pátek 25. ledna 2013

Když si lid zvolí toho správného prezidenta...

Ekvádor, stát zamlčený světovými médii


O Ekvádoru se přestalo mluvit poté, co prezident Correa podepsal zákon o zdanění finančního sektoru, aby se financovala pomoc chudým domorodým indiánům.

Ekvádorský prezident Rafael Correa a jeho vláda mají pro strach uděláno. Pustili se do činů, o nichž se mluví nikoliv na Západě ovládaném poplatnými médii, ale zato po celé Jižní Americe.
Vláda nedávno navrhla a parlament odsouhlasil zákon o zdanění finančního sektoru, aby se financovala pomoc chudým domorodým indiánům. Prezident-ekonom nyní vstupuje do nové kampaně o své znovu zvolení. Za jeho vlády se zásadně zvýšila životní úroveň chudých obyvatel země. Jeho zarputilým nepřítelem jsou velké banky, které tento odvážný prezident vykoupil a zestátnil.
Chilský novinář Patricio Mery Bell zveřejnil zprávy o údajném komplotu, v němž měla CIA financovat "pomoc" ekvádorské opozici za 88 miliónů dolarů. V ceně měla údajně být zahrnuta i cena za zavraždění prezidenta. Peníze mají pocházet ze zisků drogového kartelu, který v zemi operuje. V Latinské Americe to není nic divného, podobné operace zde mají dlouhou historii. Podrobný článek o eskadrách smrti řízených zpravodajskými službami USA můžete najít zde(external link).
Americký velvyslanec v Ekvádoru Adam Nann prohlásil, že jeho země nijak neovlivňuje prezidentské volby v Ekvádoru. Jenže Američané mají zcela specifické důvody, proč má prezident Rafael Correa přinejmenším zmizet z funkce.
  • Jeho vláda docílila historického vítězství nad americkým ropným koncernem Chevron, který musí platit miliardové odškodné zemřelým a nemocným indiánům za znečištění jejich území v Amazonii. Tuto událost umělecky připomíná Cameronův film Avatar.
  • Prezident nabídl politický asyl pro Juliana Assange (zakladatele Wikileaks), který je nyní držen v nedobrovolném asylu právě na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Díky mezinárodní veřejnosti a demonstrantům hlídkujícím dni a noci před velvyslanectvím bylo asi zabráněno vniknutí policie do bloku, kde je Assange ubytován. Viz tento starší článek(external link).

Neoliberálním politikům v USA a v Jižní Americe je tato země trnem v oku společně s Bolívií. O hospodářském růstu těchto zemí, které odmítly neoliberální ekonomiku jsme nedávno psali(external link). Na současný vývoj HDP, které je ovšem rozdělováno obyvatelům země, se můžete podívat zde. Kalousek má co závidět a my bohužel také.


Růst HDP dosahuje v posledních letech téměř dvojciferných čísel, tj, kolem 10 %. Jen v letech 2007-2009 stoupla školní docházka ve středních školách ze 69 na 80 % a sociální síť se zlepšila o celých 25 %. To ovšem působí v chudé Jižní Americe hodně nakažlivě. A zejména ono znárodnění bank a části těžebního průmyslu, které dnes tvoří hlavní bohatství země.

Zkrátka a dobře, ekvádorští indiáni možná neumí tolik číst a psát jako Češi, ale zato dobře vědí, jakého si mají vybrat prezidenta.

Zdroj: http://news.e-republika.cz/article1385-Ekvador-stat-zaml-eny-sv-tovymi-medii

pondělí 14. ledna 2013

7 triků, kterými vás mozek klame

Zde je sedm běžných předpokladů, kterým spousta mozků jednoduše nedokáže odolat.

My všichni chceme věřit, že je těžké nás oklamat. Problém je, že i když nejste tak naivní, tak váš mozek stále pracuje určitým způsobem – vytváří asociace, které vytváří zranitelnost vůči snadnému oklamání. Dá to práci se vymanit z přirozených domněnek, u kterých se předpokládá, že pochází z kulturních podmínek. Dostat se za ně je jistě něco, co stojí za to udělat.


1) Jakýkoliv důvod stačí

Věděli jste, že lidé, kteří používají slovo “protože” mají vyšší šance získat přízeň?
Sociální psycholožka Ellen Langerová provedla experiment, ve kterém se ptala lidí používajících kopírku, zda ji může použít. Testovala tři různé druhy jak se ptát a zaznamenala výsledky:
Promiňte, mám pět stránek. Mohu použít kopírku?
60% uvedlo, že ano.
Promiňte, mám pět stránek. Mohu použít kopírku, protože jsem ve spěchu?
94% uvedlo, že ano.
Pomocí slova “protože” se mi dramaticky zvýšila šance na kývnutí. Ještě působivější byl další pokus:
Promiňte, mám pět stránek. Mohu použít kopírku, protože musím udělat ještě nějaké kopie?
93% uvedlo, že ano.
Použití slova “protože” je důležitější, než následné důvody. Zdá se, že pouhé mít důvod je dostatečné bez ohledu na to, o co jde, dokonce i když to vůbec nedává smysl nebo to neospravedlňuje žádost. Přemýšlejte o tom. 93% lidí odpovědělo kladně, “protože” musím udělat nějaké kopie.


2) Lidé se vzděláním, penězi nebo popularitou musí být důvěryhodní

I kdyby člověku lhali, zklamali ho, ošidili nebo dokonce zavraždili někým “vysoce doporučovaným” od populárních zdrojů, stále bychom měli tendenci jej dávat do světla, že musí něco důležitého říct.
Když Oprah doporučí knihu, tak určitě stojí za přečtení. Co kdyby doporučila knihu někoho, kdo by se nakonec ukázal být chladnokrevným zabijákem se sociopatickým komplexem boha? Stalo se to! A byl odsouzen. Ani nenapsal vlastní jméno na tu knihu. Prostě získal popularitu pomocí lidí, kteří jsou považování za věrohodné, protože také získali popularitu.
Jste chytrý, když vystudujete Yale? Ne nezbytně (George W. Bush). Jste bezúhonný člověk, pokud kážete slovo Boží? To nemusí být pravda (Jimmy Swaggaert). Staráte se o druhé jen proto, že máte nadaci? Těžko. (Bill Gates).


3) Pokud to dělají populární lidé, musí to být “in”

Pro příklad se stačí vrátit k Edwardovi Bernaysovi. V roce 1920 dělal PR pro Americkou tabákovou společnost (American Tobacco Company), použil mladé modelky při pochodu New Yorkem. Pak řekl tisku, že tato skupina mladých žen pochoduje za práva, které zapálí “pochodeň svobody”. Na jeho signál modelky zapálily cigarety Lucky Strike před dychtivými fotografy. New York Times otiskly: Skupina dívek si zapálila cigarety jako gesto svobody. To pomohlo prolomit tabu ohledně žen kouřících na veřejnosti.
Napodobujete nějaké populární cool lidi? Proč?

4) Byl byste šťastnější, pokud byste měl volný čas

Je snadné si představit život plný volného času a namlouvat si, že by vás to udělalo šťastným. Schéma rychlého zbohatnutí a životní styl plný dovolených, jako by to měly být klíče k naplnění. Mnoho lidí samozřejmě souhlasí.
Pravda je, že nedostatek věcí k dělání vede k nudě a depresi. Lidé jsou přirozeně pracovití a kreativní. Potřebujeme výzvy a úspěchy. Musíme se vášnivě zabývat něčím smysluplným. Volný čas je důležitý, ale pouze v rámci produktivního života.


5) Pokud vám někdo řekne něco, co je pravda, pak další věc, kterou řekne, musí být taky pravda

Hypnotizéři se na tohle spoléhají, když vás lákají do transu. tohle je struktura kapesních hodinek. Bimbají před vámi hodinkami a začnou. Sedíte tam na židli…všímáte si zlatých hodinek…ano, je v pořádku mrkat…a vaše oči jsou těžší a těžší. Řekněte pár pravdivých věcí, abyste si vybudoval důvěryhodnost a pak se váš subjekt stane pravdivým. Nakonec se mysl otevře všem druhům návrhů.
Žádný úspěšný podvodník nepřijde s něčím, co nezní věrohodně. Nejúspěšnější podvodní guruové učí všechny druhy užitečných věcí předtím, než si za to od lidí vezmou peníze.


6) Byl byste šťastnější, pokud byste měl více peněz, uznání nebo slávy

Ve skutečnosti je pravděpodobnější, že byste byl šťastný méně. Studie tří vědců z Univerzity v Rochesteru ukázala, že dosažení materiálních cílů a cílů s image ve skutečnosti podporuje nemocné bytí. I přes své úspěchy mají lidé tendenci mít více negativních emocí, jako je stud a hněv a i více těch fyzických jako je úzkost, bolesti hlavy a břicha, ztráta energie.
Na druhé straně mají jedinci, kteří se zaměřují na osobní rozvoj, vztahy, zapojení do komunity a fyzickou pohodu, tendenci být spokojenější, pokud v těchto oblastech uspějí. Také vykazují menší známky stresu.


7) Jednoho dne…


Ach, magické myšlení. Je to tak příjemné sedět a čekat, že se začnou dít velké věci. Často si v hlavě držíme obraz idealistické budoucnosti a doufáme, že to projde. Může být pohodlné věřit, že se stanete zdravějším a bohatším jen proto, že plyne čas a je hezké být optimistou, ale snění za dne neobsahuje realitu, rozhodnutí ze dne na den, akce a oběti, které jsou spolu s dosažením něčeho, co za něco stojí.
Začněme plánovat naší budoucnost realisticky, vytvořme strategii, pracujme tvrdě a dělejme úpravy kvůli zpětným vazbám během této cesty.





Překlad článku Seven tricks your brain is playing on you
naturalnews.com/035099_mind_tricks_linguistics_influence.html

Zdroj: http://www.freepub.cz/2013/7-triku-kterymi-vas-mozek-klame/

sobota 12. ledna 2013

Očkované děti jsou pětkrát náchylnější k nemocem než neočkované


Studie prováděná mimo Německo, srovnávající počty onemocnění mezi očkovanými a neočkovanými dětmi, ukazuje na zcela jasný nepoměr mezi oběma skupinami pokud jde o počet onemocnění. Jak bylo oznámeno skupinou Health Freedom Alliance, děti, které byly očkovány podle oficiálních vládních schémat, mají až pětkrát větší pravděpodobnost, že dostanou preventovatelnou nemoc, než děti, které si vytvořily svůj vlastní imunitní systém přirozeně bez vakcín.

Přehled, vydaný jako vlastní předběžná studie již v září 2011, zahrnuje údaje o 8 000 neočkovaných dětech, jejichž celkové údaje o počtech onemocnění byly srovnány s počty onemocnění v běžné populaci (dle studie KIGGS), v níž byla převážná většina dětí očkována. A ve všech kategoriích nemocí si neočkované děti vedly daleko lépe než očkované jak v celkovém počtu onemocnění, tak v závažnosti příznaků. Jinými slovy, tento důkaz svědčí o tom, že vakcíny nejsou ani účinné ani bezpečné. (Studie viz zde: http://www.vaccineinjury.info/vaccinations-in-general/health-unvaccinated-children/survey-results-illnesses.html

(Červená barva - neočkované děti; modrá barva - běžná, proočkovaná populace).
 

"V USA za posledních 50 let nikdy nebyla provedena žádná zdravotní studie srovnávající očkované a neočkované lidi, ani CDC ani jinou organizací, přičemž schéma očkování se stále zrychluje (nyní se dává ještě před školkou 50 dávek 14 vakcín, a 26 dávek v prvním roce)," napsal Louis Rain ve zmíněném přehledu Health Freedom Alliance z r. 2011

Jak bylo odhaleno na VaccineInjury.info, očkované děti mají dvakrát větší pravděpodobnost než neočkované, že dostanou například neurodermatitidu, kožní nemoc charakteristickou chronickým pálením a svěděním. Stejně tak mají očkované děti dle současných údajů asi 2,5x větší pravděpodobnost, že dostanou migrénové bolesti hlavy, než neočkované .

Čísla se ještě více liší pro astma a chronickou bronchitidu, kde mají očkované děti oproti neočkovaným asi 8x větší pravděpodobnost, že u nich vzniknou tyto respirační problémy. Očkované děti mají také daleko větší pravděpodobnost, že získají hyperaktivitu (3x vyšší pravděpodobnost), sennou rýmu (4x), a onemocnění štítné žlázy (šokující poměr - 17x větší pravděpodobnost než neočkované děti).

Údaje můžete vidět i na http://journal.livingfood.us

Autismus je mezi neočkovanými dětmi extrémně vzácný

Do tuhého jde zejména u autismu, což je dlouhodobě diskutovaná otázka v souvislosti s bezpečností vakcín. Podle údajů studie z r. 2011 dostaly pouze 4 z 8 000 nevakcinovaných dětí těžkou formu autismu, což je půl procenta. Mezi běžnou populací však jsou počty autismu, podle německé studie KiGGS užité pro srování, asi 1,1%.

To znamená, že očkované děti mají 2,5x vyšší pravděpodobnost projevení těžkého autismu, oproti neočkovaným dětem, což je šokující zjištění, vzhledem k tomu, že lékařský establishment vehementně popírá jakékoli spojení mezi vakcínami a autismem. A jak vychází najevo, čtyři neočkované děti, u nichž se projevil těžký autismus, měly vysoké hodnoty testu na těžké kovy, včetně rtuti, což dále obviňuje vakcíny a jejich přísady způsobující nemoci.

I když tento vztah nutně neukazuje na zapříčinění, všeobecný nepoměr mezi počty onemocnělých očkovaných a neočkovaných dětí ukazuje, že je zde velmi silná souvislost, která nemůže být popřena ani vyloučena. I když bychom počítali s nepřesnostmi, protože autoři přehledu pracují s ročními údaji, i tak údaje ukazují, že mezi očkovanými dětmi je počet onemocnění daleko větší než mezi neočkovanými.

V podobné, avšak nesouvisející studii prováděné v 90. letech zjistili badatelé, že počet úmrtí na infekce jako záškrt, tetanus a černý kašel je v průměru dvakrát vyšší u očkovaných dětí než u neočkovaných.


Překlad a článek od: http://orgo-net.blogspot.cz/2013/01/ockovane-deti-jsou-petkrat-nachylnejsi.html

středa 9. ledna 2013

Anastasia - úžasná žena ze sibiřské tajgy

Až do včerejšího dopoledne jsem netušila, že někdo jako Anastasia, existuje. Nechápu, jak mi tolik let mohlo unikat vědomí, že ruský autor Vladimir Megre sepsal 10 úžasných knih, které budou hýbat doslova celým světem....




Vím, že vše se děje v pravý čas. První kniha o Anastásii přišla, když jsem ji nejvíc potřebovala a mohla jí věnovat patřičný zájem. Už roky se mi nestalo, že by mě nějaká kniha takovým způsobem vtáhla do svého děje.

V knize se vypráví o neskutečné ženě, která má schopnost uzdravovat duši a tělo člověka.

Vladimír Nikolajevič Megre se narodil třiadvacátého července roku 1950. Předtím nikdy nepublikoval. Je proslulým podnikatelem, prezidentem Meziregionální asociace podnikatelů Sibiře. V roce 1994 až 95 organizoval na své náklady dvě velké obchodní expedice na lodích po řece Ob trasou Novosibirsk - Salechard - Novosibirsk. O jeho první expedici „Kupecká karavana" se hodně psalo v novinách na Sibiři, v Chantymansijském a Jamaloněněckém národnostním okruhu.
Po dlouhou dobu bylo pro přátele a příbuzné záhadou, co donutilo podnikatele s desetiletou praxí utratit
shromážděný kapitál k tomu zastavit majetek na přípravu expedicí, které nejenže neměly žádný zisk, ale ani se nevyplatily.

V této knize se otevírá tajemství intuitivního hledání. On přivezl z expedice to, co nelze ocenit v peněžním ekvivalentu. V řadě centrálních novin zveřejnil senzační materiály, které měly velké čtenářské ohlasy a komentáře vědců. Sám autor sdělil následující: „Nejsem spisovatel, nemám literární zkušenosti a omlouvám
se čtenářům za styl mého psaní. Tato kniha nepatří do řady publicistiky, fantastiky nebo dobrodružné literatury, nehledě na neobvyklost a neskutečnost toho, co se stalo. Její žánr se mi nepodařilo určit."

Existuji pro ty, pro které existuji. (ANASTASIA).

Kniha, o které tu teď mluvím, se jmenuje Zvonící cedry Ruska (všechny jeho knihy si můžete také stáhnout z ulozto.cz v elektronické podobě. Knihy jsou digitalizovány a zpřístupněny VŠEM zájemcům pro jejich duchovní růst a pozvedání vibrací cele Země... (včetně slabozrakým a jsou jim poskytnuty audiovýstupy v mp3).
Digitizér si nenárokuje odměny a doufá že tímto přispěje k plnění poslání těchto knih, k čemuž jsou původně tvůrci – i Stvořitelem určeny.

Úryvek z knihy Zvonící cedry Ruska:
**********
ZVONÍCÍ CEDR.
Na jaře roku 1994 jsem si najal tři říční lodě, na kterých jsme podnikli čtyřměsíční
expedici po sibiřské řece Ob od Novosibirska k Salechardu a zpátky. Cílem expedice
bylo navazování ekonomických kontaktů s regiony Dálného severu.
Expedice se jmenovala „Kupecká karavana". Největší ze třech lodí byla osobní loď
„Patric Lumumba". (V Západosibiřské paroplavbě pojmenovávají lodě velmi
zajímavým způsobem: „Marija Uljanova", „Patric Lumumba", „Michail Kalinin", jako
by jiné historické osobnosti na Sibiři neexistovaly). Na ní bylo umístěno ředitelství
expedice, výstava podnikatelů Sibiře a obchod.
Expedice měla za úkol p rojet 3 ,5 t isíce k ilometrů n a sever, navštívit jak docela
velká města jako Tomsk, Nižněvartovsk, Surgut, Chanty-Mansijsk, Salechard, tak
i malá, kam se lze dostat s nákladem jen v krátké době plavby.
Přes den se lodě zastavovaly u obydlených míst. My jsme obchodovali a jednali
o navazování stálých ekonomických kontaktů. Pohybovali jsme se obvykle v noci.
Pokud nám nedovolily meteorologické podmínky, za špatného počasí jsme
přistávali u menších osad a zahajovali večírky pro místní mládež. Takovéto akce
tam b yly velmi zřídka. Kluby a Domy kultury tam byly v poslední době zchátralé.
Žádné kulturní akce se tam neuskutečňovaly.
Stávalo se, že jsme po dobu několika dnů nezahlédli žádné obydlené místo. Jenom
tajga a jediná dopravní tepna na hodně kilometrů - řeka. Tenkrát jsem ještě
nevěděl, že na j ednom z těchto kilometrů na mě čeká setkání, které změní celý
můj život.
Jednou jsem nařídil přistát se štábní lodí u malinkaté vesničky, která měla několik
chaloupek a byla vzdálená na desítky kilometrů od velkých měst. Naplánoval jsem
tříhodinovou zastávku, aby se posádka mohla projít a místní obyvatelé u nás mohli
nakoupit zboží a potraviny a my u nich laciné plody z divoké přírody a ryby. Během
zastávky se na mě jako na vedoucího výpravy obrátili s velmi podivnou prosbou
dva místní staříci. Jeden starší, druhý trochu mladší. Starší po celou dobu mlčel.
Mluvil ten mladší. Přemlouval mě, abych j im d al k dispozici asi padesát lidí
(posádka lodi jich měla c elkem jenom 65), které c htěli p rovést t ajgou zhruba 25
kilometrů od místa zakotvení lodi proto, aby uřízli, jak se vyjádřili staříci, Zvonící
cedr. Předpokládalo se rozřezat cedr, jehož výška podle jejich slov dosahovala
čtyřiceti metrů, na kousky, které se dají odnést na loď v rukou. Bylo nezbytné
sebrat všechno. Staříci navrhovali rozřezat každou část na menší kousky. Jeden
si nechat pro sebe, zbytek rozdat svým blízkým, známým, zkrátka všem těm, kdo
si je bude přát dostat jako dar. Stařík říkal, že tento cedr je zvláštní. Jeho kousek
se musí nosit na krku. Přičemž se má navlékat stojíce bosýma nohama na trávě
a dlaní levé ruky jej tisknout k obnažené hrudi. Za minutu se pocítí příjemné teplo,
pak po těle proběhne lehké chvění. Čas od času, podle přání je potřeba brousit
konečky prstů tu část kousku cedru, která nemá styk s tělem, přičemž palci rukou
držet za opačnou stranu. Již za tři měsíce člověk vlastnící kousek Zvonícího cedru
pocítí mnohem lepší náladu, vyléčí se z hodně nemocí.
„Z AIDS také ?" zeptal j sem s e a trochu jim vysvětlil, co jsem znal o této nemoci
z novin.
On s jistotou odpověděl:
„Z každé nemoci !"
Ale to, podle jeho mínění, bylo lehkým úkolem. Důležitější je to, že člověk vlastnící
tento kousek se stane lepším, úspěšnějším a talentovanějším.
O léčivých účincích cedru jsem trochu věděl, ale aby měl vliv na city, schopnosti -
to mi tenkrát připadalo zcela nepravděpodobné. Začal jsem vysvětlovat staříkům,
že ve „Velké zemi", aby se ženy zalíbily, nosí výrobky ze zlata a stříbra.
„Nosí, protože nevědí," následovala odpověď. „Zlato je prach ve srovnání s jedním
kouskem tohoto cedru." Se ctí k jejich l étům, n echtěl j sem d iskutovat, a proto
jsem řekl:
„Možná... Pokud velký umělec přiloží k tomu svou ruku a vytvoří něco krásného."
Na toto stařík odpověděl:
„Je to možné, ale je lepší brousit svými prsty, kdy to bude chtít duše, tehdy cedr
i navenek bude krásný."
Přitom stařík uspěchaně rozepnul obnošenou bundu a košili a ukázal to, co měl
na prsou.
Uviděl jsem vypouklý kruh nebo ovál. Jeho barvy - fialová, malinová, rezavá -
skládaly nesrozumitelnou kresbu, léta dřeva vypadala jako potůčky. Nejsem znalec
výtvarného u mění, j en j sem b yl v různých obrazárnách. Žádné velké emoce
ve mně světové klenoty nevzbudily, ale to, co jsem uviděl na prsou staříka,
vzbudilo ve mně víc citu a emocí než návštěva Tretjakovské galerie. Zeptal jsem
se:
„Jak dlouho jste brousil svůj kousíček cedru ?"
„Devadesát tři let," odpověděl stařík.
„A kolik je vám ?"
„Sto devatenáct."
Tenkrát jsem neuvěřil jeho odpovědi. Vypadal asi na sedmdesát pět. Stařík buď
nevycítil mé pochybnosti, nebo se jich nevšiml, ale s trochou chvění mě začal
přesvědčovat o tom, že i u jiných bude cedr krásný již za tři roky, stále hezčí
a hezčí, zvláště u žen. Z těla vlastníka bude vycházet blahovonné aroma, které
se nedá srovnat s vůní stvořenou člověkem. Od staříků skutečně vycházela velmi
příjemná vůně. Vycítil jsem ji nehledě na to, že kouřím a zřejmě jako každý kuřák
mám otupělý čich. Všiml jsem si v jeho řeči výrazů, myšlenek a závěrů netypických
pro obyvatele vzdáleného a hlubokého Severu. Některé si pamatuji i teď, dokonce
s intonací. Stařík vyprávěl:
„Bůh stvořil cedr jako shromažďovač energie kosmu. Z člověka ve stavu
zamilovanosti vychází záření. Za zlomek vteřiny, odražené od planet, co stojí nad
ním, se opět v rací k Zemi a dává život všemu živému. Slunce - jedna z planet,
která odráží neúplné spektrum této záře.
Do kosmu odchází od člověka jen světlé záření i z kosmu na Zem se také vrací jen
blahodárné záření. Člověk ve stavu zloby vydává temné záření, které se nemůže
zvednout nahoru, a proto odchází do hloubky Země. Odražené od hlubin se vrací
na povrch ve formě zemětřesení, vulkánu a válek. Vyšší formou odraženého
černého záření je bezprostřední vliv na člověka, zesílení zlobných citů v něm. Cedr
žije p ět s et p adesát let. M ilióny s vých jehlic v e dne a v noci zachycuje
a shromažďuje v sobě světlou energii, celé její spektrum. Za dobu života cedru nad
ním přecházejí všechna tělesa, odrážející tuto světlou energii. Dokonce
v malinkatém kousku cedru je víc blahodárné energie než ve všech lidskýma
rukama stvořených energetických zařízení na Zemi dohromady. Cedr přijímá
vycházející energii od člověka přes kosmos, chrání ji a vrací, když ona chybí
v kosmu, tudíž - v člověku, ve všem, co žije a roste na Zemi. Velmi zřídka se lze
setkat s cedry, které shromažďují, ale nevrací shromážděnou energii. Za pět set let
svého života začínají zvonit. Tak oni jakoby říkají, podávají signál, aby byly
odříznuty a nashromážděná energie využitá na Zemi. Takový cedr zvoní tři roky,
pokud se ho nedotkne živý člověk. Za tři roky, když ztratí možnost vracet
shromážděnou energii přes kosmos bezprostředně člověku, pak ji ztrácí. Tehdy
ji cedr začíná spalovat - sám v sobě.
Mučivý proces spalování - umírání trvá dvacet sedm let. Nedávno jsme objevili
takový cedr. Zjistili jsme, že zvoní už dva roky, zůstal jenom jeden. Je potřeba
ho uříznout a rozdat hodně lidem."
Stařík mluvil dlouho, jeho hlas zněl jednou s vyrovnanou jistotou, podruhé
s velkým chvěním. Při chvění začínal rychle, jako by hrál na nástroj, brousit konci
prstů svůj kousíček cedru.
Venku b yla z ima, z řeky vál v ítr, a le j eho obnošená b unda a košile zůstávaly
rozepnuté.
S lodí na břeh sestoupila spolupracovnice Lidia Petrovna. Řekla, že na l odi j sou
všichni připravení k odplutí a čekají na ukončení rozhovoru. Já jsem se rozloučil
se staříky a odešel na palubu. Splnit jejich prosbu jsem nemohl: zdržení lodí na tři
dny by se stalo velkou ztrátou. Všechno, co jsem uslyšel, připadalo mi tenkrát jako
pověra, anebo jedna z místních legend.
Příští den jsem na krátké poradě uviděl, že Lidia Petrovna žmoulá na prsou kousek
cedru. Pak mi vyprávěla, že potom, co jsem odešel na loď, ona se trochu zdržela.
Viděla, jak stařík, který mluvil se mnou, když jsem odcházel, bezmocně hleděl
jednou na mne, jednou na svého staršího přítele a znepokojeně promlouval:
„Jak je to možné... Vůbec neumím mluvit jejich jazykem... Nepodařilo
se přesvědčit. Nepodařilo ! Nevyšlo to ! Nic nevyšlo."
Starší mu odpověděl:
„Byl jsi nepřesvědčivý, synu. Neuvědomili si to."
„Když už jsem stoupala po lodním žebříku," pokračovala mezitím Lidia Petrovna,
„stařík, který mluvil s tebou, najednou přiběhl ke mně, chytil mne za ruku,
poodvedl z můstku na trávník, vytáhl z kapsy provázek, na kterém byl tenhle
kousek cedrového stromu, nasadil mi ho na krk a přitlačil mou a svou dlaní k hrudi.
Pocítila jsem dokonce chvění v celém těle. Když jsem odcházela, pravil: „Šťastnou
cestu. Hodně štěstí. Čekáme na vás příští rok. Všechno nejlepší, budeme čekat.
Šťastnou cestu."
Když loď odplula, mávl rukou, pak najednou sedl na trávu. Podívala jsem se na
ně dalekohledem. Stařík seděl na trávě a trhal rameny... Ten starší se naklonil
a hladil jeho hlavu."
**********

Jolana
www.nova-cesta.com

pondělí 7. ledna 2013

Urinoterapie - úžasný lék dostupný pro každého

 
Jedna z lidových metod, která má v Rusku a vůbec na Východě obrovskou tradici, je právě urinoterapie. V Rusku je možné nejenom mezi léčiteli, ale i mezi obyčejnými lidmi mluvit zcela otevřeně o léčení močí. U nás je toto téma dosud tabu. Když jsem na dotaz kamarádovy manželky jen letmo nastínil možnosti urinoterapie, bylo řečeno napůl v legraci a napůl vážně „toho člověka na večeři už raději nezvěme.“

Stejné tabu jako moč, je v Čechách také klystýr. Po několika letech aplikování klystýru a urinoterapie jsem došel k závěru, že očistné a léčebné účinky klystýru s močí jsou vůbec nejlepší ozdravnou metodou, jakou kdy lidstvo vynalezlo. Metodou, která zahání 99% nemoci, mimořádně posiluje obranyschopnost organizmu, s hodinářskou přesností seřizuje činnost našich žláz a tak přirozeným způsobem, bez použití nebezpečných hormonálních léků s mnoha vedlejšími účinky, udržuje v ideálním stavu náš hormonální systém.

Pokud přidáte další urinoterapeutické praktiky, jako je přikládání obkladů s močí, půst o vodě a moči, využití moči jako homeopatického prostředku nebo do koupele, dostanete ideální léčebný prostředek, který je zadarmo a kdykoliv na dosah, absolutně spolehlivý a neškodný, protože moč pochází z vaší krve a má téměř stejné složení jako krevní plazma.

Pokud spojíte urinoterapii s programem sedmi očistných kroků, které popisuji ve své knize „Sám sobě doktorem“ www.scribd.com, pak máte šanci vyléčit i tak těžké a chronické nemoci, jakými jsou lupénka, ekzémy, curkovnka, ateroskleróza, vysoký krevní tlak a dokonce rakovina.

Moč se tvoří z krevní plazmy. Ledviny přitom vytvářejí pouze základní část moči. V ledvinách ve skutečnosti vznikají jen určité látky, např. Renin, který reguluje oběh krve v ledvinách, erytropoetin stimulující oběh krve v kostní dřeni, prostaglandiny, jimiž se mění citlivost ledvinových buněk k působení některých hormonů. Všechny tyto látky jsou zde však v nepatrném množství. Moč tedy obsahuje pouze ty sloučeniny, které přináší do ledvin krev. Ledviny při vylučování moči mění jen obsah prvků v krevní plazmě. Níže je uvedena tabulka součástí krevní plazmy a moči v procentech:

 

krevní plazma

moč

voda

90

nejméně 98

bílkoviny

7,9

nejsou obsaženy

cukr

0,1

není obsažen

močovina

0.03

0.8 - 3,5

soli

0,9

0,8 - 1,8



Jak se napumpovat energií?

V moči je rozpouštěno mnoho soli, a proto je vodivá. Pokud nějakým způsobem zvýšíme koncentraci soli, například část vody odpaříme, její elektrická vodivost mimořádně vzroste. Pokud si takovou močí natřeme tělo, dosáhneme tak značného zvýšení přítoku energie ve formě volných elektronů přes kůži. Tím se v organizmu výrazně aktivují všechny fermentativní (enzymické) pochody. Musíme si stále opakovat, že jsme zdraví jen do té míry do jako jsou aktivní naše enzymy. U nemocného nebo starého člověka jsou tyto pochody zpomaleny. Masáž těla močí, zejména odpařenou, umožňuje doslova „napumpovat“ člověka energií, aktivovat jeho enzymické procesy, což nakonec vede k celkovému uzdravení. Nyní je také jasné, proč staří jógové doporučovali dělat si masáž právě s odpařenou urinou.

Protinádorový účinek

Močovina má výrazný protinádorový účinek. Poprvé močovinu navrhl při léčení
nádorů ruský lékař A. Kačugin. V laboratoři biologických výzkumů bývalé Akademie věd
SSSR (mimochodem jednoho z nejlepších vědeckých ústavů na světě) kandidát lékařských
věd G. Bělikov potvrdil protinádorové, protivirové a protimikrobiální účinky preparátu
vyrobeného na bázi močoviny - semikarbazidu. Praktiční lékaři se rychle přesvědčili o tom,
jak mimořádně se zlepšuje zdraví i u beznadějně nemocných lidí při příjmu tohoto léku.
Výzkumy ukázaly, že ve zdravém těle je obsah nitromočoviny většinou normální, ale je jí
nedostatek v organizmu napadeném nádorem. A. Kačugin navrhl uměle zvýšit hladinu
nitromočoviny v těle s pomocí preparátu semikarbazidu a dosáhl výrazného protinádorového
účinku.
Urina odpařená na jednu čtvrtinu je vlastně koncentrátem močoviny, a proto bude působit
na nádory jako semikarbazid, zejména přes kůži přikládáním obkladů.
Zvýšený obsah aminokyselin v moči je pozorován při nedostatku bílkovin, při rychlém
rozpadu tkání, horečce, otravě a při narušení funkce jater. Lidová praxe ukázala, že ztrátám
těchto pro lidské tělo tak důležitých látek lze včas předejít.
Příjem vlastní uriny vnitřně i přes kůži pomáhá při takových stavech vyhnout se
nežádoucím ztrátám a rychle normalizovat funkce organizmu. Pamatujte si, že k výrobě
aminokyselin z potravin je nezbytné obrovské množství energie. Nemocný, oslabený
organizmus ji není schopen poskytnout. Proto příjem potravy nejenže nemocnému nepomáhá,
ale zhoršuje jeho celkový stav. Naopak příjem moči, obsahující všechny látky v rozloženém
stavu, žádnou energii nevyžaduje a aminokyseliny jsou již vyváženy. A pokud nejsou žádné
ztráty, organizmus se rychle obnovuje.

Minerální přikrmování organizmu

Z 50 - 65 gramů sušiny, která vznikne při odpařování moči, tvoří anorganické neboli
neživé složky 15 - 25 gramů. Anorganické látky uriny jsou zastoupeny především solemi
sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, chlóru, fosforu, chromu, a řady dalších prvků.
Dokonce takové zběžné vyčíslení chemických prvků v moči hovoří o tom, že se jedná o velice
důležité prvky pro normalizaci lidského organizmu. Jak se ukázalo, soli z moči mají silné
léčivé účinky. Aktivně rozkládají a pohlcují škodlivé kyseliny a tím narušují základ většiny
nemocí. Kombinace stopových prvků v moči „opakuje“ vzorce nejlepších tonizujících
prostředků. Ve skutečnosti je však takové umělé tonikum mnohem horší než přirozené soli
uriny. Jelikož je dnes lidská strava velice chudá na stopové prvky a minerály (mouka je
očištěná, kroupy obroušeny, maso obsahuje jen velmi málo těchto látek a navíc je všechno
vařené, konzervované, a tudíž mrtvé), naše tělo se nachází ve stavu neustálého minerálního
hladu. Proto pravidelné užívání moči vnitřně i vnějšně představuje vynikající způsob
minerálního přikrmování organizmu.
Moč odpařená na jednu čtvrtinu původního objemu je koncentrátem stopových prvků a
minerálů přírodního původu a v tomto směru daleko převyšuje všechny syntetické preparáty.
Pokud množství moči vyloučené za 24 hodin se pohybuje od 1 do 2 litrů, pak při jeho
odpařování lze v 500 gramech zkoncentrovat 15 - 26 gramů minerálií. Takováto moč je
vynikajícím polyminerálním prostředkem pro přikrmování organizmu. To je další důkaz toho,
že urina je základem všech léků.

Hormony v Urině

Naše tělo pracuje jako fabrika na výrobu masové produkce, stále více a více, a přitom
její zařízení se opotřebovává, není dostatek stavebního materiálu. Pokud se však zvýšené
množství hormonů vylučovaných s močí zavádí zpět, pak této živé továrně ušetříme jak
zařízení (pohlavní žlázy), tak stavební materiál. V takovém případě lze opotřebování
organizmu, a tím i stáří a s ním spojené nemoci, posunout o mnoho let. Tento fakt je obsažen
ve starých textech Šivambukalpy, kde se praví, že „muži i ženy, pokud přijímají moč
pravidelně, získávají plnou potenci a odstraní příznaky stárnutí“. Kniha indických jógů Šivambukalpa dokonce tvrdí, že užíváním moči po dobu 3 měsíců se člověk z cela a navždy zbaví všech nemocí!

Během nemoci

Látky vznikající v těle během nemoci. Při jakémkoliv odklonu od normy, v době nemoci,
začíná organizmus sám upravovat svůj stav s cílem vrátit se k normálu. V těchto obdobích se
v těle objevují látky napomáhající uzdravení, které nenajdeme ve zdravém organizmu. Pokud
se v našem těle objeví zárodky dosud se neprojevivší nemoci, pak urina vytváří takové
podmínky, aby tyto zárodky rychle vyšly z těla ven. V důsledku toho pozorujeme
v organizmu zvláštní proces podobný imunizaci, ale pouze vůči nemocem, které v daný
moment působí v těle. Tento proces se v závislosti na charakteru zárodků nemoci projevuje
různě: od menší slabosti či průjmu až po těžký krizový stav trvající dva až tři měsíce. To je
právě nejcennější vlastnost moči, kdy jsou na podobnou obranu využity vlastní síly
organizmu, a ne cizorodý materiál (léky), který jen znečišťuje krev. Každý organizmus si sám
vyrábí tyto látky nezbytné pro uzdravení. Přirozeně tyto látky jsou vyměšovány z těla
společně s močí. Podíváme se nyní na tuto otázku podrobněji.
Při jakémkoliv patologickém procesu probíhajícím v těle odchází společně s močí i
produkty příslušné nemoci: odumřelé buňky, hlen, hnis, látky vytvořené samotným
organizmem pro boj s nemocí a mnoho dalšího. V homeopatii existuje zvláštní oblast léčení
za pomoci nosod. Za tímto účelem se zavádějí do organizmu v silně zředěném stavu
bezprostřední původci nemoci: toxiny, patologicky změněné tkáně a další výměšky těla.
Vycházejíce ze zákona podobnosti (léčení příbuzného příbuzným), lze tyto látky využít při potlačování odpovídajících nemocí. Léky tohoto typu se nazývají nosody.

Pokud např. někdo trpí adenomem neboli zbytněním prostaty, použije se nosoda adenomu
prostaty. Lidská urina je nasycena všemi nosodami, které jsou vytvářeny samotnými
nemocemi, a proto je ideálním léčebným materiálem, který nám dává sama příroda. V tomto
směru se urinoterapie osvědčila u většiny nemocí a představuje nejmodernější způsob léčení.

Při těžké nemoci dochází v organizmu člověka k rostoucímu rozpadu tkání a jejich
vylučování. Aby mohla být rozpadávající se tkáň nahrazena novou, organizmus musí
vynaložit mnoho energie, nejdříve na strávení potravy, dopravu výživných látek do celého
těla, jejich přeměnu do stavu, v jakém je lze zužitkovat, a až pak z nich může být
syntetizována náhrada za odumřelé tkáně. Pro nemocný, oslabený organizmus je toto
obrovská zátěž. Proto uzdravení probíhá pomalu, vznikají různé komplikace. Ruský akademik
L. Štern se však domnívá, že tyto metabolity (odumřelé látky), představující jakési úlomky
bílkovinných molekul, hormonů, enzymů apod., se mohou stát stavebním materiálem a také
stimulátorem a regulátorem životních pochodů. Akademik Filatov šel ještě dále, když tvrdil,
že organizmus se při těžké nemoci brání všemi dostupnými prostředky a mobilizuje do boje
s neduhy všechny obranné síly. V důsledku této krajní mobilizace se v těle vytvářejí látky
nebílkovinné povahy, které působí ne na jednotlivé tkáně, ale na celý organizmus, na všechny
jeho funkce současně. Tyto látky nazval Filatov biogenními stimulátory a jejich účinek
později prokázal na mnoha praktických příkladech.

Zvláštnosti různých druhů moči

Moč novorozeněte
Moč novorozenců je nasycena informací rychle se rozvíjejících životních pochodů.
Tyto vlastnosti moči novorozeňat se dají dobře využít při potlačování hnilobných nebo
kvasných procesů, kdy vnitřní prostředí těla vykazuje zvýšenou zásaditost a probíhá „hnití za
živa“. Stařecký zápach, to je vnější projev tohoto hnití. Lidem, kteří vydávají takový zápach,
se doporučuje pít právě tuto novorozeneckou urinu. Ti, kteří trpí dysmikrobií tlustého střeva a
podobnými problémy, by si měli dělat s touto močí klystýr. Vynikajícím způsobem urina
novorozenců pomáhá při hnisajících, těžce se hojících ranách, gangréně a dalších podobných problémech.

Dětská moč
Jak už jsme si řekli, hlavní předností moči dětí od 1 měsíce do 12-13 let je její nasycenost
imunitními látkami. Systém imunity (obrany organizmu) se skládá z centrálních a periferních
orgánů. K centrálním orgánům patří kostní dřeň a brzlík, k periferním - slezina, lymfatické
uzliny a lymfoidní tkáň zažívacího traktu.
Ke stáří se hmota brzlíku snižuje až o 90 % a sleziny o 50 %, uhasínají také imunitní
funkce v kostní dřeni a lymfatických uzlinách, protože se v těle hromadí látky, které činnost
těchto orgánů brzdí. Jinými slovy, organizmus je zanesen odpadními látkami a škodlivinami.
Proto člověk, který se chce ochránit před infekcemi nebo se zbavit infekčních,
virových či nádorových onemocnění, musí vedle užívání uriny pro posílení imunity očistit
organizmus na buněčné úrovni tím, že se bude postit a přitom pít moč a vodu. Zde mne přímo
fascinuje věta, která mi pomáhá překonávat počáteční dny hladovění: Půst za současného
použití uriny je nejdokonalejší mikrochirurgie buňky.

Moč lidí zralého věku
Zejména od 18 do 30 let, je vyrovnaná, pokud jde o hormonální složení a jiné konstanty.
Tu by měl pro korekci funkcí svého organizmu využívat člověk ve věku od 35 do 50-60 let.
Při léčení nemocí je však nutno užívat pouze vlastní moč (viz léčení nosodami).

Stařecká moč
Protože v tomto období už člověk prakticky většinou žije jako bezpohlavní bytost se
sníženou imunitou, rozladěným hormonálním systémem a dalšími dysfunkcemi, jedná se o
nejméně vhodnou urinu, kterou je možné využít pouze pro vlastní léčení různých nemocí a
poruch.

Mužská a ženská moč
Přirozeně obě uriny mají své zvláštnosti, které závisí především na hormonální skladbě a
také na „zmagnetizování“ uriny mužskou nebo ženskou podstatou. Proto se doporučuje využít
jako dárce moč člověka stejného pohlaví. Ve výjimečných případech a pouze na krátkou dobu
lze použít moč člověka opačného pohlaví. Dětská moč, vzhledem k malému obsahu hormonů
odpovědných za pohlavní rozdíly, může být využívána osobami opačného pohlaví, ale ne déle
jak 1 až 3 měsíce. Čím mladší je dítě, tím déle lze urinu užívat.

Moč těhotných žen
Tento druh moči je velice zvláštní a užitečný. Na složení moči a na jejích vlastnostech se
odráží činnost mateřského organizmu, fungování dělohy jako orgánu zrození dítěte, placenty i
organizmu samotného plodu. Takový unikátní soubor látek a „zakódovaných“ funkcí
neexistuje nikde v přírodě.
Krátce proto popíšeme zvláštnosti uriny těhotných žen a změny, ke kterým dochází v jejich
systému tvorby a vylučování moči. Během těhotenství probíhají strukturální a funkční změny
v ledvinách a močových cestách. Nejvíce těchto změn pozorujeme asi ve 20. až 35. týdnu
těhotenství. Například průtok krevní plazmy ledvinami vzrůstá o 45 %, klubíčková filtrace
dokonce o 60 %. V důsledku toho se v moči zvyšuje vylučování látek metabolického a
výživného charakteru - glukózy, aminokyselin, vitaminů rozpustných ve vodě apod.
Nejhojněji se močí vylučují aminokyseliny jako je glykokol, histidin, treonin, serin a alanin.
V 16. týdnu se vylučování zdvojnásobuje a před porodem dosahuje až pětkrát vyšších hodnot
než před těhotenstvím. Hojně je také vylučován kortizol. Třikrát až čtyřikrát stoupá
vylučování některých vitaminů rozpustných ve vodě (foliové kyseliny, cyonkobalaminu,
kyseliny askorbové). S močí se vydělují také konečné produkty bílkovinné přeměny
(močovina) a přeměny nukleoproteinů.
Ledviny produkují erytropoetin, který podporuje tvorbu červených krvinek. U těhotných
žen ve druhé polovině těhotenství je tohoto enzymu pětkrát více než předtím.
Jinými slovy, moč těhotných žen představuje ten nejvýživnější „koktejl“ (glukóza,
aminokyseliny, vitaminy) a vysoký obsah močoviny z ní dělá výborný močopudný a
protirakovinný prostředek. Faktor stimulující tvorbu krve pomáhá při všech druzích anémie.
Jak sami vidíte, jedná se o skutečnou univerzální urinu, kterou lze využít jak pro povzbuzení
obranných sil organizmu, tak i pro léčení značného množství nemocí. Proto se při každé
příležitosti snažte nepromarnit tento neuvěřitelně cenný lék.


Zázračný pramen v městečku Hunzakut

V městečku Hunzakut, v jednom z himálajských údolí odříznutých od civilizace, kde žije
obyvatelstvo s průměrným věkem 120 let, vyvěrá pramen zázračné vody. Výzkumy ukázaly,
že minerály ve vodě existují ne jako ionty, ale ve formě koloidů, přičemž záporně nabitých.
Naše odpařená urina je koloidním roztokem se záporně nabitými částicemi neboli micelami.
Zkoušky prováděné s hunzakutskou vodou potvrdily její unikátní vlastnosti. Beton vyrobený
s její pomocí vydrží zátěž mnohosetkrát vyšší než beton vyrobený z obyčejné vody (4 tuny na
čtverec 2,5 krát 2,5 cm)! Navíc je lehčí a odolává korozi.

Doktor Sergejev ve své knize „Voda si pamatuje všechno“ říká následující: „Byly
objeveny společné zákonitosti změny vlastnosti při stárnutí neživé hmoty a živého
organizmu.“ Odtud plyne prostý závěr: pokud jsou zákonitosti stárnutí u anorganické a
organické hmoty shodné, pak tělo, stejně jako obyčejný beton, se rozpadá svým přirozeným
tempem. Pokud však vyměníme vodu, základ betonu i lidského organizmu, můžeme značně
prodloužit délku života, jeho aktivní, tvůrčí období. A jak dokazuje text Šivambukalpy, naši
předkové využívali schopnost odpařené moči prodlužovat život, rozvíjet tvůrčí schopnosti:
„Ten, kdo masíruje své tělo s pomocí šivambu (moči) třikrát denně a třikrát v noci, neztrácí
dlouho schopnost pokračování rodu. Jeho klouby se zpevňují, zbavuje se nemocí a dosahuje
blaženosti... Ten, kdo pije moč během tří let, získává tělo plné síly a lesku, znalostí v umění a
vědách, dar krasomluvy a žije do té doby, pokud existuji nebe, země a měsíc.“
Z knihy J.Cingroš Urinoterapie

Neznámý zdroj na internetu:
"Důsledná praxe urinoterapie je přesně to, co jsem udělal. Jsem více v souladu s potřebami a funkcemi vlastního těla, nejsem už anemický a nemám hypoglykémii. Výjimečně se nachladím a můžu říct, že jsem už roky nedostal chřipku. Urinoterapie mi značně pomohla ke zlepšení každodenní jogínské praxe. Cítím se zdravý a silný", tvrdí americký jogín Blake More. Následující text je jeho autentickým svědectvím.
Musím přiznat, že dosažení mimořádného stavu zdraví předpokládalo více než poslouchání jednoduchých rad. Osobně jsem se poprvé o urinoterapii doslechl v době, kdy jsem bydlel v Japonsku. Vzpomínám si na jeden rozhovor s respektovaným přírodním lékařem Riosuku Uryu pro článek v časopise vycházejícím v Tokiu. Rozhovor probíhal dobře až do momentu, kdy se zmínil o »pití moče«. Vybuchl jsem smíchy, ale on se pustil do vyjmenovávání mnoha ctností urinoterapie. O několik týdnů později, hluboce ovlivněný zápalem, s nímž doktor mluvil o svém zdaru, tak i lékařskými úspěchy, jsem se rozhodl o tomto tématu vážněji popřemýšlet.
Na jeho radu jsem terapii začal praktikovat postupně. Nejprve jsem si před usínáním přikládal moč na obličej (odmítl jsem ji používat ráno z obavy před případným zápachem). Po určité době jsem získal odvahu ji i vypít. Ještě dnes si pamatuji na úsilí nezvracet, které jsem to ráno pociťoval. A věřte, byla to moje vlastní moč. Ptal jsem se – jestliže je moč vyměšována, proč musíme vložit takové úsilí do recyklace? V rozporu se vším, co jsem se naučil v biologii, moč není druhotný produkt procesu stravování a vyměšování. Naopak, ve skutečnosti je to dobře použitelné sterilní fluidum vyprodukované ledvinami. Jedná se o přefiltrovanou krev!

Jak chutná moč

Mám zavedený malý rituál. Ačkoli to může znít podivně, ráno vymočím první proud do záchodu a druhý do speciálního skleněného poháru, na němž je namalována Země. Dříve než moč vypiji, dám si ji před srdce a spojím se plný vděčnosti s vnitřní silou a poděkuji jí tímto způsobem za léčení. Postupuji tak každý den, takže ho začínám tajným spojením sám se sebou.
Urinoterapie nabízí nejlepší výsledky v kombinaci s vydatným spánkem, jogínskou meditací a systematickou praxí hathajógy – asán, případně jakýchkoli dalších přirozených technik. Vyžaduje disciplínu, trpělivost a lásku k sobě. Rovněž jsem zjistil, že čím lepší je stravovací režim, tím čistší je chuť moči, nejlepší je v rámci přísné diety – vegetariánství bez rafinovaného cukru, kofeinu, nikotinu, konzervačních látek a léků (ty mohou zapříčinit intoxikaci). V závislosti na stravě se chuť moči liší. Po polévce má silnou a slanou chuť, po kari je trochu sladká a kořeněná. Nejčastěji má subtilní chuť, lehce slanou, a její barva připomíná Chardonnay. Osobně jsem podobnými zkušenostmi neprošel, ale u některých osob počátek praktikování urinoterapie vyvolá tzv. krizi léčení. V prvním měsíci se dostavuje určitá nepohoda, neboť se z těla ve zvýšené míře vyměšují toxiny, které v něm byly usazeny delší dobu. Příznaky jako bolesti hlavy, pocit na zvracení, podráždění kůže, teplota, průjem či pocení patří k přirozeným reakcím na čištění a léčení, blahodárné výsledky přicházejí posléze a stojí za vynaložené úsilí. Nejlepší způsob, jak překonat období dezintoxikace, je sestavit si seznam všech změn, které probíhají v těle, a upřesnit množství vypité moči v závislosti na příznacích.

Pestrá škála využití

Dalším účinným způsobem je vnější využití moči (nejlepší je ji nechat před aplikací dva dny odležet, protože kvasné bakterie zlepšují její léčivé vlastnosti) k masáži, koupeli nohou, kloktání, jako kapky do očí, do uší a k inhalaci. Osobně ji běžně používám jako lék na pokožku obličeje. Našel jsem i některé studie, které dokazují, že moč – přesněji močovina – zvyšuje schopnost hydratace kůže (musím přiznat, že často sklízím komplimenty pro svoji jemnou a čistou pleť). Ačkoli tomu asi nebudete věřit, skutečně jsem se dočetl, že směsí uriny a vody lze otřít ovoce a zeleninu, tím se odstraní veškeré plísně a chemické látky použité k jejich ošetření.
Jak u vnitřního, tak vnějšího použití moč prezentuje vynikajcí lék na záněty, rány, zapálení, štípnutí hmyzem a kousnutí hadem. Osobně jsem se s tímto setkal mnohem dříve, než jsem vůbec kdy slyšel o urinoterapii. V létě, při výletu na pláž, jsem s asi deseti kamarády a naším profesorem šel podél vody, když najednou jeden z přátel šlápl na mrtvou medúzu. K mému velkému překvapení profesor diskrétně (tak, aby ostatní děti nic neviděly) začal močil na jeho nateklou nohu. Kamarád po pár vteřinách zapomněl na medúzu a začal protestovat vůči použitému způsobu léčení. Dnes se ptám, zda nebyl tento neobyčejný akt první pomoci právě zárodkem, který mě skoro o sedmnáct let později připravil přijmout urinoterapii. Ta je kromě první pomoci nebo jako potravinový doplněk pro zdraví účinná u nejvážnějších akutních nebo chronických nemocí. S každým novým průzkumem se urinoterapie ukazuje jako přirozený lék. Odstraňuje volné radikály, hojí rány, léčí choroby jako artritida, vypadávání vlasů, žloutenka, ekzém, malomocenství, gangréna, malárie, pohlavní nemoci, poruchy menstruačního cyklu, candida, bradavice, prostata, obezita, astma, migrény, intoxikace, peptický vřed, skleróza a onemocnění srdce. Někteří pokročilí praktikanti jógy tvrdí, že léta důsledné urinoterapie vyvolávají určitou duchovní vytříbenost a probouzejí paranormální síly (sidhi). Pochopím, že přijmout urinoterapii jako životní záchranný bod nebo jako magický elixír, který jogínovi dovolí projít velkou poušť, neznamená, že jste připraveni hned druhý den ráno po probuzení začít pít vlastní moč. Ať už jste plní zvědavosti, nebo odporu, měli byste vědět, že pokud se odvážíte pít moč důsledně a bez pochybností, čeká vás obrovská odměna.
Když jsem s urinoterapií začínal, představoval jsem si sám sebe jako malé dítě v břiše matky. Lze také použít analogii s recyklací – pomýšlet na urinoterapii jako na účinný proces opětovného získávání, znovuvyužití a transformaci všech existujících zbytků. Hlavní je nezapomenout, že v přírodě se s ničím neplýtvá. Jogín Blake More je básník a spisovatel. Žije v Mill Valley v Kalifornii v USA.

S předehrou, nebo bez?

Jestliže je pro někoho na začátku těžké pít vlastní moč, může být jako předehra pro urinoterapii účinná homeopatická tinktura. Nejodvážnější dobrodruzi se ale do terapie mohou pustit přímo. Začínejte postupně od 30ml k 180ml až 250ml moči denně. Osvědčilo se urinoterapii praktikovat hned ráno po probuzení, protože přes noc, kdy je tělo úplně uvolněné a regeneruje se, hormonální sekrece značně narostou. Používejte vždy jen prostřední proud moči, který hned vypijte. Nevařte ji, ani neřeďte, protože tím se oslabují nebo ničí její nejdůležitější vlastnosti. Někteří specialisté doporučují po pití moči téměř 30 minut nejíst ani nepít.(Neznámý zdroj na internetu)

 

Někdo se musel hodně snažit

Z mé osobní zkušenosti při držení hladovění, které aplikujeme spolu s partnerem, je používání urinoterapie spolu s přemraženou nebo pí vodou, jedním z nejlepších pomocníků, jak vydržet nejíst v kuse několik dní. Za urinoterapii jsem vděčna - právě díky ní se doba hladovění zkracuje - vydáme méně energie a tolik "nestrádáme“. Urina dodává tělu zpět potřebné soli a informaci toho, co se v těle odehrává. Podobné se léčí podobným.
Urina se stává nedílnou součástí denního režimu, počínaje výplachem ústní dutiny, oplachování pleti, čištění zubů (zuby krásně vybělí), koupáním, konče užitím pro výplachy těla. Od doby, kdy jsem začala s půsty a užíváním uriny, se energie těla znásobila, pleť a kůže celého těla je mnohem více na omak jemnější a pružnější, nejsem již tolik unavená a co se týče jídla, vědomý přístup si tělo zajistí a to nemluvím o úrovních, do kterých nedohlédnu, ale výsledky dávají o sobě postupně znát.
Pokud vám to přijde na poprvé nemyslitelné, je to v pořádku, příliš dlouho jsme byli seznamování s pravým opakem léčivých účinků uriny. Kamarádka mi nedávno napsala, že vyzkoušela poprvé namísto tonika na pleť, pouze urinu a s nadšením mi psala o účincích užití. Toto je jedna z možností, jak jemně začít přijímat do svého systému urinu, stejně tak urinu sebranou během dne naředěnou s vodou na koupání, Vaše tělo si postupně začne zvykat a velmi se Vám odvděčí :)
Dostanete-li se postupem času k ochutnání (někteří jako střelci ochutnají rovnou), může Vám být chuť nepříjemná, záleží, co jste v ten den pozřeli, urina odráží to, co jíte, není-li to pro tělo příliš vhodné, je vyloženě k nepozření, jindy, kdy jíte převážně třeba meloun, chutná mělounově a je vyloženě chutná. Zvláštní, že? Sama jsem si nikdy nemyslela, že řeknu o urině o vlastní moči, že je "chutná", ale skutečně odráží stav toho, co jíme a dává tělu zpět tuto informaci a to je jedním z důvodů, proč se třeba rozhodnete, že již nechcete jíst maso nebo vše, co obsahuje bílou mouku či cukry...
A krásný příběh na závěr, kdy jsme jako malé děti rádi čůraly do vany - ostatně podobnou zkušenost má mnoho z nás.
Možná ani u vás tomu nebylo jinak, kdy peněz nebylo nazbyt a tak se v jedné vaně vykoupala celá rodina. U nás tomu bylo tak, že se tatík vždy vykoupal jako poslední a tak se teď zpětně při této vzpomínce směju, kdy neměl ani tušení, jak velmi dobře bylo o jeho pleť postaráno. :)
Ať je to tak či onak, někdo se musel skutečně nesmírně snažit, aby se informace, která zde byly tisíciletí, informace o nejcennějším a nejdostupnějším léku, jaké kdy lidstvo mělo, nazývaném dříve „nápojem Bohů“, změnily natolik, že náš přístup k urině je přesně opačný. 



Zdroj:

http://www.objevtesvujpotencial.cz/clanky/41-zdravi/114-urinoterapie-v-praxi

POCITY, KTERÉ MĚNÍ NAŠÍ REALITU

O pocitech a emocích je poslední dobou řečeno a psáno mnoho a mnoho. Je to tak velmi správně, protože každý má své vlastní výrazové prostředky a proto každý z nás reaguje na jiná slova a slovní spojení. A tak zde máme barevnou škálu návodů a vysvětlení a s tím pravděpodobnost, že tento proces pochopí stále více lidí.

Jsme cítící bytosti a to je naše zlatá žíla.
A tuto zlatou žílu se snaží po statisíce let přivlastnit mnoho, mnoho jiných bytostí.
My sami jsme však za tuto dobu zapomněli, jak mocnou silou pomocí cítění vládneme.
A tak tu prozatím vládnou jiní…někteří jsou možná stále ještě lidmi, ale mnozí ne.

Od okamžiku, kdy přijdeme na tento svět, stále něco cítíme, protože být na živu znamená život cítit.



To, jak v každém okamžiku cítíme, je důležitější, než vše ostatní, protože to utváří náš život.
Realita je vždy pouze „zrcadlem“ vašeho vnitřního světa.

Myšlenky a slova nemají takovou moc, pokud nejsou doprovázeny pocity.
Ale mnoho slov a myšlenek automaticky pocity vyvolávají.
A pocity jsou právě tím nejdůležitějším palivem ke zhmotňování.

Když si říkáte: „Nemůžu vystát svou práci, nebo, má práce mě hodí během 15 minut na emocionální dno“… tyto myšlenky a slova vyvolávají specifický pocit, v jehož důsledku se pro vás vaše práce bude stávat stále více nesnesitelná.

Když si ale budete říkat: „Pracuji s báječnými lidmi,“ tato slova vyvolávají jiné specifické pocity, v důsledku jichž se vztahy s lidmi ve vaší práci zlepší a přinesou vám zajímavé příležitosti, nebo přijde zcela jiná možnost pro nové zaměstnání, ve kterém se vám skvělé vztahy s lidmi zhmotní.





Buď v sobě cítíte pocity, které jsou „láska“, nebo cítíte pocity, které vycházejí z nedostatku lásky.
Podle toho utváříte svou realitu a své příležitosti.
Čím lépe se cítíte, čím více jste plni radosti, tím více se vám vrací.

Není možné cítit se špatně a mít při tom pozitivní myšlenky.
Stejně tak není možné cítit se skvěle a mít negativní myšlenky.





Mnoho lidí si myslí, že „cítit se špatně“ znamená, cítit velmi extrémní negativitu…smutek, zlobu, strach, nenávist atd.
A pak se takových lidí zeptáte:
„Jak se máš?“
A on odpoví:
„Docela dobře.“

Docela dobře vypadá jako pozitivní pocit, protože se vlastně necítíte tak zle.
Ale, „cítit se docela dobře“ je stále pocit nijaký – negativní, protože vůbec neznamená cítit se DOBŘE.
Láskyplné pocity znamenají být šťastný, nadšený, vzrušený a cítit vášeň.
A „docela dobře“… je tam snad nadšení, vášeň, radost, láska?
Jen si zkuste ten rozdíl…
Stejně tak popřemýšlejte, jak automaticky odpovídáte … abyste snad druhé nepřivedli do rozpaků, že se máte opravdu skvěle?

Když se cítíte opravdu dobře nebo skvěle, přináší vám to opravdu dobrý, nebo skvělý život.

Co se v tuto chvíli zrcadlí kolem vás doopravdy?
Jakou máte v tuto chvíli svou realitu?
Kolik překážek a frustrujících situací zažíváte každý den?





Když cítíte radost, ta se vám vrací v radostných zážitcích, situacích a lidech.
Když se cítíte podráždění, tuto podrážděnost vysíláte a ta se k vám vrací na každém kroku od nejmenšího otravného komára po větší otravnější věci jako je rozbité auto, ztráta peněženky nebo hádka s manželem/kou.

Své dobré – skvělé pocity můžete v sobě zesilovat každý den.
V myšlenkách si vyjmenovávejte to, co máte rádi, dotýkejte se s láskou věcí, které milujete nebo chcete mít a prociťujte u toho nadšení a radost.
Čím více své pocity zesílíte, tím více lásky dáváte ven a ta se vám vrací plnými doušky.

Již v tomto okamžiku můžete vědět, jak na tom jste se svými pocity,
Jakou kvalitu pocitů vydáváte na venek, takovou kvalitu života prožíváte právě teď.
Peníze, zdraví, vztahy, kvalita práce, tvoření přesně odráží to, co v každé této oblasti ze sebe vysíláte.

Jaké pocity cítíte, když myslíte na peníze?
Jaké pocity cítíte, když myslíte na svou práci?
Jaké pocity cítíte, když myslíte na svého partnera?
A jaké pocity cítíte, když myslíte sami na sebe, nebo se vidíte v zrcadle?





Život neplyne nezávisle na vás, život a okolní svět vám pouze odpovídá.
Život se řídí podle vás.
Jste to pouze vy, kdo svůj život vytváří od první chvíle svého narození.
Jen vy jste autorem a režisérem toho, co budete prožívat.

Základním principem toho všeho je: JAK SE CÍTÍTE .

Ve skutečnosti, každé rozhodnutí, které ve svém životě uděláte, vychází z toho, jak se v té dané chvíli cítíte.
Vaše pocity jsou tou silou, která vás pohání.

Většinou si v životě přejeme určité věci z důvodu toho, že přinášejí „dobré pocity“.
Paradoxně všechny tyto věci, po kterých toužíme,  získáme díky „dobrým pocitům“.
Peníze k vám přímo chtějí, štěstí se za vámi žene a všechno co milujete, chce k vám. Toto vše k vám utíká jen proto, že vyzařujete skvělé pocity.
Pak zjistíte, že se nemusíte usilovně snažit nebo s něčím bojovat, ale že vše přichází bez námahy a stačí jen – vyzařovat lásku.




Vaše pocity jsou klíčem k vašemu životu.

Byli jsme v rodinách a školách vychováváni k tomu, že budeme šťastní AŽ…

Budu šťastný, až budu mít jinou práci.
Budu šťastný, až se uzdravím.
Budu šťastný, až budu mít nový dům.
Budu šťastný, až získám milovaného člověka.
Budu šťastný, až se změní vláda.
Budu šťastný, až budeme mít jiného prezidenta.
Budu šťastný, až velmi zdaní bohaté lidi.
Budu šťastný, až budou ulice bezpečné.
Budu šťastný, až budu na onom světě – doma.
Budu šťastný, až zmizí všechno zlo.
Budu šťastný, až budu mít vytoužené dítě.





Vtip je v tom, že nejdříve musíte být šťastní a pak se teprve změní okolnosti.
Nemůže to být obráceně, protože nejdříve musíte VYDÁVAT, abyste mohli PŘIJÍMAT.

DÁVEJ A BUDE TI DÁNO.

Síla lásky je tou nejmocnější silou ve vesmíru.
A sílu lásky ovládáte pouze vy.


Zdroj: Článek převzat od
Já Jsem Marie
www.jajsem.com


20 komentáře k článku JAK TO CÍTÍM JÁ – POCITY, KTERÉ MĚNÍ NAŠÍ REALITU

  1. Když tento princip tvoření pochopíte,
    pak vám bude jasné, k čemu slouží mediální masáž.
    Jeden aktuální příklad – amnestie.
    Ciťte  při ní špatné pocity a pomůžete zhmotnit špatné věci. ;-)
    A ty se začnou dít i vám…
    A daší a další příklady…
    Média – TV, rádio, noviny a dokonce i knihy, učebnice atd. vám říkají, jakou realitu máte zhmotňovat.
     
  2. Opravdově dávat může člověk teprve až dá nekonečně lásky sám sobě. Pak se z něj teprve začne valit ven a přitahuje mu do života zase jen lásku v různých formách.
     
  3. Ahoj
    Většinou říkám, že ty nejzásadnější věci, jsou ve své podstatě velmi jednoduché. A tenhle citát od Marie, je přesně takový. A patří za rámeček každého človička, který chce svůj život tvořit. Je to něco jako základní přikázání.
    ,,Vtip je v tom, že nejdříve musíte být šťastní a pak se teprve změní okolnosti.”
    Díky Marie
     
  4. V jednoduchosti a v zásadě perfektně napsáno a vysvětleno. Děkuji.
    Přesně tak jak se říká: “Lidé nejsou šťastní, protože se jim daří, ale daří se jim, protože jsou šťastní.”
     
  5. Stále více si uvědomuji, jak je člověk silná bytost. Veškerá omezení nejsou vně, ale uvnitř každé bytosti.Většinou to vůbec netuší(me) a než to pochopí(me), nechá(me) se manipulovat myšlenkami těch, kteří potřebují, aby(chom) to nikdy nepochopil(i). Největší bohatství se skrývá uvnitř.
     
  6. “Není možné cítit se špatně a mít při tom pozitivní myšlenky.”
    Tato věta mě zaujala, protože zrovna nedávno mi jeden přítel řekl, že, když je člověk v depresi, nemůže pozitivně myslet, proto se tomu říká deprese.
    Maruško, co tedy může člověk ve stavu deprese, nebo vůbec ve stavu špatného pocitu, když už v něm je, udělat, aby se z ní, z něho, dostal?
     
    • Ahoj,
      nebyla to otátázka pro mě, ale mám s tím nějaké zkušenosti .
      Deprese –  hledejte důvod, někde se skrývá nějaký problém, naslouchejte si, zjistěte postupně co Vás opravdu trápí, nebojujte se stavem, je to jen Vaše hlava co Vám říká, že se cítíte špatně a ta hlava reaguje na něco, co nechcete řešit, či se toho bojíte,či to vidíte černěji než by to mohlo být, pomáhá meditace, malá krátká, potom delší , trochu pohyb, dle možností, procházka, krátký běh, hlavně ne tabletky. Marie Vám asi odpoví lépe, ale já vidím depresi jako důsledek něčeho, ne příčinu, hledejte příčinu….
      Hezký den
       
    • Milá Evelyn,
      “deprese” začíná být téma, které se pravděpodobně dotýká mnoha lidí.
      Sama jsem si mnoha lety deprese prošla, takže o ní lecos vím a také vím, jak jsem se z ní dostala.
      Tomáš se již ve svém komentáři dotkl podstaty  a já zhmotním “záměr vytvořit na toto téma článek”, jelikož by komentář byl asi delší.
      A protože se zde brzy objeví článeček o “antidepresivách”, tak se to bude vzájemně krásně doplňovat. :-)
      Takže v pondělí, nebo v úterý zde očekávej tato témata. ;-)
      Přeji krásný víkend.
      Marie
       
      • Děkuji, Tomáši, ano rozumím, co mi sdělujete. A nabízím tykání … :)
        Maruško, na článek o depresích se moc těším, děkuji. :)
        Deprese a také jiné psychické poruchy mě zajímají, protože mně blízcí lidé jimi trpí a já bych ráda chápala, věděla, jak k nim přistupovat, případně i pomohla, pokud by to bylo možné.
         
  7. Jsme emoce, city, pocity
    - a každý pocit, to jsi ty…
     Moc pěkný článek, inspirující, povznášející. Přeji hezké pocity i lásku po celý rok 2013. Petr
     
  8. srdce plesá, rozum se raduje, tělo se chvěje… děkuji :)

     
  9. Mooooc děkuji Marie. Tento článek je zlato. Děkuji  :-)
     
  10. Také moc děkuji Marie, tento článek mě zase nabyl a díky němu jsem si vzpomněla, že výše uvedené už jsem se hodněkrát učila uložit do paměti a jednat podle toho, ale chtělo to a zřejmě možná bude chtít si ještě několikrát uložit :)
     
  11. I já vám všem moc děkuji za inspirace…
    Přeji krásné dny
    Marie
     
  12. Marie, děláte to (s Lubomírem) dobře … nastavení mysli je fakt důležité … čím dál víc se o tom (se ženou) přesvědčujeme … přeju Vám mnoho realizovaných snů, myšlenek a přání :-)
     
    • A my vám oběma, Speakre. Díky moc za sdílení vaší zkušenosti.
      Nechť se vám daří si splnit všechny vaše vize, k tomu mějte vždy jasnou mysl – někdy člověk ujede a pomyslí na něco, co ne zrovna rád pak přijme do života.
      Ale na druhou stranu, s hlubokou upřímností musím napsat, že bych nevyměnil ani minutu svého života za jinou. Vše bylo k něčemu dobré a jsem za to opravdu rád. :-)