmě? Jaké má hodnoty? Co vlastně svou každodenní prací podporujete? Pokud to jen trochu půjde, snažte se živit prací, která je pozitivní, prospívá lidem i planetě a nepodporuje lidi v jejich závislostech a negativním konání.
  • Mluvte o tom, jak věci vnímáte a cítíte. Nebojte se mluvit před svými partnery, přáteli, svými nadřízenými. Mluvte se svými dětmi. Nebojte se, co si o vás budou druzí myslet. Nebojte se, že se vám vysmějí. My ženy víme, co je to žít v souladu se životem. Rodíme děti a přejeme si pro ně mír, hojnost a lásku. Nesoutěžíme, nebojujeme, nedrancujeme, nezabíjíme, ale soucítíme, podporujeme, živíme a milujeme. Končí doba, kdy jsme se krčily v koutě ze strachu, že se někdo vysměje naší “ženské logice”. Téměř všechny jsme matkami, mnohé z nás jsou učitelkami. Mějme odvahu ukázat dětem jinou cestu – cestu lásky,  vzájemné spolupráce a  úcty ke všemu živému. Učme je rozlišovat, co je skutečná potřeba a co už je konzum a nenasytná touha.
  • Modlete se, meditujte, vizualizujte, praktikujte ho’oponopono či jiné techniky, které jsou vám vlastní. Snažte se udržet ve svém srdci lásku, snažte udržet svou mysl pozitivní. Je to víc, než se na první pohled zdá.

Věřím, že určitě najdete řadu dalších cest, jak přispět k ozdravění světa. Můžeme udělat samozřejmě mnohem víc. Kdo cítí, že má dostek odhodlání a sil, jistě najde způsob, jak pro životní prostředí a ozdravění naší společnosti pracovat mnohem aktivněji. Ale já věřím, že tak, jak dnes každodenní drobnosti a životní styl 6 miliard lidí vychylují život na planěte Zemi z rovnováhy, může zítra řada jiných každodenních drobností rovnováhu Zemi vrátit.


(c) 2010 Iva Uhlířová - http://www.silna-zena.cz/

  
Zdroj: Převzato od http://www.2012rok.sk/wp/alternativne-zdroje-energie/7757-jak-mohou-zeny-zmenit-svet

Přírodní koření kurkumin umí vyléčit více než 570 onemocnění


Používal se ve starověkých lékařských systémech Číny a Indie – kurkumin.  Odvozenina z kurkumy, kurkumin, je pigment zodpovědný za žlutooranžovou barvu. Každých 100 gramů kurkumy obsahuje 3 až 5 gramů kurkuminu, takže je kurkuma velmi silná sama o sobě.
Výzkumníci experimentovali s kurkuminovou léčbou zhoubné rakoviny mozku, která je známá jako glioblastoma (GBM), svá zjištění publikovali v červenci v Journal of Nutritional Biochemistry. Přidali další informace k předchozím zjištěním o pozitivních účincích kurkuminu. Zjistili, že kurkumin dramaticky snižuje velikost nádoru mozku v 9 z 11 studií, a to až o 81%. Navíc neobjevili žádné známky toxicity, která je u chemoterapie a dalších léčbách rakoviny s extrémními vedlejšími účinky, které jsou někdy horší než samotná nemoc. Nicméně není kurkumin účinný pouze proti rakovině.
Podle studie z roku 2008 publikované v Cancer Prevention Research kurkumin také zabraňuje růstu a šíření buněk rakoviny prsu tím, že přímo ovlivňuje funkci alfa6beta4 inegrinu, který je zodpovědný za průběh rakoviny.

Další studie z roku 2010 zjistila, že má kurkumin potenciál zacílit se na rakovinné kmenové buňky. K vlně informací o kurkuminu také patří zjištění publikované výzkumníky v roce 2009 v Molecular Pharmacology, že kurkumin zpomaluje růst rakoviny slinivky. Ještě zajímavější je, že vědci v mnoha studiích tvrdili, že kurkumin může mít mnoho dalších pozitivních účinků na typy rakovin, které nebyly zahrnuty v jejich výzkumu.

Studie navíc zdůrazňují, že je kurkumin účinným nástrojem proti více než 572 nemocem, jde např. o oxidativní stres, záněty, poškození DNA, peroxidaci lipidů, chemicky vyvolané nemoci jater, Alzheimerova choroba a fibróza jater. Zjistilo se, že kurkumin má vliv na více než 700 genů, což by vysvětlovalo, proč je schopen opravovat DNA.

Kurkumin je úžasnou přírodní látkou, která má pozitivní účinky na rakovinu a stovky dalších nemocí. Přitom byl široce studován ve srovnání s jinými nutričními látkami, studie teprve začínají uznávat léčivé účinky kurkuminu a kurkumy.

Kurkumin zabraňuje ucpávání cév a zároveň snižuje riziko infarktu
Kurkumin ovlivňuje vznik nebezpečných koronárních tepen snížením úrovně systémového zanícení, o kterém je známo, že způsobuje nestabilnost pěnivých látek vedoucích k infarktu. Tato super živina reguluje činnost našich genů v potlačování uvolňování chemických látek v těle v reakci na stres, špatnou stravu a životní prostředí. Výsledek studie zveřejněné v The Journal of Cardiovascular Medicine ukazuje, že kurkumin zabraňuje srážlivosti krevních destiček, která může vyústit v život ohrožující krevní sraženinu.

Kurkumin zabraňuje Alzheimerově nemoci
Výzkumníci si všimli, že výskyt Alzheimerovy choroby mezi starší indickou populací, kde kari je pravidelně požíváno u většiny jídel, je výrazně nižší než u jejich západních protějšků. Kurkumin vykazuje silné antioxidační účinky a je známo, že omezuje hromadění škodlivých látek.

Kurkumin asistuje snižování váhy
Kurkumin pomáhá předcházet obezitě a pomáhá přirozenému úbytku hmotnosti vzhledem k jeho schopnosti inhibovat tvorbu nových krevních cév, které jsou nutné k vytvoření nových zárodků tukových buněk. Tento polyfenol také ovlivňuje to, jak tělo reguluje triglyceridy (krevní tuky), které jsou poté ukládány v těle jako tuk, nebo se spálí jako zdroj energie. Studie zveřejněná v The Journal of Nutrition popisuje, jak kurkumin zabraňuje nadměrnému hromadění triglyceridů v krvi a posunuje náš metabolismus od ukládání tuku. Autoři studie došli k závěru, že kurkumin „může mít potenciální přínos v prevenci obezity.“
Jen velmi málo přírodních živin vykazuje tak širokou škálu zdravotních výhod jako kurkumin. Rozsáhlé výzkumy potvrzují silné antioxidační účinky, které poskytují ochranu proti mnoha dnešním nejvíce devastujícím onemocněním. Ať už se rozhodnete přidat do svého jídelníčku kari nebo doplnit jej koncentrovanou podobou tohoto úžasného koření, můžete si být jisti, že sníží rizika onemocnění a zlepší kvalitu života.

ZdrojFreepub.comehere.cz 

Zdroj: Článek převzat od http://www.2012rok.sk/wp/zdrava-vyziva/10021-prirodni-koreni-zmensuje-nador-81